Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Podle zprávy z Kodaně zrušila Sovětská vláda peníze. V budoucnosti se nebude již více platit rubly, ale odběrními lístky (poukázkami), které musí prodejní místa přijímat. Pokud nebudou odběrní lístky využity do dvou měsíců jejich platnost skončí: tím se zabrání tomu, aby tyto lístky obíhaly mezi lidmi jako nějaký druh peněz. Není jasné, zda tyto odběrní lístky mají být denominovány v penězích anebo v určitém množství zboží. V prvním případě by nešlo o nic jiného než o vydání nového druhu peněz. Všechny vlády, které bojovaly proti oslabování své vlastní měny, se pokoušely zabránit kompletní ztrátě její hodnoty tím, že vydaly nový druh peněz, který se pokoušely nějakým způsobem udržet v oběhu. Když už nebyly assignáty po nějaké delší době během Francouzské revoluce přijímány, byly nahrazeny „mandats territoriaux“. Podobně Spojené státy vydaly v roce 1780 nové peníze „new tenor“, když kontinentální bankovky zcela selhaly. Ale pokud jsou nové ruské odběrní lístky splatné ve zboží namísto v penězích pak představují nový experiment.

Relativní úpadek Británie není již více předmětem spekulací, ale jde o měřitelný vývoj. Pokud budou pokračovat současné trendy v příjmu, produktivitě a nákladech na život, Litva je na cestě do roku 2030 předehnat Spojené království v průměrném životním standardu, Polsko pak bude následovat zhruba roku 2034. Co kdysi znělo nepravděpodobně nyní odráží aritmetika růstu: udržující se konvergence ve střední a východní Evropě versus stagnace ve Spojeném království všude mimo Londýn.

Je zde bitva, která právě probíhá u našich sousedů ve státě Illinois, která se týká zákonů o domácí výuce (Homeschool Act). Tento zákon odstraňuje současný minimální dohled nad domácím vzděláváním ve státě Illions a vystavuje rodiny risku porušování práv oficiálních záškoláků ze strany státu přímo v jejich domovech. Zákon požaduje, aby rodiče vyplnili formulář prohlášení o domácím vzdělávání, stejně jako vzdělávací osnovy pro svůj místní školský okrsek, což postaví jejich děti pod jurisdikci toho stejného systému, ze kterého se mnoho rodin snaží vystoupit. Formulář zveřejňuje osobní informace o dítěti a dává každou rodinu na milost úředníka pro domácí vzdělávání, který se může objevit v domě, kde dítě bydlí a požadovat doklady o vzdělávání dítěte.

Rok 1898 byl mezníkem v americké historii. Byl to rok, kdy USA šly do války se Španělskem – náš první střet se zahraničním nepřítelem na úsvitu moderního válčení. Mimo několika krátkých období relativního klidu, jsme zapleteni od té doby do zahraniční politiky. Počínaje 80. lety 19. století skupina Kubánců agitovala za nezávislost na Španělsku. Stejně jako mnoho revolucionářů předtím i potom, měli mezi masami obyvatelstva malou skutečnou podporu. Tak se spoléhali na teroristické taktiky – devastování venkova, vyhazování železnic do vzduchu a zabíjení těch, kdož jim stáli v cestě. Španělské úřady odpověděli tvrdými protiopatřeními.

Paleolibertáni velmi mnoho mluví o potřebě oslabit - anebo i zrušit - stát. A mají pravdu. Ale nutnou částí opozice vůči státu je výstavba jiných institucí, které mohou vyzvat státní moc a nabídnout alternativy ke státu. Tj. pokud máme smysluplně podkopat stát, je nutné podnítit, nechat narůst a udržet robustní nestátní instituce jako jsou církve, rodiny a soukromé trhy [a spolky, sdružení apod., pozn. překladatele]. Tyto jsou institucemi, které nazýval starý klasický liberalismus "občanskou společností". 

V království makroekonomie legiony Phd ekonomů v centrálních bankách vášnivě tvrdí, že úrokové míry jsou klíčovým nástrojem politiky pro řízení ekonomiky. Zároveň tito ekonomové pevně tvrdí, že index spotřebitelských cen (CPI) je přesným měřidlem pro inflaci – CPI je široce přijímáno jakožto hodnotné měřítko. Současný teoretický stav makroekonomie by měl být klasifikován jako záporné znalosti, blízké tvrzení, že země je placatá. Člověk by měl vykazovat lepší porozumění makroekonomii předtím než se ponoří do tohoto předmětu.

No, první věc, kterou řekneme o klasickém liberalismu je, že vyrostl v Evropě, přesněji v západním křesťanství. Je to Evropa, která v té či oné době vyrostla ve společenství s římským papežem, a tak jsou historie Evropy a historie klasického liberalismu úzce propojeny. Otázka, proč to byl tento případ, dala vyrůst rozsáhlé literatuře. Tento přístup k hledání toho, proč Evropa byla jiná, proč se stala tak osobitou, je někdy nazýván institucionálním přístupem ekonomických historiků. Tento jev by mohl být nazván „evropským zázrakem“, podle názvu jedné knihy jednoho z hlavních autorů tohoto přístupu, E. L. Jonese, australského ekonomického historika

Intervencionismus není ekonomickým systémem, to jest, není metodou, která by dovolovala lidem dosáhnout jejich cílů. Je jen systémem postupů, které narušují a nakonec ničí tržní ekonomiku. Překáží produkci a zmenšuje uspokojení potřeb. Neučiní lidi bohatšími; učiní lidi chudšími. Uznejme, že intervencionistická opatření mohou dát jistým jednotlivcům nebo jistým skupinám jednotlivců výhody na náklady ostatních. Menšiny mohou získat privilegia, která je obohatí na náklady jejich spoluobčanů. Ale většina nebo celý národ, utrpí díky intervencionismu jen ztráty. 

Intervencionismus není ekonomickým systémem, to jest, není metodou, která by dovolovala lidem dosáhnout jejich cílů. Je jen systémem postupů, které narušují a nakonec ničí tržní ekonomiku. Překáží produkci a zmenšuje uspokojení potřeb. Neučiní lidi bohatšími; učiní lidi chudšími. Uznejme, že intervencionistická opatření mohou dát jistým jednotlivcům nebo jistým skupinám jednotlivců výhody na náklady ostatních. Menšiny mohou získat privilegia, která je obohatí na náklady jejich spoluobčanů. Ale většina nebo celý národ, utrpí díky intervencionismu jen ztráty. 

Západní media malovala růžový obrázek o transformační cestě od systému apartheidu v Jihoafrické republice. Jižní Afrika byla široce popisována jako země se slibnou a nadějnou budoucností. Naneštěstí o 35 let později nám realita říká jiný příběh. Neslaný nemastný hospodářský růst vedl k dramatickému zaostávání HDP na hlavu. Původně bylo toto HDP téměř dvojnásobné než byl průměr na hlavu u tzv. rozvíjejících se trhů (emerging markets), Jihoafrická republika nyní padá pod průměr těchto trhů.