Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

V této recenzi se poněkud déle zastavím u nové knihy Lukáše Lhoťana. Ta se zabývá možnostmi dialogu mezi křesťany a muslimy. A vychází z Lhoťanovy diplomové práce, kterou obhájil na Cyrilometodějské teologické fakultě na Univerzitě Palackého v Olomouci. Autor začíná svůj výklad rozlišením dvou pozic, které zaujímají teologové. První z nich je pozice pozitivní. Což pro příklad u křesťanů můžeme vidět tam, kde je problém islámu vnímán pozitivně, na muslimy se pohlíží obdobně jako například na protestanty. Vznik islámu je pak vnímán jako Boží záměr v dějinách. Tím se křesťané nezříkají snahy ukázat muslimům spasitelské dílo Ježíše Krista ani polemiky s islámskými postoji v otázce božství a spásy. Negativní teologií u křesťanů je pak odsouzení všech, tedy nejen muslimů, ale všech křesťanů nevyznávajících danou představu teologa na 100 % k věčnému ohni a zatracení. U muslimů je tomu poněkud jinak: „Muslimská pozitivní teologie… neříká, že po vzniku islámu by nebylo možné jiné spásy, ale říká, že tato spása je omezena pouze na dobré lidi z řad křesťanů, židů, Sabejců (https://cs.wikipedia.org/wiki/Sabejci). Někteří muslimští myslitelé toto rozšiřují na všechny monoteisty. Ovšem muslimští teologové vyznávající negativní teologii toto odmítli, prohlásili, že dané verše jsou zrušeny jinými verši Koránu a že spása náleží pouze muslimům a všichni ostatní jsou navždy zatraceni.“

První kniha s textem libertariánského argentinského presidenta Javiera G. Mileie v češtině spatřila koncem roku 2024 světlo světa! Tato útlá kniha přináší projev argentinského presidenta Javiera G. Mileie na 79. zasedání OSN. V úvodu této drobné brožury se píše, že velká česká media se o tomto projevu prakticky nezmínila a referovala o něm jen alternativní media, údajně dezinformační media. Mileiův projev se týkal kolektivistických a ekologistických projektů namířených proti svobodě "Agenda 2030" a "Pakt pro budoucnost". Agendu 2030 naopak vřele přivítal president České republiky Petr Pavel, jakožto náš společný cíl a plán pro udržitelný rozvoj. Její naplňování bychom měli dle něj urychlit. Tato agenda obsahuje rovnostářské a ekologistické cíle jako je umožnění všem lidem na světě, aby naplnili svůj potenciál v důstojnosti a rovnosti. Udržitelné spotřeby a výroby a čerpání přírodních zdrojů a podnikání urgentních kroků v rámci klimatické změny. Nebo zajištění spravedlivých a inkluzivních společností, které jsou oproštěny od strachu a násilí. 

Profesor Rudolf Dvořák (1860-1920) patřil mezi přední znalce islámu v Českých zemích na přelomu 19. a 20. století. Dnes již jeho dílo není moc známé, ale nakladatelství Lukáš Lhoťan v roce 2023 vydalo jeho habilitační práci „O kulturním významu Arabů pro Evropu“. V ní nastiňuje Dvořák vzestup arabské vzdělanosti a kultury ve středověku a vliv tohoto vzestupu na Evropu a následný pád této vzdělanosti a kultury vlivem islámské ortodoxie. V tomto příspěvku se krátce podíváme na tuto útlou ale zajímavou knihu. 

Kniha "Hitlerův revoluční světonázor" německého historika a podnikatele Rainer Zitelmanna nemá v češtině dle mého názoru obdoby. Autor v této rozsáhlé knize detailně představuje názory a postoje Adolfa Hitlera na ekonomické otázky, sociální otázky, domácí politiku, zahraniční politiku, buržoazii, dělníky, komunisty apod. A to během celé Hitlerovy politické kariéry. Hitler tu vychází jako poměrně pragmaticky a racionálně uvažující člověk, který je připraven pro to, co si myslí, že je "dobro lidu", obětovat mnoho (a mnohé). Hitler a jeho nacionálně socialistický režim se více podobal (tím se nemyslí, že byl stejný!) německým sociálním demokratům a komunistům. Mnohem méně jiným stranám, zejména pak těm buržoazním. Buržoazií samotnou Hitler velmi pohrdal, byť ji do jisté míry musel respektovat. 

Kniha "Hitlerův revoluční světonázor" německého historika a podnikatele Rainer Zitelmanna nemá v češtině dle mého názoru obdoby. Autor v této rozsáhlé knize detailně představuje názory a postoje Adolfa Hitlera na ekonomické otázky, sociální otázky, domácí politiku, zahraniční politiku, buržoazii, dělníky, komunisty apod. A to během celé Hitlerovy politické kariéry. Hitler tu vychází jako poměrně pragmaticky a racionálně uvažující člověk, který je připraven pro to, co si myslí, že je "dobro lidu", obětovat mnoho (a mnohé). Hitler a jeho nacionálně socialistický režim se více podobal (tím se nemyslí, že byl stejný!) německým sociálním demokratům a komunistům. Mnohem méně jiným stranám, zejména pak těm buržoazním. Buržoazií samotnou Hitler velmi pohrdal, byť ji do jisté míry musel respektovat. 

Ve své nové knize „Dílčí reformy jsou málo: řešením je systémová změna“ bývalý presidenta Václav Klaus píše, že naše země stagnuje, stagnuje politicky a stagnuje i ekonomicky. Václav Klaus se snaží v této poměrně útlé knize čtenářům vysvětlit proč tomu tak je, a co by se dalo dělat pro to, aby Česká republika opět hospodářsky rostla. Klaus píše, že hrdiny dnešní doby nejsou již: „… Thatcherová, Reagan, Hayek, Friedman a mnoho dalších – jako tomu bylo před více než 30 lety. Hrdiny jsou Klaus Schwab. Celá klientela Davoského ekonomického fóra, Bill Gates, zelení ideologové a popírači historie, neboť není pochopeno, že to, co tito lidé názorově přinášejí, jsou jen inovované myšlenky zcela zdiskreditované komunistické revoluce v roce 1917.“

Kult vědy, jak bychom stav mohli nazvat, může kdykoliv posloužit k potlačení lidské svobody s odkazem na vyšší, vědou prokázané cíle, jejichž dosažení svoboda brání.

Koncem roku 2023 vydal Institut Václava Klause knihu "Sebedestrukce Západu 2.0". Tato kniha navazuje volně na knihu "Sebedestrukce Západu", kterou jsem recenzoval před pár lety. Tato kniha popisovala naši současnou a značně vleklou krisi. Naše současná krise však utěšeně pokračuje dále, a proto institut vydal pokračování své knihy. Opět jde o knihu složenou z příspěvků několika autorů. Většinou těch samých, co měli příspěvek už v první knize. K čemu se tito  od doby vydání první knihy dobrali,  si nyní přiblížíme na několika tématech.

Představit v recenzi knihu Hanse H. Hoppeho "Demokracie, bůh který selhal" je velmi obtížné. Tato kniha, která nyní vychází i v češtině, obsahuje mnoho a mnoho látky k přemýšlení. Spoustu logických tvrzení, které jsou bohatě ilustrovány odkazy na díla významných historiků a i statistikou. Ve zkratce se dá říci, že Hoppe vzal aparát logicky deduktivní ekonomie a aplikoval ho na demokracii. Tu v knize srovnává s monarchií a případně i společností, kterou v poslední době sám nazývá společností soukromého práva. Hoppeho kniha byla již přeložena do řady jazyků a je s podivem, že až teprve nyní byla péčí překladatele a profesora J. Šímy přeložena do češtiny (na Bawerk.eu ovšem vyšly některé kapitoly této knihy v češtině již dříve a z nich zde čerpám). Kniha totiž vyšla už roku 2000 a dočkala se v angličtině mnoha vydání a byla přeložena do řady jazyků. To se v oboru společenských věd moc nestává. No, Hoppe v knize tvrdí a na řadě případů dokládá, že demokracie je v mnoha směrech systémem, který je horší a vede k horším výsledkům než monarchie. Ovšem bylo by chybou si myslet, že Hoppe straní monarchiím. Hoppe je fanouškem společnosti soukromého práva a přirozených elit. Nyní se krátce podíváme na několik zajímavostí z této knihy, aniž bychom ovšem byť jen obsáhli více než pouhou menší část knihy. 

Bitcoin má spoustu skvělých vlastností… Především je to ona nezávislost, absolutně omezené množství mincí nebo třeba předem daná monetární politika, kterou nikdo nezmění. Ale nalijme si čistého vína, spousta z nás se dozvěděla o bitcoinu kvůli jeho bláznivé volatilitě, tedy kolísavosti cen. Jednou totiž stojí jedna ‚mince‘ tisíc amerických dolarů, pak šedesát tisíc, a než si uvědomíme ten obrovský nárůst, tak stojí zase dvacet tisíc dolarů. Tuto velkou kolísavost, která se postupně a cyklicky v průběhu let vrací, milují světová média.