Institut Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Kniha „Eurabia - Mýtus nebo realita budoucnosti?“ od nejznámějšího českého (moravského) ex-muslima je už nějaký ten pátek na světě. A právě proto se na ni dnes v této recenzi podíváme. Máme už nějaký odstup a může být zajímavé, jak někdo jako je Lukáš Lhoťan, viděl situaci před ca šesti lety.

Institut Václava Klause před nedávnem vydal knihu "Sebedestrukce Západu". Kniha popisuje naši horkou a nepříliš příjemnou současnost, a to jak jsme se k ní u nás a zejména na Západě propracovali. 

Začátkem května jsem v knihkupectví Beta-Dobrovský na Joštově ulici v Brně zaslechl rozhovor mladé prodavačky s jejím mladým pomocníkem. Ten rozhovor byla zhruba následující. Prodavačka říká svému kolegovi, že něco přišlo od Institutu Václava Klause, a že existuje i Institut Václava Havla (ve skutečnosti myšlena zřejmě Knihovna V. Havla), který je mnohem lepší, než prvně zmíněný. Píšou na něm prý velmi dobře. A dodala: "A kam toto zašijeme? Dáme to do politologie." Načež nějaké knihy zastrkala do spodního patra regálu politologie (některé jiné knihy institutu se nacházejí o patro výše). To jest tam, kam se dívá zřejmě méně lidí, protože je nutné se dosti ohnout (?). No, nelenil jsem a jdu se podívat na to, co nového Institut Václava Klause vydal. Šlo o knihu "Karanténa". Ta pojednává o palčivém problému dnešního světa. A proto se zde na ní podíváme. Jen pro pořádek, kniha je složena z textů, které vydal již dříve web Idnes.cz.

V českém prostředí je kniha "Intervencionismus: ekonomická analýza" Ludwiga von Misese méně známá. Ostatně v češtině nikdy nevyšla. Kniha pojednává především o intervencionismu, který představuje systém soukromého vlastnictví výrobních faktorů, v kterém ovšem vláda intervenuje příkazy a zákazy týkající se vlastnictví. Čili v podstatě jde o náš současný systém!

Novinky v publikacích našeho institutu.

Kniha „Poslední večeře: cesta mezi opuštěné křesťany v arabském světě“ od dánského novinář Klause Wivela se objevila na pultech knihkupectví koncem roku 2018. Protože mne zajímá život náboženských menšin v převážně muslimských státech, nemohl jsem tuto knihu minout. Wivel se v ní zabývá životem (nejen) křesťanů v následujících čtyřech zemích Blízkého východu: Palestina, Egypt, Libanon a Irák. V této stati přiblížím jeho poznatky ze dvou zemí, a to sice z Egypta a Libanonu. Důvodem je to, že tyto země jsou přece jen v posledních letech poněkud stabilnější a platí mezi arabskými zeměmi za ty se střední úrovní blahobytu. Egypt je navíc oblíbená turistická destinace. 

Vyčerpání zdrojů je utlá kniha od ekonoma a bývalého centrálního bankéře Mojmíra Hampla, která se jak už název napovídá, zabývá vyčerpáním zdrojů neobnovitelných surovin a dopadem tohoto vyčerpání na lidský blahobyt. Kniha podává stručnou historii tohoto problému a jeho ekonomické řešení, stejně jako některé statistické informace.

Utlá knížka "Má to cenu?" známé ekonomky Hany Lipovské není velká rozsahem (ten navíc změnšují docela vtipné ilustrace). Kniha samozřejmě nezapře to, že je psána především pro začátečníky anebo mírně pokročilé studenty ekonomie a pro laiky. Kniha je o tom jak se to má s hodnotou a cenou, ale dotýká se i toho jakým způsobem je lépe organizovat lidskou společnost tak, aby se vůbec plnila nejrůznější přání spotřebitelů. Protože tyto stránky straní převážně Rakouské ekonomické škole, je nutné podotknout, že v knize najdete citace ekonomů této školy, například Ludwiga von Mises, F. A. von Hayeka, Karla Mengera anebo našeho Karla Engliše. I proto se teď na tuto knihu aspoň trochu podíváme.

Recenze knihy "Středověk v nás" od historika Martina Nodla. Kniha sice již vyšla v roce 2015 (2016), ale vzhledem k tomu, že za poslední dobu zde vyšlo několik článku o středověku, nezaškodí se podívat na to jak vidí český středověk (nejen) český historik. Proberu zde jen některé zajímavé záležitosti z této knihy a jako první se podíváme na ekonomické a právní záležitosti středověku.

Kniha "Velký starý muž: Kniha o Masarykovy" byla sepsána roku 1938 sudetoněmeckým sociálním demokratem Josefem Hofbauerem, který Masaryka poměrně dost obdivoval, i když ne nekriticky. Kniha představuje zajímavý pohled na prvního československého presidenta z pohledu Němce, tedy jakoby pohled z druhé strany.