Institut Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Čistky na sociálních sítích z minulého týdne – které započaly trvalým zablokováním presidenta Trumpa na Twitteru a na jiných sítích – nás šokovaly a zchladily, zvláště nás, kteří si cení svobodného vyjadřování a svobodné výměny idejí. Podaná obhajoba umlčení širokého záběru veřejného názoru nedává žádný smysl a proces byl čímkoliv jiným než transparentním. Nikde ve „vinných“ dvou twítech presidenta Trumpa, pro příklad, nebyla vyjádřena přímo či nepřímo podpora násilí. Byl to klasický případ prvně odsoudit a rozsudek až pak.

Oznámení k 30. VI. 2021 bude ukončeno zasílání tištěných knih!

Podpůrný spolek pro nezaměstnané zaměstnance firmy Max Kohn, továrna na látky v Brně je poněkud zvláštním spolkem v tom ohledu, že doplňoval již existující státní pojištění a poskytoval svým členům, tj. zaměstnancům firmy Max Kohn, továrny na látky v Brně, a bývalým zaměstnancům, jakož i jejich příbuzným podporu v případě nezaměstnanosti nebo neschopnosti k práci, pokud by státní a jiné podpory nedostačovaly k zabezpečení živobytí podpory potřebného. Nešlo o jediný takový spolek. V Moravském zemském archivu se nalézají například materiály k podobnému spolku zestárlých dělníků chemických závodů v Brně (zde šlo o příspěvek k důchodu).

Někteří libertariáni soudí, že národní vlastenectví a nacionalismus nejsou v souladu s jejich učením. Rozhodl jsem se tedy na tuto problematiku podívat. Pokud platí, že srdcem libertariánství je princip neagrese, mělo by nás zajímat, jak si vede ve vztahu k tomuto principu vlastenectví a nacionalismus (národovectví). Pak bude odpověď jistě docela zřejmá. 

Tu a tam se v obsáhlém díle významného ekonoma, historika a filosofa Murraye N. Rothbarda (1926-1995) dají najít jeho rozbory ohledně demokracie. Rothbard na toto téma nenapsal (poněkud překvapivě) žádnou monografii, a proto je užitečné se na jeho rozbory a kritiku demokracie podívat v nějakém souhrnném článku. 

Murray Newton Rothbard se narodil 2. března 1926 jako syn Davida a Rae Rothbardových. Byl brilantním studentem už jako malé dítě. A jeho akademické záznamy z Kolumbijské univerzity, kde byl vynikající v matematice a ekonomice, byly hvězdné.

Po dobu svých prvních třech století bylo křesťanství neorganizovanou vírou. Křesťané se naučili žít mimo aktivity státu, bez státní ochrany, a i museli se státem zápasit: „Tyto tři staletí vytvořili propast mezi doménou vlády a doménou víry…“ 

Velká Deprese z roku 1929 zdevastovala mnoho ekonomik. Ale jedna země pravděpodobně utrpěla mnohem více než jiné. Šlo o Kanadu. Její posice nebyla pro krisi úplně typická, protože Kanada byla silně závislá na exportu do USA, a některé její oblasti byly zároveň i poškozeny přírodními katastrofami. Přesto veřejný sektor toho udělal v krisi na pomoc lidem poměrně málo, a přesto se i zde nakonec situace vylepšila a zdejší lidé tuto krisi překonali. Kanada kolem roku 1930 měla asi 10,5 milionu obyvatel. Byla tedy o něco menší než Československo.

Hlavní příspěvek lorda Keynese (1883-1946) neleží v rozvinutí nových myšlenek, ale "v úniku před starými myšlenkami," jak sám uváděl na konci své předmluvy ve své knize "Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz." Keynesiánci nám praví, že jeho nesmrtelné pokroky spočívají v kompletním vyvrácení toho, co bylo známo jako Sayův zákon trhů (Jean-Baptiste Say (1767-1832)). Odmítnutí tohoto zákona, tvrdí, je jádrem všeho Keynesova učení; všechny další záležitosti jeho doktríny plynou s logickou nutností z tohoto fundamentálního náhledu a musí padnout, pokud může být demonstrována marnost útoku na Sayův zákon.

Cílem této statě je pokusit se zjistit vliv církve (katolické) na čarodějnické procesy v Českých zemích v 17. věku. K tomu poslouží poslední vydané rozsáhlejší dílo na toto téma. A to kniha "Zpráva o nevíře", která (nejen) shrnuje a kriticky zkoumá poslední výsledky bádání předchozích generací na dané téma. Zdá se, že od té doby už toho mnoho o daném tématu - svého času pro historiky velmi atraktivním - nevyšlo.

Hrubý domácí produkt (dále jen HDP) patří k nejznámějším ekonomickým statistikám. Hodně lidí včetně některých ekonomů ho bere téměř jako exaktní měření. Dokonce prý chyba při měření HDP je kolem 0,5 %. Je potřeba si ovšem uvědomit, že data za malé a část středních firem se pro účely HDP jen odhadují. Samotné HDP je tedy jen pouhým odhadem! Navíc různé statistiky HDP pro jednotlivé země se velmi liší. A právě na tuto skutečnost se nyní podíváme, a to v případě statistiky HDP na hlavu dle parity kupní síly. 

Domnívám se, že koncept přirozeného práva vyklíčil z aristokratické kultury indoevropského prostředí antického Řecka a byl držen při životě křesťanstvím (skrz na skrz helenistickou vírou); to proto církev nalezla mnoho podobných konceptů monarchie mezi středověkými indoevropskými kmeny severní Evropy, zvláště vládu práva a právo na odpor proti tyranům. To dovolilo přenesení a vývoj přirozeného práva a vytvoření prvního řádného systému práva na světě církví. Klasické právní vědecké školy přirozeného práva se zaměřovaly na použití rozumu pro odhalení přirozeného řádu světa, zvláště světa člověka.

Ne, Keynes nebyl „modelovým klasickým liberálem“, ale spíše etatistou a apologetem nejhorších režimů století. Ti, jež jako Mises rozumí politickým důsledkům jeho ekonomické teorie, budou stěží překvapeni. 

Už nějakou dobu sleduji diskusi ohledně Airbnb. Jedna skupina - odpůrci tohoto způsobu podnikání chce toto podnikání regulovat a zdaňovat, a někteří z nich dokonce i rovnou zcela zakázat. Část z těchto lidí tak chce „narovnat“ podnikatelské prostředí a druhá část by ráda více klidu v domech, kde bydlí anebo vlastní nějaký ten hotel a penzion. Druhá skupina – příznivci tohoto způsobu podnikání a asi i sdílené ekonomiky vůbec - je pro svobodu podnikání čili pro svobodu nakládání s vlastním majetkem. Blížím se ve svých názorech druhému uvedenému postoji. Jenže tak jednoduché to v tomto případě není. Respektive je to jednoduché v tom případě, kdy někdo takhle pronajímá nějaký objekt, který mu celý patří. Třeba chatu nebo rodinný dům anebo když mu patří celý činžovní dům. Co když však nastane situace, kdy někdo pronajímá přes Airbnb (anebo podobnou službu) vlastní byt v činžovním domě? Nakládá takový člověk jen s vlastním majetkem? Zdánlivě ano, protože byt mu přece patří. Ve skutečnosti však zároveň nakládá i s majetkem jiných majitelů bytů v daném domě. Nakládá totiž se společnými prostorami.

Je zde fenomén, který od věků a ve zvláštní míře přitahoval pozornost sociálních filosofů a praktických ekonomů, a to skutečnost, že jisté komodity (to jsou v rozvinutých civilizacích ražené mince zlata a stříbra spolu následně s dokumenty zastupujícími tyto mince) se staly universálně akceptovaným prostředkem směny. Je zřejmé i pro nejobyčejnější inteligenci, že nějaké komodity by se měl vlastník vzdát ve směně za něco jiného pro něj více užitečnějšího. Ale že každý ekonomický agent v národě by měl být připraven směnit svoje zboží za malé kovové disky patrně neužitečné jako takové nebo za dokumenty, které tyto zastupují, je procedurou tak se příčící běžnému směru myšlení o věcech, že se nemůžeme dobře divit tomu, jestliže i význační myslitelé jako Savigny ji shledávají jako "mystickou".