Institut Ludwiga von Misese Morava a Čechy

A přesto se během uplynulého roku epidemie kovidu vynořily zbytky starého sovětského systému: kult osobnosti nebo spíše kult vlády, které se neodporuje. Nic jiného, než parafráze Shakespeara zde nepřichází na mysl: „Něco je shnilého ve státě litevském.“ Litevská vláda zkoumá nové způsoby omezování lidských práv téměř 50 % Litevců, kteří nejsou očkovaní.

V češtině vyšel už nejeden článek o bezstátních a polostátních územích a různých podobných zvláštnostech. Namátkou jmenujme články o Neutrálním Moresnetu, Svobodné Cospaii, Svobodném Schirgiswalde, Kalifornii 19. věku anebo o před cromwellovském Irsku, či středověké regulované anarchii v některých zemích Evropy, Janovské republice řízené soukromou bankou apod. Nyní se podíváme takřka za humny, a to na zvláštní stav, který panoval v tzv. Moravských enklávách ve Slezsku. Šlo o území, které bylo součástí jedné země, ale jeho správu na vrub této země provozovala země jiná.

Kanadská socializovaná zdravotní péče je selháním, měřeno proti tomu, co vláda slibovala, že poskytne. Tom Kent zkušený vládní politik v době, kdy byl přijat v roce 1966 Medical Care Act popsal vládní cíl takto: "Cíl veřejné politiky byl dosti jasný a jednoduchý… zajistit, aby lidé dostali péči, když ji potřebují bez ohledu na jiné záležitosti." Nicméně, podle výzkumu Fraserova institutu mediánová hodnota čekání pacientů v Kanadě na akutní ošetření udávaná praktickými lékaři k datu aktuálního ošetření, byla v roce 2018 19,8 týdnů ve srovnání s 9,3 týdne v roce 1993. Čekání na akutní ošetření (operace) má smrtelné následky: „Soudci Nejvyššího soudu Kanady poznamenaly, že pacienti v Kanadě umírají vlivem čekání na universálně dostupnou zdravotní péči. "Fraserův institut "odhadl, že mezi 25 456 až 63 090… kanadskými ženami mohlo zemřít, jakožto výsledek zvýšené čekací doby mezi roky 1993 a 2009." Když cena něčeho klesne, zatímco ostatní věci se nemění, poptávka naroste. Protože socializovaná zdravotní péče je založená na dluhu a na daních, je cena v okamžiku poskytnutí služby nulová a poptávka tak dramaticky vzroste. Nabídka musí být přidělována, protože by se nikdy s poptávkou při nulové ceně nesetkala. Vláda si byla v roce 1966 plně vědoma základních ekonomických principů. Její slib poskytovat péči "kdykoliv bude potřeba," byl vždy falešným slibem, záminkou pro rozšíření moci a dosahu vlády na účet tisíců mrtvých Kanaďanů.

Náš ekonomický systém – tržní ekonomika, nebo-li kapitalismus – je systémem spotřebitelovi převahy. Spotřebitel je suverén; má, jak praví populární slogan, „vždycky pravdu.“ Podnikatelé jsou nuceni se obrátit k tomu, co spotřebitelé žádají a musí prodávat své zboží za ceny, které si spotřebitelé mohou dovolit a jsou připraveni zaplatit. Podnikatelská operace je očividným selháním, jestliže prodej nekryje všechny podnikatelovy výdaje, které vydal na výrobu zboží. Tak spotřebitelé nákupem za určité ceny určují také výši mezd, které jsou vypláceny všem, kteří mají účast v daných odvětvích.

Náš ekonomický systém – tržní ekonomika, nebo-li kapitalismus – je systémem spotřebitelovi převahy. Spotřebitel je suverén; má, jak praví populární slogan, „vždycky pravdu.“ Podnikatelé jsou nuceni se obrátit k tomu, co spotřebitelé žádají a musí prodávat své zboží za ceny, které si spotřebitelé mohou dovolit a jsou připraveni zaplatit. Podnikatelská operace je očividným selháním, jestliže prodej nekryje všechny podnikatelovy výdaje, které vydal na výrobu zboží. Tak spotřebitelé nákupem za určité ceny určují také výši mezd, které jsou vypláceny všem, kteří mají účast v daných odvětvích.

Zatímco ředitel Liberálního institutu Martin Pánek v těchto dnech oslavuje návrat multikulturní společnosti do Afgánistánu a chystá konferenci na toto téma... anebo snad ne? My se podíváme na právo šaría. Právo šaría má smysl studovat i dnes, protože v řadě států světa jde o platnou právní normu.

Rothbard ukázal na poučení, které rakouská ekonomické teorie může přinést k ekonomické historii ve své knize "America's Great Depression" (1963). (93) Daleko od toho být důkazem o selhání neregulovaného kapitalismu, deprese z roku 1929 ilustruje spíše nebezpečí vládních zásahů do ekonomiky. Ekonomický kolaps přišel jakožto nutná korekce umělého boomu vyvolaného monetární expanzí Federálního reservního systému (Fedu) během 20. let 20. století. Pokusy vlády "vyléčit" úpadek posloužily jen k tomu, že věci ještě zhoršily.

Tím, jak narostl význam státu v ekonomice během 20. století se objevil i fenomén ekonomických liberalizačních reforem, které měly za cíl naopak vliv státu v ekonomice omezit. Těchto reforem bylo provedeno v historii již docela dost. U nás jsou známé především Klausovy reformy po roce 1991 nebo reformy M. Tatcherové ve Velké Británii v 80. letech 20. století. Anebo i asi nejrozsáhlejší a nejvelkolepější reformy Douglase Rogera na Novém Zélandě. Stranou zájmu stojí jiné reformy včetně těch provedených po rozpadu Sovětského svazu v Rusku. A právě na reformy v Rusku se nyní podíváme.

Tím, jak narostl význam státu v ekonomice během 20. století se objevil i fenomén ekonomických liberalizačních reforem, které měly za cíl naopak vliv státu v ekonomice omezit. Těchto reforem bylo provedeno v historii již docela dost. U nás jsou známé především Klausovy reformy po roce 1991 nebo reformy M. Tatcherové ve Velké Británii v 80. letech 20. století. Anebo i asi nejrozsáhlejší a nejvelkolepější reformy Douglase Rogera na Novém Zélandě. Stranou zájmu stojí jiné reformy včetně těch provedených po rozpadu Sovětského svazu v Rusku. A právě na reformy v Rusku se nyní podíváme.

Nově vydaná kniha z pera presidenta Václava Klause "Podtrženo" představuje výpisky z asi čtyřicetileté četby různých nejen o ekonomii píšících autorů. Jde v řadě případů o zajímavé výpisky, které stojí za to přiblížit aspoň formou stručné recenze anebo chcete-li formou výpisků z výpisků. V knize jsou zařazeny citace nebo odkazy hned od 418 autorů a je citováno z 88 různých časopisů. Je tedy z čeho vybírat, zvláště i proto, že zajímavých věcí je tu opravdu hodně.

Často se tvrdí, že "svobodný obchod" je spojen se "svobodnou imigrací," tak jako je "protekcionismus" spojen s "omezenou imigrací." Tedy, tvrdí se proto, že je možné, aby někdo mohl kombinovat protekcionismus se svobodnou imigrací anebo svobodný obchod s omezenou imigrací, avšak tyto pozice jsou intelektuálně nekonzistentní, a tudíž chybné. Proto, pokud se lidé chtějí vyhnout chybám, mělo by jít o výjimky spíše než o pravidlo. Tento fakt, do té míry nakolik jde o postoj k této záležitosti, se jeví být konzistentním s tímto tvrzením. Jak poslední republikánské presidentské primárky ukázaly, pro příklad většina stoupenců svobodného trhu obhajuje relativně volné a nediskriminační imigrační politiky, zatímco většina protekcionistů je zastánci vysoce restriktivních a selektivních imigračních politik.

Často se tvrdí, že "svobodný obchod" je spojen se "svobodnou imigrací," tak jako je "protekcionismus" spojen s "omezenou imigrací." Tedy, tvrdí se proto, že je možné, aby někdo mohl kombinovat protekcionismus se svobodnou imigrací anebo svobodný obchod s omezenou imigrací, avšak tyto pozice jsou intelektuálně nekonzistentní, a tudíž chybné. Proto, pokud se lidé chtějí vyhnout chybám, mělo by jít o výjimky spíše než o pravidlo. Tento fakt, do té míry nakolik jde o postoj k této záležitosti, se jeví být konzistentním s tímto tvrzením. Jak poslední republikánské presidentské primárky ukázaly, pro příklad většina stoupenců svobodného trhu obhajuje relativně volné a nediskriminační imigrační politiky, zatímco většina protekcionistů je zastánci vysoce restriktivních a selektivních imigračních politik.

Jak je to s úrokem z půjček v islámu? Každá islámská banka má výbor složený ze zástupců bankovních úředníků a duchovních, kteří posuzují, zda jednotlivé obchody odpovídají liteře práva šaría. Úrok je podle islámských zvyklostí zakázán, protože je chápán jako garantovaný příjem. Všechny bankovní operace musí tedy proto býti zahrnuty pod pojmem obchodní činnost. Institut úroku je nahrazen jinými instituty, které odpovídají islámskému právu.

Kniha "Keynes, člověk" patří v Českých zemích k méně známým Rothbardovým knihám. A do češtiny nebyla nikdy přeložena. Protože na těchto stránkách se mimo jiné často věnujeme Rakouské ekonomické škole, a občas se tu vyskytují i recenze knih ekonomických velikánů této školy, nastal čas se podívat i na tuto Rothbardovu knihu, jejímž předmětem je nejznámější ekonom 20. století J. M. Keynes (1883-1946). O Keynesovi se lze v této docela slušně ozdrojované knize dozvědět řadu zajímavostí.

Nehodlám se zde věnovat problematice exekutivních příkazů. Spíše hodlám reagovat na vývoj architektury a odezvu na onen příkaz. Já jsem asi ten poslední člověk, který by horoval za nové státní budovy. Spíše je zajímavé, že když už se staví (a nemusí!), tak se stát, kromě loupení zdrojů na jejich stavbu a vymýšlení dalších tyranských opatření, která v těch budovách budou vymýšlena, vyžívá v tom, aby byli nebozí nevolníci týráni ještě po stránce estetické.