Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Institut Václava Klause nedávno vydal knihu "Konec Československa: 30 let od vily Tugendhat". Na tuto knihu se nyní v krátké recenzi podíváme. A zavzpomínáme na staré časy.

Energetická politika, která brání investicím do některých technologií, která je založená na ideologických pohledech a ignoruje zabezpečení dodávek, je odsouzena k hlučnému selhání. Energetická krise v Evropské unii nebyla vytvořena selháním trhu nebo nedostatkem alternativ. Byla vytvořena politickým protlačováním a vnucováním.

Venezuelská vláda nedávno odmazala šest nul ze své hyperinflační měny, bolívaru. Bankovka s nejvyšší nominální hodnotou 1 milion bolívarů, která má hodnotu menší než 0.25 amerických centů, byla nahrazena bankovkou o hodnotě jednoho bolívaru. Ve stejné době byla zavedena 100 bolívarová bankovka o hodnotě 25 dolarů, jakožto bankovka s nejvyšší nominální hodnotou. Měnová reforma byla navržena proto, aby vládě uspořila komplikaci s vydáváním 100 milionové bankovky, aby usnadnila lidem si nakoupit každodenní položky bez toho, aby museli nosit svazky bankovek, což je dáno tím, že cena pecnu chleba stoupla na 7 milionů starých bolívarů. Samozřejmě arbitrární snížení nominálních hodnot měny inflaci nezpomalí, protože nové bankovky mohou být tištěny ještě levněji než staré. Bolívar již ztratil 73 % své hodnoty jen v samotném roce 2021 a odhady inflace Mezinárodního měnové fondu dosahují 5 500 % nakonci roku 2021.

Za září 2022 dosáhla inflace 18 %. Prudký vzestup cen celé řady zboží a služeb je již skoro běžnou záležitostí. Velmi rostou mimo jiné i ceny potravin. 

V tomto článku se podíváme na závažnost kriminality migrantů v některých evropských zemích. A spíše se v něm zaměříme na země severní Evropy a Německo. Vedle notoricky známého Švédska se podíváme i na Norsko a Dánsko. Kriminalita migrantů patří jistě k nákladům, které jsou uvaleny na původní obyvatelstvo. Vedle toho se podíváme na pár čísel stran nákladů na sociální péči o migranty v některých ze zde uvedených zemích.

Maloobchodní řetězce se netěší u některých vrstev obyvatel dobré pověsti. Vyvádějí velké zisky do zahraničí a berou na hůl svoje dodavatele. Běžně se objevují takovéto názory: „Své postavení zneužívají, vůči domácím dodavatelům dělají diskriminační politiku a zisky si na jejich úkor zvyšují zcela bezuzdně. To musí přestat. Kéž by to šlo dohodou. Kéž by se u nás chovali třeba jako v Německu – všechno by bylo v pořádku,“ komentuje poslankyně Margit Balaštíková (ANO) chování zahraničních řetězců v Česku. ‚Lidé nám posílají alarmující fotky z regálů velkých řetězců, kdy je třeba vepřové z Německa za polovinu oproti stejnému masu z Česka. Proč, když český řezník dostává 40 korun za kilo, stojí jeho maso 150 korun? O jiných druzích sortimentu ani nemluvím,‘ doplňuje.“

ODS není, co bývala. To je dnes asi jasné už velké části lidí, kteří hledají na naši politické scéně aspoň trochu pravicovou stranu. Že ODS není, co bývala, je patrné mnohdy i na komunální úrovni. Vezměme si příkladem Brno. Zde vládne ODS spolu s KDU-ČSL, Piráty a sociální demokracií. ODS má ovšem nejvíce zastupitelů a obsadila i místo primátora respektive Brnu vládne už nějakou dobu primátorka Markéta Vaňková. Jak, ale vypadá hospodaření města Brna pod taktovkou ODS?

Recenze knihy "Mýtus národní obrany" od T. Macháčka.

Ceny benzínu s oktanovým číslem 95 a nafty byly v Maďarsku zastropovány dne 15. listopadu 2021 na 480 forintech za litr na dobu tří měsíců. Od té doby tato regulace pořád platí. Již jsem o ní po dvakrát na tomto webu psal a nyní přišel čas podívat se na to, co se stran této regulace událo v Maďarsku v poslední době.

V současnosti se v Německu vede diskuse o ústavnosti dodatečné vládní půjčky o 60 miliardách euro. Půjčka je probírána proto, že Německo má ústavní dluhovou brzdu. Dluhová brzda omezuje možnost vlády v tom, aby se zadlužovala a tlačí ji směrem k vyrovnanému rozpočtu v běžných časech. V čase nouze nicméně, dluhová brzda dovoluje výjimky a vyšší deficity, které by bojovaly proti nouzové situaci. Nepřekvapivě bylo vydáno obrovské množství dluhů ve snaze zvládnout koronavirovou krisi.

V českém prostředí je kniha "Intervencionismus: ekonomická analýza" Ludwiga von Misese méně známá. Ostatně v češtině nikdy nevyšla. Kniha pojednává především o intervencionismu, který představuje systém soukromého vlastnictví výrobních faktorů, v kterém ovšem vláda intervenuje příkazy a zákazy týkající se vlastnictví. Čili v podstatě jde o náš současný systém!

Nový guvernér centrální banky nám připomněl starou pravdu o "nezávislosti" centrální banky na politice!

Mám tři cíle. První, chci objasnit povahu a funkci soukromého vlastnictví. Druhý, ujasnit rozdíl mezi „společnými“ statky a vlastnictvím a „veřejnými“ statky a vlastnictvím, jakožto i vysvětlit konstrukční chybu, vrozenou instituci veřejných statků a vlastnictví. Třetí, chci vysvětlit zdůvodnění a principy privatizace.

Nedávno vydaná kniha "Cesta proti proudu" od Josefa Šímy a Moniky Rybové je řešena formou rozhovoru a je velmi čtivá. Dala by se považovat za krátký úvod do Rakouské ekonomické školy i klasického liberalismu. Určitě ji lze doporučit začínajícím zájemcům o tuto ekonomickou školu a tento společenský směr. Kniha se dotýká poměrně dost témat a je tedy poměrně obtížné ji nějak komplexně recenzovat. Avšak lze říci, že ti, co znali profesora Šímu dříve z bývalého Liberálního institutu si mohou býti jisti, že svoje názory moc nezměnil. Možná se stal jen poněkud realističtějším.