Libertariánský Institut Eugena von Böhm-Bawerka

Vždy před každým výročím konce druhé světové války se rozhoří v České republice diskuse na téma podílu jednotlivých spojeneckých velmocí na porážce hitlerovského Německa. Většinou se vedou diskuse o podílu Sovětského svazu a o tom nakolik tomuto podílu napomohli západní spojenci dodávkami svých zbraní. Dle nových "Dějin Ruska" z nakladatelství Lidových novin dodávky západních spojenců představovaly 5 % sovětských zdrojů v roce 1942 a 10 % v letech 1943 až 1944. SSSR třeba dostal ze Západu 10 % tanků a 12 % letadel. Starší "Dějiny Ruska" od jiného kolektivu autorů, ale z téhož nakladatelství, uvádí, že Sověti po válce uváděli, že podíl spojeneckých dodávek na hrubé výrobě sovětského průmyslu činil kolem 4 %. Podle odhadu západních ekonomů činily dodávky v roce 1943 pětinu sovětského čistého národního důchodu a v roce 1944 o něco méně. Sovětskému svazu ušetřily 7-8 milion pracovních sil. 

Vždy před každým výročím konce druhé světové války se rozhoří v České republice diskuse na téma podílu jednotlivých spojeneckých velmocí na porážce hitlerovského Německa. Většinou se vedou diskuse o podílu Sovětského svazu a o tom nakolik tomuto podílu napomohli západní spojenci dodávkami svých zbraní. Dle nových "Dějin Ruska" z nakladatelství Lidových novin dodávky západních spojenců představovaly 5 % sovětských zdrojů v roce 1942 a 10 % v letech 1943 až 1944. SSSR třeba dostal ze Západu 10 % tanků a 12 % letadel. Starší "Dějiny Ruska" od jiného kolektivu autorů, ale z téhož nakladatelství, uvádí, že Sověti po válce uváděli, že podíl spojeneckých dodávek na hrubé výrobě sovětského průmyslu činil kolem 4 %. Podle odhadu západních ekonomů činily dodávky v roce 1943 pětinu sovětského čistého národního důchodu a v roce 1944 o něco méně. Sovětskému svazu ušetřily 7-8 milion pracovních sil. 

A kapúni nám zničili po hadráku cukrovary vece soudruh Jonas z komentářů na webu Pravý prostor anebo jiný podobný obdivovatel bolševických časů. Faktem ovšem je, že člověk narazí na stesky ohledně zániku cukrovarů i mezi lidmi, kteří nemají pozitivní vztah k minulému bolševickému režimu. Jak to tedy s těmi cukrovary dnes je?   

Selhání marxistického modelu v porevolučním Rusku po roce 1917 a jeho následná parasitická závislost na západním kapitalismu, byla vyložena detailně v mé studii „Capitalist Technology for Soviet Survival“, publikovaném v roce 1981 organizací „Insitute of Economy Affairs“. Všechno, co zde shrnuji, o generaci později, je podat stručné shrnutí některých důležitých argumentů a důkazů předložených v této studii. 

Představte si svobodu v takovém světě. Dokonce i když se zbavíme republikánské anebo demokratické formy vlády, představte si, že každý zákonodárce měl takovou moc. Už si to nepředstavujte: existovala doba a místo, kde to bylo docela pravda! A ne, výstupem nebyl chaos, ale skutečná kontrola zneužívání moci králem. V závěru první části své knihy „Království a právo“ Fritz Kern napsal shrnutí hlavních bodů, kterými se zabýval. Volně tohoto souhrnu využiji, ačkoliv Kern uspořádal body lépe než bych je mohl uspořádat já.

Vyčerpání zdrojů je utlá kniha od ekonoma a bývalého centrálního bankéře Mojmíra Hampla, která se jak už název napovídá, zabývá vyčerpáním zdrojů neobnovitelných surovin a dopadem tohoto vyčerpání na lidský blahobyt. Kniha podává stručnou historii tohoto problému a jeho ekonomické řešení, stejně jako některé statistické informace.

V této stati se podíváme na islámské rodinné právo a na to jak moc se toto právo podobá anebo nepodobá naší dnešní západní civilizační skutečnosti. Nejprve se ovšem ještě zastavíme u práva ve většinově muslimských zemích jako takového a podíváme se na to jaké jsou zdroje tohoto práva.

Evropská unie je v současnosti bez diskuse na rozcestí. Ekonomiky, které byly počítány k silným pilířům EU jsou nyní na hraně eroze. Ekonomové vydali po finanční krisi roku 2008 několik varování stran vršících se dluhů v mnoha ekonomikách EU. Noční můra EU začala s ekonomickým kolapsem Řecka v roce 2015. Ačkoliv makiavelistický plán přísných opatření kancléřsky Merkelové zabránil hrozícímu Grexitu, nemohl udělat nic k odvrácení nevyhnutelného Brexitu. 

Růst měnové zásoby v USA v červnu spadl, spadl na úroveň březnového růstu, který byl na 12 letém (145 měsíčním) minimu. Červnový růst byl v červnu menší pouze ve dvou měsících během 12 leté periody: březen 2019 a duben 2019. V červnu byl meziroční růst měnové zásoby na úrovni 1,98 %. To bylo o trochu méně než květnová míra růstu ve výši 2,1 %, ale dost pod hodnotou 4,3 % z června roku 2018. 

Doputovali jsme s Janisem Varufakisem k továrnám. Ani u továren Varufakis nezklamal a pokračuje ve svém svérázném a nepodloženém výkladu historie. Ba dokonce Varufakis ani neví, kdo vynalezl parní stroj. 

Utlá knížka "Má to cenu?" známé ekonomky Hany Lipovské není velká rozsahem (ten navíc změnšují docela vtipné ilustrace). Kniha samozřejmě nezapře to, že je psána především pro začátečníky anebo mírně pokročilé studenty ekonomie a pro laiky. Kniha je o tom jak se to má s hodnotou a cenou, ale dotýká se i toho jakým způsobem je lépe organizovat lidskou společnost tak, aby se vůbec plnila nejrůznější přání spotřebitelů. Protože tyto stránky straní převážně Rakouské ekonomické škole, je nutné podotknout, že v knize najdete citace ekonomů této školy, například Ludwiga von Mises, F. A. von Hayeka, Karla Mengera anebo našeho Karla Engliše. I proto se teď na tuto knihu aspoň trochu podíváme.

Jak uvádí Lew Rockwell, v tomto důležitém smyslu nemůže být dnes Mises prohlašován za advokáta „otevřených hranic“. Mises věřil v klasickoliberální formu národnosti, nicméně pořád národnosti – a obhajoval politické členění podél kulturních, jazykových a historických hranic. Byl demokratem, utilitariánem a realistou; jeho kosmopolitismus nesahal k vizi bezhraničního a bezstátního světa.

V případě odchodu z EU čili Czexitu je dost ekonomicky uvažujících odpůrců evropské integrace raději pro setrvání v Evropské unii a její reformování, než přímo pro odchod z unie. Důvodem je dle mého názoru začasto obava z toho, že Evropská unie by měla snahu se nám pomstít (nějaká barevná revoluce by se mohla najít), ale zejména to, že by došlo k razantnímu nárůstu cel na vývoz České republiky do Evropské unie. Snahu EU mstít se bych vzhledem k průběhu Brexitu úplně nepodceňoval, a proto vznikl i tento text.

Alí Sína je bývalý iránský muslim, který v určité životní etapě odešel od islámu. Je znám především jako zakladatel organizace "Faith Freedom International" a autor několika kniha o Mohamedovi. Veřejně působí od roku 1990. V této krátké stati se podíváme na to proč tento bývalý muslim vlastně od islámu odešel.

Varufakisův nástin vývoje historie lidstva čili jeho pokroku je velmi slabý. Autor poukázal jen na velmi omezený počet faktů a jiné opominul či přímo zavrhnul – jako třeba inteligenci a genetické rozdíly. Jeho nástin vývoje historie lidstva nedokáže vůbec vysvětlit to proč nakonec triumfovali Evropané a ne třeba Číňané anebo Indové či jiné národy a země, které měly dost často výhodnější startovní podmnínky. Z Varufakisova nástinu vývoje lidstva navíc čiší autorova politická korektnost a vlastně se ukazuje i to, že i v této oblasti je Varufakis jen výhonkem dnešního mainstreamu.