Jdi na obsah Jdi na menu
 


Texty jiných autorů

Zde se budou objevovat případné texty jiných autorů. Některé texty jsou ve formátu pdf.

 

 

 

Příspěvky

23. 11. 2015

Legislativa a právo ve svobodné společnosti od Stephana Kinselly

Libertariáni a klasičtí liberálové dlouho usilují o vysvětlení toho, jaký druh práva bychom měli ve svobodné společnosti. Ale často zanedbáváme studování toho, jaký druh právního systému je vhodný pro vyvinutí řádného právního řádu.

 
Celý příspěvek

13. 10. 2015

Co si nacionální socialisté půjčili od Marxe

Nacionální socialisté nevymysleli polylogismus. Oni vyvinuli jen svůj vlastní druh.

 
Celý příspěvek

20. 8. 2015

Co žene bolívijskou vzkvétající ekonomiku

K překvapení mnoha, Bolívie je nyní nejrychleji rostoucí latinskoamerickou ekonomikou. S 5-ti procentní mírou růstu nyní předčí kdysi dominující, ale nyní stagnující regionální konkurenty jako Brazílie a Peru. Navíc se Bolívie chlubí některými velmi působivými makro údaji: její úroveň mezinárodních rezerv je nejvyšší v celé latinské Americe, to srazilo dluh její vlády, a její míra inflace stojí na slušných 5 procentech. To doprovází 307 procentní vzestup průměrného příjmu a 25 procentní redukce v míře chudoby od roku 2001.

 
Celý příspěvek

25. 6. 2015

Chudoba není co bývala od J. T. Salerna

Nově vydaný report U. S. Census Bureau uvádí, že většina Američanů žijících pod byrokraticky danou "hranicí chudoby" si užívá většinu moderních vymožeností. Pro příklad více než 80 procent amerických domácností pod hranicí chudoby má: ledničku (97.8 %); sporák (96.6 %); televizi (96.1 %); mikrovlnku (93.2 %); klimatizaci (83.4 %); VCR/DVD přehrávač (83.2 %); a mobilní telefon (80.9 %). Navíc více než polovina domácností pod hranicí chudoby má: pračku (68.7 %); sušičku oblečení (65.3 %); počítač (58.2%); a pevnou telefonní linku (54,9 %). Nyní, když použijeme tato čísla jako standard pro porovnání, většina amerických středních vrstev, řekněme v roce 1960, žila pod hranicí chudoby. Ale toto srovnání zatemňuje významný bod, že kapitalismus dlouho předtím vyřešil problém chudoby ve smysluplném významu, a tak radikálně transformoval samotný koncept chudoby.

 
Celý příspěvek

15. 5. 2015

Nesmyslnost anarchokomunismu od M. N. Rothbarda

Nyní když Nová levice opustila svůj dřívější uvolněný, flexibilní ne-ideologický postoj, byly přijaty dvě ideologie jako vůdčí teoretické pozice Nových levičáků: marxismus-stalinismus a anarchokomunismus. Marxismus naneštěstí dobyl SDS [americká Students for a Democratic Society, pozn. překladatele], ale anarchokomunismus zaujal mnoho levičáků, kteří hledají cestu z byrokracie a statické tyranie, která značí cestu stalinistů. A mnoho libertariánů, kteří hledají metody akcí a spojence pro takové akce, je přitahováno anarchistickým krédem, které zdánlivě velebí dobrovolnou cestu a volá po zrušení donucovacího Státu.

 
Celý příspěvek

8. 5. 2015

Válečná vina na Středním východě od Murraye N. Rothbarda

Potíž se sektáři, ať už to jsou libertariáni, marxisté nebo zastánci světové vlády, je ten, že mají sklon spokojeně opomíjet kořen jakéhokoliv problému a niky se neobtěžují s detailnějšími či bližšími příčinami. Nejlepším a téměř směšným příkladem slepého, neinteligentního sektářství je Socialistická strana práce, úctyhodná strana bez jakéhokoliv vlivu na americký život. Na jakýkoliv problém, který před ně může stav světa předložit – nezaměstnanost, automatizace, Vietnam, jaderné testy, či cokoliv jiného – SSP bude jednoduše papouškovat: „Přijměte socialismus“. Poněvadž kapitalismus je údajně kořenem těchto i jiných problémů a jen socialismus s nimi zamete. Tečka. Tímto způsobem se sektář, i kdyby bylo jeho spatření kořene příčiny správné, izoluje ode všech problémů reálného světa a, což je ještě ironičtější, zbavuje sám sebe jakéhokoliv vlivu na konečný cíl, o nějž usiluje.

 
Celý příspěvek

5. 5. 2015

O svobodné imigraci a nucené integraci od Hanse Hermanna Hoppeho

Hans Hermann Hoppe politicky nekorektně o imigraci.

 
Celý příspěvek

1. 5. 2015

Levičácká hysterie: Záhada vysvětlena od M. N. Rothbarda

Jeden z mých paleokonzervativních přátel a já jsme nedávno dumali nad tím, „proč levičáci tak hystericky odporují znovuzvolení neškodného prezidenta jakým je George Bush?“ Můj přítel a já jsme se shodli, že takto zjevné předsudky médií jsme neviděli od dob démonizovaného McCarthyho. Proč? Jde o potraty? Feminismus? O co jde? Poprvé, kdy jsem viděl tuto levicově liberální zuřivost v akci, to bylo, když jsem vyrůstal ve třicátých letech v New York City. Koncem třicátých let, má levicová rodina, přátelé a sousedé zažívali nával strachu a vzteku kvůli Frankově kontrarevoluci a blížící se porážce levicové španělské vlády ve Španělské občanské válce. Jen překypovali nadávkami na Franca a voláními po tom, aby vše od mléka až po zbraně a vojáky – dobrovolnická „Mezinárodní brigáda“ – sloužilo k obraně španělské levice (přezdívané hodnotově zabarveným výrazem „Loajalisté“, přijatým New York Times a ostatními ctihodnými médii).

 
Celý příspěvek

14. 4. 2015

Smutný odkaz Ronalda Reagana

2. srpna 1988 ohlásil prezident Reagan, že se rozmyslel ohledně pro-odborářského zákona o propouštění. Před třemi měsíci jej vetoval, ale nyní jej nechal vstoupit do platnosti jako zákon bez jeho podpisu po intenzivním tlaku ze strany prezidentského kandidáta George Bushe a bývalého minstra financí Jamese Bakera, nyní předsedy Bushovy kampaně. Reagan tvrdil, že pouze tato akce mu umožní podepsat zákon o obchodu, jenž nemá sobě rovného ve svém proti-spotřebitelském protekcionismu. Reaganovi věrní přívrženci tvrdí, že jakožto Velký Komunikátor použil svých schopností ke zvrácení růstu Leviatana a zahájení nové éry svobody a volných trhů. Reagan sám prohlásil: „Je načase omezit a zvrátit růst státu.“. Avšak po téměř osmi letech Reaganismu, volání po dalších vládních intervencí v hospodářství bylo tak mocné, že Reagan opustil volnotržní pozici a smířil se s dalším mrzačením ekonomiky a našich svobod. Ve skutečnosti množství volnotržních úspěchů dosažených administrativou je tak malé, že se dá spočítat na prstech jedné ruky. A to ještě několik prstů zbude.

 
Celý příspěvek

29. 3. 2015

Původní úmysl a daň z příjmu od R. J. Keatinga

Podnikatelé hýbou hospodářstvím. Investováním v a vytvářením nových podniků, idejí a inovací, podnikatel zajišťuje hospodářskou obnovu a růst. Naneštěstí má federální vláda ekonomicky nezdravý zvyk házet podnikatelům klacky pod nohy, jako například tíživé regulace a inflační monetární politiku. Snad nejhrozivější vládní překážkou je daň z příjmů. Dnešní systém federální daně z příjmů je trestající, komplikovaný, neefektivní, dotěrný a brzdící podnikatelství, investice, hospodářský růst a tvorbu pracovních míst. Avšak je zajímavé, že když byla daň z příjmu zavedena, jevila se navzdory progresivním sazbám přímočaře a vůbec ne jako tíživá. Spíše se jevila jako zanedbatelná. Samozřejmě vzhled často klame.

 
Celý příspěvek