Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Jako libertarián říkám: kuřte třeba fúry, šňupejte kokain, navštěvujte prostitutky, vybírejte si své pohlaví, berte si koho chcete, cokoliv. Dokud na mne neuvalujete náklady, nemám důvod k zásahu. Ale to neznamená, že jsem povinnen oslavovat takováto rozhodnutí – i jako libertarián. Nicméně, je to kulturní záležitost. Věřím, že zde není jediný příklad v historii, kdy by rostoucí libertinská kultura nezničila předchozí převažující kulturu do pár generací. Dekadence přichází s náklady.

Četl jsem knihu nazvanou „Království a právo“. Je to fascinující kniha – pokrývající vývoj království od raného středověku do pozdního středověku; více méně od pádu Římské říše do založení moderních národních států. Z Amazonu: „Prvně vyšla kniha roku 1914, jde o jednu z nejdůležitějších studií raného konstitučního práva. Fritz Kern [1884-1950] sledoval diskuse o státu v 9., 11 a 13. Století, pravidelně se tázal, čí práva byla prvořadá. Byla to práva panovníka nebo lidu? Kern umísťuje původ této debaty, která pokračovala do 20. století, v církevní doktríně a historii raných německých států. Demonstroval, že interakce „těchto dvou sad vlivů v konfliktu a alianci připravila půdu pro nový názor ve vztahu mezi panovníky a ovládanými a položilo základy jak absolutistické tak konstituční teorie.“

Je jednoduché tvrdit, že Evropská unie a zvláště Eurozóna je finanční a systémovou časovanou bombou, čekající co se stane. Mnoho komentářů se zaměřuje na problémy, jako je Řecko, Itálie anebo hrozící záchrana Deutsche Bank, které jsou rutině záplatovány. To je ovšem chybné. Mašinérie Evropské centrální banky (ECB) a EU jsou zběhlé v řešení událostí tohoto druhu, většinou se tváří jako by se nic nedělo a skupují všechno. Jak Mario Draghi slavně řekl, „cokoliv se bere.“ Je zde jeden předpoklad, aby toto eskamotérství fungovalo. Peníze musí do finančního systému kontinuálně přitékat rychleji, než poptávka po nich expanduje, protože udržení hodnoty aktiv je klíčové. A ECB právě toto dělá, s pomocí záporných úroků z vkladů a svého 2.5 biliónového programu na nákup aktiv. Ale program tento měsíc končí, což povede pravděpodobně k bodu obratu, čímž začnou jít věci špatným směrem.

Tak daleko jak feminismus usiluje o přizpůsobení právní pozice ženy mužovi, tak daleko jak usiluje o to ženě nabídnout právní a ekonomickou svobodu k rozvinutí a jednání podle jejich sklonů, touhy a ekonomických okolností – tak potud nejde o nic více než o část velkého klasického liberálního hnutí, které obhajuje mírový a svobodný vývoj. Pokud jde feminismus za toto, útočí na instituce společenského života pod dojmem toho, že takhle budou odstraněny přírodní omezení, pak jde o duchovní dítě socialismu. Je charakteristikou socialismu objevovat ve společenských institucích původ nezměnitelných přírodních faktů a snažit se reformováním těchto institucí změnit přírodu.

Velká peněžní inflace v USA ohrožuje euro na existenci. Zde je predikce: jeho smrt nastane jako reakce na jiný monetární jev v USA – náhlé objevení se „deflační mezihry“. A to může nastat rychleji, než mnoho lidí očekává.

Hlavním efektem úvěrové expanze působícím na výrobní strukturu je hlavně to, že vede k diskoordinaci chování různých ekonomických agentů. Zatímco podnikatelé urychleně prodlužují a rozšiřují výrobní fáze a činí je více kapitálově intenzivními (činí větší kapitálové investice), ostatní ekonomičtí agenti jsou neochotní kooperovat tím, že by omezili svoji spotřebu a zvedli své celkové dobrovolné úspory. Toto špatné přizpůsobení nebo diskoordinace, které pramení ze systematických útoků na proces sociální interakce (vládní privilegia garantovaná bankám, jim dovolují hospodařit s frakčními (tj. částečnými) rezervami drženými proti depozitům na požádání), pravidelně spouští krizový proces, který nakonec napravuje vzniklé podnikatelské chyby. Nicméně tento proces zabírá nějaký čas a je nevyhnutelné, že vážné chyby, které byly udělány, se nakonec nevyhnutelně ukáží býti nezvratnými. 

Po přečtení nesmyslného článku "Obhajoba zrušení státních hranic" na webu Liberálního (a neomarxistického) institutu, nabízím článek o tom, jak je to z pohledu svobodné společnosti správně: "Otevřené hranice jsou špatnou libertariánskou teorií a mohou být implementovány v praxi jen iniciováním násilné agrese. Jakmile obhájci otevřených hranic toto rozpoznají a akceptují, pravděpodobně se může dialog ohledně tohoto předmětu konečně pohnout směrem k nějakým smysluplnějším závěrům. V tomto světě je nutné zahrnout do diskusí nějaké koncepty, které libertariánská teorie přímo neřeší. Toto je jedno z témat, kde to platí."   

Profesor Jensen je stejně upřímný při vysvětlování toho, že geny odpovídají za zachování rozdílů v IQ mezi rasami. Za prvé zjistil, že přibližně polovina – nebo-li 50 tisíc – z genů, které zpestřují lidské bytí hrají roli při fungování mozku, a že 30 tisíc ovlivňuje výlučně mozek. Bylo by udivující, pokud by geny nehrály hlavní roli stran inteligence, a kdyby se rasy, které se odlišují fyzicky v mnoha ohledech, se nelišily stran fungování mozku.

V tomto nedávném článku z časopisu Reason, senior editor Brian Doherty ujišťuje čtenáře, že “kulturní marxismus” není nic, než “paranoia” vyčarovaná “konspirační pravicí”, aby poskytla krytí pro jejich nenávist k „multikulturalismu a právům gayů a radikálnímu feminismu.“ Otevřeně zesměšňuje ideji, že neklamný nárůst politik identity v posledních několika dekádách nemá, co dělat se „zlověstnými machinacemi komunistů snažících se nás zotročit.“ Jeden musí být dle Dohertyho „pomýlený“ a „hloupý“, aby věřil, že takovéto smluvené úsilí k vytváření seskupení na základě rasových, národnostních a genderových identit, které by nahradilo ekonomické „třídní“ identity klasického marxismu, je něco více než jen „pochybnou konspirační teorií“. Toto Dohertyho stanovisko je zvláště pochybné s ohledem na ten fakt, že socialističtí lídři otevřeně psali o této strategii po dekády.

Téměř universálním názorem vyjadřovaným v těchto dnech je to, že ekonomické krize současnosti značí konec kapitalismu. Kapitalismus údajně selhal, prokázal se neschopným řešit ekonomické problémy, a tak lidstvo nemá jinou alternativu, jestliže má přežít, než přejít k plánované ekonomice, k socialismu.