Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

V červenci roku 2021 Watsonův institut veřejných záležitostí na Brownově universitě hlásil, že od 11. září 2001 bylo zabito 7 057 osob amerického vojenského personálu ve vojenských operacích jen v samotném Iráku a Afganistánu. Počet obětí z řad civilních dodavatelů dosáhl 8 000, ačkoliv institut připouští, že se jedná o odhad vzhledem k tomu, že mnoho dodavatelů nebylo občany USA, takže některá úmrtí nebyla nahlášena. Konečně 30 177 amerických vojáků spáchalo sebevraždu poté, co byli nasazeni do těchto válečných zón a číslo zraněných veteránů je i vyšší, protože Watsonův institut tvrdí: „Přes 1,8 milionu veteránů má nějaký stupeň oficiálně uznané invalidity následkem války – veteráni z nedávných válek tvoří více než polovinu z populace těžce invalidních veteránů. Mnoho dalších veteránů žije s fysickými a duševními šrámy i přesto, že nemají invalidní status nebo jiné nároky.

Už od té doby, co se v roce 1871 objevila, Rakouská ekonomická škola prováděla systematickou opozici empirismu při rozvoji ekonomie. Methodenstreit (Spor o metodu) přetrvává, i když s jinými hráči. Několik článků a publikací kritisuje koncept ekonomie založený na empirických důkazech. Positivismus a jeho různé proudy myšlení jsou důsledně Rakouskými ekonomy kritisovány.

Jak se pohybují známky ekonomické bouře skrze Spojené státy - alarmující vzestup bankovních selhání, napětí, co se týká nároků na podpory v nezaměstnanosti a problémy s poklesem maloobchodních tržeb - shledáváme, že sedíme na hraně hluboké recese. Zírajíce do propasti nejistoty, samozvaní strážci našeho finančního osudu, Federální rezervní systém a vláda USA čelí mohutnému úkolu. Když zvoní zvony recese, jak odpoví?

Převzetí idejí nerůstu hlavním proudem věští hrozivé následky pro ekonomický blahobyt. Nerůst je vyhlašován jakožto řešení k odvrácení klimatické katastrofy, ale zvrátí ekonomické bohatství výrobců. Udržitelný ekonomický růst se stal v nedávné minulosti normou a jistě se většina lidí nechce navrátit k předindustriální éře s občasným růstem a nízkým životním standardem. Typický dnešní člověk bude neochoten vyměnit hojnost danou ekonomickým růstem za cetky, které si může dovolit méně dynamická společnost. 

Mnoha lidem se zdá, že Javier Milei byl zvolen díky široce rozšířené nespokojenosti se stavem ekonomiky v Argentině. Je to správný předpoklad?

Existují jen dva způsoby, jak můžou lidské bytosti mezi sebou jednat: dobrovolně anebo nuceně/násilně. Dobrovolná kooperace je ekonomicky a eticky akceptovatelná; donucení a násilí nejsou. Svobodný trh je dobrovolným. Na svobodném trhu peněz si lidé vybírají druh peněz, který je nejvíce vhodný pro jejich potřeby a lidé mají volnost v tom, aby nabídli jiným lidem statek, který chtějí používat jako peníze. Výsledkem budou dobré peníze – jednoduše protože nikdo (při smyslech) nebude poptávat špatné peníze. Pro příklad, lidé by se mohli rozhodnout používat zlato jako základní peníze a zavést digitální platební systém založený na zlatě. Pokud lidé chtějí prosperitu a svobodu, národně a mezinárodně, musí opustit neplnohodnotné (fiat) peníze, ukončit kontrolu vlády nad penězi a chopit se peněz vzniklých na svobodném trhu. Alternativou jsou tyranské vládní peníze s neveselým výhledem na konečný vznik tyranské světové neplnohodnotné měny. Doufám, že moje kniha bude informovat a podněcovat diskusi o těchto extrémně důležitých záležitostech. 

Kulturní války jsou často zobrazovány v tisku jako útoky, které vedou konzervativci, kteří odporují kulturním změnám. The Guardian, pro příklad, vykresluje kulturní války jako „téma klínu,“ které vyvolávají konzervativci marným pokusem diktovat názory voličům, ale které končí pouze tím, že „se mladí voliči obrací k levici v západních zemích.“ V roce 2004 se shromáždila ve Virginii mezioborová konference, aby diskutovala téma „Boj proti politikám Kulturkampfu pomocí kritiky a spravedlivé pedagogiky,“ což je téma, které odráží myšlenku, že lidé, kteří oponují progresivistické politice se jednoduše snaží ze všeho z nevysvětlitelných důvodů udělat kulturní válku.

Dlouhodobý výhled na vyšší úrokové míry podle ministryně financí Janet Yellenová činí složitějším řízení výpůjčních potřeb Spojených států, což zdůrazňuje význam zvyšování rozpočtových příjmů při nadcházejících rozhovorech o rozpočtu s republikánskými zákonodárci. Je zde jen jeden problém. Yellenová se mýlí. Podle podkladů Rozpočtové kanceláře Kongresu (Congressional Budget Office; CBO), které nepředpokládají žádný rok s recesí a už počítají s rekordními daňovými příjmy, dosáhne primární deficit v roce 2025 851 miliard dolarů, zatímco čisté úrokové výdaje narostou na 951 miliard dolarů. Navíc minimální očekávaný primární deficit v letech 2025 až 2034 bude činit ohromujících 676 miliard dolarů s čistými úrokovými výdaji ve výši 1,2 bilionu dolarů, zatímco průměrný roční deficit bude pravděpodobně vyšší než 700 miliard dolarů. Kumulované údaje jsou ještě znepokojivější. CBO odhaduje, že agregátní primární deficit v letech 2024-2034 dosáhne ohromných 7,4 bilionu dolarů s akumulovanými určenými náklady 12,4 bilionu dolarů. Musíme si připomenout, že základní odhad CBO neodhaduje žádnou recesi a odhaduje trvale rostoucí daňové příjmy nad rekordní úrovní roku 2024. Pokud optimistický odhad CBO povede k závěru, že deficity a úrokové výdaje rychle stoupají v ekonomice, která je v boomu, je zřejmé, že žádné opatření na příjmové stránce neodvrátí tento katastrofální trend.

Pokrok. Pokud zde byl jeden cíl, kterému sloužilo nejvíce sekulárních humanistů, byl to pokrok (progres). No, to nebylo opravdu nic nového. Pokrok by se dal stopovat až k protestantskému křesťanství, které mohlo stopovat svůj původ až k tradičnímu imperativu křesťanské transformace. Jinými slovy, byla zde spojnice sahající k původu křesťanství samotného. Naneštěstí, mnoho z toho, co bylo přínosné na pokroku bylo během plynoucích staletí odhozeno pryč. Jak poznamenal spisovatel Tom Holland a jiní, žijeme v křesťanské občanské válce. A shrnutí učiněné Stricklandem, zdá se, podporuje právě takovýto názor. Pro příklad, můžete vidět tyto známky: v tomto domě věříme v následující: Black Lives Matter; Ženská práva jsou lidskými právy; Žádný člověk není nelegální; Věda je opravdová; Láska je láska; Dobrota je vším.

Napříč západním světem jsou pomníky zasvěcené historickým osobnostem jako byli Robert Milligan a Edward Coulston káceny. Tvrdí se, že památník mužům jako byli tito, oslavují imperialismus a zotročení černochů. Nicméně nemůžeme debatu přepustit radikální levici. Je zde nešťastná praxe v intelektuálních kruzích kritizovat hlavně bělochy za jejich zapojení do imperialismu a otrokářství. Málokdy se diskutují tyto podniky z ne-západního úhlu pohledu. Ale to je nevyrovnaná presentace historie. V protikladu k populárním historkám nejsou imperialismus a otrokářství unikátní pro bělochy. Během historie se černoši ochotně podíleli na obou těchto podnicích. Mnoho lidí zná příběhy o evropských dynastiích, ačkoliv historie imperialismu a otrokářství v západní Africe je většinou neznámá mimo vědeckou komunitu afrikanistů. Musíme osvětlit tyto události, abychom zničili mýtus o tom, že historicky byli černoši pasivními pěšáky v evropském imperialismu. Západní Afrika je významně zajímavá pro naši analýzu, protože je hlavně černošská. Významné je také to, že potomci západoafrických otroků žijí v západních zemích.