Jdi na obsah Jdi na menu
 


19. století (divoký kapitalismus)

V této sekci se nalézají články s historickým či ekonomicko-historickým obsahem na téma tzv. divokého kapitalismu, což je období, které jsem si definoval jako období 19. století a počátku 20. století (do roku 1914). Toto tzv. dlouhé 19. století v některých článcích doplňuji i  obdobím tzv. první Československé republiky.

 

 

Příspěvky

Stěhování poddaných ve středověku a právo

5. 7. 2020

| Rubrika: 19. století (divoký kapitalismus)

V této stati se podíváme na stěhování poddaných ve středověku v Českých zemích. Zjistil jsem, že v tomto směru panuje i u znalejších lidí docela velká nevědomost. Otázka stěhování poddaných ve středověku je poměrně dost důležitá, protože v různých městech panovaly různé právní zvyklosti a totéž se týkalo panství a smluv pána s poddanými. 

 

Lanškrounský masakr 1945 a jeho (ne)vinné oběti

18. 5. 2020

| Rubrika: 19. století (divoký kapitalismus)

Jiří Padevět ve své monumentální práci "Krvavé léto 1945: Poválečné násilí v českých zemích" uvádí, že tzv. Lanškrounský masakr proběhl 17. května 1945 na náměstí před radnicí. Prováděl ho 1. partyzánský oddíl brigády Václavík, který byl pod velením Josefa Hýbla-Brodeckého. Oběti byly popravovány oběšením nebo zastřelením. Někteří byli jen odsouzeni k výprasku holí a po exekuci propuštěni. Poprava se konala ještě následující den. Docházelo při ní i k mučení odsouzenců na smrt. Počet obětí se různí od 17 do 27 lidí. Vedle toho zde od 9. do 31. května 1945 spáchalo asi 26 místních Němců sebevraždu. (1). Lanškrounskému masakru se dostává v posledních letech pravidelné pozornosti. Dost často jsou však informace o něm neúplné a vlastivědné literatuře je toho možné najít vícero.

 

Valentin Oswald Ottendorfer věnoval Svitavám přes 300 milionů korun

24. 12. 2019

| Rubrika: 19. století (divoký kapitalismus)

Valentin Oswald Ottendorfer věnoval Svitavám přes 300 milionů korun.

 

Vyhnání Čechů ze Sudet: 80 let

25. 9. 2018

| Rubrika: 19. století (divoký kapitalismus)

Vyhnání Čechů ze Sudet je poněkud mystickou událostí. Jedni tvrdí, že Čechy nikdo moc nevyháněl. A že pokud někteří lidé odešli, tak šlo jen o státní úředníky, kteří by stejně odešli kvůli své specializaci, a kteří vesměs přišli na svá místa až po roce 1918. Jiní tvrdí, že k vyhnání došlo, a že byly vyhnány statisíce lidí. Jak to tedy bylo? Kolik zhruba těch lidí bylo a kolik z nich bylo úředníků? Jaké byly důvody pro jejich odchod? Nebyly používány negativní pobídky pro „povzbuzení“ k odchodu, jako je třeba násilí? Na to se snaží k výročí 80 let od uvedených událostí odpovědět tento obsáhlý článek.

 

Dovolená, svátky a pracovní týden v Českých zemích od středověku po současnost

8. 8. 2018

| Rubrika: 19. století (divoký kapitalismus)

Dovolená, svátky a pracovní týden v Českých zemích od středověku po současnost.

 

Nástin systému školství v Českých zemích za středověku do roku 1620

1. 8. 2018

| Rubrika: 19. století (divoký kapitalismus)

Magdaléna Šustová, vedoucí oddělení dějin školství Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského tvrdí, že dějiny školství se začaly psát v dobách Marie Terezie, ta nastolila povinnost vzdělávání dětí. Jenže to není až tak pravda.

 

Bydlení dělníků versus vesničanů v dlouhém 19. století podruhé IV

29. 5. 2018

| Rubrika: 19. století (divoký kapitalismus)

My se v této stati, podobně jako v předchozí stati na toto téma, zaměříme jen na jednu z okolností údajného zbídačování obyvatel v 19. století, a to na okolnost týkající se bydlení nižších vrstev obyvatelstva. Obecně se ví, že bydlení dělníků či jiných nižších vrstev v rozvíjejících se městech a jejich aglomeracích nebylo nic moc. Došlo zde však vůbec k nějakému zbídačování oproti původnímu stavu? Někdy pravděpodobně ano, ale jindy dozajista nikoliv. To si nyní ukážeme na několika příkladech bydlení městských nižších vrstev a na příkladech bydlení nižších vrstev převážně na vesnici.

 

Bydlení dělníků versus vesničanů v dlouhém 19. století podruhé III

24. 5. 2018

| Rubrika: 19. století (divoký kapitalismus)

My se v této stati, podobně jako v předchozí stati na toto téma, zaměříme jen na jednu z okolností údajného zbídačování obyvatel v 19. století, a to na okolnost týkající se bydlení nižších vrstev obyvatelstva. Obecně se ví, že bydlení dělníků či jiných nižších vrstev v rozvíjejících se městech a jejich aglomeracích nebylo nic moc. Došlo zde však vůbec k nějakému zbídačování oproti původnímu stavu? Někdy pravděpodobně ano, ale jindy dozajista nikoliv. To si nyní ukážeme na několika příkladech bydlení městských nižších vrstev a na příkladech bydlení nižších vrstev převážně na vesnici.

 

Bydlení dělníků versus vesničanů v dlouhém 19. století podruhé II

21. 5. 2018

| Rubrika: 19. století (divoký kapitalismus)

My se v této stati, podobně jako v předchozí stati na toto téma, zaměříme jen na jednu z okolností údajného zbídačování obyvatel v 19. století, a to na okolnost týkající se bydlení nižších vrstev obyvatelstva. Obecně se ví, že bydlení dělníků či jiných nižších vrstev v rozvíjejících se městech a jejich aglomeracích nebylo nic moc. Došlo zde však vůbec k nějakému zbídačování oproti původnímu stavu? Někdy pravděpodobně ano, ale jindy dozajista nikoliv. To si nyní ukážeme na několika příkladech bydlení městských nižších vrstev a na příkladech bydlení nižších vrstev převážně na vesnici.

 

Bydlení dělníků versus vesničanů v dlouhém 19. století podruhé I

15. 5. 2018

| Rubrika: 19. století (divoký kapitalismus)

My se v této stati, podobně jako v předchozí stati na toto téma, zaměříme jen na jednu z okolností údajného zbídačování obyvatel v 19. století, a to na okolnost týkající se bydlení nižších vrstev obyvatelstva. Obecně se ví, že bydlení dělníků či jiných nižších vrstev v rozvíjejících se městech a jejich aglomeracích nebylo nic moc. Došlo zde však vůbec k nějakému zbídačování oproti původnímu stavu? Někdy pravděpodobně ano, ale jindy dozajista nikoliv. To si nyní ukážeme na několika příkladech bydlení městských nižších vrstev a na příkladech bydlení nižších vrstev převážně na vesnici.