Jdi na obsah Jdi na menu
 


19. století (divoký kapitalismus)

V této sekci se nalézají články s historickým či ekonomicko-historickým obsahem na téma tzv. divokého kapitalismu, což je období, které jsem si definoval jako období 19. století a počátku 20. století (do roku 1914). Toto tzv. dlouhé 19. století v některých článcích doplňuji i  obdobím tzv. první Československé republiky.

 

 

Příspěvky

18. 1. 2021

Podpůrný spolek zaměstnanců firmy Max Kohn aneb, když státní dávky nestačí

Podpůrný spolek pro nezaměstnané zaměstnance firmy Max Kohn, továrna na látky v Brně je poněkud zvláštním spolkem v tom ohledu, že doplňoval již existující státní pojištění a poskytoval svým členům, tj. zaměstnancům firmy Max Kohn, továrny na látky v Brně, a bývalým zaměstnancům, jakož i jejich příbuzným podporu v případě nezaměstnanosti nebo neschopnosti k práci, pokud by státní a jiné podpory nedostačovaly k zabezpečení živobytí podpory potřebného. Nešlo o jediný takový spolek. V Moravském zemském archivu se nalézají například materiály k podobnému spolku zestárlých dělníků chemických závodů v Brně (zde šlo o příspěvek k důchodu).

 
Celý příspěvek

4. 12. 2020

Čarodějnické procesy a církev

Cílem této statě je pokusit se zjistit vliv církve (katolické) na čarodějnické procesy v Českých zemích v 17. věku. K tomu poslouží poslední vydané rozsáhlejší dílo na toto téma. A to kniha "Zpráva o nevíře", která (nejen) shrnuje a kriticky zkoumá poslední výsledky bádání předchozích generací na dané téma. Zdá se, že od té doby už toho mnoho o daném tématu - svého času pro historiky velmi atraktivním - nevyšlo.

 
Celý příspěvek

27. 10. 2020

Útlak havířů na Ostravsku v 19. století?

Asi každý zná Petra Bezruče a jeho sbírku básní "Slezské písně" anebo by ho znat měl. Tato sbírka básní mimo jiné referuje o špatné situaci horníků na Ostravsku v poslední čtvrtině 19. století. Asi nejvýrazněji v básni "Ostrava". Možná, že tato sbírka básní formovala v minulosti pohled generací na práci havířů v oblasti (nejen) Ostravska. To se někdy u uměleckých děl stává, byť tato nemusí už ze své podstaty příliš dbát reality. V této krátké stati se podíváme na odvrácenou stranu samotných ostravských havířů. A na to jak si mnohdy sami dokázali slušně zavařit. 

 
Celý příspěvek

18. 9. 2020

Stěhování poddaných ve středověku a právo

V této stati se podíváme na stěhování poddaných ve středověku v Českých zemích. Zjistil jsem, že v tomto směru panuje i u znalejších lidí docela velká nevědomost. Otázka stěhování poddaných ve středověku je poměrně dost důležitá, protože v různých městech panovaly různé právní zvyklosti a totéž se týkalo panství a smluv pána s poddanými. 

 
Celý příspěvek

13. 8. 2020

Rozhledny bez financí veřejného sektoru: kdysi a dnes

Rozhledny bez státních a evropských dotací? Ale ano, v minulosti běžná věc a i v dnešní době se najdou. O tom se vás bude snažit přesvědčit dnešní článek.

 

 
Celý příspěvek

18. 5. 2020

Lanškrounský masakr 1945 a jeho (ne)vinné oběti

Jiří Padevět ve své monumentální práci "Krvavé léto 1945: Poválečné násilí v českých zemích" uvádí, že tzv. Lanškrounský masakr proběhl 17. května 1945 na náměstí před radnicí. Prováděl ho 1. partyzánský oddíl brigády Václavík, který byl pod velením Josefa Hýbla-Brodeckého. Oběti byly popravovány oběšením nebo zastřelením. Někteří byli jen odsouzeni k výprasku holí a po exekuci propuštěni. Poprava se konala ještě následující den. Docházelo při ní i k mučení odsouzenců na smrt. Počet obětí se různí od 17 do 27 lidí. Vedle toho zde od 9. do 31. května 1945 spáchalo asi 26 místních Němců sebevraždu. (1). Lanškrounskému masakru se dostává v posledních letech pravidelné pozornosti. Dost často jsou však informace o něm neúplné a vlastivědné literatuře je toho možné najít vícero.

 
Celý příspěvek

24. 12. 2019

Valentin Oswald Ottendorfer věnoval Svitavám přes 300 milionů korun

Valentin Oswald Ottendorfer věnoval Svitavám přes 300 milionů korun.

 
Celý příspěvek

25. 9. 2018

Vyhnání Čechů ze Sudet: 80 let

Vyhnání Čechů ze Sudet je poněkud mystickou událostí. Jedni tvrdí, že Čechy nikdo moc nevyháněl. A že pokud někteří lidé odešli, tak šlo jen o státní úředníky, kteří by stejně odešli kvůli své specializaci, a kteří vesměs přišli na svá místa až po roce 1918. Jiní tvrdí, že k vyhnání došlo, a že byly vyhnány statisíce lidí. Jak to tedy bylo? Kolik zhruba těch lidí bylo a kolik z nich bylo úředníků? Jaké byly důvody pro jejich odchod? Nebyly používány negativní pobídky pro „povzbuzení“ k odchodu, jako je třeba násilí? Na to se snaží k výročí 80 let od uvedených událostí odpovědět tento obsáhlý článek.

 
Celý příspěvek

8. 8. 2018

Dovolená, svátky a pracovní týden v Českých zemích od středověku po současnost

Dovolená, svátky a pracovní týden v Českých zemích od středověku po současnost.

 
Celý příspěvek

1. 8. 2018

Nástin systému školství v Českých zemích za středověku do roku 1620

Magdaléna Šustová, vedoucí oddělení dějin školství Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského tvrdí, že dějiny školství se začaly psát v dobách Marie Terezie, ta nastolila povinnost vzdělávání dětí. Jenže to není až tak pravda.

 
Celý příspěvek