Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Kniha čili nový počin z nakladatelství Lukáše Lhoťana "Základy Islámu a jejich výklad" pojednává o základních ideových oporách islámské ortodoxie a je tvořena dvěma částmi, a to jednak ze spisu imáma ibn Hanbala (780-855) "Základy sunny" a za druhé spisu imáma al-Barbahárího (867-941) "Výklad suny." Důležité je také uvést, že spis ibn Hanbala je nutné chápat jako vyznání víry ortodoxního islámu, kdy šlo o reakci na (středověkou) muslimskou racionalistickou filosofii (tzv. mutazilité)

Válka ve velkém stylu na východní Ukrajině sice přestala, možná ovšem jen dočasně, ale drobné konflikty se zde pořád vyskytují. Nejistota ohledně dalšího vývoje zůstává poměrně velká. V tomto článku se budu snažit nastínit názory Ludwiga von Misese z jeho knihy "Liberalismus" na secesi území a aplikovat je na řešení problému na východní Ukrajině. Jak je známo, obývají východ Ukrajiny Rusové, někteří už odedávna, další přišli později do stepí na jihu a přístavů, a jiní až v době sovětské industrializace. Vedle industrializace zde šlo i o sovětskou rusifikaci. K roku 2001 je na Ukrajině uváděno 8.33 milionu Rusů, což bylo 17.3 % obyvatel Ukrajiny. K rodnému jazyku jako ruštině se hlásilo roku 2001 dokonce 29.6 % obyvatel. Zdá se také, že někteří Ukrajinci (dříve zvaní Malorusové) jsou tzv. rusofilní. Část Rusů (kolem jednoho milionu) a jejich stoupenců ovšem dnes žije v již odtrženém Krymu.

Dva čtenáři mne před pár dny informovali, že na Fóru Svobodného přístavu se objevily před časem nějaké pomluvy ohledně mé osoby. Údajně jsem měl nadávat někomu nebo onomu a já nevím co dále. Což má být doloženo zfalšovanými důkazy, ve kterých je dokonce špatně, vedle řady pravopisných chyb, uvedeno i moje jméno. A jsem prý socialista apod.

Osoba T. G. Masaryka je u nás považována za demokrata par excellance. Masaryk je pokládán za vzor demokratického politika a je považován docela oprávněně za velkého zastánce demokracie. Ovšem jeho skutečné názory na demokracii zase tak jednoznačné nejsou. Masaryk byl skutečně dosti pro demokraticky orientován, ale stejně tak dobře by se dal označit za skeptického demokrata. Podívejme se na některé jeho názory stran demokracie blíže.

Nicméně mezi Západem a Ruskem si vyvinula nezdravá dynamika nad aktivitami toho druhého v ruském „blízkém okolí.“ Putinovy pokusy bránit ruské nároky na sféru vlivu ve své bývalé říši jsou nahlíženy zeměmi NATO a Evropské unie jako agresivní. NATO se potom pokouší posílit Pobaltské země anebo Polsko ze strachu před ruskou agresí, na což je pohlíženo jako na agresi ze strany Moskvy, která poté jedná, to se zdá opět jako agresivní a tak dále. Tento cyklus je samo se obnovující a potencionálně nebezpečný. Války se stávaly, i přesto, že je žádná strana nechtěla. Ze své strany, USA a NATO by toho měly činit tak málo, jak jen možné, aby přispívaly k danému problému. To se týká zvláště vyzbrojování Ukrajiny a trvání na tom, že Ukrajina má budoucnost v NATO.

Zatímco v minulosti se u nás knihy od významného ekonoma a klasického liberála vydávaly a tiskly docela běžně, dnes je už situace jiná a je celkem dost nepravděpodobné, že se tato situace nějak změní. Je to škoda. A tak když jsme koncem září 2021 slavili 140 let od narození Ludwiga von Misese, rozhodl se Institut Ludwiga von Misese Morava a Čechy vydat aspoň menší brožuru s Misesovou esejí "Zisk a ztráta," kterou velmi oceňoval Murray N. Rothbard. Tato brožura vychází právě ke 140. letům narození jejího autora. A je určena především mírně pokročilým příznivcům Rakouské ekonomické školy a ekonomie vůbec.

Vždycky se divím, kolik lidí v mém okolí si myslí, že vydání nějakého vládního nařízení nebo zákona či evropské či jiné směrnice znamená, že tyto budou automaticky dodržovány. Jistě, pokud jde o záležitosti, které se týkají malého počtu lidí, a které je tedy možné relativně snadno kvůli nízkému počtu těchto lidí kontrolovat anebo v případě, že jde o věc, kterou naprostá většina lidí odsuzuje (loupež, vražda), je takový názor poměrně správný. Čím však stoupá počet přestupníků nebo těch, kteří se vzpírají podobným mandátům anebo pokud jde o záležitost, kterou řada lidí neřeší nebo ji nepovažuje za důležitou, situace se mění. Koronavirus nabízí jedno takové zjištění. Na jedné straně hodně lidí volá po drakonických opatřeních namířených proti neočkovaným lidem. Na druhé straně je neočkovaných velmi mnoho, a i když jich ještě o něco ubude, pořád tato skupina zůstane dost početnou. A to je přesně ten případ, kdy dojde k zneplatnění „teorie“ o automatickém dodržování různých vrchnostenských mandátů.

To, že po očkování může míti člověk potíže, je věcí zcela běžnou. Podívejme se jen na běžné banální očkování proti klíšťové encefalitidě. Podívejme se na informaci k očkovací vakcíně, která je uvedena na webu jednoho z očkovacích center.

V češtině vyšel už nejeden článek o bezstátních a polostátních územích a různých podobných zvláštnostech. Namátkou jmenujme články o Neutrálním Moresnetu, Svobodné Cospaii, Svobodném Schirgiswalde, Kalifornii 19. věku anebo o před cromwellovském Irsku, či středověké regulované anarchii v některých zemích Evropy, Janovské republice řízené soukromou bankou apod. Nyní se podíváme takřka za humny, a to na zvláštní stav, který panoval v tzv. Moravských enklávách ve Slezsku. Šlo o území, které bylo součástí jedné země, ale jeho správu na vrub této země provozovala země jiná.

V Severní Americe byly posledními zeměmi, které zrušily otroctví tyto: Spojené státy v roce 1865 (po válce Severu proti Jihu), Portoriko v roce 1873 a Kuba v roce 1880 (obé v té době španělské kolonie). Avšak zdá se, že výčet není v tomto případě úplný. V roce 1849 vznikl na východě poloostrova Yuacatán po určitých bojích s bělochy (a mestici) indiánský stát Cruzob (Chan Santa Cruz). Jeho obyvateli byli Mayové, potomci staré indiánské kultury. Tento nový stát vydržel jakožto nezávislý stát po několik desítek let. Teprve začátkem 20. století byl obsazen mexickou armádou. Až do roku 1935 zde ovšem probíhaly gerilové boje mezi Mayi a Mexičany.