Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Marxisti byli notoricky známí pro rivalitu i nad nejjednoduššími rozdíly. Jedna skupina se oddělila od druhé, obrátila pořádek slov skupiny, od které se oddělila a prohlásila sama sebe za novou a čistou skupinu. První skupina byla, novou skupinou prohlášena jako část fašistické konspirace k potlačení přicházejícího triumfu pracujících, ačkoliv rozdíly mezi těmito dvěma skupinami byly zcela nezjistitelné i expertům. Neformální debaty vedené mezi libertariány v těchto časech o tom, zda lidé mají být „thick“ (progresivní) nebo „thin“ (zásadoví) libertariány, jsou jiného charakteru. Zasahují samotné jádro toho, co je to libertarianismus. 

Dle uvedeného článku z dnešních „The Wall Street Journal“ japonská vláda provedla vymetení stavebního zákona na přelomu století, dovolujíce větší, hustější stavby domů a zmocňujíce soukromé poradce k vydávání stavebních povolení, v podstatě vytvořila „volné obchodní zóny“ pro nový rozvoj, slovy jednoho odborníka. Vskutku, zatímco americká města mají stovky oddělených územních kategorií, které neustále kontrolují jaké aktivity se můžou odehrávat na jednotlivém kusu země, Japonsko má jen 12 územních kategorií, které toho také více přípouštějí. V Japonsku může být bydlení pořád postaveno na půdě zónované pro komerční a průmyslové použití, zatímco i nejvíce residenční zónování povoluje malé obchody a kanceláře. Srovnejme to s některými americkými městy, kde regulace územního plánování dovolují pro příklad restauraci na pozemku komerčně zaměřené zóny, ale už ne jiný byznys. Také ohromně napomáhá věcem ten fakt, že v Japonsku je nejrozvinutější právo zásluhy (by right), znamenající, že dokud váš projekt je v souladu se základním územním plánem, máte právo stavět. Mnoho měst v USA poskytlo úředníkům volnost k odmítání projektů, tedy něco co zdržuje souhlas s novými stavbami a láká NIMBYismus všeho druhu.

Ve světě politiky a ideologie jsou nám často presentovány jen dvě alternativy, a potom jsme nabádáni k tomu, abychom si vybrali v rámci zadaného rámce. Ve 30. letech 20. století nám bylo levičáky řečeno, že si musíme vybrat mezi komunismem a fašismem: že zde byly před námi jen tyto dvě alternativy. Nyní ve světě současné americké ekonomie se předpokládá, že si vybereme mezi "svobodným trhem" Monetaristů a Keynesiánců; předpokládá se, že budeme přisuzovat velký význam přesnému množství, o které by měla federální vláda rozšiřovat peněžní nabídku anebo přesné úrovni federálního deficitu. Téměř zapomenuta je třetí cesta, daleko nad malichernými hádkami nad monetárně/fiskálním "mixem" vládní politiky. Téměř nikým zvažovaná třetí alternativa: vymýcení jakéhokoliv vládního vlivu nebo kontroly vůbec nad nabídkou peněz anebo vskutku nad jakoukoliv částí a všemi částmi ekonomického systému. Zde je přehlížená cesta RYZÍHO svobodného trhu: cesta, která byla ozařována, a za kterou bojoval celý svůj život jeden osamělý, bojovný, vynikající a oslnivě tvůrčí ekonom: Ludwig von Mises. Není žádným přeháněním říci, že jestliže se svět vůbec, kdy dostane ze svého bahna etatismu, nebo opravdu jestliže se ekonomická profese kdy vrátí k dobré a správně rozvíjené ekonomické analýze, obé bude muset opustit svoji současnou bažinu a přemístit se k výrazným základům, které pro nás vytvořil Ludwig von Mises.

Magna Carta nebyla základem, nýbrž dokumentovala a stavěla na vztazích, rozvíjených ve středověku po staletí – středověké právo. Ve středověkém právu nebyla žádná „svévolná moc tyrana“, poněvadž na krále se vztahovalo stejné právo. Nebyl nad ním.

Ve světě politiky a ideologie jsou nám často presentovány jen dvě alternativy, a potom jsme nabádáni k tomu, abychom si vybrali v rámci zadaného rámce. Ve 30. letech 20. století nám bylo levičáky řečeno, že si musíme vybrat mezi komunismem a fašismem: že zde byly před námi jen tyto dvě alternativy. Nyní ve světě současné americké ekonomie se předpokládá, že si vybereme mezi "svobodným trhem" Monetaristů a Keynesiánců; předpokládá se, že budeme přisuzovat velký význam přesnému množství, o které by měla federální vláda rozšiřovat peněžní nabídku anebo přesné úrovni federálního deficitu. Téměř zapomenuta je třetí cesta, daleko nad malichernými hádkami nad monetárně/fiskálním "mixem" vládní politiky. Téměř nikým zvažovaná třetí alternativa: vymýcení jakéhokoliv vládního vlivu nebo kontroly vůbec nad nabídkou peněz anebo vskutku nad jakoukoliv částí a všemi částmi ekonomického systému. Zde je přehlížená cesta RYZÍHO svobodného trhu: cesta, která byla ozařována, a za kterou bojoval celý svůj život jeden osamělý, bojovný, vynikající a oslnivě tvůrčí ekonom: Ludwig von Mises. Není žádným přeháněním říci, že jestliže se svět vůbec, kdy dostane ze svého bahna etatismu, nebo opravdu jestliže se ekonomická profese kdy vrátí k dobré a správně rozvíjené ekonomické analýze, obé bude muset opustit svoji současnou bažinu a přemístit se k výrazným základům, které pro nás vytvořil Ludwig von Mises.

Toto bude poslední díl mé recenze Kingship and Law od Fritze Kerna. V konečné části jeho druhé kapitoly, Kern podrobuje kritice dopad psané ústavy na vztah státu, lidu a práva. V moderním významu míníme výrazem „ústava“ tu část obecného právního řádu státu, jež dohlíží na moc vlády a vzájemné vztahy mezi vládou a jejími poddanými/občany. Existovalo ve středověku něco jako ústava?

Ve světě politiky a ideologie jsou nám často presentovány jen dvě alternativy, a potom jsme nabádáni k tomu, abychom si vybrali v rámci zadaného rámce. Ve 30. letech 20. století nám bylo levičáky řečeno, že si musíme vybrat mezi komunismem a fašismem: že zde byly před námi jen tyto dvě alternativy. Nyní ve světě současné americké ekonomie se předpokládá, že si vybereme mezi "svobodným trhem" Monetaristů a Keynesiánců; předpokládá se, že budeme přisuzovat velký význam přesnému množství, o které by měla federální vláda rozšiřovat peněžní nabídku anebo přesné úrovni federálního deficitu. Téměř zapomenuta je třetí cesta, daleko nad malichernými hádkami nad monetárně/fiskálním "mixem" vládní politiky. Téměř nikým zvažovaná třetí alternativa: vymýcení jakéhokoliv vládního vlivu nebo kontroly vůbec nad nabídkou peněz anebo vskutku nad jakoukoliv částí a všemi částmi ekonomického systému. Zde je přehlížená cesta RYZÍHO svobodného trhu: cesta, která byla ozařována, a za kterou bojoval celý svůj život jeden osamělý, bojovný, vynikající a oslnivě tvůrčí ekonom: Ludwig von Mises. Není žádným přeháněním říci, že jestliže se svět vůbec, kdy dostane ze svého bahna etatismu, nebo opravdu jestliže se ekonomická profese kdy vrátí k dobré a správně rozvíjené ekonomické analýze, obé bude muset opustit svoji současnou bažinu a přemístit se k výrazným základům, které pro nás vytvořil Ludwig von Mises.

Rostoucí množství Američanů špatně spí kvůli klimatu a agituje, že zdravotní péče je lidské právo. Obyvatelé města Flint (Michigan) a Newarku (New Jersey) chtějí, aby vláda poskytovala čistou vodu a opět je tu manifestační křik, že voda je lidské právo. Ale vodní katastrofy ve Flintu a Newarku jsou miniaturní ve srovnání s tím, co se děje v Nepálu. V pozoruhodném příběhu, noviny New York Times (NYT) dokumentují soudy a názory od lidí v Káthmándú, (asi 2.5 milionu obyvatel, hlavní město státu) kteří se vzdali poskytování vody ze strany vlády. Nepál se nekvalifikuje jako něčí enkláva alá John Galt (Galt’s Gulch; viz romány Ayn Randové), ale vládu selhávající v dodávání něčeho tak vitálního jako je voda, zastoupili podnikatelé.

Ve světě politiky a ideologie jsou nám často presentovány jen dvě alternativy, a potom jsme nabádáni k tomu, abychom si vybrali v rámci zadaného rámce. Ve 30. letech 20. století nám bylo levičáky řečeno, že si musíme vybrat mezi komunismem a fašismem: že zde byly před námi jen tyto dvě alternativy. Nyní ve světě současné americké ekonomie se předpokládá, že si vybereme mezi "svobodným trhem" Monetaristů a Keynesiánců; předpokládá se, že budeme přisuzovat velký význam přesnému množství, o které by měla federální vláda rozšiřovat peněžní nabídku anebo přesné úrovni federálního deficitu. Téměř zapomenuta je třetí cesta, daleko nad malichernými hádkami nad monetárně/fiskálním "mixem" vládní politiky. Téměř nikým zvažovaná třetí alternativa: vymýcení jakéhokoliv vládního vlivu nebo kontroly vůbec nad nabídkou peněz anebo vskutku nad jakoukoliv částí a všemi částmi ekonomického systému. Zde je přehlížená cesta RYZÍHO svobodného trhu: cesta, která byla ozařována, a za kterou bojoval celý svůj život jeden osamělý, bojovný, vynikající a oslnivě tvůrčí ekonom: Ludwig von Mises. Není žádným přeháněním říci, že jestliže se svět vůbec, kdy dostane ze svého bahna etatismu, nebo opravdu jestliže se ekonomická profese kdy vrátí k dobré a správně rozvíjené ekonomické analýze, obé bude muset opustit svoji současnou bažinu a přemístit se k výrazným základům, které pro nás vytvořil Ludwig von Mises.

Pár filmových recenzí, filmů: Pro větší slávu; La La Land; 1917 a Star Wars: Vzestup Skywalkera