Archiv
Nalezené příspěvky
1. 4. 2026
Boj Javira Mileie s inflací, deregulace, úspěchy a rizika hospodářského vývoje v Argentině I
Dne 10. prosince roku 2023 nastoupil úřad argentinského presidenta Javier Milei. Politik, ekonom a dle svých slov anarchokapitalista. V tomto obsáhlejším textu se podíváme na to, jak se mu daří naplňovat ekonomické vize, které by měly Argentinu dostat na cestu zdravého nebo aspoň zdravějšího ekonomického vývoje. Zejména nás bude zajímat vývoj inflace v zemi.
3. 4. 2026
Boj Javira Mileie s inflací, deregulace, úspěchy a rizika hospodářského vývoje v Argentině II
Dne 10. prosince roku 2023 nastoupil úřad argentinského presidenta Javier Milei. Politik, ekonom a dle svých slov anarchokapitalista. V tomto obsáhlejším textu se podíváme na to, jak se mu daří naplňovat ekonomické vize, které by měly Argentinu dostat na cestu zdravého nebo aspoň zdravějšího ekonomického vývoje. Zejména nás bude zajímat vývoj inflace v zemi.
8. 4. 2026
Hans-Hermann Hoppe ke 100 letům od narození M. N. Rothbarda
Když jsme s Gülçin v květnu 2006 otevřeli hotel Karia Princess pro první setkání Property and Freedom Society (PFS), mnoho otázek, organizačních i věcných, nám stále zůstávalo nevyřešeno. Trvalo roky experimentování a učení: definování, zdokonalování a dolaďování samotného produktu, kterým je nyní PFS a její každoroční salon. Přes všechny změny, k nimž došlo během posledních 20 let jeho existence, však PFS zůstala neochvějná ve svém závazku k tomu, co je dnes všeobecně známé jako „austro-libertarianismus“, sociální filozofii, kterou ve 20. století rozvíjel a reprezentoval nejvýznamněji Murray N. Rothbard. V následující kapitole jsem popsal své osobní setkání s Rothbardem během posledního desetiletí jeho života, od roku 1985 do roku 1995, v New Yorku a Las Vegas. Zde stačí říci, že jsem se z Rothbardova osobního příkladu naučil to, co se později stalo étosem a charakteristickým znakem PFS: nekompromisní a interdisciplinární intelektuální radikalismus – nebojácné hledání pravdy, spravedlnosti a krásy.
10. 4. 2026
Bůh nebo mamon?
Bůh nebo mamon? Aneb o kontextu a významu jedné části evangelia, která bývá využívána k útoku na soukromé vlastnictví.
17. 4. 2026
Vládní regulace cen benzínu a nafty a její dopady
Od 8. dubna 2026 platí vládní cenová regulace (přesněji cenový výměr ministerstva financí č. 1/2026) pro prodej automobilového benzínu 95 oktanů a motorové nafty. Tato regulace reguluje maximální cenu, tj. vytváří cenový strop. Dále stanovuje maximální marži na obě pohonné látky ve výši 2,50 Kč za litr. Zatím se předpokládá, že tento výměr bude platit do 30. dubna 2026. Pojďme se podívat na dopady této cenové regulace.
22. 4. 2026
Růst peněžní nabídka v USA v roce 2026 dosáhl nejvyšší úrovně, zatímco Fed spouští nové kolo kvantitativního uvolňování
I přes čtyři roky tvrzení, že cenová inflace byla dočasná a rychle se vrátí k 2% inflačnímu cíli Federálního reservního systému, trval Federální reservní systém (americká centrální banka; Fed) posledních 18 měsíců na politice levných peněz. V tomto období snížil Fed svoji cílovou úrokové míru o 175 bazických bodů (o 1,75 %) a vrátil se ke kvantitativnímu uvolňování pomocí nákupu dluhopisů ministerstva financí ve výši 40 miliard dolarů za měsíc.... Aneb čeká USA větší inflace?
27. 4. 2026
Osa zla: Tři nejhorší američtí presidenti a jiné eseje o amerických presidentech
Pokud se člověk u nás v Českých zemích někoho aspoň trochu znalejšího člověka zeptá na to, jací byli nejlepší presidenti Spojených států. Dostane nejspíše odpověď, že to byli Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt a Woodrow Wilson. A taková odpověď není úplně mimo. Z našeho pohledu je jasné, že Woodrow Wilson poměrně dost přispěl ke vzniku Československa a Franklin D. Roosevelt k jeho obnově po druhé světové válce a k vítězství v této válce vůbec. Abraham Lincoln je u nás znám pak jako člověk, který měl lví podíl na zrušení otroctví ve Spojených státech. Ovšem my sice na tyto významné americké presidenty hledíme celkem oprávněně s respektem, ale vždy jen kvůli jedné unikátní události (Roosevelt je některými lidmi ještě oceňován kvůli tomu, že dokázal prý dostat USA z Velké hospodářské krise). Ovšem tito presidenti měli na kontě celou řadu jiných rozhodnutí a aktivit, které se českého a slovenského národa většinou nijak přímo nedotýkaly. Ostatně vládli po dobu několika let a Roosevelt dokonce celých 12 let. I tak je však pravdou, že i v samotných Spojených státech okupují presidenti Lincoln a Roosevelt přední místa žebříčků z pohledu mainstreamových historiků, politologů a jiných „expertů na presidenty“. Svého času se k nim družil i Wilson, který se však poslední dobou poněkud propadl, a to kvůli tomu, že byl v zásadě pro rasovou segregaci. Pokud se podíváme na to, jak tito - někdy až do nebes vychvalování presidenti - dobře chránili život, svobodu a vlastnictví, začne se jejich aura poněkud rozplývat.