Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Jakto, že já libertarián pro svobodu volby, se postavím a fandím, když reverend Falwell oznámil po volbě, že by chtěl obnovit morálku většiny; a byl odmítavý, když Cal Thomas, bývalý vicepresident této organizace ze své povýšenecké pozice jednoho z křesťanských sloupkařů favorizovaných neokonzervativci, žádal, aby Falwell takto nečinil? Thomas radí "více soucitu a méně konfrontace", varuje, že jsme v "post-křesťanské kultuře", tak že křesťanští konzervativci by se měli sami omezit na tak "pozitivní" míru, jako je utrácení svých peněz na stipendium pro děti, které navštěvují školy a na krizi těhotenských center, které nabízejí adopci. Jinými slovy: opustit politický aktivismus, nebo jakoukoliv konfrontaci se zlem.

My zde na Rothbard Rockwell Reportu jsme byli mezi prvními, kdo vítal rozpad nelegitimního výplodu Versaillského míru: "země" nazývané Jugoslávie. Vrozená lež o této zemi je nyní odkryta před světem a falešný "národ" Jugoslávci se navěky poroučí. Nyní musíme přidat ještě jednu hosanu: hrozící kolaps jiného groteskního produktu versaillské tyranie: "národ" Československý.

Češi, nejsme v tom sami! I jinde mají vskutku výběrové politické panoptikum! A zrovna ve Francii celá politická situace připomíná názvy starých dobrých filmových komedií s Louisem de Funes jako „Tonoucí se stébla chytá“ nebo „Pošetilost mocných“.

V časech, kdy se diskutují reformy Federálního reservního systému otevřeněji než dříve, se zdá být vhodné se na prvním místě zamyslet také nad nejzákladnější myšlenkou, zda centrální banky jsou vůbec potřebné. V roce 1936 Vera C. Smithová (později Lutzová) publikovala svoji doktorskou disertaci "Zdůvodnění centrálních bank" sepsanou za vedení Friedricha A. von Hayeka na Londýnské ekonomické škole. Smithová zhodnotila ekonomické kontroverze okolo centrálního bankovnictví z 19. do raného 20. století ve Francii, Belgii, Německu, Anglii, Skotsku a Spojených států. Smithová jasně ukázala, že centrální banky nejsou výsledkem přirozeného vývoje v bankovním sektoru, ale vznikají díky přízni vlády.

Zkušenost s rekvalifikacemi nezaměstnaných.

V den věnovaný vzpomínce na Karla Mengera v pasáži Vídeňské univerzity, je jen vhodné se podívat na práci, kterou Rakouská ekonomická škola, založená Karlem Mengerem, vytvořila. Nejde o velebení mrtvé a minulé věci. I když muži, kteří ji vytvořili, zemřeli, jejich dílo žije dále a stalo se základem pro všechna vědecká úsilí v ekonomické teorii. Žádné ekonomické myšlení nemůže dnes přijít na mysl, aniž by nestavělo na základech, které učili Menger a jeho škola. Je obecně akceptováno, že začátek nové éry v historii naší vědy je označen prvním vědeckým vystoupením Mengera na scénu s jeho "Principy ekonomie" [Grundsätze der Volkswirtshaftslehre], publikovanými v roce 1871.  

Libertariáni se často zaměřují na analýzu dvou jednotek: jednotlivce a státu. Ale jednou z nejdramatičtějších a nejvýznamnějších událostí naší doby bylo bouřlivé vzkříšení třetího aspektu reálného světa: národa.

Článek, který dokazuje, že L. v. Mises může být s klidem považován za zakladatele teorie veřejné volby.

Aplikovat termín "skupinové napětí" k označení současných antagonismů je jistě eufemismus. To čemu musíme čelit, jsou konflikty považované jako nesmiřitelné a ústící v téměř kontinuální války, občanské války a revoluce. Pokud zde máme mír, důvodem není zajisté láska k míru založená na filozofických principech, ale fakt, že dotčené skupiny ještě nedokončily přípravy pro boj a zvažování nákladů, čekají na příznivější moment, aby udeřily jako první.

Článek, který dokazuje, že L. v. Mises může být s klidem považován za zakladatele teorie veřejné volby.

Aplikovat termín "skupinové napětí" k označení současných antagonismů je jistě eufemismus. To čemu musíme čelit, jsou konflikty považované jako nesmiřitelné a ústící v téměř kontinuální války, občanské války a revoluce. Pokud zde máme mír, důvodem není zajisté láska k míru založená na filozofických principech, ale fakt, že dotčené skupiny ještě nedokončily přípravy pro boj a zvažování nákladů, čekají na příznivější moment, aby udeřily jako první.

Článek, který dokazuje, že L. v. Mises může být s klidem považován za zakladatele teorie veřejné volby.

Aplikovat termín "skupinové napětí" k označení současných antagonismů je jistě eufemismus. To čemu musíme čelit, jsou konflikty považované jako nesmiřitelné a ústící v téměř kontinuální války, občanské války a revoluce. Pokud zde máme mír, důvodem není zajisté láska k míru založená na filozofických principech, ale fakt, že dotčené skupiny ještě nedokončily přípravy pro boj a zvažování nákladů, čekají na příznivější moment, aby udeřily jako první.