Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Jak uvádí Lew Rockwell, v tomto důležitém smyslu nemůže být dnes Mises prohlašován za advokáta „otevřených hranic“. Mises věřil v klasickoliberální formu národnosti, nicméně pořád národnosti – a obhajoval politické členění podél kulturních, jazykových a historických hranic. Byl demokratem, utilitariánem a realistou; jeho kosmopolitismus nesahal k vizi bezhraničního a bezstátního světa.

Porovnání toho jak každý z předních rakousko-libertariánských myslitelů převážně obhajuje základy své obrany svobody.  Následující stať je zamýšlena jako nápomocné vodítko po porozumění drobným rozdílům mezi v nadpisu uvedenými třemi klíčovými představiteli rakouské libertariánské tradice. Ačkoliv všichni tři patří zcela jistě do rakousko-libertariánské tradice, a v mnoha věcech představují hlavní tvůrce jejího rámce, je užitečné porozumět lehkým rozdílům v jejich myšlení. Neshoda mezi nimi je zdravého charakteru a povzbuzuje aspekty doktrín, které rozvíjeli

Za posledních několik měsíců stouplo napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem. Čínský president Si Ťin-pching nedávno vyjádřil touhu sjednotit ostrovní národ s čínskou pevninou a nevyloučil možnost použít armádní síly k dosažení tohoto cíle. Již od konce čínské občanské války v roce 1949, která oddělila Tchaj-wan od čínské pevniny, hrozí Čína Tchaj-wanu jako vzbouřené provincii a nechce ho uznat za nezávislý národ. Ani v roce 2019 nejsou tyto dva národy mezi sebou přátelské. Tchaj-wan v současné době provádí velké vojenské cvičení zaměřené na případnou čínskou invazi. Čínští komunisté nemají nic v oblibě více, než je anexe Tchaj-wanu a jeho přivedení do jejich politické sféry zájmu. Tchaj-wan na druhou stranu má velký strach z toho, že by spadl k rukám Pekingu. Integrita relativně volné ekonomiky ostrova by mohla býti v ohrožení spolu s vysokým standardem života jeho obyvatel.

Zdá se, že američtí novináři se boří do fantaskního světa, přinejmenším, když přecházejí k finanční analýze. A pravděpodobně neuvidíme nikde větší představení ignorace, než v diskusi o přítomnosti podnikání v nejchudších oblastech vnitřních měst. Opět a opět vydávají vědátoři klamná tvrzení, že lidé ve vnitřních městech jsou chudí, protože je zde přítomno drobné podnikání, jako jsou obchody s potravinami vlastněné korejskými imigranty.

Soukromé peníze ve Spojených státech amerických v minulosti. Aneb, když vláda neplní přání lidí stran peněz, tak si lidé pomohou sami.

Soukromé peníze ve Spojených státech amerických v minulosti. Aneb, když vláda neplní přání lidí stran peněz, tak si lidé pomohou sami.

Soukromé peníze ve Spojených státech amerických v minulosti.

Anarchokapitalismus a i libertarianismus nepřitahují mnoho právníků. Málo se ví, že naprostá většina právníků jsou právními pozitivisty (tj. něco jako právní socialisté), kteří velmi zjednodušeně zastávají názor, že existuje pouze státem vytvořené právo (tj. zejména státní zákony vytvořené legislativou), a jen málo jich je stoupenců přirozenoprávní teorie práva (tj. něco jako právní libertariáni), kteří zastávají názor, že existuje nejen právo, které libovolně vytvářejí lidé prostřednictvím státu, ale že existuje i právo, které není lidským výtvorem, které je nezávislé na lidské vůli a nezměnitelné, které platí bezpodmínečně vždy a všude (tj. že právo nejsou jen lidmi vytvořené zákony), přičemž toto přirozené právo lze poznat rozumem. 

Kern začíná porovnáním tohoto historického práva s tím, co se definuje jako právo dnes: „Pro nás právo potřebuje jen jeden atribut, aby bylo platné, musí být přímo anebo nepřímo sankcionováno státem. Ale ve středověku, byly podstatné úplně jiné atributy; středověké právo muselo býti "starobylým" právem a muselo býti "dobrým" právem... Pokud právo nebylo starobylé a dobré, nešlo vůbec o právo, třebaže bylo formálně nařízeno státem.“ Považme, jak patetickou by se naše společnost zdála býti někomu, kdo přichází z minulých časů, které Kern popisuje. Tento cestovatel v čase přichází z místa, kde se mělo za to, že právo bylo založeno na něčem významnějším, než jsou vrtochy krále. Přichází do místa, kde je právo definováno jako v podstatě cokoliv. A vidí společnost, která je tomuto právu podrobena. 

Proč by neměli mít Francouzi z Québecu právo na secesi od Kanady a na vytvoření svého vlastního národa, když zde jejich jazyk a kultura převažují? Žádná z teritoriálních hranic současných vlád světa není naordinována Bohem; jde o produkt historických sil, přičemž většina z nich byla nespravedlivá a byla donucením, které vyústilo v útlak menšin a drancování ze strany většin. Existuje tedy mnoho důvodů, proč by měly býti hranice a státní území změněny, aby více souhlasily s principy svobody a spravedlnosti.