Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ekonomie

Rubriky

Příspěvky

29. 2. 2024

Společenská preference a hlasovací paradox

/ Rubrika: Ekonomie

Společnost žádá to a ono, slyšíme dnes zcela běžně. Mluví se o veřejném zájmu, společenské preferenci a podobně. Tyto záležitosti se pak zjišťují pomocí demokratického hlasování ve volbách, v parlamentu, ve vládě, ve výborech apod. Potíž je ovšem s tím, že tyto koncepty jsou v podstatě neurčité a nejasné. Podívejme se nyní na tuto věc podrobněji.

 
Celý příspěvek

13. 2. 2024

Starobní důchody a selhání matematické ekonomie a státu

/ Rubrika: Ekonomie

Nedávné veřejné projednávání valorizace starobních důchodů před Ústavní soudem je velmi zajímavé pro ekonoma. Odhaluje totiž to jak nám rozsáhlá matematizace ekonomie (ne)umožňuje odhadovat budoucí vývoj makroekonomických agregátů, v tomto případě inflace. Z tohoto pohledu stojí za to uložit si vyslechnuté argumenty do podoby tohoto článku. Možná se budou v budoucnosti hodit pro diskusi s příznivci matematické ekonomie. 

 
Celý příspěvek

23. 1. 2024

J. B. Say: francouzská tradice ve smithovském hávu

/ Rubrika: Ekonomie

Spor o Jeana-Baptistu Saye (1767-1832) respektive o Sayův zákon patří k jedněm z nejdůležitějších sporů, které kdy v ekonomii panovaly. Navíc v podstatě pokračuje do současnosti. Přestože samotný autor tohoto zákona jinak upadl docela do zapoměnní, jeho dílo, které je mnohými považováno za pouhé přepracování a zpopularizování díla Adama Smitha, obsahovalo v řadě případů velmi originální příspěvky o ekonomické vědě, na kterých mohly směle stavět pozdější ekonomické školy, a to včetně Rakouské ekonomické školy.

 
Celý příspěvek

22. 5. 2023

Pokles nominálních mezd v ekonomice je možný

/ Rubrika: Ekonomie

Současná hospodářská krise (před válkou na Ukrajině) spolu s epidemií koronaviru ukázaly neplánovaně jednu zajímavou věc, o kterou vedou ekonomové mezi sebou dlouholeté spory. Jde o věc, která se týká vývoje nominálních mezd. A to sice o tu skutečnost, že tyto nominální mzdy mohou docela dobře klesat. 

 
Celý příspěvek

30. 4. 2023

Proč není dobré zvyšovat nyní daně

/ Rubrika: Ekonomie

Zvyšování daní, tak jak je se proslýchá, že k němu vláda přistoupí, případné zvýšení odvodů u živnostníků, a tak podobně anebo návrhy některých členů Národní ekonomické rady státu na zvýšení daně ze mzdy (viz uvedený odkaz) nejsou pro většinu běžných občanů a české hospodářství dobrou zprávou. Uvedu zde proč. Znamená to jednoduše to, že podíl produkce, o které rozhodují spotřebitelé bude zase o něco menší, a naopak podíl produkce, o které rozhodují politici a úředníci bude o něco větší. O tom větším podílu bude rozhodovat případně i část voličů, které volili či zvolí vládní strany, i když ti jsou schopni politiky a úředníky kontrolovat jen v omezené míře. Hlasy řady voličů propadnou anebo připadnou opozičním stranám, které rozhodují jen okrajově.

 
Celý příspěvek

1. 4. 2023

Filosofické základy Rakouské ekonomie-nová e-kniha

/ Rubrika: Ekonomie

Doktor David Gordon je výjimečným filosofem a spisovatelem působícím v americkém Misesově institutu. V této knize pečlivě zkoumá filosofické prostředí, které vedlo k revoluci mezního užitku a rozvoji Rakouské ekonomické školy. Staví ji do protikladu k positivismu a historismu, které v ekonomické profesi převládají. Jde o užitečnou a čtivě napsanou studii o filozofických kořenech Mengerova, Böhm-Bawerkova a von Misesova teoretizování v ekonomii.

 
Celý příspěvek

9. 3. 2023

Mezi 30 největšími ekonomikami světa jsou ty západní v menšině

/ Rubrika: Ekonomie

Ekonomická pozice západních zemí bude slábnout a s ní i jejich politická, diplomatická a vojenská pozice. Nadále sice budou místem s poměrně vysokým HDP na hlavu, ale jejich celková hospodářská síla již bude menší než síla řady nezápadních zemí. Člověk Západu bude možná po návštěvě nezápadních zemí pořád přesvědčen o výjimečnosti Západu a bude se na obyvatelstvo těchto zemí dívat z patra, ale to nebude nic měnit na tom, že zvuk a moc zemí západu už nebude taková, jaká byla dříve.

 
Celý příspěvek

19. 1. 2023

Opuštění dvouprocentního inflačního cíle?

/ Rubrika: Ekonomie

Začíná se nám tu zmáhat snaha o opuštění dvouprocentního inflačního cíle a jeho nahrazení cílováním cenové inflace s vyšší hodnotou. Tři, čtyři, pět i více procent je prý tou pravou hodnotou. Každý kdo má nějaké peníze by měl míti tedy oči na stopkách. Profesor Milan Sojka k historii cílování cenové inflace napsal: "Od začátku 90. let 20. století přibývá zemí, které používají různé formy cílování inflace ve spojení s postavením centrální banky jako nezávislé instituce sledující měnové cíle. Cílem je co nejdůvěryhodnější a co nejtransparentnější chování centrální banky. Proto je cílování inflace většinou spojeno s veřejným vyhlášením střednědobého inflačního cíle či koridoru v numerickém vyjádření. Podle 'nového konsensu' je žádoucí dosažení velmi nízké míry inflace, nejlépe v rozmezí 1 % až 3 %." ČNB a ECB explicitně cílují inflaci od roku 1992 a Federální rezervní systém ji cíluje implicitně od 90. let 20. století.

 
Celý příspěvek

9. 11. 2022

Venezuelané se obrátili ke zlatým nugetům, když místní měna zkolabovala

/ Rubrika: Ekonomie

Venezuelská vláda nedávno odmazala šest nul ze své hyperinflační měny, bolívaru. Bankovka s nejvyšší nominální hodnotou 1 milion bolívarů, která má hodnotu menší než 0.25 amerických centů, byla nahrazena bankovkou o hodnotě jednoho bolívaru. Ve stejné době byla zavedena 100 bolívarová bankovka o hodnotě 25 dolarů, jakožto bankovka s nejvyšší nominální hodnotou. Měnová reforma byla navržena proto, aby vládě uspořila komplikaci s vydáváním 100 milionové bankovky, aby usnadnila lidem si nakoupit každodenní položky bez toho, aby museli nosit svazky bankovek, což je dáno tím, že cena pecnu chleba stoupla na 7 milionů starých bolívarů. Samozřejmě arbitrární snížení nominálních hodnot měny inflaci nezpomalí, protože nové bankovky mohou být tištěny ještě levněji než staré. Bolívar již ztratil 73 % své hodnoty jen v samotném roce 2021 a odhady inflace Mezinárodního měnové fondu dosahují 5 500 % nakonci roku 2021.

 
Celý příspěvek

26. 10. 2022

Vzestup cen potravin

/ Rubrika: Ekonomie

Za září 2022 dosáhla inflace 18 %. Prudký vzestup cen celé řady zboží a služeb je již skoro běžnou záležitostí. Velmi rostou mimo jiné i ceny potravin. 

 
Celý příspěvek