Institut Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Tím, jak narostl význam státu v ekonomice během 20. století se objevil i fenomén ekonomických liberalizačních reforem, které měly za cíl naopak vliv státu v ekonomice omezit. Těchto reforem bylo provedeno v historii již docela dost. U nás jsou známé především Klausovy reformy po roce 1991 nebo reformy M. Tatcherové ve Velké Británii v 80. letech 20. století. Anebo i asi nejrozsáhlejší a nejvelkolepější reformy Douglase Rogera na Novém Zélandě. Stranou zájmu stojí jiné reformy včetně těch provedených po rozpadu Sovětského svazu v Rusku. A právě na reformy v Rusku se nyní podíváme.

Tím, jak narostl význam státu v ekonomice během 20. století se objevil i fenomén ekonomických liberalizačních reforem, které měly za cíl naopak vliv státu v ekonomice omezit. Těchto reforem bylo provedeno v historii již docela dost. U nás jsou známé především Klausovy reformy po roce 1991 nebo reformy M. Tatcherové ve Velké Británii v 80. letech 20. století. Anebo i asi nejrozsáhlejší a nejvelkolepější reformy Douglase Rogera na Novém Zélandě. Stranou zájmu stojí jiné reformy včetně těch provedených po rozpadu Sovětského svazu v Rusku. A právě na reformy v Rusku se nyní podíváme.

Jak je to s úrokem z půjček v islámu? Každá islámská banka má výbor složený ze zástupců bankovních úředníků a duchovních, kteří posuzují, zda jednotlivé obchody odpovídají liteře práva šaría. Úrok je podle islámských zvyklostí zakázán, protože je chápán jako garantovaný příjem. Všechny bankovní operace musí tedy proto býti zahrnuty pod pojmem obchodní činnost. Institut úroku je nahrazen jinými instituty, které odpovídají islámskému právu.

Od narození vynikajícího českého ekonoma a zároveň i pedagoga a politika Karla Engliše loni v srpnu uplynulo 140 let a letos v červnu uplyne 60 let od jeho úmrtí. President Václav Klaus ve své stati "Karel Engliš-padesát let od smrti" k jinému Englišovu výročí napsal, že ve světle novodobých poznatků o ekonomickém chování státu (a zejména o chování těch, kteří za stát rozhodují), které nám přinesla škola takzvané veřejné volby J. Buchanana  a G. Tullocka a dalších, se nám Englišovo pojetí státu - jako instituce sledující cíl "zdravého a kulturního národa" - musí zdát jako příliš idealistické. To je bezesporu pravda. Nicméně sám Karel Engliš (1880-1961) vyjádřil několikrát pochybnosti o politickém řešení problémů společnosti. Byť sám politické řešení do jisté míry považoval za nutné.

Institut Ludwiga von Misese Morava a Čechy (Bawerk.eu) vydal novou elektronickou publikaci Mises - Nové eseje.

Reforma důchodového systému je takovým evergrýnem. Anebo spíše jednorožcem. Mnoho lidí o ní mluví, ale nikdo ji neviděl. Dá se říci, že mnoho lidí si uvědomuje, že průběžný důchodový systém není, tak jak je, do budoucna udržitelný. Ba to tvrdí i někteří levicoví politiciV Itáliimimo kamery anebo po skončení své politické kariéry. Ať tak nebo onak jediné výsledky veškerého reformního úsilí se dají shrnout pod různé parametrické změny stávajícího systému. Pro příklad si můžeme třeba zají do Itálie. Zde se zmrazily důchody a lidé musí nově odvádět víc na důchodové (starobní) pojištění a zvyšuje se i věk odchodu do starobního důchodu z 62 let v roce 2012 na 66 let v roce 2018. Čili úpravy parametrů spočívají ve větších odvodech anebo v oddalování doby, kdy člověk může jít do starobního důchodu. V této stati se chci podívat právě na zvyšování věku pro odchod do starobního důchodu. Protože toto opatření má své důsledky. A důležitý bude v tomto případě i historický exkurz, protože svým způsobem se při zvyšování věku pro odchod do starobního důchodu vracíme do minulosti. Vedle toho se podíváme na to, zda dělníci, pracující a živnostníci výtali jednotně starobní a jiné druhy státního obligatorního pojištění anebo existovaly v tomto ohledu nemalé výjimky.

Dnes řada lidí nevěří oficiálím statistikám inflace. Docela to chápu. Inflace je velké politikum. Pro zajímavost uvádím vývoj cen u některých druhů potravin za posledních šest let, kdy jsem vývoj těchto cen sledoval.

Velká Deprese z roku 1929 zdevastovala mnoho ekonomik. Ale jedna země pravděpodobně utrpěla mnohem více než jiné. Šlo o Kanadu. Její posice nebyla pro krisi úplně typická, protože Kanada byla silně závislá na exportu do USA, a některé její oblasti byly zároveň i poškozeny přírodními katastrofami. Přesto veřejný sektor toho udělal v krisi na pomoc lidem poměrně málo, a přesto se i zde nakonec situace vylepšila a zdejší lidé tuto krisi překonali. Kanada kolem roku 1930 měla asi 10,5 milionu obyvatel. Byla tedy o něco menší než Československo.

Hrubý domácí produkt (dále jen HDP) patří k nejznámějším ekonomickým statistikám. Hodně lidí včetně některých ekonomů ho bere téměř jako exaktní měření. Dokonce prý chyba při měření HDP je kolem 0,5 %. Je potřeba si ovšem uvědomit, že data za malé a část středních firem se pro účely HDP jen odhadují. Samotné HDP je tedy jen pouhým odhadem! Navíc různé statistiky HDP pro jednotlivé země se velmi liší. A právě na tuto skutečnost se nyní podíváme, a to v případě statistiky HDP na hlavu dle parity kupní síly. 

Už nějakou dobu sleduji diskusi ohledně Airbnb. Jedna skupina - odpůrci tohoto způsobu podnikání chce toto podnikání regulovat a zdaňovat, a někteří z nich dokonce i rovnou zcela zakázat. Část z těchto lidí tak chce „narovnat“ podnikatelské prostředí a druhá část by ráda více klidu v domech, kde bydlí anebo vlastní nějaký ten hotel a penzion. Druhá skupina – příznivci tohoto způsobu podnikání a asi i sdílené ekonomiky vůbec - je pro svobodu podnikání čili pro svobodu nakládání s vlastním majetkem. Blížím se ve svých názorech druhému uvedenému postoji. Jenže tak jednoduché to v tomto případě není. Respektive je to jednoduché v tom případě, kdy někdo takhle pronajímá nějaký objekt, který mu celý patří. Třeba chatu nebo rodinný dům anebo když mu patří celý činžovní dům. Co když však nastane situace, kdy někdo pronajímá přes Airbnb (anebo podobnou službu) vlastní byt v činžovním domě? Nakládá takový člověk jen s vlastním majetkem? Zdánlivě ano, protože byt mu přece patří. Ve skutečnosti však zároveň nakládá i s majetkem jiných majitelů bytů v daném domě. Nakládá totiž se společnými prostorami.