Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Je tomu už dvacet let, co v češtině vyšla kniha „Lidské jednání“ od významného ekonoma Ludwiga von Misese. Stalo se tak 57 let po jejím první vydání v angličtině. Profesor Josef Šíma, který mezi jinými stál za překladem a vydáním této knihy o ní tehdy napsal: „Misesova kniha Lidské jednání (Human Action) je monumentálním počinem a po právu ji lze řadit mezi vrcholná díla společenských věd dvacátého století. Je průkopnickou prací na poli ekonomické teorie, avšak její záběr daleko přesahuje hranice ekonomie – to platilo již v době jejího sepsání před více než půlstoletím, a mnohem více je tomu tak dnes, kdy se přístup ekonomie ještě zúžil. Jak v doslovu k českému vydání obšírně objasňuje profesor Joseph Salerno, Ludwig von Mises patřil mezi pár ‚vyvolených‘ světových teoretiků, kterým bylo dopřáno vybudovat ucelený systém poznání. Na průlomovém přístupu k porozumění společenským vědám Carla Mengera, zachyceném v jeho Zásadách, vybudoval svou praxeologii – univerzální vědu o logice lidského jednání, která stojí v příkrém kontrastu k mechanickým přístupům, obzvláště přístupu marshallovsko-samuelsonovsko-chicagskému, který tvoří jádro moderní ekonomie hlavního proudu.“

Problém americké obchodní bilance a amerického průmyslu je úzce spojen s postavením amerického dolaru ve světě. Masivní používání dolarů ke směně v zahraničí nebo aspoň k uchování hodnoty omezuje tak nějak automaticky americký vývoz a i některé domácí výroby. V této stati se na tento problém krátce podíváme. 

Od 8. dubna 2026 platí vládní cenová regulace (přesněji cenový výměr ministerstva financí č. 1/2026) pro prodej automobilového benzínu 95 oktanů a motorové nafty. Tato regulace reguluje maximální cenu, tj. vytváří cenový strop. Dále stanovuje maximální marži na obě pohonné látky ve výši 2,50 Kč za litr. Zatím se předpokládá, že tento výměr bude platit do 30. dubna 2026. Pojďme se podívat na dopady této cenové regulace. 

​Dne 10. prosince roku 2023 nastoupil úřad argentinského presidenta Javier Milei. Politik, ekonom a dle svých slov anarchokapitalista. V tomto obsáhlejším textu se podíváme na to, jak se mu daří naplňovat ekonomické vize, které by měly Argentinu dostat na cestu zdravého nebo aspoň zdravějšího ekonomického vývoje. Zejména nás bude zajímat vývoj inflace v zemi.

​Dne 10. prosince roku 2023 nastoupil úřad argentinského presidenta Javier Milei. Politik, ekonom a dle svých slov anarchokapitalista. V tomto obsáhlejším textu se podíváme na to, jak se mu daří naplňovat ekonomické vize, které by měly Argentinu dostat na cestu zdravého nebo aspoň zdravějšího ekonomického vývoje. Zejména nás bude zajímat vývoj inflace v zemi.

Kritika tvrzení Petra Borovce, že Rakouské ekonomické modely nepočítají s úplnou svobodou trhu.

Tento článek je určen spíše pro znalce a zájemce o Rakouskou ekonomickou školu než širšímu obecenstvu. Začátkem ledna 1979 tehdy mladí ekonomové Rakouské ekonomické školy Richard Ebeling a Joseph T. Salerno udělali rozhovor s někdejším studentem významného rakouského ekonoma Ludwiga von Misese a později naopak stoupencem J. M. Keynese (ne ovšem bezvýhradným stoupencem, navíc později opustivším Keynesiánství více méně pro Monetarismus), profesorem ekonomie Gottfriedem von Haberlerem (1900-1995). V tomto rozhovoru se mimo jiné probírala i rakouskou teorii hospodářského cyklu.

V souvislosti s prohlubováním evropsko-unijního programu Green Deal (Zelený úděl) se často hovoří o zavedení systému emisních povolenek pro domácnosti ETS2 ke zpoplatnění emisí z dopravy a lokálního vytápění (uhlí a plyn). A postupně se tu a tam objevují tvrzení, že jde vlastně o tržní mechanismus, že uvedený systém v podstatě ani nevede k omezení svobody a podobně. Tato tvrzení se často objevují i v tisku, který svého času býval ekonomickým tiskem. 

Ten, kdo aspoň trochu sleduje posledních několik let americké hospodářství, ví, že v USA není vše tak, jak má býti. Ekonomika Spojených států, jakkoliv si vede lépe než ekonomika řady zemí Evropské unie, se více méně již několik let potácí nepříliš daleko od vod stagnace a zachraňují ji jen rostoucí federální výdaje. I ty však mají své skryté náklady. Jednou položkou v těchto nákladech je i hrozba vyšší cenové inflace (o peněžní inflaci ani nemluvě). Na ni má hospodaření státu významný (byť ne zcela přímý) vliv. A navíc se zdá, že je z hlediska ekonomické situace poměrně jedno zda u vesla sedí Demokraté nebo Republikáni (rozdíly mezi nimi panují především v kulturních otázkách a mnohem méně v ekonomických záležitostech). 

V diskusi o soběstačnosti Československé socialistické republiky často zaznívá, že tato byla soběstačná, pokud se týká produkce potravin mírného pásmu. Avšak  tomuto tvrzení neodpovídají ani poznatky ekonomických historiků a ani dobová statistika.