Institut Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Příjmy z rozpočtu Evropské unie bývají velmi často považovány za jeden z hlavních důvodů výhodnosti členství České republiky v tomto svazku. Ale je tomu skutečně tak? V minulém článku jsem se zabýval roky 2004 až 2015. Nyní se budu zabývat roky 2016 až 2020.

Ekonomicky zajímavou iniciativu vidíme v Maďarsku. I to se potýká s rostoucí mírou inflace. A Maďarská vláda nyní přišla se staronovým řešením této situace: „Maďarská vláda od února sníží ceny šesti základních potravin, oznámil včera premiér Viktor Orbán, který se před dubnovými parlamentními volbami snaží poradit si se stoupající mírou inflace, včetně zavedení cenového stropu na energie, paliva a hypotéky. Orbán, kterého čeká 3. dubna tvrdý boj o znovuzvolení se sjednocenou opozicí, prohlásil, že ceny mouky, cukru, slunečnicového oleje, mléka, vepřové kýty a kuřecích prsou musí od příštího měsíce klesnout na úroveň z poloviny října, uvedla agentura Reuters.“ Jiný pramen uvádí, že: „Od 1. února obchody budou muset omezit cenu zboží ze seznamu na úroveň dne 15. října 2021. Ve své řeči Orbán prohlásil, že ceny cukru, mouky, rostlinného oleje, mléka, vepřové kýty a kuřecích prs budou zmrazeny na úroveň cen ze dne 15. října minulého roku.  Obchodům je nařízeno snížit ceny zboží od 1. února.“

V době před volbami se objevila kampaň Babišova drahota. Šlo o reakci na dlouho nevídaný nárůst inflace ve formě růstu tzv. cenové hladiny. Inflací pro účely tohoto textu myslíme vzestup celkové cenové hladiny indexu spotřebních cen (CPI). Může však Babiš a spol a deficity státního rozpočtu, které tito vytvořili, za současný nárůst inflace anebo nemůže? Respektive nejde zde jen o Babiše jako takového, jde zde také o to nakolik může fiskální politika přivodit setrvalejší nárůst inflace.

Za jeden ze zdrojů poměrně vysoké inflace, které česká ekonomika nyní čelí, je považován dovoz inflace ze zahraničí. Řekla to i končící ministryně financí Alena Schillerová. A tvrdí to i řada ekonomů. Inflací pro účely tohoto textu myslíme vzestup celkové cenové hladiny indexu spotřebních cen (CPI). Neboť inflaci většina ekonomů definuje jako všeobecný vzestup cenové hladiny. Vysokoškolská skripta "Makroekonomie: Základní kurs" uvádí: "Inflace je definována jako projev ekonomické nerovnováhy, jehož vnějším znakem je právě růst cenové hladiny." A podobné tvrzení obsahují jiná vysokoškolská skripta. Pojďme se na tuto dovezenou inflaci tedy podívat

Neznalost voličů je jednou z nejzásadnějších kritik demokracie a voleb obecně. Navíc tato neznalost může mít i docela racionální povahu, jak v zápětí uvidíme.

Příjmy z rozpočtu Evropské unie bývají velmi často považovány za jeden z hlavních důvodů výhodnosti členství České republiky v tomto svazku. Je tomu skutečně tak? Jaké byly zatím skutečné příjmy České republiky z Evropské unie? Šlo vůbec o nějakou podstatnou částku? Údaje za rok 2004 až 2015 ukazují, že šlo vzhledem k hrubému domácímu produktu České republiky o relativně malé částky. V následujícím textu se podíváme na příjmy z rozpočtů EU očištěné o odvody do těchto rozpočtů.

Demokracie, bůh který selhal je nejproslulejší knihou Hanse Hermanna Hoppeho. Nejvýraznějšího dědice Murraye N. Rothbarda a jednoho z nejvýznamnějších (paleo) libertariánů současnosti. Jde o drtivou kritiku demokracie. Demokracie je dle knihy systémem odsouzeným k sebedestrukci a vlastní zkáze. Řada potíží, kterým jsme dnes vystaveni, je dle knihy způsobena demokracií. Kniha, která je jinde bestsellerem, nebyla nikdy přeložena do češtiny. Institut Ludwiga von Misese Morava a Čechy přináší český překlad kapitol 2 až 9 této knihy!

V této stati si přiblížíme stav současného ruského hospodářství. Využijeme k jeho popisu převážně materiálů vydaných na Západě.

Tím, jak narostl význam státu v ekonomice během 20. století se objevil i fenomén ekonomických liberalizačních reforem, které měly za cíl naopak vliv státu v ekonomice omezit. Těchto reforem bylo provedeno v historii již docela dost. U nás jsou známé především Klausovy reformy po roce 1991 nebo reformy M. Tatcherové ve Velké Británii v 80. letech 20. století. Anebo i asi nejrozsáhlejší a nejvelkolepější reformy Douglase Rogera na Novém Zélandě. Stranou zájmu stojí jiné reformy včetně těch provedených po rozpadu Sovětského svazu v Rusku. A právě na reformy v Rusku se nyní podíváme.

Tím, jak narostl význam státu v ekonomice během 20. století se objevil i fenomén ekonomických liberalizačních reforem, které měly za cíl naopak vliv státu v ekonomice omezit. Těchto reforem bylo provedeno v historii již docela dost. U nás jsou známé především Klausovy reformy po roce 1991 nebo reformy M. Tatcherové ve Velké Británii v 80. letech 20. století. Anebo i asi nejrozsáhlejší a nejvelkolepější reformy Douglase Rogera na Novém Zélandě. Stranou zájmu stojí jiné reformy včetně těch provedených po rozpadu Sovětského svazu v Rusku. A právě na reformy v Rusku se nyní podíváme.