Jdi na obsah Jdi na menu
 


LUDWIG VON MISES: ZÁKLADY VII

13. 6. 2020

VIII. Mises v USA

 

[Přeloženo z originálu „The Essential von Mises“ od Murraye N. Rothbarda. Původně vyšlo roku 1973]

 

Persekvován ve svém rodném Rakousku, Ludwig von Mises byl jedním z mnoha pozoruhodných evropských exulantů. Prvně přišel do Ženevy, Mises zde učil na „Graduate Institute of International Studies“ od roku 1934 do roku 1940; bylo to v Ženevě, kde se v roce 1938 oženil s milovanou Margit Sereny-Herzfeld (1890–1993). V roce 1940 přišel Mises do Spojených států. (20) 


Ale zatímco nesčíslně mnoho socialistů a komunistů z evropského exilu bylo vítáno v akademickém světě ve Spojených státech, a zatímco jeho vlastní dřívější stou-penci získali vysoké akademické posty, Mises sám byl přehlížen a zapomenut. Neuhasitelné a nekompromisní lpění na individualismu v ekonomické metodě stejně jako v politické filosofii, mu zamezilo v získání podobné akademické pozice, skromného „neomezovaného hledání pravdy“.

 

Podpořte tento web


Ačkoliv žil na malých podporách od nadací v New York City, Mises byl schopen publikovat v roce 1944 dvě pozoruhodné práce, napsané v angličtině: „Omnipotent Government“ (21)  a „Byrokracii“. (22) „Omnipotent Government“ ukazovala, že nacionálně socialistický režim nebyl, jak stojí v módní marxistické analýze, „nejvyšším stádiem kapitalismu“, ale byl místo toho formou socialistického totalitarismu. Kniha „Byrokracie“ poskytla vitálně důležitou analýzu kritického rozdílu mezi ziskovým řízením (managementem) a byrokratickým říze-ním (managementem) a ukázala, že vážná neefektivnost byrokracie je vrozená a nevyhnutelná u jakékoliv vládní aktivity. 

 

ludwig-von-mises-576x720.jpg


Bylo neomluvitelnou a hanebnou skvrnou na americké akademické obci, že Mises nikdy nenašel na universitě placené místo na hlavní pracovní poměr. Od roku 1945 byl Mises na Newyorské univerzitě jednoduše hostujícím profesorem na „Graduate School of Business Administration“. Za takových podmínek, s ním bylo jednáno ze strany universitních autorit často jako s druhořadým občanem, vzdálen od prestižních akademických center a obklopen začasto prospěchářskou nechápavou většinou z oborů účetních a podnikatelských financí, Mises znovu začal s jeho kdysi známými týdenními semináři. Bohužel na místě tohoto druhu nemohl Mises doufat v získání davu vlivných mladých akademických ekonomů; nemohl doufat v opakování jiskřivého úspěchu jeho vídeňských seminářů.


I přes tyto smutné a nešťastné podmínky Mises vedl svůj seminář hrdě a bez stížností. Ti z nás, kdo se seznámili s Misesem během jeho pobytu na Newyorské universitě nikdy neslyšeli z jeho úst ani slovo hořkosti anebo nelibosti. Ve své neselhávajícím vznešeném a laskavém způsobu Mises pracoval mezi svými studenty na povzbuzení a stimulaci jakékoliv možné jiskry tvořivosti. Každý týden z něj vypadl proud navrhovaných výzkumných projektů. Každá Misesova lekce byla pečlivě propracovaným šperkem, bohatým na hluboké znalosti, představujícím přehled celé jeho ekonomické vize. Těm studentům, kteří seděli tiše a vystrašeně, Mises říkal s charakteristickým humorným mrknutím ve svých očí: „Nebojte se mluvit. Nezapomeňte, cokoliv řeknete o daném předmětu a jakkoliv to může být špatně, stejnou věc již byla řečena nějakým vyhlášeným ekonomem.“


I přes slepou uličku, v které Mises pobýval, úzká hrstka absolventů ze semináře vzešla, aby nesla Rakouskou ekonomickou tradici; a navíc seminář posloužil jako maják pro neregistrované studenty v oblasti New York City, kteří se každý týden shromažďovali za účelem návštěvy Misesova semináře. Ne neposledním z těchto potěšení bylo zakončení po semináři v místní restauraci, přinejmenším šlo o menší odraz dnů, kdy Misesův kruh (MisesKreis) pokračoval kdysi dále v nějaké vídeňské kavárně.


Mises dále chrlil nekonečný proud fascinujících vtipů a názorů, a my jsme dobře věděli, že v těchto anekdotách a v samotné atmosféře a osobě Ludwiga von Mise-se, jsme my všichni viděli ztělesnění staré Vídně v daleko vznešenějších a veselejších dnech. Ti z nás, kdo měli privilegium navštěvovat jeho seminář na Newyorské univerzitě jsme mohli dobře porozumět tomu, jak byl Mises velkým učitelem stejně jako velkým ekonomem.


I přes svoji tehdejší situaci byl Mises schopen sloužit jako osamělý maják svobody, laissez-faire a Rakouské ekonomie v nehostinném světě. Jak jsme viděli, Misesova pozoruhodná produktivita pokračovala stále i v Novém světě. A naštěstí zde bylo dost lidí přejících si překladu Misesových klasických prací a publikování jeho pokračující produkce.


Mises byl v poválečné době v USA ústředním bodem libertariánského hnutí: vodítkem a věčnou inspirací pro nás všechny. I přes nezájem akademické obce, jsou Misesovy publikace prakticky všechny dnes v tisku, kde je drží rostoucí množství studentů a následovníků. A i v odolávajících řadách akademických ekonomů, v posledních letech vidíme rostoucí množství absolventů a mladých profesorů, kteří se chápou Rakouské ekonomické a Misesovské tradice. 


Nejen ve Spojených státech; není moc známo, že skrze své studenty a kolegy hrál Ludwig von Mises vedoucí úlohu v poválečném obratu od kolektivismu a směrem alespoň k částečně svobodné tržní ekonomice v Západní Evropě. V Západním Německu Misesův student z vídeňských časů Wilhelm Röpke byl hlavní intelektuální silou v obratu od kolektivismu k relativně svobodné tržní ekonomice. V Itálii president Luigi Einaudi, veterán kolega Misese stran svobodné tržní ekonomiky, hrál vedoucí úlohu v poválečném tlačení země pryč od plno-hodnotného socialismu. A Misesův stoupenec Jacques Rueff byl hlavním ekonomickým poradcem generála DeGaulla, statečně bojujícího a téměř bez pomoci za návrat zlatého standardu.


Bylo posledním příspěvkem neuhasitelného ducha Ludwiga von Misese, že pokračoval ve vedení seminářů na Newyorské universitě každý týden, bez přerušení až do jara roku 1969, když odešel na penzi jako neoddiskutovatelně nejstarší aktivní profesor v USA, čilý a energický ve věku 87 let.

 

(20) Viz Ludwig von Mises, Notes and Recollection (Grove City, Penn.: Li-bertarian Press, 1978). Česky dostupné zde: http://www.mises.cz/literatura/poznamky-a-vzpominky-61.aspx.
(21) (New Haven, Conn.: Yale University Press, 1944); přetištěno 1985 (Grove City, Penn.: Libertarian Press).
(22) (New Haven, Conn.: Yale University Press, 1944); přetištěno 1983 (Grove City, Penn.: Libertarian Press). Česky vyšlo jako: Byrokracie. Praha: Liberální institut 2002.