Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pár filmových recenzí

9. 4. 2020

[Autor: T. Macháček]

 

Pro větší slávu (2012) - film o pronásledování katolíků? Není divu, že to současný bolševický Hollywood odmítl financovat a distribuovat. Příběh se odehrává v Mexiku dvacátých a třicátých let minulého století, kdy byl prezidentem militantní ateista Calles, který správně pochopil, že Církev stojí v cestě jeho socialistickým rejdům. Pokrokáře odjakživa dráždil, mmj. systém farních škol, které neměli pod svou kontrolou. Jakožto i samozřejmě oddanost čemukoliv jinému než jejich milovanému Státu.


Peter O´Toole si zde - jako otec Christopher, kněz popravený armádou - střihl jednu ze svých posledních rolí. A samozřejmě v hlavní roli uvidíte skvělého Andyho Garcíu, generála na odpočinku Enrique Gorostieta, jakožto zprvu neochotného, ale později o to zapálenějšího vojenského vůdce povstalců Cristeros.


Dlouho už jsem neviděl film tak otevřeně pojednávající o tom, jak stát a jeho pohůnci ničí společnost, za níž se sami snaží vydávat.


La La Land (2016) – od muzikálů asi nelze čekat hluboké poselství, avšak jako odpočinkové pokoukání obstál velmi slušně. Nelze zapřít inspiraci staršími muzikály.


Levičáky na příběhu typicky dráždila dynamika mezi mužem a ženou, "přehnaná bělošskost" filmu a podobné perly. V zásadě jim ale, jako ostatně vždy, vadila oslava života samého a radosti z něj. 


Film, který můžete bezpečně sledovat se svou drahou polovičkou. Jeho jediná větší vada? Ten konec, omluvte mou staromódnost.


1917 (2019) - skvělá práce s kamerou, opravdu dobře se na to dívá, ale příběh? Nic moc. Spíše nic, než moc. Hlavní herecká dvojice předvádí slušný výkon, ale nějak se není čeho chytit. Co tento film ale docela dobře ukazuje, je destrukce v masovém, průmyslovém měřítku. Průmyslová revoluce se svou hromadnou výrobou zpřístupnila masám obyvatelstva dosud nevídané množství zdrojů. Stát však tento zázrak převrátil v ďábelsky výsměšná jatka. Asi jako, když se v hororech démoni ve tři hodiny ráno vysmívají Nejsvětější Trojici a ukřižování Ježíše Krista, jenž vykoupil hříchy celého lidstva.


Star Wars: Vzestup Skywalkera (2019) - Proč to dělám? Proč se pořád tak trápím?

 

massacre.jpg

 

Po těch předchozích dvou fiascích si nějaká mluvící hlava u Disneyho nejspíš řekla, že recyklace starého příběhu a postav je sice rámcově nutná, aby to aspoň trochu připomínalo Star Wars, jinak je samozřejmě dovoleno prasit dle libosti.

 

Vlastně se tak ukazuje pravý důvod těchto „rebootů“ (Ghostbusters třeba), nových trilogií atd.  – vytřískat z diváků peníze je fajn, ale není to již to nejdůležitější. Důležité je retconovat realitu. Bylo to vtipné, napínavé, úspěšné, ale byli tam samí bílí heterosexuální muži? Vymáchejme příběh ve splašcích kulturního marxismu a máme hotovo! Co na tom, že příběh nedává smysl, scény jsou zmatečné, „humor“ korektní, vztahy sterilní a výsledky nudně předvídatelné? Hlavně, že tam máme „silné ženy“, dostatek barevných a nově i (na propagandistické dílo ovšem nečekaně odbyté) homosexuály!


A i kdyby tu byla nějaká upřímná snaha (jakože není) o pozvednutí „menšin“ a nikoliv o ponižování bělochů-mužů, tak tyto snahy neříkají vlastně nic jiného, než že ony „menšiny“ nemají vlastní příběhy a hrdiny a musí vykrádat příběhy právě oněch archetypálních zloduchů – bílých heterosexuálů. Být členem nějaké té menšiny, tak za takovou snahu marxistům srdečně „poděkuji“.

 

Nebudu řešit všechny díry v příběhu – už jen ta úvodní, že Palpatine nějak přežil – je velikosti hvězdného destruktoru. Vypadá to, že u střihu se také moc nepřemýšlelo, protože kromě několika vysloveně špatných scénových střihů, tam byly zřejmě i delší scény, které byly možná samy o sobě pitomé, ale jejich vystřižením vznikl poměrně směšný výsledek. Totiž Rey a Leia si během zhruba dvou minut asi třikrát prohandlují Anakinův světelný meč a pokaždé se u toho tváří významně, jakoby se snad na plátně za tu dobu něco odehrálo. Ale uznávám, že to může být prostě jen tragická úroveň příběhu…


Všichni „dobří“ jsou i po nejmenší chvilce velcí kámoši, jinak jsou postavy zoufale nudné a vztahy mezi nimi (jakékoliv) nepřirozeně sterilní. 


Po nelogických máváních světelnými meči a jiným zbytečnými scénami se tedy prokousáme do finále. Situace je pro Povstání samozřejmě beznadějná, ale don´t worry nejsou v tom sami. Celá galaxie asi lapí na Forcebooku a čekuje statuty Povstání (oficiální stránka), takže jim na pomoc dorazí v hojném počtu spojenecké lodě. Palpy se ale jen tak nedá a rozpoutá za pomoci Síly bouři hustokrutopřísných rozměrů. Ovšem Rey, jako správná Mary Sue mu plány překazí. Je to ale děsná makačka, takže do ní musí Ben Solo nalít trochu Síly. Tím se ovšem sám vyčerpá a mizí. A já mám poprvé za tři filmy chuť si s ním vyměnit místo.


Buď jak buď, i kdyby teď byla několik let pauza, tak dle konce tohoto filmu, prznění celé ságy ještě neskončilo. Aspoň tedy už skončil tento film. Škoda, že ty dvě a půl hodiny trochu nestáhli. Asi nějak takto.

 

rise.jpg