[Autor: Tomáš Macháček]
Čím více vím z naší historie, tím jsem smutnější (mimo jiných pocitů). Vážně, porovnejte mnoho aspektů života středověkého člověka, člověka devatenáctého století a člověka současnosti. Zjistíte, že v mnoha ohledech žijeme v barbarské době. Já sám jsem v těchto dobách minulých nežil. To ale neznamená, že nevím, že takové časy existovaly. Je fascinující číst, sledovat a poslouchat z vyprávění o civilizovanější době. Naši předkové žili materiálně mnohem skromněji a nepochybuji, že mít tu možnost, tak by náš současný materiální blahobyt brali všemi deseti. Zároveň ale žili v mnoha jiných ohledech hodnotnější život, s vyšší morální úrovní. A je až deprimující porovnávat jejich realitu s dnešní úpadkovou dobou.
Perfektní? Ne. Lepší? Rozhodně ano. Zcela nestydatě tvrdím, že před diverzitou a kulturním marxismem byl západní svět lepší.
Již na první pohled můžeme vidět změnu stavu obyvatelstva Západu. Tetování měli jen zločinci, námořníci a vůbec okraj společnosti. Také lze vidět mizivou míru obezity a vůbec celkově větší péči o zdraví a vzhled.
A tak to vypadá, když si lidé z třetího světa ten třetí svět berou s sebou a i u nás se snaží vytvořit „shithole countries“
Úžasné…
Jak to říkal Sadiq Khan? Aha, už vím! Part and parcel….
Zajímavé, že v Tokiu na vás kudlu jak rýč nevytáhnou a to je Tokio ještě větší město, než Londýn. Že by s tím měl co dočinění fakt, že cizinců je tam v řádu nízkých jednotek procent. I když, i to zřejmě stačí…
Turci a Kurdové cítili potřebu vyřizovat si účty a Japonci nestačí koukat, poněvadž to ve své „nudné a neobohacené“ homogenní zemi neznají. Radši tohle, než nemít kebab!
Levice se nám snaží nacpat svou představu „pokroku“, a to převážně v sociální oblasti. Libertariánská levice s tím souhlasí, pouze se to snaží překrýt technologickým pokrokem, aby nevypadali jako naprostí neomarxisté.
Věci, co nám usnadňují život, skutečně pokrok představují (v jednom z MNOHA aspektů života!). Čas a energie, které ušetřím lepšími a novými pomůckami, přístroji atd., mohu věnovat bohulibějším činnostem. A jde samozřejmě i o to, jakým způsobem Problém je, že lepšími a novými statky také veškerý údajný pokrok končí. Velký počet levicových libertariánů, věnujících nadměrnou pozornost všelijakým Uberům, Rohlíkům atd. lze snadno vysvětlit. Většinu jejich identity určují pouze užívané aplikace a sociální sítě. Bez nich mizí většina jejich charakteru a zůstávají jen nádoby na horký vzduch.
Většina dnešní levice se však soustřeďuje na „pokrok“ v sociální oblasti. Problém je, že už bychom jen těžko hledali prostor pro nějaký pokrok. Třeba otroctví a nevolnictví na Západě v současnosti asi těžko zrušíme, když už nějakou dobu zrušené jsou.
A pokrok dle neomarxistů? Inu, podívejme se kam nás soudruzi a jejich nápady dovedli. Rozvody a rozpad rodiny (bez toho žádná společnost dlouho nevydrží, ať si úchylní levičáci myslí, co chtějí), snížená porodnost, orientace na přítomnost, hédonismus, masová nekultura, užívání drog, cenzura (v důsledku politické korektnosti), zkrátka decivilizace, kam se člověk podívá.
A před tím? Západ byl více bělošský, křesťanský, buržoazní, diskriminující a kladoucí nároky.
Rovnostářské snížení nároků se projevilo zejména v těchto oblastech
- Vzdělání
- Mravy
- Vzhled a hygiena
Soudruzi tak kupříkladu přišli na to, že toalety jsou příliš opresivní a reakcionářské. Správný pokrokář defekuje, kde se mu zrovna zachce, jak nám ukazují vizionáři z „liberálních“ bašt San Francisca, či Seattlu.
To je pokrok! To je obohacení! Třetí svět a feťáci nám ukazují cestu!
A když se podívám do ne tak vzdálené minulosti? Vidím prosperující bělochy, zdravé, vkusně oblékané a upravené, s dobrým vychováním. Ti úplně poslední lidé na této planetě, kteří by potřebovali jakkoliv obohatit.
Opakujte po mně: „Evropa je domovinou bělochů! A když se běloši vydali do Ameriky, Austrálie či jižní Afriky, tak tam zakládali domovy a celé země určené pro bělochy.“
A to ještě pro specifické bělochy. A pro koho jiného taky!? (V USA Zákon o naturalizaci z roku 1790 jasně stanovil, že získání občanství je vyhrazeno pro „free white persons of good character“)
Je velkým úkolem pro psychology, sociology, antropology a jiné, aby zjistili, co vedlo k relativně velkému počtu degenerátů v západní populaci, kteří ztratili pud sebezáchovy a reprodukce. Ještě nedávno by bylo naprosto nemyslitelné, aby existovaly a dokonce vládly zástupy těchto defektních jedinců, někdy až toužících po tom, aby hordy geneticky a kulturně odlišných a v mnoha ohledech nepřátelských lidí, obsadily a zabraly životní prostor jejich, jakožto i prostor pro jejich možné potomky.
Mám za to, že v tom bude více faktorů. Přesto bych však nabídl jeden, dle mého názoru poměrně významný faktor. A tím je povaha vlády. Demokracie, navzdory všem slibům a očekáváním, nezušlechtila masy, nýbrž zproletarizovala elity. Tyto se tak staly orientovanými na přítomnost, hédonistickými, zbabělými, kulturně úpadkovými a obecně morálně zkaženými (a naštěstí i stále irelevantnějšími). To muselo zákonitě demoralizovat masy, nyní bez vedení náboženského, morálního a kulturního. A to i do té míry, že z části začaly obdivovat a napodobovat onu falešnou, novodobou rádoby elitu.
Co bude se Západem, není ještě zdaleka rozhodnuto. Nemáme našlápnuto dobře, ale vše ztraceno také není. Stále záleží na nás. Možná ze sebe setřeseme onen úpadek a dosáhneme hvězd. A možná míříme k tichému odchodu z dějin. Nebo alespoň k odchodu, o kterém si generace našich nepřátel budou s respektem vyprávět. „Západ propadl vlastní pošetilosti, ale aspoň v poslední chvíli se vzepjal a statečně se postavil svým nepřátelům“.