Jdi na obsah Jdi na menu
 


Frank Fetter a rakušané

19. 3. 2020

[Autor: Matthew McCaffrey. Vyšlo 20. září 2018 na Mises.org]


Ačkoliv studenti rakouské ekonomie jsou seznámeni s Misesem, Hayekem a jinými čelnými představiteli této školy, je zde mnoho ekonomů, kteří pracovali v rakouské tradici a nablízku této tradice – a přispěli k ní důležitými příspěvky – jejich texty jsou dnes opomíjeny. Jeden z nejdůležitějších mezi těmito byl Američan Frank A. Fetter, „zapomenutý gigant“ Rakouské školy.


Když jsem začal studovat rakouské ekonomy, všiml jsem si, že Fetterovo jméno se často objevuje ve standardních listech ekonomů, kteří pracovali v této tradici. (Pro příklad Fetter má kapitolu v excelentní kolekci „15 velkých rakouských ekonomů“). Ale když jsem zkoumal jeho dílo, také jsem si všiml, že téměř každá diskuse se zaměřuje hlavně na vykreslení paralel mezi jeho teoriemi a teoriemi rakouských ekonomů, avšak bez zmínění jakýchkoliv osobních nebo profesionálních vztahů, které Fetter měl s rakouskými ekonomy anebo toho co si o sobě mohli navzájem myslet.


Na rozdíl od Misese pro příklad, jehož osobní zvyky a životní příběh jsou zachovány pomocí audio nahrávek a zpráv z první a druhé ruky, neexistují prakticky žádné záznamy, které popisují, jaký byl Fetter nebo jak ovlivňoval své ekonomy kolegy. A kromě několika pozitivních poznámek rozptýlených v jeho díle, není téměř žádný důkaz, že by se někdy setkal anebo si vážně zadal s rakouskými ekonomy, obzvláště po první světové válce. Na první pohled se zdá, že jeho kontakty s rakouskými ekonomy, jako by byly více „duchovní“ než praktické.


Nicméně bohatství nepublikovaných záznamů v archivech Fetterových článků a korespondence vypovídá velmi rozdílný příběh a já jsem šťastný, že mohu říci, že po velké práci se zkoumáním v této kolekci, jsem byl poprvé schopen odhalit tuto historii. Můžete si přečíst úplné detaily v nové stati, která se objeví v krátkém čase v „Journal of Instituional Economics“. Níže zmíním pár výrazných bodů Fetterova padesátiletého vztahu s Rakouskou ekonomickou školou.


Fetterův vliv na rakouské ekonomy
Fetterovy nejvíce rakouské práce najdeme na poli hodnoty, ceny a distribuční teorie. Jak jeho kriticismus, tak pozitivní teorie rychle připoutaly pozornost rakouských ekonomů, které potkal během výletu do Vídně v roce 1910 a 1914, a také během jejich vlastních cest do USA.


Obzvláště se spřátelil s Böhm-Bawerkem, s kterým chodil slézat rakouské hory. Stran ekonomie, Böhm-Bawerk složil velkou poctu Fetterově cenové teorii, když mu napsal, že: „metoda, kterou sledujete … je důmyslná a umožňuje mnoho důkladných pohledů do problémů a neočekávaných výsledků. Navíc, mám radost z mnoha výborných odborných výrazů, které jste začlenil do analýzy vašeho historicko-statistického materiálu. Udělají rozhodně dobrý a důležitý krok směrem k vylepšení a standardizaci nástrojů, které naše věda potřebuje, kteréžto nástroje nazýváme jako terminologie.


Ačkoliv se lišili v teorii úroku (Fetter ostře kritizoval Böhm-Bawerkovu parciální produktivní teorii úroku), Böhm-Bawerk byl nicméně ochotný napsat: „Vaše práce je tak proniknuta opravdovým vědeckým duchem, že si užívám její čtení, i když s ní nemůžu plně souhlasit.“     


Fetterova čistě časová preferenční teorie úroku byla více v souladu s Misesovým pohledem. Ale kromě několika rozptýlených odkazů, Mises nikdy veřejně nenaznačil, že by Fetter byl hlavní inspirací pro jeho vlastní příspěvky o tomto předmětu. Ale opět, nepublikovaný zápisek dává věci do jiného světla. V roce 1938, když vycházela kniha „Nationalekönomie“, německojazyčný předchůdce Human Action (Lidského jednání), Mises napsal Fetterovi, aby vyjádřil své ocenění, uvedením tohoto: „V posledních měsících jsem znovu přečetl vaše příspěvky k teorii úroku. Mám pevné přesvědčení, že jsou důležitější, než jakékoliv jiné příspěvky stran tohoto předmětu od dob Böhm-Bawerka. Jsem jim zavázán.“  S ohledem na Misesovu úctu k Böhm-Bawerkovi a k jeho skouposti na komplimenty, jde o velký hold.    


Fetter zůstal v kontaktu s rakouskými ekonomy také během meziválečné doby, během které se spřátelil s mnoha mladými studenty Misesova kruhu, kteří ho vyhledávali jak pro odborné rady, tak pro poučení jako odborníka na teorii. Oskar Morgenstern pro příklad pracoval jako Fetterův redakční asistent na vícesvazkovém Festschriftu pro Fridricha von Wiesera, spoluredaktorovaném Hansem Mayerem a Richardem Reischem.


Ve skutečnosti, zde byl stěží jakýkoliv rakouský ekonom v období let 1900 až 1950, který neměl nějaký druh interakce s Fetterem. Seznam těch, co ovlivnil, je who is who seznamem rakouské ekonomie: Eugen von Böhm-Bawerk, Gottfried Haberler, W. H. Hutt, Fritz Machlup, Hans Mayer, Ludwig von Mises, Oskar Morgenstern, Joseph Schumpeter a Friedrich von Wieser. Byl také v přátelském poměru s jinými americkými ekonomy, kteří se zajímali o rakouskou ekonomickou školu, jako byl Benjamin Anderson, John Bates Clark, Arthur Marget a Frank Taussig. A ačkoliv Fetter nebyl klasickým liberálem v Misesově smyslu (Fetter byl též ovlivněn raným progresivismem), byl nicméně v přátelském poměru s klasickými liberály a libertariány jako byl Henry Hazlitt, Garet Garrett a John T. Flynn a sdílel některé jejich názory.


Fetterovo místo v historii ekonomického myšlení
Co je důležité, podobně jako Joseph Schumpeter, Fetter byl vysoce podezřívavý k pokusům tradičně nálepkovat ekonomy jako členy nějaké skupiny anebo skupiny jiné. Nálepky ve formě názvů škol nejen usnadňují překroucení názorů oponentů bez skutečného jejich pochopení, mohou také vést ke slepé oddanosti a intelektuální stagnaci. Ve Fetterově vlastní argumentaci: 


„Ačkoliv jsem strávil svoje studijní roky stran ekonomie zcela pod vlivem učitelů historické školy, byl jsem brzy označen jako přívrženec „Rakouské ekonomické školy“, kvůli svému uznání jejich značných přínosů…Nicméně já vědomě nikdy nebyl přívržencem jakékoliv „školy“ anebo frakce ekonomické teorie a seriosně jsem se snažil vyhnout domýšlivosti osobního názoru anebo klamnému dojmu loajality k idejím nějakého autora nebo školy zatemňujícímu moji mysl před nově objevenou pravdou. Pořád si myslím, že ostré rozdíly v názorech mezi ekonomy ohledně intelektuálních záležitostí lze spojit se vzájemným respektem a udržováním přátelství, a že v takových věcech jediná loajalita, je loajalita k hledání pravdy, ne k nějakému teoretickému bohatýrovi, živému či mrtvému anebo nějakému kultu minulosti anebo současnosti.


Tato střízlivá slova by měla být výzvou současným ekonomům všech škol. Jak Jospeh Salerno vysvětluje ve své eseji „Economics: Vocation or Profession“, ekonomie je hledání smysluplné pravdy o světě. Ačkoliv jde o nálepky založené na jednotlivci anebo škole, často mají svůj vlastní život, v některých případech i nahrazují spolehlivé důkazy jakožto standard pravdy. Vzít Fetterovo varování vážně, je dobrou cestou k vyhnutí se toho, abychom spadli do této pasti.