Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Bylo uváděno – od těch dnů až dodnes – že deprese, která zasáhla Spojené státy, zvláště obchodní města, byla zaviněna „nadměrnými“ dovozy Američanů, které začaly v roce 1783. Ale tento druh pseudo-vysvětlení jen prozrazuje ignorování ekonomie: boom v dovozech odráží dobrovolnou směnu a ekonomický vylepšení pro spotřebitele, a tak vyjádření výběru může být stěží příčinou všeobecné deprese. Ve zkratce, vylepšený standard života množství spotřebitelů odráží vylepšení situace a ne depresi. Je nemožné pro spotřebitele nakupovat „příliš mnoho“ dovozu, kvůli tomu, že tyto dovozy musí býti zaplaceny něčím, a toto placení je financováno z vývozů nebo z dříve nashromážděné hotovosti. Hotovost, byla opravdu naakumulována v koloniích nakonci války z britských a francouzských válečných výdajů. V tomto případě, placení odráželo hojnost spíše než bídu, a tyto nákupy byly po pustošení válek enormní pomocí. Proud bankovek je také výsledkem spotřebitelské touhy a samozřejmě nemůže pokračovat do nekonečna. Jasně, Američané si nemohli jen nakupovat z ciziny a nic neprodávat; opravdu, pokud by tak chtěli činit, museli by najít utopický roh hojnosti, ve kterém člověk potřebuje jen spotřebovávat bez toho, aby vyráběl nebo prodávala ve směně.

Nevíme jaký je váš věk, ale pokud již nejste mladým, pravděpodobně si pamatuje jak to bylo dříve. Pravděpodobně teskníte po "starých dobrých časech". Pravděpodobně jste řekli svým dětem nebo vnoučatům jak dobré byly věci ve starých dobrých časech. Ale co přesně bylo to, že dříve bylo tak dobře? Ve srovnání s dneškem, nyní máme všeho hojnost! Co nastane, když se pocity obrátí směrem k realitě, pokud se na ni podíváme blíže. Život se stal mnohem hektičtějším, nemyslíte? A to platí pro všechen život: rodinu a kariéru. Zkombinování rodiny a kariéry jde hůře a hůře. Pracovní tlak roste více a více a rodina je často ošizena.

Nevíme jaký je váš věk, ale pokud již nejste mladým, pravděpodobně si pamatuje jak to bylo dříve. Pravděpodobně teskníte po "starých dobrých časech". Pravděpodobně jste řekli svým dětem nebo vnoučatům jak dobré byly věci ve starých dobrých časech. Ale co přesně bylo to, že dříve bylo tak dobře? Ve srovnání s dneškem, nyní máme všeho hojnost! Co nastane, když se pocity obrátí směrem k realitě, pokud se na ni podíváme blíže. Život se stal mnohem hektičtějším, nemyslíte? A to platí pro všechen život: rodinu a kariéru. Zkombinování rodiny a kariéry jde hůře a hůře. Pracovní tlak roste více a více a rodina je často ošizena.

Krize ženství a úpadek feminismu v kostce. 

V nedávných prohlášeních vyjádřila francouzská ministryně energetiky Olga Givernetová svoji frustraci, prohlásila: „jsem připravena podniknout silnou akci stran povinných opatření“, signalizovala tak vládní záměr, uvalit přísnější regulaci na společnosti, které neprovádějí přesun k zelené firemní flotile dostatečně rychle. Tento tlak na zavádění elektromobilů je částí větší agendy na snížení emisí uhlíku a podporování udržitelnosti ve Francii a v Evropě. Francouzská ministryně energetiky je připravena na to, aby pro byznys učinila povinným nákup většího procenta nízko emisních vozidel (jako jsou elektrické a hybridní automobily), když ten obnovuje svůj vozový park, protože dobrovolné úsilí se nesetkává s vládními environmentálními cíli. Výchozím cílem má být tlak na firmy, aby přešly na zelený vozový park rychleji, případně se zvýšila dostupnost elektromobil na trhu s ojetinami.

Jason Stanley je uznávaným filosofem jazyka, ale to z této roztěkané a nekoherentní knihy nepoznáte. Stanley správně říká, že kontrola veřejného vzdělávání je základní charakteristikou fašismu. Všímá si také toho, že fašisté chtějí omezit učební látku tak, že studenti by nestudovali levicové názory mimo toho, pokud by tyto byly cílem kritiky. To plyne dle něj z toho, že pokud chcete vyjmout z učební látky levicové názory, jste pravděpodobně fašisté. 

Inflace, která pustošila Argentinu zavinila, že ceny vystoupily o téměř 300 procent v posledním roce. Bankovky, které byly kdysi využitelné, nyní nemají doslova hodnotu papíru, na kterém jsem vytištěny. To zanechalo lidi, jako jsem já, který chce vyměnit 500 dolarů za argentinská pesa, nejen s plnou ledvinkou koupenou pro tyto účely, ale také s každou kapsou mé bundy. Sotva to na tuto měnu stačí. Moje náprsní kapsy jsou plné, když kráčím nazpět do mého hotelu, abych si náklad hotovosti utřídil, tak cítím se jako panáček od Michelinu. Ačkoliv roční čísla o inflaci vytváří představu, že cenová situace se zdá býti horší, než je tomu nyní. Od té doby, co se stal Javier Milei v prosinci presidentem, měsíční míra cenové inflace rychle poklesla z 25 % ke stabilitě kolem 3,5 %. Mnoho současných cenových nárůstů je poháněno někdejšími státními dotacemi, které byly odstraněny nebo omezeny. Odstranění dotací na elektřinu, které pokrývaly její cenu do 95 %, zvedlo inflaci, ale bylo to nutné, aby ceny nakonec odrážely nabídku a poptávku a došlo k vyrovnání státního rozpočtu. 

V říjnu 2024 režim v Dominikánské republice (dále jen DR) oznámil nové úsilí o deportaci 10 tisíce Haiťanů každý týden. Podle hlášení DR vyhostila 67 tisíc Haiťanů v první polovině tohoto roku, jde o část státního plánu administrativy dominikánského presidenta Luise Abinadera omezit nadcházející nápor cizích státních příslušníků přicházejících z Haiti. To je jen poslední část v probíhající kampani proti záplavě haitských státních příslušníků, která narostla hrozivě od haitského zemětřesení roku 2010. Vlna Haiťanů proudící do DR byla v posledních letech udržována rozpadem Haitského státu a pokračujícími násilnostmi gangů, které vedly k chaosu na Haiti. 

Kompletní konfiskace všeho soukromého vlastnictví je rovnocenná zavedení socialismu. Tak se jí nemusíme zabývat při analýze problémů intervencionismu. Zde se zabýváme jen částečnou konfiskací vlastnictví. O takovou konfiskaci se dnes usiluje primárně pomocí zdanění. Ideologické motivace pro takové jednání jsou nepodstatné. Jedinou zájmovou otázkou pro nás je jen: O co usilují takováto opatření, a čeho ve skutečnosti dosáhnou?

Kompletní konfiskace všeho soukromého vlastnictví je rovnocenná zavedení socialismu. Tak se jí nemusíme zabývat při analýze problémů intervencionismu. Zde se zabýváme jen částečnou konfiskací vlastnictví. O takovou konfiskaci se dnes usiluje primárně pomocí zdanění. Ideologické motivace pro takové jednání jsou nepodstatné. Jedinou zájmovou otázkou pro nás je jen: O co usilují takováto opatření, a čeho ve skutečnosti dosáhnou?