Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Programové prohlášení současné vlády obsahuje v kapitole věnované zemědělství závazek, že koalice připraví zákon o předkupním právu na zemědělskou půdu pro aktivní zemědělce. Má se tím tak zabránit spekulaci se zemědělskými pozemky a zajistit to, že tyto pozemky se dostanou do rukou těch, co na nich hospodaří. Dle zpravodajského webu „Seznamzpravy“ je v České republice celkem téměř 4,2 milionu hektarů zemědělské půdy, z toho 72 procent zemědělské půdy je pronajímáno. Na svém hospodaří zejména rodinné farmy a naopak větší zemědělci jsou častěji vázáni pachtovními smlouvami, kdy si pole pronajímají od vlastníků, kteří nemají zájem na nich sami hospodařit. Problém však je to, že předkupní právo narušuje soukromé vlastnictví vlastníků půdy. 

Čas od času se na webu Bawerk.eu čtenář setká s články, které se zabývají změnou nabídky peněz (peněžní zásoby) v USA, a tím co to znamená pro vývoj cenové inflace tamtéž. Důvodem pro tyto počiny je samozřejmě to, že americká ekonomika (podobně jako čínská ekonomika, ale ta ne tolik „přes peníze“) silně ovlivňuje hospodářský vývoj v poměrně velké části světa. Vedle standardních a často používaných peněžních agregátů M či M0, M1, M2, M3, L a tak dále, se v těchto textech objevuje ještě jiné měření peněžní nabídky - měření skutečné nebo-li Rothbarovy-Salernovy peněžní nabídky (anglicky True Money Supply; zkráceně TMS). Jde o měření vyvinuté ekonomy Rakouské ekonomické školy Murray N. Rothbardem a Josephem Salernem a je vytvořeno pro to, aby poskytlo lepší měření fluktuací peněžní nabídky než nejčastěji používaný peněžní agregát M2. 

Je tomu už dvacet let, co v češtině vyšla kniha „Lidské jednání“ od významného ekonoma Ludwiga von Misese. Stalo se tak 57 let po jejím první vydání v angličtině. Profesor Josef Šíma, který mezi jinými stál za překladem a vydáním této knihy o ní tehdy napsal: „Misesova kniha Lidské jednání (Human Action) je monumentálním počinem a po právu ji lze řadit mezi vrcholná díla společenských věd dvacátého století. Je průkopnickou prací na poli ekonomické teorie, avšak její záběr daleko přesahuje hranice ekonomie – to platilo již v době jejího sepsání před více než půlstoletím, a mnohem více je tomu tak dnes, kdy se přístup ekonomie ještě zúžil. Jak v doslovu k českému vydání obšírně objasňuje profesor Joseph Salerno, Ludwig von Mises patřil mezi pár ‚vyvolených‘ světových teoretiků, kterým bylo dopřáno vybudovat ucelený systém poznání. Na průlomovém přístupu k porozumění společenským vědám Carla Mengera, zachyceném v jeho Zásadách, vybudoval svou praxeologii – univerzální vědu o logice lidského jednání, která stojí v příkrém kontrastu k mechanickým přístupům, obzvláště přístupu marshallovsko-samuelsonovsko-chicagskému, který tvoří jádro moderní ekonomie hlavního proudu.“

Problém americké obchodní bilance a amerického průmyslu je úzce spojen s postavením amerického dolaru ve světě. Masivní používání dolarů ke směně v zahraničí nebo aspoň k uchování hodnoty omezuje tak nějak automaticky americký vývoz a i některé domácí výroby. V této stati se na tento problém krátce podíváme. 

Od 8. dubna 2026 platí vládní cenová regulace (přesněji cenový výměr ministerstva financí č. 1/2026) pro prodej automobilového benzínu 95 oktanů a motorové nafty. Tato regulace reguluje maximální cenu, tj. vytváří cenový strop. Dále stanovuje maximální marži na obě pohonné látky ve výši 2,50 Kč za litr. Zatím se předpokládá, že tento výměr bude platit do 30. dubna 2026. Pojďme se podívat na dopady této cenové regulace. 

​Dne 10. prosince roku 2023 nastoupil úřad argentinského presidenta Javier Milei. Politik, ekonom a dle svých slov anarchokapitalista. V tomto obsáhlejším textu se podíváme na to, jak se mu daří naplňovat ekonomické vize, které by měly Argentinu dostat na cestu zdravého nebo aspoň zdravějšího ekonomického vývoje. Zejména nás bude zajímat vývoj inflace v zemi.

​Dne 10. prosince roku 2023 nastoupil úřad argentinského presidenta Javier Milei. Politik, ekonom a dle svých slov anarchokapitalista. V tomto obsáhlejším textu se podíváme na to, jak se mu daří naplňovat ekonomické vize, které by měly Argentinu dostat na cestu zdravého nebo aspoň zdravějšího ekonomického vývoje. Zejména nás bude zajímat vývoj inflace v zemi.

Kritika tvrzení Petra Borovce, že Rakouské ekonomické modely nepočítají s úplnou svobodou trhu.

Tento článek je určen spíše pro znalce a zájemce o Rakouskou ekonomickou školu než širšímu obecenstvu. Začátkem ledna 1979 tehdy mladí ekonomové Rakouské ekonomické školy Richard Ebeling a Joseph T. Salerno udělali rozhovor s někdejším studentem významného rakouského ekonoma Ludwiga von Misese a později naopak stoupencem J. M. Keynese (ne ovšem bezvýhradným stoupencem, navíc později opustivším Keynesiánství více méně pro Monetarismus), profesorem ekonomie Gottfriedem von Haberlerem (1900-1995). V tomto rozhovoru se mimo jiné probírala i rakouskou teorii hospodářského cyklu.

V souvislosti s prohlubováním evropsko-unijního programu Green Deal (Zelený úděl) se často hovoří o zavedení systému emisních povolenek pro domácnosti ETS2 ke zpoplatnění emisí z dopravy a lokálního vytápění (uhlí a plyn). A postupně se tu a tam objevují tvrzení, že jde vlastně o tržní mechanismus, že uvedený systém v podstatě ani nevede k omezení svobody a podobně. Tato tvrzení se často objevují i v tisku, který svého času býval ekonomickým tiskem.