Boj Javira Mileie s inflací, deregulace, úspěchy a rizika hospodářského vývoje v Argentině II
Inflace a skrytá risika
Před nástupem Javiera Mileie v prosinci 2023 na úřad presidenta argentinská centrální banka (zkráceně BCRA) prodávala dluhopisy komerčním bankám ve snaze stáhnout peníze z oběhu a kompenzovat tak krátkodobé inflační dopady vydávání pesos za účelem financování ministerstva financí, čili státu. I když záměrem tohoto opatření bylo snížit nabídku peněz, stalo se to ve skutečnosti hlavním zdrojem jejího nárůstu. BCRA platila měsíčně, týdně a i denně úroky bankám za tyto dluhopisy. S nástupem Mileie přestávaly být tyto peníze ministerstvu financí vydávány. Místo toho vláda začala vydávat dluhopisy pomocí výměny dluhopisů (swapů), které jsou dobrovolnými nebo povinnými operacemi, ve kterých jsou finanční nástroje vyměněny nebo konvertovány za jiné finanční nástroje s jinými podmínkami (28). Zlepšila se také i směnitelnost argentinského pesa za dolary. Kurs je nyní plovoucí, ale v rámci omezeného pásma (tzv. špinavý floating). I když se změnila i dostupnost dolarů, pořád existují jisté limity. Oscar Grau uvádí, že: „Pouze bankovní klienti s oficiálním příjmem mohou získat dolary za nové ceny. Mohou vyměnit dolary bez omezení skrze automatické kanály a pomocí peněz uložených v depositech na vyžádání. Ale transakce nad 100 000 dolarů musí být nahlášeny v předstihu a hotovost může býti koupena u pokladníka v bance jen do výše 100 dolarů za měsíc.“ (29). No, Středoevropanu to může znít divně, protože valná většina lidí (dokonce i ti co působí v šedé ekonomice) má ve střední Evropě oficiální příjem a tedy takováto opatření by zde nebyla (samozřejmě vyjma výběru hotovosti do výše 100 dolarů) považována za problém. V Argentině, kde je šedá ekonomika opravdu velká, a kde se řada lidí jinak než v šedé ekonomice uživit ani nemůže, je však situace zcela jiná a jde o dost podstatnou překážku.
Argentinci mají ve zvyku vzhledem k měnové historii Argentiny shromažďovat americké dolary. Po desetiletí odmítali vládní peníze (argentinská pesa) a snášeli velké množství zákonů namířených proti dolarům. V říjnu 2023 měli Argentinci 10 % ve světě obíhajících amerických dolarů. Za Mileie došlo k tomu, že dolar je legální u většiny transakcí, ale je ještě většinou spíše používán k ukládání peněz. Dolar ovšem není používán pro výběr daní a jiné velké transakce a je zde pořád ještě mnoho restrikcí, co se týká přístupu k dolarům. Dle Oscara Graua se tak nedá (zatím) moc hovořit o nějaké měnové konkurenci. Zároveň se však vláda snaží podnítit obyvatele k tomu, aby dolary více utráceli. Ve skutečnosti předchozí amnestie pro příliv dolarů do bankovního systému přinesla v roce 2024 rezervám BCRA přibližně 11 miliard USD, vzhledem k tomu, že polovina dolarových vkladů směřuje do BCRA. Očekává se, že část utracených dolarů vstoupí do bankovního systému a další část bude směněna za pesos za účelem zaplacení daní a dalších následných nákladů, což bude mít příznivý vliv na směnný kurz pesa. No, i tak se pořád obyvatelům vyplatí dolar spíše držet, neboť peso i nadále ztrácí rychleji hodnotu než dolar, pokud vláda nebude pokračovat v hledání cest jak podpořit používání dolarů. Problém je, že nadále dochází k vydávání dalších vládních dluhopisů a nezdá se, že by tomu měl být v brzké době konec. Dle téhož autora pokud nebudou být moci vládní dluhopisy refinancovány, bude pokračovat tisk peněz. Cenová inflace podle čísel, které vydává vláda, vykazuje významný pokles, ale peněžní inflace nadále dosti roste. Dle Graua agregát M0 vzrostl do dubna 2025 od nástupu Mileie o asi 240 %. Grau očekává další „vyčištění“ bilance BCRA pomocí „vylepšení kvality jejich aktiv“, ale je skeptický k tomu, co se bude díti, pokud nebude odmítnuto placení dalších vládních dluhů (30).
To zní paradoxně, protože platí, že velký růst peněžní zásoby se promítá dříve nebo později do růstu cen. To je sice pravdou, ale zároveň v ekonomice mohou působit jevy, které jdou proti tomu, aby došlo k nárůstu nebo až tak velkému nárůstu cenové inflace. První je to, že Argentinci vzhledem k rozpočtovým přebytkům a výraznému poklesu inflace a tedy poměrně pozitivnějším výhledům stran menšího znehodnocování pesa, získali v peso větší důvěru než dříve. Což je vede k tomu, že drží větší zůstatky této měny než dříve a nepospíchají tedy tolik s tím, aby je co nejrychleji vyměnili za zboží a služby. Větší poptávka po peněžních zůstatcích může dočasně vykompenzovat nárůst nabídky peněz. Dále to jistě podporuje zmíněná nutnost platit daně pomocí pesos a některé zbývající omezení uvalená na kapitál. Každé trochu odvážnější reformy znamenají ze začátku hospodářské a sociální problémy, což nutí lidi rozpouštět své peněžní zůstatky. Ty však mají Argentinci dost často právě v dolarech. Tudíž prvně by se museli zbavit dolarů ze svých peněžních zůstatků a následně za tyto dolary nakoupili pesa, která použili pro nákup zboží a služeb všude tam, kde nelze přímo obchodovat s dolary. Dalším jevem je hospodářský růst a tedy skutečnost, že vůči měnové zásobě se nabízí větší množství zboží a služeb. Argentinská ekonomika skutečně vykazuje v posledních měsících poměrně slušné odhady hospodářského růstu. V květnu 2025 meziročně plus 5 %. Nicméně hospodářský růst není tak velký, aby absorboval mnohem větší nárůst nabídky peněz. Dále část nově vytvořených peněz nesměřuje prvně ke spotřebitelům, které za ně nakoupí spotřební statky, ale prvně směřuje jako úvěry k firmám a podnikatelům, teprve pak jsou tyto peníze utraceny za mzdy a spotřební statky. Mohou existovat samozřejmě i jiné vlivy. Je nutné také ještě říci, že větší část ekonomů používá spíše peněžní agregát M2 pro popis vývoje nabídky peněz. Hodnota tohoto agregátu narostla od nástupu Mileie do úřadu amerického presidenta do dubna 2025 „jen“ o nějakých 112 %. Aktuálně (únor 2026) je tato hodnota 132 % a v případě peněžního agregátu M0 jde o nárůst o nějakých 327 %(31). Tedy výrazně méně než činil růst agregátu M0. Nedá se vyloučit, že Argentinci začali více využívat a tedy poptávat hotovost, a proto jsem svědky velkého rozdílu mezi peněžním agregátem M0 a M2, ale to je jen moje hypotéza.
BCRA také podstatně snížila svoji úrokovou sazbu, a to devětkrát. Ta klesla ze 126 % v prosinci 2023 na 29 % v březnu 2025. A úroková míra z vkladů (deposit) klesla ze 119,5 % na 32,9 %. Od března 2025 už k poklesu úrokové sazby nedošlo (32). I tak je nutno říci, že úroková sazba ve výši 29 % je zatím pod hodnotou meziroční inflace. Není tak splněno Fisherovo pravidlo (dnes už tedy moc nepoužívané a samozřejmě dosti arbitrární), které říká, že úroková míra by se měla zhruba rovnat inflaci.
Asi největším problémem pro Javiera Mileie a jeho vládu je to, že nemá v parlamentu většinu a musí se spoléhat na spolupráci s opozičními stranami. Ty však chtějí šetřit podstatně méně anebo vůbec. Příkladem může být třeba případ, kdy argentinský senát v červenci 2025 přijal zákony o zvýšení starobních důchodů, zrušení zmrazení penzí a vyhlášení situace nouze pro postižené lidi. Javier Milei měl v plánu tyto zákony vetovat. Určité zlepšení nastalo po říjnových volbách roku 2025. Mileiova strana „La Libertad Avanza“ získala v těchto volbách 64 poslanců (a má jich tak celkem o 54 více než měla doposud; celkem má strana poslanců aktuálně 95) a 13 senátorů (o 13 více než doposud; celkem má strana senátorů aktuálně 21). I tak však musí spolupracovat s dalšími stranami jako jsou Republikánský návrh (PRO) anebo Radikální občanská unie (RCU). Výhodou je, že s více jak třetinou poslanců může strana bránit pokusům o přehlasování presidentského veta, protože k tomu obě komory parlamentu potřebují dvou třetinovou většinu (33). Web "E15" zcela lakonicky okomentoval tyto volby: "Pro Mileie je vítězství mimořádně důležité, protože sice stále nemá většinu, ale nyní není možné přehlasovat jeho veto k zákonům předkládaným peronisty, které bořily jeho reformy prováděné prezidentskými dekrety a snažily se znovu zavádět zrušené výdajové programy." (34).
Vládní dluh
Pro vývoj cenové a i peněžní inflace mají zásadní význam deficity vládního rozpočtu a z nich plynoucí vládní dluh. Čím větší vládní dluh, tím je větší risiko, že bude monetizován měnovou politikou státní centrální banky. Jak si president Milei a jeho tým vedou v případě této záležitosti? Relativně dobře. Dle webu „Trading Economics“ byl vládní dluh za rok 2023 tak vysoký jako 157 % HDP. Za rok 2024 byl tento ukazatel významně zredukován na pouhých 83 %. To odpovídá zhruba hodnotě za rok 2022. Pro rok se očekává další redukce na asi 71 %. Vláda až na drobné výjimky vytváří rozpočtové přebytky. Třeba za červenec 2025 byl přebytek 1,75 bilionu argentinských pesos a o měsíc dříve to bylo 791 miliard pesos. A dluh na osobu dramaticky poklesl z 22 030 dolarů roku 2023 na 11 846 dolarů. Klesl tedy skoro na polovinu. V roce 2024 činil argentinský veřejný dluh 539 437 milionů amerických dolarů a oproti roku 2023 tak klesl o 463 758 milionů dolarů (35). Přebytek loňského státního rozpočtu dosáhl podle odhadu z ledna roku 2025 1,76 bilionu argentinských pesos čili 0,3 procenta HDP. „Nulový deficit je realitou. Sliby se plní,“ pochlubil se Milei na sociálních sítích. Po přepočítání se jeví deficit za rok 2024 ve výši dokonce 0,86 % HDP (36). Argentinská vláda také splácí některé své dluhy. Začátkem ledna 2026 argentinská vláda splatila 4,3 miliardy dolarů držitelům dluhopisů. Splacení dluhu proběhlo pomocí výnosů z privatizace přehrad a pomocí repo operace v hodnotě 3 miliard USD s mezinárodními bankami. Ovšem o ty 3 miliardy dolarů se pravděpodobně dle některých zvýšil zahraniční dluh země (37).
Na místo závěru
Na závěr – tj. jak dopadne hospodářská situace v Argentině a zejména boj s inflací (který jsem tu mapoval především) - si budeme muset ještě dlouho počkat. V Argentině bylo uděláno mnoho pozitivních kroků směrem k normalizování ekonomické situace v zemi. Očekávaně se objevily i problémy, protože jinak to ani nejde udělat. Slovo reformy už v sobě nese něco na způsobu utažení si opasků. Mnoho věcí zbývá ještě udělat. Některá opatření si zaslouží kritiku. A existují tu i nemalá risika. Vypadá to, že pro boj s inflací bude klíčových několik následujících měsíců. A celkově se dá celkem oprávněně říci, že v případě inflace vláda Javiera Mileie použila spíše gradualistickou čili pozvolnou metodu než šokovou metodu, metodu motorové pily.
KONEC
POZNÁMKY:
(28) Central Banking and Monetary Affairs in Argentina [online, 2025]. Dostupný z (přístup III/2026): https://mises.org/power-market/central-banking-and-monetary-affairs-argentina.
(29) Ibid.
(30) Ibid.
(31) https://tradingeconomics.com/argentina/monthly-gdp-yoy a https://tradingeconomics.com/argentina/money-supply-m2.
(32) The Financial Mirage in Argentina [online, 2025]. Dostupný z (přístup III/2026): https://mises.org/power-market/financial-mirage-argentina. A https://tradingeconomics.com/argentina/interest-rate.
(33) First half of the year: Government has highest level of spending in 10 years [online, 2025]. Dostupný z (přístup III/2026): https://buenosairesherald.com/economics/first-half-of-the-year-government-has-highest-level-of-spending-in-10-years. A Budget, tax, and labor take the limelight after Milei’s midterm victory [online, 2025]. Dostupný z (přístup III/2026): https://buenosairesherald.com/economics/budget-tax-and-labor-take-the-limelight-after-mileis-midterm-victory. Článek obsahuje nějaké nepřesnosti pro získané poslanecké mandáty viz ZDE.
(34) Argentinští voliči si v minulých letech utáhli opasky, přesto volili Mileie [online, 2025]. Dostupný z (přístup III/2026): https://www.e15.cz/nazory-a-analyzy/argentinsti-volici-si-v-minulych-letech-utahli-opasky-presto-volili-mileie-1428495.
(35) https://tradingeconomics.com/argentina/government-debt-to-gdp; https://tradingeconomics.com/argentina/government-budget-value. A: https://countryeconomy.com/national-debt/argentina.
(36) Milei se proškrtal k rozpočtovému přebytku a nakopl obchod k rekordu. Přicházejí i náznaky poklesu chudoby [online, 2025]. Dostupný z (přístup III/2026): https://www.e15.cz/zahranicni/milei-se-proskrtal-k-rozpoctovemu-prebytku-a-nakopl-obchod-k-rekordu-prichazeji-i-naznaky-poklesu-chudoby-1421757. A: https://countryeconomy.com/national-debt/argentina.
(37) Argentina makes US$4.3 billion debt payment [online, 2026]. Dostupný z (přístup III/2026): https://buenosairesherald.com/economics/argentina-makes-us4-3-billion-debt-payment.