Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Příjmy z rozpočtu Evropské unie bývají velmi často považovány za jeden z hlavních důvodů výhodnosti členství České republiky v tomto svazku. Je tomu skutečně tak? Jaké byly zatím skutečné příjmy České republiky z Evropské unie? Šlo vůbec o nějakou podstatnou částku? Údaje za rok 2004 až 2015 ukazují, že šlo vzhledem k hrubému domácímu produktu České republiky o relativně malé částky. V následujícím textu se podíváme na příjmy z rozpočtů EU očištěné o odvody do těchto rozpočtů.

Demokracie, bůh který selhal je nejproslulejší knihou Hanse Hermanna Hoppeho. Nejvýraznějšího dědice Murraye N. Rothbarda a jednoho z nejvýznamnějších (paleo) libertariánů současnosti. Jde o drtivou kritiku demokracie. Demokracie je dle knihy systémem odsouzeným k sebedestrukci a vlastní zkáze. Řada potíží, kterým jsme dnes vystaveni, je dle knihy způsobena demokracií. Kniha, která je jinde bestsellerem, nebyla nikdy přeložena do češtiny. Institut Ludwiga von Misese Morava a Čechy přináší český překlad kapitol 2 až 9 této knihy!

V této stati si přiblížíme stav současného ruského hospodářství. Využijeme k jeho popisu převážně materiálů vydaných na Západě.

Tím, jak narostl význam státu v ekonomice během 20. století se objevil i fenomén ekonomických liberalizačních reforem, které měly za cíl naopak vliv státu v ekonomice omezit. Těchto reforem bylo provedeno v historii již docela dost. U nás jsou známé především Klausovy reformy po roce 1991 nebo reformy M. Tatcherové ve Velké Británii v 80. letech 20. století. Anebo i asi nejrozsáhlejší a nejvelkolepější reformy Douglase Rogera na Novém Zélandě. Stranou zájmu stojí jiné reformy včetně těch provedených po rozpadu Sovětského svazu v Rusku. A právě na reformy v Rusku se nyní podíváme.

Tím, jak narostl význam státu v ekonomice během 20. století se objevil i fenomén ekonomických liberalizačních reforem, které měly za cíl naopak vliv státu v ekonomice omezit. Těchto reforem bylo provedeno v historii již docela dost. U nás jsou známé především Klausovy reformy po roce 1991 nebo reformy M. Tatcherové ve Velké Británii v 80. letech 20. století. Anebo i asi nejrozsáhlejší a nejvelkolepější reformy Douglase Rogera na Novém Zélandě. Stranou zájmu stojí jiné reformy včetně těch provedených po rozpadu Sovětského svazu v Rusku. A právě na reformy v Rusku se nyní podíváme.

Jak je to s úrokem z půjček v islámu? Každá islámská banka má výbor složený ze zástupců bankovních úředníků a duchovních, kteří posuzují, zda jednotlivé obchody odpovídají liteře práva šaría. Úrok je podle islámských zvyklostí zakázán, protože je chápán jako garantovaný příjem. Všechny bankovní operace musí tedy proto býti zahrnuty pod pojmem obchodní činnost. Institut úroku je nahrazen jinými instituty, které odpovídají islámskému právu.

Od narození vynikajícího českého ekonoma a zároveň i pedagoga a politika Karla Engliše loni v srpnu uplynulo 140 let a letos v červnu uplyne 60 let od jeho úmrtí. President Václav Klaus ve své stati "Karel Engliš-padesát let od smrti" k jinému Englišovu výročí napsal, že ve světle novodobých poznatků o ekonomickém chování státu (a zejména o chování těch, kteří za stát rozhodují), které nám přinesla škola takzvané veřejné volby J. Buchanana  a G. Tullocka a dalších, se nám Englišovo pojetí státu - jako instituce sledující cíl "zdravého a kulturního národa" - musí zdát jako příliš idealistické. To je bezesporu pravda. Nicméně sám Karel Engliš (1880-1961) vyjádřil několikrát pochybnosti o politickém řešení problémů společnosti. Byť sám politické řešení do jisté míry považoval za nutné.

Institut Ludwiga von Misese Morava a Čechy (Bawerk.eu) vydal novou elektronickou publikaci Mises - Nové eseje.

Reforma důchodového systému je takovým evergrýnem. Anebo spíše jednorožcem. Mnoho lidí o ní mluví, ale nikdo ji neviděl. Dá se říci, že mnoho lidí si uvědomuje, že průběžný důchodový systém není, tak jak je, do budoucna udržitelný. Ba to tvrdí i někteří levicoví politiciV Itáliimimo kamery anebo po skončení své politické kariéry. Ať tak nebo onak jediné výsledky veškerého reformního úsilí se dají shrnout pod různé parametrické změny stávajícího systému. Pro příklad si můžeme třeba zají do Itálie. Zde se zmrazily důchody a lidé musí nově odvádět víc na důchodové (starobní) pojištění a zvyšuje se i věk odchodu do starobního důchodu z 62 let v roce 2012 na 66 let v roce 2018. Čili úpravy parametrů spočívají ve větších odvodech anebo v oddalování doby, kdy člověk může jít do starobního důchodu. V této stati se chci podívat právě na zvyšování věku pro odchod do starobního důchodu. Protože toto opatření má své důsledky. A důležitý bude v tomto případě i historický exkurz, protože svým způsobem se při zvyšování věku pro odchod do starobního důchodu vracíme do minulosti. Vedle toho se podíváme na to, zda dělníci, pracující a živnostníci výtali jednotně starobní a jiné druhy státního obligatorního pojištění anebo existovaly v tomto ohledu nemalé výjimky.

Dnes řada lidí nevěří oficiálím statistikám inflace. Docela to chápu. Inflace je velké politikum. Pro zajímavost uvádím vývoj cen u některých druhů potravin za posledních šest let, kdy jsem vývoj těchto cen sledoval.