Vládní regulace cen benzínu a nafty a její dopady
Od 8. dubna 2026 platí vládní cenová regulace (přesněji cenový výměr ministerstva financí č. 1/2026) pro prodej automobilového benzínu 95 oktanů a motorové nafty. Tato regulace reguluje maximální cenu, tj. vytváří cenový strop. Dále stanovuje maximální marži na obě pohonné látky ve výši 2,50 Kč za litr. Zatím se předpokládá, že tento výměr bude platit do 30. dubna 2026. Protože tento výměr reaguje na americko-židovský útok na Irán, a tento útok nadále pokračuje, lze předpokládat, že regulace bude platit déle než jen do čarodějnic. V tomto výměru se mimo jiné píše, že: „Průměrná velkoobchodní cena je určena jako aritmetický průměr čtyř nabídkových velkoobchodních cen bez DPH. Jedná se o ceny tří největších velkoobchodních dodavatelů v České republice a o jednu kalkulovanou velkoobchodní cenu na základě údajů z mezinárodní komoditní burzy. Třemi největšími dodavateli, kteří dlouhodobě veřejně zveřejňují své cenové indexy, jsou PKN ORLEN (Unipetrol Index Czech), MOL (MOLIN) a Čepro (Základní ceny ČEPRO). Tyto indexy Ministerstvo financí pravidelně sleduje a vyhodnocuje, včetně stability jejich metodiky. Čtvrtou složku tvoří kalkulovaná velkoobchodní cena, stanovená Ministerstvem financí na základě denní kotace Platts Barges FOB Rotterdam High, navýšené o veškeré náklady související s dovozem a skladováním vyjádřené přirážkou 92 USD/t pro benzín a na základě denní kotace Platts CIF NWE High, navýšené o veškeré náklady související s dovozem a skladováním – vyjádřené přirážkou 90 USD/t pro naftu. Tato cena slouží jako kontrolní prvek pro případné odchylky či nekalé jednání při zveřejňování cenových indexů. Tyto přirážky vycházejí z průměru a z porovnání roku 2025. Uvedené velkoobchodní ceny v sobě zahrnují cenu komodity včetně souvisejících nákladů (např., přirážek, biosložky, plnění legislativních cílů) a spotřební daně a jsou vyjádřeny bez DPH. Průměrná cena je stanovena jako aritmetický průměr těchto čtyř hodnot. K takto stanovené průměrné velkoobchodní ceně je připočtena maximální marže (RM) ve výši 2,5 Kč na litr PHM. Výše této marže vychází z reálně dosahovaných marží v roce 2022, které Ministerstvo financí analyzovalo v reakci na tehdejší cenový vývoj. V rámci tohoto šetření byly na denní bázi shromažďovány údaje od 759 provozovatelů a více než 2 500 čerpacích stanic. Takto získaná data byla následně upravena o vývoj spotřebitelské inflace za část roku 2022 a za roky 2023 až 2025. Při stanovení výše marže bylo zároveň přihlédnuto k obvyklé praxi poskytování individuálních slev velkoobchodním odběratelům ze zveřejňovaných cenových indexů.“ Následně se ke všemu přičte ještě DPH ve výši 21 %.
Běžná cenová regulace v podobě cenového stropu spočívá ve stanovení ceny na nějakou konkrétní hodnotu. Pokud je tato cenová regulace účinná, tj. pokud skutečná tržní cena je nad regulovanou cenou a nikoliv pod regulovanou cenou, dojde ke vzniku nedostatku regulovaného zboží anebo služeb (statků) na trhu. Tržní cena, která je daná poptávkou po daném zboží a jeho nabídkou (a tedy mezními užitky účastníků trhu a zásobou daného statku) nadále už neplatí a místo ní platí nová regulované cena, která je nižší než by byla tato tržní cena. To povede k tomu, že oproti situaci s tržní cenou vzroste poptávané množství po daném statku. Počet jednotek statku (kusy, litry, kilogramy atd.), které lidé chtějí držet se zvýší oproti době před zavedením regulace ceny tohoto statku. Naopak nabízené množství daného statku poklesne. Jeho producenti nebudou již ochotni nabízet tolik jednotek daného statku na trhu a použijí je k jiným účelům. Třeba pro svoji vlastní potřebu (pokud mají po daný statek nějaké své vlastní použití) anebo statek použijí třeba v jiné výrobě anebo ho vyvezou na jiný trh. Či statek u sebe podrží v zásobách a budou čekat na dobu až bude cenová regulace zrušena. Pokud je v daný okamžik nabídka daného statku strnulá (prodejci ho nemohou využít jinde či ho nemohou pozdržet ve svých zásobách anebo ho nemohou vyvézt), tak i tak se na trhu objeví nedostatek daného statku, protože jeho nabídka se sice nezmění, ale poptávka po statku díky cenovému stropu vzroste. Do budoucna však bude situace jiná. Mezní producenti daného statku, tj. ti kteří díky cenové regulaci utrpí ztrátu anebo se jejich zisk velmi sníží, omezí jeho výrobu anebo i s jeho výrobou zcela skončí a přemístí se do jiného podnikání. Do podnikání, které je dle nich druhou nejlepší volbou pro jejich působení, když jim tedy jejich nejlepší volbu znemožnila cenová regulace. Spolu s podnikateli se budou přemísťovat i výrobní faktory jako půda, práce a některé (zejména málo specifické) kapitálové statky. Jiné příliš specifické kapitálové statky nemusí být jinde využitelné a utrpí těžké ztráty. Výsledkem tohoto odchodu jinam bude to, že nabídka daného statku klesne a jeho nedostatek se tak zvýší .
Jak je patrné, tak v případě současné regulace (neprémiových) pohonných hmot je situace poněkud jiná. Není zde stanovena pevná cena v podobě běžného cenového stropu. V cenovém výměru se totiž píše: „Průměrná velkoobchodní cena je určena jako aritmetický průměr čtyř nabídkových velkoobchodních cen bez DPH. Jedná se o ceny tří největších velkoobchodních dodavatelů v České republice a o jednu kalkulovanou velkoobchodní cenu na základě údajů z mezinárodní komoditní burzy. …“ Čili tato cenová regulace v podstatě má sledovat vývoj nějakých tržních cen, v tomto případě velkoobchodních cen. To znamená, že pokud tyto ceny budou kvůli nedostatku ropy i nadále růst, bude růst i cena benzínu 95 oktanů a motorové nafty na domácích benzínových pumpách. Trh tedy má stále nějakou šanci se do regulované ceny nějak promítnout. To je významný rozdíl oproti jiným cenovým stropům. Na druhou stranu primárním důvodem pro vzestup cen je nedostatek daných statků respektive suroviny, ze které se vyrábějí – ropy. K poklesu nabídky tedy dojde v tomto případě jaksi automaticky.
Ovšem ještě tu máme marži. Co se týká marže je tato pevně stanovena na maximální výši 2,50 Kč na základě nějakých historických údajů. Takže pokud nějaká benzinová pumpa dosahovala běžně vyšší marže, protože nabízela svým zákazníkům lepší služby či byla pokrokově vedena, tak má smůlu. Ony lepší služby a lepší vedení není už nijak odměňováno a může být tedy opuštěno (zvláště pokud bude tato cenová regulace trvat déle). Vedle toho je zde však ještě jeden a to dost podstatný háček. Jak je uvedeno výše, průměrná velkoobchodní cena je určena jako aritmetický průměr čtyř nabídkových velkoobchodních cen bez DPH. Pokud někdo provozuje jednu benzínovou pumpu či pár benzínových pump nemusí být vůbec schopen dosáhnout na takovéto velkoobchodní ceny. Velcí odběratelé benzínu a nafty dostávají nějaké množstevní slevy za svůj nákup paliv, protože nakupují ve velkém. Malí odběratelé, čili malé benzínové pumpy, dostanou slevy menší anebo také žádné. Tak to prostě bývá. Jejich nákupní ceny tedy byly a budou vyšší než u benzínových pump velkých řetězců. Marže ve výši 2,50 Kč se však přičte k průměrné velkoobchodní ceně, malí provozovatelé benzinových pump platí ceny za pohonné hmoty vyšší, a proto logicky bude při dané regulaci jejich reálná marže nižší. Nebude tedy dosahovat 2,50 Kč. Dost možná, že tato marže bude někdy i nulová anebo se malí prodejci dostanou při prodeji pohonných hmot i do ztráty. Vedle toho bylo výše uvedeno, že při stanovení výše marže je zároveň přihlédnuto k obvyklé praxi poskytování individuálních slev velkoobchodním odběratelům ze zveřejňovaných cenových indexů. Je otázka, co přesně tato formulace značí. Na ni zatím nemám dopověď.
K výše uvedenému je dobré ještě dodat, že prodej pohonných hmot je již delší dobu poměrně hodně regulován, což může vést k určitým větším ziskům u některých jeho prodejců. Někdo si možná pamatuje 20 milionovou kauci uvalenou na distributory pohonných hmot a další regulace nominálně pravicové vlády Petra Nečase. Tehdy někteří předpokládali, že menší distributory a prodejce paliv nahradí větší firmy, k čemuž zřejmě došlo. Díky tomu mohla cena narůst, ale nemusela, protože větší prodejci nahradili ty menší a rozšířili svůj prodej. Nabídka pohonných hmot se tak mohla nakonec dost podobat původní nabídce. Právě uvedené však vede k redukci podnikatelské energie „investované“ v daném odvětví a tedy i k omezení možnosti vzniku budoucích inovací. A nakonec tedy i k tomu, že jak jde čas, ceny zůstávají vyšší anebo služby horší než by jinak byly. Méně nabízejících se také snadněji domluví na případném kartelu. Nicméně toto téma už dosti odbočuje od našeho tématu, a proto ho tu blíže rozebírat nebudeme.
Pokud se podíváme na to, jak tato regulace vypadá z pohledu některých menších provozovatelů benzínových pump, tak se zdá, že vše, co jsme si tu zatím uvedli, je realitou jenom potvrzeno. Web CNN Prima News uvádí: „"Některé čerpací stanice po celé České republice v úterý opět neprodávaly naftu. Důvodem jsou vládní cenové stropy, které nutí pumpaře prodávat paliva se ztrátou. Jiné čerpací stanice přišly s nepopulárním krokem, který jim však pomůže ušetřit pár korun na každé transakci. Ceny pohonných hmot reguluje již týden ministerstvo financí. Úřad nastavuje maximální ceny, dráž čerpací stanice nemohou benzin ani naftu prodávat. Někteří pumpaři upozorňují, že strop na naftu je velmi nízký a nutí je prodávat se ztrátou. Zejména malé čerpací stanice proto naftu nenabízejí. Jiné přicházejí s trikem, který jim pomůže ušetřit pár korun. To je příklad čerpací stanice v obci Lutín na Olomoucku. V úterý ráno tam majitel čerpací stanice naftu z ekonomických důvodů neprodával. Nakonec se rozhodl ji nabízet pouze za hotovost. Přes platební terminály totiž musí obchodníci odvádět určité procento z transakce. Majitel Jan Veselský uvedl, že i tak prodává naftu s téměř korunovou ztrátou na každém litru.". A třeba Liberecký deník přináší informace, které ukazují, že hlavně u menších benzínových pump je skutečná marže malá nebo i záporná: "Kvůli vládnímu stanovení maximálních cen pro pohonné hmoty dnes neprodává naftu malá čerpací stanice ASB Liberec v Kubelíkově ulici či pumpa Dopravního podniku města Děčín. Ministerstvo financí dnes stanovilo maximální cenu nafty na 44,36 koruny za litr. Prodej za tuto cenu by byl ztrátový, řekla vedoucí pracovnice pumpy ASB Liberec. Podobně se vyjádřila i vedoucí děčínské čerpací stanice. Čerpací stanice Plyn Bouda v Dobřichovicích u Prahy dnes otevřela, i když na prodeji nafty prodělává. Desetitisícové ztráty způsobí regulace cen malé benzince u Olomouce. … Čerpací stanice Plyn Bouda v Dobřichovicích u Prahy kvůli snížení cenových maxim zvažovala, že prodej pohonných hmot dočasně přeruší. Nakonec tak ale neučinila, stejně jako tři konkurenční čerpací stanice v okolí. ‚Zatím jedeme. Na benzinu máme lehkou marži kolem 60 haléřů a na naftě jsme minus 60 haléřů. Takže jsme na nule,‘ řekl pracovník benzinky. Dodal, že pumpa na facebooku zveřejnila fakturu, za kolik nakupuje, aby zákazníci věděli, že je neokrádá, naopak je lehce v minusu."
Takovýchto cenovou regulací postižených benzínových pump malých provozovatelů je v republice více. Je tedy zřejmé, že regulace cen pohonných hmot má na menší provozovatele benzínových pump větší negativní dopad než na velkoobchodníky. Jde tedy o klasický příklad potvrzující teorii, která tvrdí, že regulace podnikání slouží především velkým hráčům v konkrétním odvětví. A asi pokud bych byl velkoobchodníkem s pohonnými hmotami, prosazoval bych, pokud bych chtěl potřít svoji konkurenci, velmi podobnou regulaci. Cenový výměr ministerstva financí uvádí, že: „S ohledem na aktuální situaci na trhu dochází k jejímu individuálnímu zneužití a existuje riziko zneužití této situace k dosažení nepřiměřeného majetkového prospěchu. Subjekty na straně nabídky by mohly využít překotného cenového vývoje a nejistoty ohledně dalšího vývoje k uplatnění vyšších než dlouhodobě obvyklých ziskových marží.“ (https://zpravy.kurzy.cz/855625-regulace-ceny-benzinu-a-nafty-zpusob-regulace-cenovy-vymer-ministerstva-financi-c-1-2026/). Jak je vidno, tak ten prospěch ze současné regulované situace bude mít pravděpodobně nakonec někdo jiný, tedy pokud uvedená regulace bude v platnosti delší dobu, až malí provozovatelé benzínových pump spotřebují své rezervy. Hlavně aby náhodou někdo z nich nevydělal, tak je radši poškodíme a velcí hráči si díky tomu budou moci mnout ruce. Aspoň určitou náplastí na tuto skutečnost je to, že regulace se zatím netýká prémiových paliv (ty však některé malé pumpy ani neprodávají).
Dlouhodobě by takováto cenová regulace mohla škodit ale i velkým hráčům na trhu, protože ti by mohly vydělat v jiném odvětví více peněz. Ušlý zisk by je nakonec přinutil k tomu, aby omezili investice v odvětví prodeje pohonných hmot a přesunuli je jinam. Menší investice do odvětví prodeje pohonných hmot by pak dopadly na spotřebitele v podobě menší nabídky a horších služeb. Jistým risikem je také to, že marže byla aktualizována o inflaci, ale jen do roku 2025. Pokud by během letošního roku inflace více vzrostla, tak by se reálná marže o něco snížila, pokud by cenová regulace platila delší dobu.
Dodejme, že zde celá situace má alespoň jednu pozitivní stránku. A tím je pokles spotřební daně na pohonné hmoty. Web peníze.cz k tomu uvádí, že litr nafty je nyní zatížený spotřební daní ve výši 9,95 koruny, klesnout má zhruba o 1,93 koruny. Protože se ale i ze spotřební daně počítá DPH (!), celkově cena nafty klesne o 2,35 koruny na litr. Jde o maximum, které je možné s ohledem na harmonizaci daní v Evropské unii.“ To je určité plus. Bystrý čtenář si tu všimne, že u pohonných hmot se aplikuje dvojí zdanění. Ano, jde o zcela běžnou věc! A ještě bystřejší čtenář si všimne, že Evropská unie nám i v této záležitosti značně omezuje možnosti, co s takovýmito nouzovými situacemi dělat. Možná i to je důvodem proč regulace cen benzínu a nafty vypadá, tak jak vypadá. Doufejme tedy, že tato regulace brzy zmizí, a to ideálně i s její příčinou.