Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Dne 10. prosince roku 2023 nastoupil úřad argentinského presidenta Javier Milei. Politik, ekonom a dle svých slov anarchokapitalista. V tomto obsáhlejším textu se podíváme na to, jak se mu daří naplňovat ekonomické vize, které by měly Argentinu dostat na cestu zdravého nebo aspoň zdravějšího ekonomického vývoje. Zejména nás bude zajímat vývoj inflace v zemi.
 
Katastrofální hospodářská situace před nástupem Javiera Mileie
 
Milei čelil, když nastupoval presidentský úřad vpravdě katastrofální hospodářské situaci. S veřejným dluhem dosahujícím více než 400 miliard dolarů a téměř 60 miliardami dolarů komerčního dluhu  v termínu splatnosti, byl argentinský stát na pokraji krachu. Navíc v tu dobu vykazovala Argentinská centrální banka ve své rozvaze záporné dolarové rezervy. Ekonomové Ph. Bagus a B. Ferrero viděli jako základní příčinu těchto nerovnováh v tom, že: „… byla neudržitelná velikost vládních výdajů. Poháněné heslem Evity Peronové – ‚kde je potřeba, tam se rodí právo‘ – byly sociální programy násobeny a rozsah veřejného sektoru drasticky narostl. Opresivní míra zdanění, zatěžující pracovní legislativa a labyrint omezení obchodu brzy následovaly. Bohatství bylo doslovně privatizováno, vztahuje se tak jen na malou skupinu vyvolených, kteří nejsou zapojeni do společenské dělby práce a specializují se na tajné rozhazování peněz jiných lidí bez kompenzace. Druhou stranou této hojnosti je socializace bídy. Do listopadu 2023 míra chudoby narostla na 55 %, zatímco úroveň nouze dosáhla 17,5 %. Neschopna jak vymačkat ze soukromého sektoru další daně bez toho, aby se snížily výnosy, tak umístit svoje dluhopisy na mezinárodním úvěrovém trhu, centrální banka deficity rozpočtu monetizovala. Od roku 2002 argentinští politici používali inflaci jakožto prostředek k financování veřejné spotřeby a rozhazovačnosti nad rámec zákonem stanovených daní, externalizovali tak náklady na lidi, kteří spoří peníze, na věřitele, na ty, co pobírají pevný příjem a na zaměstnance, kteří vydělávají málo. Přídavkem k tomu, etatistické elity tiskly další peníze, aby financovaly tak zvaný kvazi fiskální deficit, odpovídající měsíčnímu a dennímu úroku placenému komerčním bankám za ‚zaparkování‘ nadbytečných pesos u centrální banky. Jak skutečná roční míra úroková míra narostla v souladu s geometrickým růstovým trendem cenové inflace, aby dosáhla 253 % do listopadu 2023, tak tyto platby vytvořily endogenní zdroj tvorby peněz rovný 10 % HDP. Co začalo, jako opatření k omezení měnové zásoby, se obrátilo v jeden z nejproblematičtějších zdrojů pádící inflace. Mezi roky 2011 a 2023 se měnová zásoba, která zahrnuje jak neúročená (měnová báze), tak úročené aktiva centrální banky … zvýšila o násobek 116, přičemž k největšímu nárůstu došlo během posledního presidentování. Za čtyři roky pod Albertem Fernandezem, centrální banka navýšila kvantitu měnové zásoby o ekvivalent odpovídající 32 % HDP, z toho 13 procentních bodů bylo emitováno v posledním roce. Když Milei vstoupil do vlády, Argentina byla ve stavu ekonomické, monetární a fiskální krise. Destruktivní následky více než dekádu trvající politiky monetární a fiskální laxnosti přišly všechny naráz: míra inflace dosáhla 1 % za den, což se převedeno na roční míru rovná 3 700 %, dvojitý fiskální deficit dosáhl 15 % HDP (5 % u ministerstva financí a 10 % u centrální banky) a 12 let dlouhá perioda stagnace. Vezmeme-li to, že Argentina žila ve stavu institucionální anomie po dobu posledních dvou dekád, nalezl Milei před sebou mnoho neschůdných cest.“ (1). Jinde se píše, že: "Když Milei nastoupil do úřadu, supermarkety zvyšovaly ceny téměř denně. Domácnosti ze střední třídy se snažily svižně utrácet rychle se znehodnocující pesos a ekonomové varovali, že země balancuje na pokraji hyperinflace. Excentrický politik si boj se zvyšováním cen vytyčil jakou svou prioritu." (2).
 
Krocení inflace
 
V prosinci 2023, když Milei přebíral úřad presidenta, činila míra inflace v meziročním srovnání 211 %. A tato meziroční míra inflace dosáhla svého rekordu téměř 300 % v dubnu 2024, konkrétně šlo o 292,2 %. Vrcholem meziměsíční inflace byl prosinec roku 2023, kdy tato dosáhla 25,5 %. I když je pravda, že několik měsíců před tímto vrcholem se inflace držela kolem 12 % a vrchol v podobě prosincových 25,5 % a následných lednových 20,6 % byl víceméně výjimkou (3). Připomeňme tu, že ekonom Milton Friedman na základě svých výzkumů odhadoval, že zvýšení objemu peněžní zásoby se projeví ve vyšších cenách za nějakých 12 až 18 měsíců. Čili tato velmi vysoká inflace z prosince 2023  ledna 2024 musela míti svůj původ někdy koncem roku 2021.

 
Co se týká meziměsíční inflace, tak ta se dostala pod pět procent po prvé za více než dva roky v květnu 2024, kdy dosáhla 4,2 %, a kdy klesala pátý měsíc v řadě. Nižší měsíční inflace byla zaznamenána v lednu 2022 s hodnotou 3,9 %. V dubnu 2024 rostly spotřebitelské ceny o nějakých 8,8 % meziměsíčně. V květnu šlo tedy o pokles na méně jak poloviční hodnotu. I tak však od začátku roku narostly ceny o závratných 71,9 %. Ale situace se dále zlepšovala. Za červenec 2024 klesla meziměsíční inflace na 4,0 %, což byla nejnižší hodnota meziměsíční inflace za dva a půl roku. Důležité pro otázku inflace bylo a je také to, nakolik se podařilo skoncovat s deficity státního rozpočtu. Ty, pokud jsou akomodovány centrální bankou, totiž přímo významně ovlivňují inflaci. A za leden roku 2024 argentinská vláda vykázala poprvé rozpočtový přebytek. První po téměř 12 letech! (4). Samozřejmě, pokud už argentinská vláda nehodlala nadále financovat svoje výdaje pomocí tisku téměř bezcenných argentinských pesos, musela nutně šáhnout k osekání těchto výdajů. Případně i ke zvýšení svých příjmů. A skutečně Mileiho vláda snížila dle prosincového (2024) článku na Echu24 veřejné výdaje ze 44 procent na 32 procent HDP a díky daňové amnestii se do finančního systému dostalo přibližně 15 miliard dolarů. Vláda třeba zrušila subvence na energie a snížila důchody či platy ve státním sektoru (5). Jiný zdroj uvádí, že největší část rozpočtového přebytku přišla skrze škrty ve vládním utrácení, které pokleslo v reálných hodnotách o 35 %. Milei nechal mimo jiné propustit během prvních šesti měsíců své vlády 30 936 státních zaměstnanců. V červenci 2025 se objevila zpráva, že argentinská veřejná správa propouští zaměstnance 18. měsícem v řadě a od nástupu Javira Mileie se snížil jejich počet o 15 %. V listopadu uváděl web „E15“, že státních zaměstnanců dodnes ubyla z původních 350 tisíc sedmina. Padesát tisíc erárních zaměstnanců bylo propuštěno, aniž by to ovšem významně ohrozilo fungování státu a společnosti (6).
 
To samozřejmě mělo nějaké sociální dopady. Ty se v případě dezinflace objevují, zvláště pokud je původní úroveň inflace masivní, což Argentina jistě splňovala. Například Katolická universita Argentiny odhadovala, že míra chudoby narostla za první čtvrtinu roku 2024 na 55,5 %. Nicméně už v druhém čtvrtletí tato míra klesla na 49,4 % (7). Rektor Anglo-americké univerzity v Praze Jiří Schwarz napsal k tématu chudoby v Argentině a k vývoji tamějšího hospodářství: „"V prvních měsících Mileiovy vlády vzrostla míra chudoby ze 45 % na 55 %, prudce o téměř 20 % klesla oproti podzimu 2023 průmyslová produkce. Ještě před volbou prezidenta Mileie klesly Argentincům o 6 % reálné mzdy a krátce po volbě o dalších 16 %. Po jeho nástupu do funkce poklesly o další 3 %, avšak od dubna 2024 do června vzrostly o více než 5 %. Studie z Univerzity Di Tella uvádí, že v létě 2024 se změnil trend v ukazateli míry chudoby v Argentině a na podzim míra chudoby klesla pod 50 %. V argentinské ekonomice došlo k oživení především v zemědělství a energetice. Rovněž průmyslová výroba se na podzim 2024 vrátila na úroveň předešlého roku." (8) I když byla Argentina počátkem 20. věku poměrně dost bohatým státem, již po mnoho desetiletí a mnoha bankrotech tomu tak není. Dnes jde o zemi s průměrnou životní úrovní.
 
Vládní statistický úřad hlásil koncem února 2026 růst argentinské ekonomiky za rok 2025 ve výši 4,4 %, měřeno ukazatelem HDP. Růst byl poháněn především dvěma sektory – zemědělstvím (včetně dobytkářství, lovu a lesnictví) a finančním zprostředkováním. Zemědělství narostlo o 32,2 % (hlavně díky rekordní úrovni úrody pšenice) a finančním zprostředkování o 14,1 %. Ve srovnání s prosincem roku 2024 11 odvětví ekonomiky rostlo a čtyři odvětví ekonomiky klesaly. Mezi rostoucí odvětví patřil i rybolov, energetika a dolování. Naopak největší pokles vykázala průmyslová výroba, a to o 3,9 %. Některé výroby pracují pouze na o něco více jak 30 % své kapacity. Jde o odvětví automotive, plastikářský průmysl a textilní průmysl. Řada firem hlavně z oblasti Buenos Aires zavírá své brány. Jde tu mimo jiné i o důsledek otevření argentinského trhu zahraničním výrobkům.  Uvádí se, že od nástupu Mileie bylu uzavřeno více než 2 400 průmyslových společností a ztraceno 73 tisíc míst v průmyslu. Ceny výrobků těchto průmyslových firem se ukázaly býti pro trh příliš vysoké, než aby dokázali čelit zahraniční konkurenci (9). Z toho je patrné, že státní intervence učiněné v minulosti více prospívaly  průmyslové výrobě a naopak poškozovaly zemědělství (v němž má Argentina velkou konkurenční výhodu), služby a těžbu surovin.
 
Pokles průmyslové výroby jistě však souvisí i s dezinflací. Kdy dochází k likvidaci mylných investic (malinvestic), které byly vyvolány k životu právě inflačními politikami předchozích vlády. I když je pravdou, že velká část nově vytvořených peněz mířila jistě přímo na spotřební výdaje a vládní spotřebu. Každopádně dezinflace z tak masivní inflace není myslitelná bez poklesu hospodářství, růstu nezaměstnanosti a chudoby. Bohužel. Pro kompenzaci dopadu dezinflace došlo: „… ke zrušení daně z příjmu pro každého, kdo bere méně než patnáctinásobek minimální mzdy; na rozdíl od českých daňových předpisů, které rády operují s absolutními částkami v Kč, bude tento strop pohyblivý a indexovaný vůči inflaci.“ (10). V jednom svém projevu dokonce Javier Milei přišel i s tím, že v těžkých časech to bude stát, kdo bude jako první šetřit: "Na druhou stranu pokud ekonomika neroste a příjmy jsou nižší než očekávané, klesnou i mandatorní výdaje a budeme snižovat individuální výdaje, dokud nebude dosaženo nulového deficitu. Tentokrát to nebude soukromá sféra, ale spíše veřejný sektor, který bude absorbovat dopady odchylek v ekonomice." (11).
 
Co se týká chudoby, tak dne 31. března 2025 Mileiova vláda publikovala zprávu dle níž klesla chudoba v druhé polovině roku 2024 o 14,8 procentních bodů. Klesla tak na 38,1 % oproti první polovině roku 2024, kdy dosáhla 52,9 %. Presidentův mluvčí Manuel Adorni označil toto číslo za nejnižší za poslední tři roky. „Podle národního institutu pro statistiku a sčítání obyvatel (INDEC, podle španělského akronymu) 28,6 % argentinských domácností na konci minulého roku žilo v chudobě, to je pokles o 13,9 bodů od první poloviny roku 2024. Míra chudoby u populace jako celku podobně poklesla, z 18,1 %  na 8,2 % a u argentinských domácností z 13,6 % na 6,4 %. Tyto poklesy byly pozorovány ve všech regionech země.“ (12).      
 
Zpět ovšem k inflaci, která nás tu zajímá zdaleka nejvíce. V listopadu 2024 spadla meziměsíční inflace na 2,4 %. Číslo tak kleslo pod 3 % a stalo se tak poprvé od listopadu 2021. Meziroční inflace ovšem byla i tak velmi vysoká a činila 166 % a za prvních 11 měsíců roku 2024 činila 112 %. Přičemž již v říjnu 2024 klesla meziroční inflace pod 200% hranici, a to konkrétně na 193 %. V lednu 2025 pak dále klesla na 84,5 %. A v dubnu 2025 se dostala pod další důležitou hranici, pod úroveň 50 %, konkrétně na hodnotu 47,3 %. V červnu 2025 dosáhla pak meziroční inflace hodnoty 39,4 %. Lepší hodnoty dosáhla meziroční inflace naposledy v lednu 2021! Tedy před nějakými 4,5 roky! (13) To je nesporný úspěch.
 
Jaký byl vývoj meziměsíční míry inflace v Argentině v dalších měsících? Nejnižší hodnoty dosáhla tato inflace v květnu 2025, kdy činila 1,5 %. Poté však následoval vzestup. V srpnu činila 1,9 % a v listopadu 2,5 %. V prosinci pak vzrostla na hodnotu 2,8 %. Pokles většinou vykazovala meziroční inflace. V květnu 2025 činila tato inflace 47,3 %, v srpnu 33,6 %. A nejníže byla v říjnu, kdy činila „jen“ 31,3 %. V dalších třech měsících meziroční inflace nepatrně roste. V prosinci 2025 činila 31,5 %. Poslední údaj za únor 2026 dosahuje hodnoty 33,1 % (14). Museli bychom jíti až do prosince roku 2017, abychom našli nižší míru prosincové inflace. V prosinci 2017 činila tato míra skoro 25 %. „Bounes Aires Herald“ k tomu uvedl, že od roku 2017 jde o nejnižší míru inflace, ačkoliv míra inflace je pořád vysoká ve srovnání s mezinárodním standardem. „… inflace zmírňuje během presidentství Javiera Milei. Cifra je o 86 bodů nižší než inflace 117,8 % za rok 2024, což byl první celý rok jeho mandátu a o 180 bodů nižší než inflace 211,4 % za rok 2023, poslední rok peronisty Alberta Fernándeze v úřadě.“ Tentýž zdroj uvádí, že statistiky inflace roky 2006 a 2015 nejsou spolehlivé kvůli zásahům státu do nich (15). Ze statistiky je však patrné, že meziroční inflace v posledních měsících začíná nabírat podobu stagnující inflace na pořád dosti vysoké úrovni okolo 30 %. Problémem pro sledování dalšího vývoje inflace je pak plánovaná změna metodiky. Od února 2026, kdy jsou publikována data za leden 2026 bude argentinský statistický institut sestavovat nový koš statků pro měření inflace. V něm budou míti nově služby a doprava větší váhu. Pokud by byla tato úprava zavedena dříve, tak by celková inflace od nástupu presidenta J. Mileie byla podle odhadu instituce Center of Argentine Political Economy o nějakých 11 % vyšší (16). Mimochodem makroekonomický odhad inflace pro rok 2025 byl 24,5 % (17). Tento odhad se tedy nenaplnil. Ještě tu dodejme, že USA nakoupily na podzim 2025 argentinská pesa za nemalou částku 20 miliard dolarů, což mohlo přispět k omezení argentinské inflace a hlavně to vylepšilo postupně klesající kurs pesa k dolaru. Buones Aires si pak ještě půjčilo další 2 miliardy dolarů (18).
 
Deregulace a inflace
 
Samozřejmě pokud jde o cenovou inflaci, o které se tu bavíme, tak na ni měly dopad i některé jiné reformy J. Milei a jeho týmu. Ostatně Milei ve svém projevu v Davosu v lednu roku 2025 mimo jiné uvedl, že: "Funkce státu musí být opět omezeny na obranu práva na život, svobody a majetku. Jakákoliv jiná funkce, kterou si stát přivlastní, bude na úkor jeho základní úlohy a nevyhnutelně vyústí ve všudypřítomného Leviathana, kterým dnes všichni trpíme.“ (19). Což značí, jakým směrem se mají tyto reformy ubírat. Na cenovou inflaci měla třeba (nepřímo) dopad deregulace nájemného. Regulace nájemného zanechaná minulou vládou (z roku 2020) zahrnovala následující body: majetek bude pronajímán nejméně na tři roky; bude zde každoroční cenové přizpůsobení podle indexu, který vytváří centrální banka; zajišťovací kauce bude omezena na výši nájmu za první měsíc; nájemce určí termín ukončení pronájmu; nájemce může dělat nouzové opravy a odečíst si je z nájmu a pronajímatel má registrovat kontrakt u AFIP (výběrčí daní v Argentině). Po zrušení této regulace došlo během února a března 2024 k tomu, že nabídka nemovitostí na pronájem významně narostla a ceny za pronájem zůstávaly pod inflací (20). Článek z konce září 2024 z „The Wall Street Journal“ citující argentinského ekonoma Federica Gonzáleze Rouca, uvádí, že v Buones Aires narostla nabídka pronájmů o 170 % (vyskytují se i o něco jiná čísla, do konce prosince 2024 nárůst o 195 %) a mnoho nájemců uzavřelo lepší smlouvu než dříve, a to kvůli 40 % snížení reálné ceny (očištěné o inflaci) nájmů nemovitostí oproti říjnu roku 2023. Samozřejmě některým nájemcům, kteří se nějak v minulosti dostali k výhodnému regulovanému nájmu, nájemné naopak vzrostlo. Mileiova administrativa také zrušila cenovou kontrolu u položek jako je mléko a cukr. President zrušil také cenovou kontrolu u plynu na vaření, odstranil omezení na vývoz hovězího a omezil vládní požadavky na dovoz oceli ve snaze snížit náklady na výstavbu (21). Samozřejmě ne každé odstranění cenové kontroly vede k poklesu ceny daného produktu, někdy je tomu přesně naopak. Typicky platí, že cenové kontroly se uvalují na zboží a služby ve velmi inflačním prostředí tak, aby oficiální ceny tolik opticky nerostly a výkazy o inflaci vypadaly lépe. Jinak je to s různými regulacemi podnikání, které podnikatele různě svazují při tom, aby uspokojovali přání spotřebitelů. Někdy toto uspokojování potřeb dokonce zcela znemožňují. Zrušení těchto regulací vede často k poklesům reálných cen daných statků. A Mileiova administrativa regulace skutečně odstraňovala a odstraňuje: „Vláda zřídila nové ministerstvo pro rušení regulací. Její ministr Federico Sturzenegger uvedl, že v prvém kroku rozdělil zhruba 4.200 zákonů, které platí v Argentině, na tři skupiny: vyhodit, změnit a nechat. Dosud došlo k deregulaci v autobusové a letecké přepravě, ukončení kontroly cen nájmů a povinnému předepisování levnějších generických léčiv. Ministr tvrdí, že v každé oblasti, ve které došlo k rušení regulací, klesly následně ceny zboží a služeb. Deregulace není podle něj jenom o svobodě. 'Věříme, že svobodní lidé, kteří spolu svobodně obchodují, sami naleznou nejvýhodnější dohodu pro obě strany.'." (22).
 
Dne 30. dubna 2025 oznámil argentinský ministr hospodářství Luis Caputo osekání vývozních poplatků na 88 % výrobků argentinského průmyslu. Toto opatření mělo za cíl odstranit bariéry na prodej produktů v zahraničí, které v roce 2024 narostly na 3,8 miliardy dolarů. Ze začátku mělo z tohoto opatření mít přínosy pro 3 580 společností, tedy téměř 40 % vývozců z Argentiny. Mělo se to dotknout výrobků včetně zemědělských strojů a dílů, slévárenských produktů, skla, automobilů a komponent do motorů, strojů a zařízení, hodinek, plastů, kovů atd. Vývozní poplatky měly naopak ještě zůstat u některých položek jako základní materiály pro výrobu: železo, ocel, hliník, petrochemické výrobky a jisté materiály pro automobilový průmysl. Vedle toho bylo v půlce dubna oznámeno a v květnu potvrzeno snížení vývozních poplatků na sóju (ze 33 % na 26 %), na sójové produkty (ze 31 % na 24,5 %), pšenici (ze 12 %  na 9,5 %, což platí i pro následující tři produkty), kukuřici, čirok, ječmen a na slunečnice (ze 7 % na 5,5 %), ale toto snížení platilo jen po omezenou dobu. Respektive toto opatření se mělo  prodloužit až do května roku 2026, ale jen pro pšenici (i pšeničnou mouku) a ječmen. Exportéři zemědělských produktů ovšem žádají vcelku pochopitelně trvalé snížení těchto poplatků. U jiných zemědělských produktů (tzv. regionálních produktů) byly vývozní poplatky dokonce trvale odstraněny, to se týkalo cukru, bavlny, vína, tabáku, rýže a jiných produktů. Tím se splnil jeden z hlavních požadavků venkova (23). Snižovala se i dovozní cla. Třeba v květnu 2025 oznámil mluvčí presidenta Mileie Manuel Adorni snížení cel na některou elektroniku ze 16 % na 8 % a jejich další pokles na 0 % v lednu roku 2026 (zda se tak nakonec stalo se mi nepodařilo dohledat). Uvedené opatření se týká mobilních telefonů, televizí a klimatizace. Adorni také dodal, že Mileiho vláda rovněž zruší cla na výrobky vyráběné v Tierra del Fuego, nejjižnější argentinské provincii. Tato provincie má zavedený režim na podporu průmyslu a vyrábí se zde většina domácích spotřebičů a elektroniky v zemi. „Kromě toho budou také sníženy vnitřní daně na dovážené mobilní telefony, televizory a klimatizace z 19 % na 9,5 % a u výrobků vyráběných v Tierra del Fuego z 9,5 % na 0 %,“ uvedl (24).
 
Velmi významnou záležitostí bude ta, která se týká umožnění vyjednávání stran pracovní síly na úrovni jednotlivých obchodních společností anebo na regionální úrovni. Toto by mělo přerušit současný model centralizovaného vyjednávání skrze odbory. „V Argentině má každé odvětví jedny odbory, které jsou oprávněné jednat s podnikatelskými komorami v zájmu svých členů, určovat mzdy a pracovní podmínky pro daný sektor. Tyto dohody musí být přejaty všemi obchodními společnostmi v daném odvětví. Toto uspořádání upevňuje moc pracujících, dává silným vůdcům odborů více moci pro vyjednávání s manažery. Odbory jsou organizovány do federací jako je CGT, které ulehčují vyjednávání s nejvyššími úrovněmi byznysu a národními představiteli.“, píší na webu Buenos Aires Herald (25). Tato skutečnost je pozoruhodná uvědomíme-li si, že Argentina má nějakých 2,78 milionu kilometrů čtverečných a asi 47 milionů obyvatel a už z těchto důvodu bude zemí s velkými rozdíly mezi regiony. Dále je tato skutečnost významná z tohoto pohledu, že silně připomíná italský korporativní stát s jeho korporacemi a syndikáty. O reformě zaměstnaneckého práva se jedná v Argentině v těchto dnech.   
 
Kritika
 
Samozřejmě se objevila i kritika Mileiových kroků a vedle různé levicově orientované kritiky, že boj s inflací a dezinflace vedou ke zhoršení životní úrovně některých lidí (čemuž se nelze nijak vyhnout), se objevila i kritika nedostatečnosti Mileiových kroků. Například snížení počtu ministerstev z 22 na devět kritizoval publicista Oscar Grau z amerického Misesova institutu jakožto symbolické, protože Milei jen nařídil to, že některá ministerstva mají býti absorbována jinými. Pro příklad Ministerstvo pro ženy, gender a diversitu (!) transformoval do podoby podřízeného sekretariátu. Na druhou stranu zrušil ale Národní institut proti diskriminaci, xenofobii a rasismus. Milei také na jednu stranu do července 2024 zrušil 31 tisíc státních pracovních míst, na druhou stranu za červen 2024 bylo přijato nově 3 tisíce lidí. Grau hodnotí tyto snahy jako průměrné, ale i tak má za to pro Mileie uznání. Připomíná ovšem i zvyšování výdajů na různé sociální programy ze strany ministerstva pro ekonomiku (26). Přehled zrušených ministerstvech uvádí wikipedie. A skutečně, k nějakým navýšením sociálních programů došlo: "Vláda se zavázala, že bude dávat přednost ochraně nejslabších skupin společnosti. Uvedla, že výrazně zvýšila tři hlavní sociální dávky: univerzální přídavek na dítě, příspěvek na potraviny pro nejchudší a takzvaný plán „1000 dní”, což je podpora dětí v prvních třech letech života. Vláda ale také přestala využívat různé sociální organizace, které zprostředkovávaly rozdělování státní pomoci." (27). Dodejme k tomu, že univerzálnost sociálních dávek je velmi problematickou záležitostí. Bývá sice někdy pro stát levnější poskytovat univerzální dávky na místo zaměstnávání úředníků, aby zkoumali to, zda osoby, které dávky pobírají, jsou skutečně potřebné. Na druhou stranu má negativní morální dopady na společnost, které spočívají v tom, že dávky dostává i ten, kdo je nepotřebuje. Buduje se tím nároková společnost, kde lidé více zkoumají to na co mají nárok, než aby se snažili v tom, aby produkovali lepší výrobky a služby pro druhé. 

POKRAČOVÁNÍ JIŽ BRZY    

POZNÁMKY:
 
(1) https://www.bawerk.eu/clanky/texty-jinych-autoru/jaky-byl-stav-argentinske-ekonomiky-pred-nastupem-presidenta-javiera-mileie-do-uradu-.html.
(2) Milei se proškrtal k rozpočtovému přebytku a nakopl obchod k rekordu. Přicházejí i náznaky poklesu chudoby [online, 2025]. Dostupný z (přístup III/2026): https://www.e15.cz/zahranicni/milei-se-proskrtal-k-rozpoctovemu-prebytku-a-nakopl-obchod-k-rekordu-prichazeji-i-naznaky-poklesu-chudoby-1421757.
(3) https://tradingeconomics.com/argentina/inflation-cpi a https://tradingeconomics.com/argentina/inflation-rate-mom.
(4) Inflation in Argentina slowed to 4.2% in May – lowest monthly rate in two years [online, 2024]. Dostupný z (přístup III/2026): https://www.batimes.com.ar/news/economy/inflation-in-argentina-slowed-to-43-in-may-lowest-monthly-rate-in-two-years.phtml. A Argentine monthly inflation reaches low of 4.0% [online, 2024]. Dostupný z (přístup III/2026): https://business.inquirer.net/474910/argentine-monthly-inflation-reaches-low-of-4-0.
(5) Argentinský zázrak. Radikální reformy libertariána Mileiho táhnou zemi z recese [online, 2024]. Dostupný z (přístup III/2026): https://www.echo24.cz/a/Hn2v8/zpravy-svet-argentina-ekonomika-zazrak-milei-radikalni-reformy-uspech-recese.
(6) In Defense of Milei [online, 2024]. Dostupný z (přístup III/2026): https://mises.org/power-market/defense-milei; Javier Milei to dokázal! Svojí motorovou pilou prořezal argentinský stát jako nikdo před ním [online, 2025]. Dostupný z (přístup III/2026): https://archiv.hn.cz/c1-67760750-javier-milei-to-dokazal-svoji-motorovou-pilou-prorezal-argentinsky-stat-jako-nikdo-pred-nim. A Argentinští voliči si v minulých letech utáhli opasky, přesto volili Mileie [online, 2025]. Dostupný z (přístup III/2026): https://www.e15.cz/nazory-a-analyzy/argentinsti-volici-si-v-minulych-letech-utahli-opasky-presto-volili-mileie-1428495.
(7) Preliminary Milei Report Card [online, 2024]. Dostupný z (přístup III/2026): https://www.astralcodexten.com/p/preliminary-milei-report-card.
(8) Hlas svobody: Javier Mile v Praze 2024 [online, 2025]. Dostupný z (přístup III/2026): https://libinst.cz/wp-content/uploads/2025/06/Javier-Milei-2024.pdf.
(9) Argentina’s economy grew by 4.4% in 2025 [online, 2026]. Dostupný z (přístup III/2026): https://buenosairesherald.com/politics/argentinas-economy-grew-by-4-4-in-2025.
(10) Léčba motorovkou [online, 2024]. Dostupný z (přístup III/2026): https://kechlibar.net/2024/08/25/lecba-motorovkou/.
(11) V těžkých časech bude první šetřit stát – projev Javiera Mileie při předkládání rozpočtu [online, 2024]. Dostupný z (přístup III/2026): https://www.konzervativninoviny.cz/v-tezkych-casech-bude-prvni-setrit-stat-projev-javiera-mileie-pri-predkladani-rozpoctu/.
(12) Poverty falls by nearly 15 points in apparent victory for Milei [online, 2025]. Dostupný z (přístup III/2026): https://buenosairesherald.com/economics/poverty-falls-by-nearly-15-points-in-apparent-victory-for-milei. Ne každý s těmito údaji souhlasí. Uvedená novinová zpráva uvádí, že podle jiného průzkumu nedošlo v posledních měsících ve městě Córdoba k žádnému podstatnému zlepšení sociální situace.
(13) Argentina inflation falls again to 2.4% in November [online, 2024]. Dostupný z (přístup III/2026): https://buenosairesherald.com/economics/argentina-inflation-falls-again-to-2-4-in-november a https://tradingeconomics.com/argentina/inflation-cpi.
(14) https://tradingeconomics.com/argentina/inflation-rate-mom a https://tradingeconomics.com/argentina/inflation-cpi.
(15) Argentina’s inflation in 2025 fell to 31.5%, the lowest in 8 years [online, 2026]. Dostupný z (přístup III/2026): https://buenosairesherald.com/politics/argentinas-inflation-in-2025-fell-to-31-5-the-lowest-in-8-years.
(16) Tamtéž.
(17) Budget, tax, and labor take the limelight after Milei’s midterm victory [online, 2025]. Dostupný z (přístup III/2026): https://buenosairesherald.com/economics/budget-tax-and-labor-take-the-limelight-after-mileis-midterm-victory.
(18) US Treasury Secretary says Argentina has activated the currency swap [online, 2025]. Dostupný z (přístup III/2026): https://buenosairesherald.com/world/international-relations/us-treasury-secretary-says-argentina-has-activated-the-currency-swap.
(19) Návrat ke svobodě: Javier Milei v Davosu [online, 2025]. Dostupný z (přístup III/2026): https://neviditelnypes.lidovky.cz/zahranici/navrat-ke-svobode-javier-milei-v-davosu.A250201_193126_p_zahranici_nef.
(20) https://www.bawerk.eu/clanky/texty-jinych-autoru/argentinsky-president-milei-se-pokousi-vyporadat-s-regulaci-najemneho.html.
(21) Argentina Scrapped Its Rent Controls. Now the Market Is Thriving [online, 2024]. Dostupný z (přístup III/2026): https://www.wsj.com/world/americas/argentina-milei-rent-control-free-market-5345c3d5?mod=Searchresults_pos1&page=1. A https://www.astralcodexten.com/p/preliminary-milei-report-card.
(22) Argentinská vláda pokračuje v osekávání přebujelého státu [online, 2024]. Dostupný z (přístup III/2026): https://www.syrzdarma.cz/clanek/argentinska-vlada-pokracuje-v-osekavani-prebujeleho-statu.
(23) Argentina to cut export duties on most industrial exports [online, 2025]. Dostupný z (přístup III/2026): https://buenosairesherald.com/business/industry/argentina-to-cut-export-duties-on-most-industrial-exports a https://buenosairesherald.com/business/agro/reduction-in-export-duties-for-some-harvests-extended.
(24) Argentina to eliminate import tariffs on cell phones, TVs, air conditioners [online, 2025]. Dostupný z (přístup III/2026): https://buenosairesherald.com/economics/argentina-to-eliminate-import-tariffs-on-cell-phones-tvs-air-conditioners.
(25) Budget, tax, and labor take the limelight after Milei’s midterm victory [online, 2025]. Dostupný z (přístup III/2026): https://buenosairesherald.com/economics/budget-tax-and-labor-take-the-limelight-after-mileis-midterm-victory.
(26) Milei’s Political Game[online, 2024]. Dostupný z (přístup III/2026): https://mises.org/power-market/mileis-political-game.
(27) Argentinská vláda pokračuje v osekávání přebujelého státu [online, 2024]. Dostupný z (přístup III/2026): https://www.syrzdarma.cz/clanek/argentinska-vlada-pokracuje-v-osekavani-prebujeleho-statu.