Jdi na obsah Jdi na menu

Ekonomie

Příspěvky

Je tzv. nedobrovolná nezaměstnanost vždy nedobrovolná? (I/II)

V dřívějších dobách se na nezaměstnanost hledělo jako na něco, za co si může člověk sám a bralo se to jako morální selhání člověka. Tento pohled byť možná často pravdivý přehlížel fakt, že v dobách hospodářských krizí vyvolaných frakčním bankovnictvím, se dočasně ocitne bez práce nedobrovolně zpravidla řada lidí. Rovněž tak tento názor nebral v potaz to, že potřeby lidí nejsou konstantní, ale proměňují se a na to musí reagovat i výroba a tedy i struktura zaměstnanosti. To znamená, že i lidé, kteří chtějí pracovat, se občas musí bez práce ocitnout, protože je třeba opustit upadající odvětví, jejichž výrobky už spotřebitele neuspokojují a přesunout se do odvětví, které uspokojují potřeby spotřebitelů lépe. Použijeme-li historický případ, tak zaměstnanci museli opustiti výrobu povozů, klobouků a paruk a přejít do výroby lokomotiv, automobilů, ledniček, splachovacích záchodů, riflí atd. Takováto nezaměstnanost (ve standartním ekonomickém slovníku zvaná frikční) je pro hospodářství zcela nezbytná. A to bez ohledu na to, zda je zaměstnanec propuštěn anebo odešel dobrovolně. Dnes je však v pohledu na nezaměstnanost situace často opačná a řada lidí považuje nezaměstnanost za nedobrovolnou anebo převážně nedobrovolnou. Na nezaměstnanost se hledí často jako na selhání společnosti a společnost je volána k odpovědnosti. Avšak ve skutečnosti jde mnohdy o nezaměstnanost dobrovolnou. Někteří lidé pracovat buď nechtějí anebo v lepším případě pracují na černo, aby nemuseli platit daně a zároveň mohli pobírat dávky. O tom jsou následující vybrané zprávy, které jsem během pár let nasbíral (aniž bych je ovšem nějak zvláště aktivně vyhledával), a které dobrovolnou nezaměstnanost dobře ilustrují.

 
26. 9. 2016 | | Rubrika: Ekonomie

Sociolog Jan Keller a neviditelná ruka trhu

Náš oblíbený sociolog Jan Keller si ve své knize "Abeceda prosperity" v hesle "Neviditelná ruka" vzal na paškál tzv. neviditelnou ruku trhu.

 
4. 9. 2016 | | Rubrika: Ekonomie

Sociolog Jan Keller a potřeby

Tak jako jiní socialističtí myslitelé i sociolog profesor Jan Keller neuznává příliš potřeby jiných lidí. Potřebu například důležitých vitamínů lze dle něj například uspokojit bramborami a jablky.

 
1. 9. 2016 | | Rubrika: Ekonomie

Podníkání v ČR je právem jen pro vybrané? (II/II)

Pro naši dobu je příznačné, že člověk má celou řadu práv. Vedle přirozených práv, jako je právo na život, na svobodu vyznání anebo vytrácející se právo na svobodu projevu. Máme i právo na práci, na lékařskou péči, právo na sociální zabezpečení atd. Jak je to však s právem na podnikání? Formálně existuje možnost svobodně podnikat, ale ve skutečnosti tomu tak není. O tom je tento článek zabývající se zákonem o živnostenském podnikání. 

 
23. 6. 2016 | | Rubrika: Ekonomie

Podníkání v ČR je právem jen pro vybrané? (I/II)

Pro naši dobu je příznačné, že člověk má celou řadu práv. Vedle přirozených práv, jako je právo na život, na svobodu vyznání anebo vytrácející se právo na svobodu projevu. Máme i právo na práci, na lékařskou péči, právo na sociální zabezpečení atd. Jak je to však s právem na podnikání? Formálně existuje možnost svobodně podnikat, ale ve skutečnosti tomu tak není. O tom je tento článek zabývající se zákonem o živnostenském podnikání . 

 
20. 6. 2016 | | Rubrika: Ekonomie

Plánovaný chaos na kolejích aneb o brněnském nádraží

V Brně se již hodně dlouhou dobu vášnivě diskutuje o hlavním nádraží, které již kapacitně nevyhovuje potřebám obyvatel města. Velké rozpory panují okolo způsobu jak tuto situaci řešit. Někteří lidé navrhují nádraží ponechat ve stávající poloze a provést jen jeho rekonstrukci, jiní žádají postavit nové nádraží na jiném místě (tato varianta má dvě podvarianty). Obě dvě strany opírají své názory o nejrůznější argumenty. My se na celou situaci podíváme z pohledu čistě ekonomického.

 
17. 6. 2016 | | Rubrika: Ekonomie

Imigrace, majetková práva a stát blahobytu

V této stati se pokusím osvětlit, co je hlavním problémem v případě současné vlny imigrace do Evropy. Prvně je nutné uvést, že problém imigrace je především problémem některých států Západu. Například Německa, Francie, Rakouska nebo Švédska. U nás zatím nejde o vážný problém. Do budoucna však nelze problémy vyloučit. Ve svobodné společnosti znamená imigrace dobrovolnou výměnu majetkových titulů. Nově příchozí si typicky pronajme nebo odkoupí nějaký pozemek či byt anebo totéž může získat třeba dočasně darem.

 
28. 5. 2016 | | Rubrika: Ekonomie

Poznámka k nemožnosti ekonomické kalkulace za socialismu potřetí: dopady byrokracie

Mises rozumí ve své knize Byrokracie pod pojmem byrokracie (byrokratický management) následující: „Byrokratický management je řízením, které spočívá v podřízení se podrobným pravidlům a regulacím, jež stanovuje nadřízený orgán.“. Jinými slovy iniciativa podřízeného se musí na rozdíl od (tržního) ziskového managementu více spoutat. Mises sám nepovažuje byrokracii samu o sobě za špatnou, ani dobrou. Říká, že v některých oblastech jsou byrokratické metody nezbytně nutné.

 
11. 4. 2016 | | Rubrika: Ekonomie

A kdo by zachraňoval lidi v nouzi na moři?

A kdo by zachraňoval lidi v nouzi na moři, kdyby nebylo státu a jeho donucení? Tak se může ptát mnoho lidí. Nu, třeba skoro nikdo, pokud by existovaly urgentnější věci, které lidé potřebují. Anebo v bohatším světě by šlo použít nějaký druh pojištění, zájem platit by mohli projevit provozovatelé lodí, hotelů u pláží atd. Anebo to lze dělat formou charity. A právě poslední způsob dodnes funguje ve Spojeném království a Irsku. Nevěříte? Tak tedy několik faktů.

 
28. 3. 2016 | | Rubrika: Ekonomie

Mytologie a lidově tvořivá ekonomie sociologa Jana Kellera jako kniha

V této elektronické brožuře se zabýváme dílem populárního sociologa a politika profesora Jana Kellera. Konkrétně zde jde o jeho populární knihu "Abeceda prosperity". Tvrzení v ní obsažené podrobíme kritice z hlediska deduktivní logiky a z hlediska faktů. I přes některá správná pozorování je patrné, že řada Kellerových tvrzení nedává příliš smysl a odporuje i známým faktům. Jeho tvrzení jsou vystavěna většinou na zdůraznění některých negativ, které plynou z nějaké činnosti, ale při současném bagatelizování či neuvedení pozitiv. Takováto tvrzení jsou pak mylně vydávána za objektivní pravdy. Keller se také často a rád vyjadřuje k ekonomickým tématům, ovšem bez toho aniž by aspoň nějakým způsobem ekonomii rozuměl. Jeho kniha je tak sice čtivější a může být v očích řadového čtenáře považována za atraktivní, ale ve skutečnosti se často rozchází s realitou a s tím, co lze vůbec na světě realizovat.

 
19. 2. 2016 | | Rubrika: Ekonomie