Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Ceny benzínu s oktanovým číslem 95 a nafty byly v Maďarsku zastropovány dne 15. listopadu 2021 na 480 forintech za litr na dobu tří měsíců. Od té doby tato regulace pořád platí. Již jsem o ní po dvakrát na tomto webu psal a nyní přišel čas podívat se na to, co se stran této regulace událo v Maďarsku v poslední době.

Nový guvernér centrální banky nám připomněl starou pravdu o "nezávislosti" centrální banky na politice!

Proč už není až tak důležité být se Západem jmenovitě tedy Evropskou unií a Spojenými státy za dobře? Odpověď leží především v ekonomické oblasti. Evropská unie a Spojené státy nejsou totiž už nezpochybnitelným ekonomickým hegemonem světa. Jejich čas již pominul. Pojďme se na toto dosti radikální tvrzení podívat podrobněji.

Jak si stojí regulace cen pohonných hmot v Maďarsku nyní? Nejnovější zprávy ukazují následující vývoj: „Maďarské čerpací stanice se začínají bránit nájezdům slovenských řidičů, kteří kvůli nižší ceně pohonných hmot v sousední zemi tankují plné nádrže. ‚Asi sto čerpacích stanic už omezilo tankování za regulované ceny,‘ uvedl maďarský deník Népszava.“

Rezoluci OSN, která odsuzovala ruskou invazi na Ukrajinu podpořilo 141 zemí. Tedy velká většina států. Zdá se tedy, že invazi odsoudil téměř celý svět. Je to ovšem chyba lávky! 35 zemí se rozhodlo se hlasování zdržet. A mezi těmito zeměmi jsou velmi velké státy. „Ve skutečnosti ty státy, které se zdržely hlasování ve volbě v OSN nebo volily proti, jsou státy, které zahrnují více než polovinu – 53 % - světové populace.

Komu vlastně hlavně poděkovat za dlouho nevídaný nárůst inflace (myšleno jako vzestup cenové hladiny), který v tomto čase zažíváme?

Jak asi většina lidí, kteří sledují současný ekonomický vývoj a trochu se o něj zajímají, vědí, maďarská vláda začala regulovat ceny některých statků. Nedávno šlo o potraviny, ale ještě dříve o ceny pohonných hmot. Zpráva z minulého roku: „Šéf maďarského úřadu vlády Gergely Gulyás ve čtvrtek oznámil, že od pondělí 15. listopadu bude v zemi zastropovaná cena benzínu s oktanovým číslem 95 a nafty na 480 forintech za litr, což je podle pátečního kurzu 33,12 korun.“

Příjmy z rozpočtu Evropské unie bývají velmi často považovány za jeden z hlavních důvodů výhodnosti členství České republiky v tomto svazku. Ale je tomu skutečně tak? V minulém článku jsem se zabýval roky 2004 až 2015. Nyní se budu zabývat roky 2016 až 2020.

Ekonomicky zajímavou iniciativu vidíme v Maďarsku. I to se potýká s rostoucí mírou inflace. A Maďarská vláda nyní přišla se staronovým řešením této situace: „Maďarská vláda od února sníží ceny šesti základních potravin, oznámil včera premiér Viktor Orbán, který se před dubnovými parlamentními volbami snaží poradit si se stoupající mírou inflace, včetně zavedení cenového stropu na energie, paliva a hypotéky. Orbán, kterého čeká 3. dubna tvrdý boj o znovuzvolení se sjednocenou opozicí, prohlásil, že ceny mouky, cukru, slunečnicového oleje, mléka, vepřové kýty a kuřecích prsou musí od příštího měsíce klesnout na úroveň z poloviny října, uvedla agentura Reuters.“ Jiný pramen uvádí, že: „Od 1. února obchody budou muset omezit cenu zboží ze seznamu na úroveň dne 15. října 2021. Ve své řeči Orbán prohlásil, že ceny cukru, mouky, rostlinného oleje, mléka, vepřové kýty a kuřecích prs budou zmrazeny na úroveň cen ze dne 15. října minulého roku.  Obchodům je nařízeno snížit ceny zboží od 1. února.“

V době před volbami se objevila kampaň Babišova drahota. Šlo o reakci na dlouho nevídaný nárůst inflace ve formě růstu tzv. cenové hladiny. Inflací pro účely tohoto textu myslíme vzestup celkové cenové hladiny indexu spotřebních cen (CPI). Může však Babiš a spol a deficity státního rozpočtu, které tito vytvořili, za současný nárůst inflace anebo nemůže? Respektive nejde zde jen o Babiše jako takového, jde zde také o to nakolik může fiskální politika přivodit setrvalejší nárůst inflace.