Institut Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Partekon (participativní ekonomie) neznamená plnou zaměstnanost.

Partekon, čili participativní ekonomie, je spojena s tzv. vyváženými komplexy pracovních činností. Na ty se nyní podíváme podrobněji.

Partekon, čili participativní ekonomie, je spojena s tzv. vyváženými komplexy pracovních činností. Na ty se nyní podíváme podrobněji.

Partekon, čili participativní ekonomie, je spojena s tzv. vyváženými komplexy pracovních činností. Na ty se nyní podíváme podrobněji.

Partekon, nebo-li participativní ekonomie, představuje ekonomiku založenou na společenském vlastnictví a plánovanou pomocí (údajně) decentralizovaného systému plánování (ve skutečnosti vzniká centrální plán) jednotlivci a spotřebitelskými radami a radami pracujících, které mají různé úrovně od místní a podnikové až po celostátní. V současnosti se jedná alespoň u některých bližních o relativně populární koncept alternativní ekonomiky. Tuto ekonomiku si nyní přiblížíme a podrobíme ji kritice, aniž bychom však zde probrali vše. Podkladem nám zde bude kniha od Michaela Alberta zvaná "Partekon: život po kapitalismu: [participativní ekonomika]", která vyšla i v češtině.

Partekon, nebo-li participativní ekonomie, představuje ekonomiku založenou na společenském vlastnictví a plánovanou pomocí (údajně) decentralizovaného systému plánování (ve skutečnosti vzniká centrální plán) jednotlivci a spotřebitelskými radami a radami pracujících, které mají různé úrovně od místní a podnikové až po celostátní. V současnosti se jedná alespoň u některých bližních o relativně populární koncept alternativní ekonomiky. Tuto ekonomiku si nyní přiblížíme a podrobíme ji kritice, aniž bychom však zde probrali vše. Podkladem nám zde bude kniha od Michaela Alberta zvaná "Partekon: život po kapitalismu: [participativní ekonomika]", která vyšla i v češtině.

Partekon, nebo-li participativní ekonomie, představuje ekonomiku založenou na společenském vlastnictví a plánovanou pomocí (údajně) decentralizovaného systému plánování (ve skutečnosti vzniká centrální plán) jednotlivci a spotřebitelskými radami a radami pracujících, které mají různé úrovně od místní a podnikové až po celostátní. V současnosti se jedná alespoň u některých bližních o relativně populární koncept alternativní ekonomiky. Tuto ekonomiku si nyní přiblížíme a podrobíme ji kritice, aniž bychom však zde probrali vše. Podkladem nám zde bude kniha od Michaela Alberta zvaná "Partekon: život po kapitalismu: [participativní ekonomika]", která vyšla i v češtině.

Starší (ca rok 2010) kritika druhého pilíře důchodového systému.

Jedním z bodů kritiky socialismu (veřejného vlastnictví výrobních faktorů, vztahuje se to ale částečně i na intervencionismus), je poukaz na nemožnost ekonomické kalkulace za socialismu. Jde vůbec o hlavní bod kritiky socialismu: „Proč tedy socialismus i přesto nefungoval a fungovat nebude? Kvůli tzv. problému ekonomické kalkulace, respektive nemožnosti ekonomické kalkulace v socialismu. Nikoliv motivace, ale ekonomická kalkulace je tím konečným hřebíkem do rakve tohoto populárního společenského uspořádání.“

Běžně se říká, že nedokonalé a asymetrické informace znamenají v mezilidských vztazích (směna, kooperace apod.) problém, který je nutný řešit pomocí státních zásahů. Čili zřejmě lidi jsou nedokonale a asymetricky informováni, ale pokud se lidé stanou voliči, politky a úředníky, tak má u nich dojít k nějaké kvalitativní změně a mávnutím proutku se začne řešit nedokonalost a asymetrie v informacích. Nevím jaká to změna má být, ale rozhodl jsem se podívat na to, jak si stát poradí s nedokonalými a asymetrickými informacemi. Zakoupil jsem tedy nedávno knihu „Dějepis pro střední školy“ od autorské dvojice profesor V. Čapek a docent J. Pátek. Dějepis jsem zvolil proto, že se v něm celkem slušně vyznám. Musím říci, že jsem nestačil divit. Zde je celá řada „dokonalých“ informací, která tato učebnice, jejíž autoři mají vědecké a státem uznané tituly, podává.