Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Maloobchodní řetězce se netěší u některých vrstev obyvatel dobré pověsti. Vyvádějí velké zisky do zahraničí a berou na hůl svoje dodavatele. Běžně se objevují takovéto názory: „Své postavení zneužívají, vůči domácím dodavatelům dělají diskriminační politiku a zisky si na jejich úkor zvyšují zcela bezuzdně. To musí přestat. Kéž by to šlo dohodou. Kéž by se u nás chovali třeba jako v Německu – všechno by bylo v pořádku,“ komentuje poslankyně Margit Balaštíková (ANO) chování zahraničních řetězců v Česku. ‚Lidé nám posílají alarmující fotky z regálů velkých řetězců, kdy je třeba vepřové z Německa za polovinu oproti stejnému masu z Česka. Proč, když český řezník dostává 40 korun za kilo, stojí jeho maso 150 korun? O jiných druzích sortimentu ani nemluvím,‘ doplňuje.“

ODS není, co bývala. To je dnes asi jasné už velké části lidí, kteří hledají na naši politické scéně aspoň trochu pravicovou stranu. Že ODS není, co bývala, je patrné mnohdy i na komunální úrovni. Vezměme si příkladem Brno. Zde vládne ODS spolu s KDU-ČSL, Piráty a sociální demokracií. ODS má ovšem nejvíce zastupitelů a obsadila i místo primátora respektive Brnu vládne už nějakou dobu primátorka Markéta Vaňková. Jak, ale vypadá hospodaření města Brna pod taktovkou ODS?

Ceny benzínu s oktanovým číslem 95 a nafty byly v Maďarsku zastropovány dne 15. listopadu 2021 na 480 forintech za litr na dobu tří měsíců. Od té doby tato regulace pořád platí. Již jsem o ní po dvakrát na tomto webu psal a nyní přišel čas podívat se na to, co se stran této regulace událo v Maďarsku v poslední době.

Nový guvernér centrální banky nám připomněl starou pravdu o "nezávislosti" centrální banky na politice!

Proč už není až tak důležité být se Západem jmenovitě tedy Evropskou unií a Spojenými státy za dobře? Odpověď leží především v ekonomické oblasti. Evropská unie a Spojené státy nejsou totiž už nezpochybnitelným ekonomickým hegemonem světa. Jejich čas již pominul. Pojďme se na toto dosti radikální tvrzení podívat podrobněji.

Jak si stojí regulace cen pohonných hmot v Maďarsku nyní? Nejnovější zprávy ukazují následující vývoj: „Maďarské čerpací stanice se začínají bránit nájezdům slovenských řidičů, kteří kvůli nižší ceně pohonných hmot v sousední zemi tankují plné nádrže. ‚Asi sto čerpacích stanic už omezilo tankování za regulované ceny,‘ uvedl maďarský deník Népszava.“

Rezoluci OSN, která odsuzovala ruskou invazi na Ukrajinu podpořilo 141 zemí. Tedy velká většina států. Zdá se tedy, že invazi odsoudil téměř celý svět. Je to ovšem chyba lávky! 35 zemí se rozhodlo se hlasování zdržet. A mezi těmito zeměmi jsou velmi velké státy. „Ve skutečnosti ty státy, které se zdržely hlasování ve volbě v OSN nebo volily proti, jsou státy, které zahrnují více než polovinu – 53 % - světové populace.

Komu vlastně hlavně poděkovat za dlouho nevídaný nárůst inflace (myšleno jako vzestup cenové hladiny), který v tomto čase zažíváme?

Jak asi většina lidí, kteří sledují současný ekonomický vývoj a trochu se o něj zajímají, vědí, maďarská vláda začala regulovat ceny některých statků. Nedávno šlo o potraviny, ale ještě dříve o ceny pohonných hmot. Zpráva z minulého roku: „Šéf maďarského úřadu vlády Gergely Gulyás ve čtvrtek oznámil, že od pondělí 15. listopadu bude v zemi zastropovaná cena benzínu s oktanovým číslem 95 a nafty na 480 forintech za litr, což je podle pátečního kurzu 33,12 korun.“

Příjmy z rozpočtu Evropské unie bývají velmi často považovány za jeden z hlavních důvodů výhodnosti členství České republiky v tomto svazku. Ale je tomu skutečně tak? V minulém článku jsem se zabýval roky 2004 až 2015. Nyní se budu zabývat roky 2016 až 2020.