Libertariánský Institut Eugena von Böhm-Bawerka

Nová publikace: Svět brněnských svépomocných a charitativních spolků divokého kapitalismu: Příspěvky k dějinám divokého kapitalismu počtvrté.

V roce 2010 uspořádal Liberální institut přednášku na téma městské hromadné dopravy (dále jen MHD). V současnosti je u nás MHD provozována většinou samotnými městy (prostřednictvím jejich dopravních podniků) anebo soukromými firmami. Tito městští nebo soukromí provozovatelé dostávají dotace z městských rozpočtů. Tyto dotace tvoří vedle jízdného další příjem těchto provozovatelů. Připomeňme jen, že městské rozpočty jsou naplňovány výběrem daní. V dřívějších dobách (někde i dnes – viz dále) tomu však tak nebývalo a provozování MHD bylo podnikání jako každé jiné. V tomto příspěvku se podíváme (nejen) na soukromý provoz MHD v našich zemích za Rakouska-Uherska a tzv. první republiky.

Na závěr řady článků o brněnských svépomocných a charitativních spolcích se podíváme na dobročinný ženský spolek z Králova Pole. Tímto spolkem tedy toto povídání o dnes již zcela zapomenuté spolkové historii uzavřeme.

Pracující Romové nejsou sice neobvyklým jevem v naší společnosti, ale nejsou zde také ani častým jevem. Řada Romů totiž dnes žije na sociálních dávkách a nepracuje. Dříve tomu však tak nebývalo, a i když Romové žili často odlišně od většinové populace, tak se museli sami živit. K nahlédnutí do romských dějin nám poslouží zejména práce historika Ctibora Nečase v knihách „Člověk na Moravě ve druhé polovině 18. století“ a „Člověk na Moravě 19. století“.

Posledním sirotčím spolkem, kterým se tu budeme zabývat je "Dělnický sirotčí spolek 'Svornost'" (v pramenech též Svornosť). V tomto případě nešlo o klasický sirotčí spolek, ale šlo o podpůrný dělnický spolek, který mimo jiné poskytoval spíše jako doplněk sirotkům po dělnicích podporu. Spolek měl vzniknout roku 1923 nebo před tímto rokem.

Třetím sirotčím spolkem, kterým se budeme zabývat, je Sirotčí spolek pro Židenice. Tento spolek existoval v letech 1911 až 1920. Židenice byly samostatnou obcí, která se roku 1919 stala součástí města Brna.

Dalším sirotčím spolkem, kterým se zde budeme zabývat, je sirotčí spolek kombinovaný s úsporným spolkem se sídlem v Řečkovicích v době první republiky. Doba první republiky byla dobou rozkvětu četných spolků, byť staré mocnářství na tom v tomto ohledu nebylo také vůbec špatně. Dnes se zdá bohatý spolkový život tehdejší doby něčím už značně vzdáleným a neobvyklým, tehdy šlo však o docela všední věc.

Prvním sirotčím spolkem, kterým se budeme zabývat, je Sirotčí spolek v Husovicích. Husovice byly dříve samostatné město, které je dnes součástí Brna. Spolek působil v letech 1911 až 1920, kdy byl vymazán z katastru spolků.

Tento článek bude spíše pokusem o nástin, který má za cíl alespoň částečně přiblížit rozmanitost sociální péče včetně přístupu ke vzdělání v době tzv. divokého kapitalismu (tj. 19. století) na Moravě a v Rakouském Slezsku. Bude už druhým mým takovýmto pokusem. V potaz vezmu i volněji s těmito související aktivity, jako třeba konzumní a vzdělávací spolky či péče podnikatelů o jejich zaměstnance. Vše s přesahem do doby první československé republiky. Sledovat budu jak dobročinné, tak svépomocné aktivity. Protože shromážděných údajů je velké množství, rozhodl jsem se kapitolu pojat jako procházku po několika menších moravských a slezských městech a případně jejich okolí, byť nejde vzhledem k tématu o příliš záživné čtení. Menší města znamenají ovšem, že článek může být kratší.

Do třetice se seznámíme s krejcarovým spolkem v Husovicích (dnes taktéž část města Brna), který byl délkou svéčinnosti velmi úspěšný.