Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Pracující Romové nejsou sice neobvyklým jevem v naší společnosti, ale nejsou zde také ani častým jevem. Řada Romů totiž dnes žije na sociálních dávkách a nepracuje. Dříve tomu však tak nebývalo, a i když Romové žili často odlišně od většinové populace, tak se museli sami živit. K nahlédnutí do romských dějin nám poslouží zejména práce historika Ctibora Nečase v knihách „Člověk na Moravě ve druhé polovině 18. století“ a „Člověk na Moravě 19. století“.

Posledním sirotčím spolkem, kterým se tu budeme zabývat je "Dělnický sirotčí spolek 'Svornost'" (v pramenech též Svornosť). V tomto případě nešlo o klasický sirotčí spolek, ale šlo o podpůrný dělnický spolek, který mimo jiné poskytoval spíše jako doplněk sirotkům po dělnicích podporu. Spolek měl vzniknout roku 1923 nebo před tímto rokem.

Třetím sirotčím spolkem, kterým se budeme zabývat, je Sirotčí spolek pro Židenice. Tento spolek existoval v letech 1911 až 1920. Židenice byly samostatnou obcí, která se roku 1919 stala součástí města Brna.

Dalším sirotčím spolkem, kterým se zde budeme zabývat, je sirotčí spolek kombinovaný s úsporným spolkem se sídlem v Řečkovicích v době první republiky. Doba první republiky byla dobou rozkvětu četných spolků, byť staré mocnářství na tom v tomto ohledu nebylo také vůbec špatně. Dnes se zdá bohatý spolkový život tehdejší doby něčím už značně vzdáleným a neobvyklým, tehdy šlo však o docela všední věc.

Prvním sirotčím spolkem, kterým se budeme zabývat, je Sirotčí spolek v Husovicích. Husovice byly dříve samostatné město, které je dnes součástí Brna. Spolek působil v letech 1911 až 1920, kdy byl vymazán z katastru spolků.

Tento článek bude spíše pokusem o nástin, který má za cíl alespoň částečně přiblížit rozmanitost sociální péče včetně přístupu ke vzdělání v době tzv. divokého kapitalismu (tj. 19. století) na Moravě a v Rakouském Slezsku. Bude už druhým mým takovýmto pokusem. V potaz vezmu i volněji s těmito související aktivity, jako třeba konzumní a vzdělávací spolky či péče podnikatelů o jejich zaměstnance. Vše s přesahem do doby první československé republiky. Sledovat budu jak dobročinné, tak svépomocné aktivity. Protože shromážděných údajů je velké množství, rozhodl jsem se kapitolu pojat jako procházku po několika menších moravských a slezských městech a případně jejich okolí, byť nejde vzhledem k tématu o příliš záživné čtení. Menší města znamenají ovšem, že článek může být kratší.

Do třetice se seznámíme s krejcarovým spolkem v Husovicích (dnes taktéž část města Brna), který byl délkou svéčinnosti velmi úspěšný.

Dvouhaléřový spolek "Kapr" v Králově Poli nebyl narozdíl od výše uvedeného spolku příliš úspěšný, co se týká délky svého působení. Vznikl ve změněných politických poměrech po první světové válce, kdy platilo, jak bylo výše uvedeno, že se počítalo s tím, že vzdělání v novém státe se stane větším dílem záležitostí státu, což se pak skutečně i stalo, a dále se počítalo s tím, že v novém státě to budou právě Češi, kteří budou tomuto státu vládnout. A tak potřeba podporovat české školství ještě soukromým sektorem se jevila (vyjma pohraničí) zřejmě již jako méně důležitá. To mohlo mít vliv na brzký zánik spolku. Avšak tento spolek alespoň dle stanov nepodporoval přímo školy nebo školky, nýbrž chudé žáky.

V této stati, která je doplňkem předchozích, uvedu několik dalších příkladů vzestupu ze skromných či přímo chudých poměrů anebo z postavení nižších vrstev (malorolníci, venkovští řemeslníci, dělníci, sluhové atd.) či nuzných poměrů v pozdějších stádiích života mezi významné a obecně známé osobnosti. A to převážně z oblasti Čech (a občas i z Moravy) v době 19. století. Zabýval jsem se osobami narozenými v letech 1800 až 1885. I když dnešnímu čtenáři některé tyto osobnosti nic už neřeknou, šlo ve své době o lidi dostatečně známé. Každopádně jde většinou o osobnosti, které se kvalifikovali do encyklopedie "Kdo byl kdo v našich dějinách" z nakladatelství Libri. Tím toto téma uzavírám aniž bych vyčerpal veškeré možnosti. Mohl bych dále vyhledávat údaje z životopisů a jistě bych našel řadu dalších příkladů, ale uvedené příklady považuji pro ilustraci za dostatečné. Celkem jsme zpracoval data k 66 osobám.

Krejcarový spolek v Žabovřeskách působil v letech 1897 až 1919, čili 22 let, což byla celkem dost dlouhá doba. Dle stanov z roku 1897 - tehdy byl spolek založen - měl spolek sídlo v Žabovřeskách. Dnes jde o část města Brna. K účelu spolku se ve stanovách píše, že: "Účelem spolku jest vydržovati české mateřské školky a opatrovny v Žabovřeskách a třídy, též nabývati a vydržovati potřebné budovy a podobné, a pakli tomu jmění spolkové vyhovuje, podporovati chudé dítky těchto školek, opatroven a českých obecných škol v Žabovřeskách, pomůckami učebnými, šatstvem ap.". Příjmy měl spolek z členských příspěvků, z darů, sbírek a z výtěžků zábavních podniků.