Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Murray Newton Rothbard (1926–1995) byl významným ekonomem rakouské ekonomické školy, historikem a zakladatelem anarchokapitalismu. Vedle toho byl ovšem i významným publicistou, jehož články se běžně objevovaly v předních amerických novinách! Několik z nich přináší tato kniha. Jak je z nich patrné Rothbard se klonil spíše k dobrovolnému dodržování konzervativních (buržoazních) hodnot a nikoliv k nespoutanému volnomyšlenkářství. Rothbard pokládal národy za přirozeně vzniklé skupiny obyvatel. Byl také nadšeným podporovatelem secese, jako jedné z cest ke svobodnější společnosti. Ač byl Rothbard především teoretikem, provází jeho publicistickou činnost praktická snaha o vyhledávání spojenců, vhodných pro prosazení alespoň některých svobod, či pro obranu některých stávajících svobod. Rothbard propagoval i tzv. pravicový populismus.

Občas se na mne někdo obrátí s tím, že je začátečník v oboru rakouské ekonomie, historie anebo libertariánství, a ať mu tedy něco poradím ke čtení, něco jednoduššího a kratšího. V češtině toho vyšlo poměrně hodně, ale ne vše patří ke kratším a jednodušším věcem, spíše naopak.

Obyčejný člověk (někdo razí termín buran, což je myšleno v pozitivním slova smyslu) alespoň u nás není zřejmě příliš nakloněn imigraci z některých oblastí světa (Blízký a Střední východ a Afrika) do České republiky. I v západní Evropě je proti této imigraci určitá část obyvatel, což je i patrné z toho, že protiimigrační strany dosahují ve volbách v některých státech běžně až 20 či 30 % hlasů. Přesto lze však říci, že i v této skupině obyvatel je mnoho lidí, kteří nevědomky imigraci ve skutečnosti podporují.

Koncem roku 2017 vyšel na webu Mises.cz článek „Jak vnímáme čas?“ od Urzy. Slavný Urza se v něm zabývá rasovou otázkou.

Liberální institut vydal opět jeden článek o imigraci. Nebudu ho zde celý rozebírat, ale podívám se jen na některé věci z tohoto článku. Přesněji omyly.

V podstatě s tím, co se píše ve zde zveřejněném článku M. Štěpaníka (23. VIII. 2017), souhlasím, viděl bych to osobně jako třetí nejlepší řešení. Já sám jsem osobně za existence státu navrhl řešení trochu jiné (dle mého druhé nejlepší řešení po čistě libertariánském řešení, i když možná dnes o něco méně pravděpodobnější): decentralizaci o rozhodování o přijmutí uprchlíků na úrovni obcí / čtvrtí.

V minulých dílech jsme se podívali na program Okamurovy SPD, Svobodných a ODS z pohledu libertariánů a klasických liberálů. Nyní se podíváme na Robejškovi Realisty z téhož pohledu. Jde o relativně nově vzniklou stranu, která si vypůjčila název od ne zrovna moc úspěšné strany T. G. Masaryka (Realistická strana).

Po zkoumání programu Okamurovy SPD a programu Svobodných se dnes podíváme na 14 tezí ODS, a to z pohledu libertarianismu a klasického liberalismus. Zatímco program SPD je těmto směrům myšlení celkem vzdálen a Svobodní, kteří mají celkem těmto směrům blízký program, se ocitli docela v krizi a nemohou ve křesla na Malostranském náměstí moc doufat, tak program ODS se zdá být celkem blízký a ODS zřejmě aspoň na nějaká křesla dosáhne. Má to však jeden háček. O tom však až dále, nyní k programu.

Po Okamurově SPD se podíváme na program Svobodných. A hned na úvod je tu jedna výtka. Program Svobodných je příliš dlouhý. V PDF verzi má 34 stránek. Je také místy pojat příliš intelektuálně a je plný poznámek pod čarou. Místy je už zastaralý (třeba u dat ohledně sociálních dávek). Z důvodu jeho rozsahu zde vybírám jen něco. Jak si tedy tento program stojí z pohledu libertariánů a klasických liberálů? Zabývám se zde webovou a nikoliv PDF verzí programu (tyto nejsou zcela stejné).

Rozhodl jsem se podívat na program Okamurovy partaje SPD a prozkoumat, zda je tato strana pro pravicově libertariánsky či liberálně-klasicky smýšlejícího člověka volitelná. Postoje této strany k imigraci jsou poměrně známé, a i když se nekryjí s pravicovým libertariánským programem [1] ohledně imigrace, tak jde pořád zřejmě o druhé či třetí nejlepší řešení. Zde se tedy podíváme na další programové vize a na to, jak štimují ke svobodě od násilí. Koneckonců v programu Okamurovy strany se to slovem svoboda docela hemží. I název hnutí toto slovo obsahuje.