Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Ve své kritice ideologie růstu sociolog profesor Jan Keller píše o skromnosti: "...z hlediska společnosti, která nutně potřebuje prosperovat, patří skromnost bezesporu ke zdaleka nejnebezpečnějším lidským neřestem. Čím je spotřebitel skromnější, tím více okrádá velkou řadu výrobců nejroztodivnějšího zboží, a ještě delší řadu poskytovatelů všemožných služeb. Společnost prosperity se nebuduje pro askety, a už vůbec ne pro lidi s tržně nezajímavou duchovní orientací. Bible, která se kupuje jednou za život, či dokonce vydrží rodině po celé generace, je odstrašujícím příkladem toho, jak spotřeba nemá vypadat. Lidé, kteří jsou skromní a vyjdou spokojeně i s málem, působí na neviditelnou ruku trhu jako tetanus. Jsou mnohem horší než lupiči, neboť se před nimi nelze pojistit, a nelze je ani žalovat. Skromní sabotéři prosperity jsou vrcholně cyničtí, neboť okrádají své bližní o zisk, a po trestněprávní stránce přitom vůbec ni neriskují.".

Další věcí, která se v knize "Abeceda prosperity" sociologa profesora Jana Kellera neobešla bez kritiky, je automobil. Jakožto na "symbolu" "zlého" individualismu nenechal Jan Keller na automobilu ani šroubek suchý.

Málo známým faktem působení sociologa Jana Kellera je jeho hluboké porozumění pro lidově tvořivou ekonomickou školu. Profesor Keller patří k jejím hlavním současným představitelům. Pěkně je to vidět na případu jeho knihy "Abeceda prosperity" v hesle "Zbraně".

Víte, že podle sociologa profesora Jana Kellera jsou ekonomové v podstatě obhájci otroctví?

T. G. Masaryk, Ludwig von Mises a klasický liberalismus. Aneb byl Masaryk liberál anebo radikální etatista?

T. G. Masaryk, Ludwig von Mises a klasický liberalismus. Aneb byl Masaryk liberál anebo radikální etatista?

T. G. Masaryk, Ludwig von Mises a klasický liberalismus. Aneb byl Masaryk liberál anebo radikální etatista?

V tomto krátkém článku se podíváme na to, kdo je především vinen státním útlakem. Je to ministr, premiér, fýrer nebo řadový úředník či voják anebo policista? Tato věc je důležitá zejména tehdy, pokud se vláda stane natolik nesnesitelnou, že je potřeba se proti ní bránit. Případně je nutné dodatečně potrestat útočníky.

Sociolog Jan Keller ve své knize "Abeceda prosperity" nevidí na reklamě ani jednu pozitivní věc. Naopak na ni vidí spoustu negativ. Některé si nyní uvedeme. Dle Kellera: "Reklama - je velkým pedagogem společnosti prosperity. Vychovává její členy k žádoucí spotřebě a učí je, jak se chovat k vyrobenému zboží. Vede je k pečlivosti, s níž naprosto zodpovědně nakupují i takové věci, jež by mohly jinak zůstat docela bez kupce."

Při jedné z návštěv Benátek a jejich širšího okolí jsem si všiml, že se zde na údržbě některých památek v této jinak poměrně etatistické zemi podílejí i soukromé firmy. Je celkem známo, že Itálie má obrovské množství nejrůznějších památek. Protože finance státu a jiných veřejných autorit jsou omezené, tak zde zbývá i nějaký prostor pro soukromou akci. Zajímavé je, že se v případě alespoň některých těchto akcí, činí odvolání na prestiž, a to v podobě informačních tabulek či textů se jménem firmy. Uvedu zde nyní dva příklady na toto téma.