Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

V hesle "Trh práce" v knize "Abeceda prosperity" náš oblíbený sociolog Jan Keller uvádí, že: "Přes to všechno připomíná trh práce stále prastarou arénu. Klání v něm je pro obyčejné smrtelníky povinné, nijak jinak se nemohou domoci obživy, sebevědomí, vážnosti v očích druhých. Aréna, jež navenek budí dojem báječné zábavy a povyražení, při bližším pohledu silně připomíná převýchovný tábor. Ten, kdo vstoupí do jejich bran, musí zapomenout na to, že by slušně a se ctí mohl žít i vně jejich ochozů. Od mládí jsou adepti povinně vedeni k tomu, aby uvěřili, že vše, co se dozví a ze světa pochytí, má cenu jedině tehdy, dokáží-li toho využít v mele a vřavě uvnitř arény. Kdo neprojde arénou, nemůže se zodpovědně zamilovat, protože vše, co potřebuje pro založení domácnosti, může najít jedině v prachu arény. Pod heslem emancipace byly do ní posléze nahnány i ženy, což neučinilo zápolení kupodivu o nic něžnějším. Uřícení a zpocení zápasníci bojují mnohdy přesčas jen proto, aby jejich místo nezaujal někdo jiný, šikovnější a bojovnější."

Je potřebný nový fotbalový stadion v Brně? Ne není!

Vydání několika článků od H. H. Hoppeho na stránkách Ludwig von Mises Institutu ČR a SR vyvolalo očekávaný efekt. Několik levicových libertariánů se ozvalo (D. Kvasnička, M. Pánek, B. Teichman aj.) a obvinilo Hoppeho z nacismu (proto ono Heil Hoppe, jak ho hezky napsal pan Teichman) nebo alespoň konzervatismu.

Po nějakou dobu jsem měl možnost číst fórum Strany svobodných občanů čili Svobodných (člen jsem nikdy nebyl, příznivectví ukončeno k IV/2016, pokud se někde objevuji jako příznivce i nadále, tak to není pravda), stejně jako jsem četl některé jejich příspěvky, facebooky, blogy atd., zde je tedy moje hodnocení tohoto subjektu.

Další položkou, která to od profesora Kellera schytala, jsou zábavní parky.

Zhruba před rokem se u města Polná (okres Jihlava) konala zvláštní vzpomínková akce na místě kde byla zavražděna roku 1899 křesťanská dívka Anežka Hrůzová.

20. ledna 2016 18-ti letá Laura Hillier zemřela obklopená svou rodinou, když čekala na transplantaci kmenových buněk k léčbě její akutní myeloidní leukémie. Laura nezemřela, kvůli nedostatku kostní dřeně dárců, protože vícero odpovídajících dárců bylo identifikováno o šest měsíců dříve. Jaksi, Laura byla na čekacím listě na lůžko v nemocnici – a mezitím na stálé vysilující chemoterapii. Vidíte, Laura měla smůlu, protože žila v Kanadě, kde vládou poskytována zdravotní péče „zdarma“ produkuje akutní nedostatek nemocničních lůžek pro pacienty potřebující transplantaci. Lokální Ontarijská nemocnice, která léčila Lauru, provádí jen 5 operací kmenových buněk za měsíc a Laura byla 33. na čekacím listě, zatímco dárci byli nalezeni v červenci 2015. Lauřina matka se pokoušela najít jinou nemocnici k provedení operace, ale objevila čekací listy všude v Ontariu stejně jako v celé Kanadě.

Další věc, která to od mistra Jana schytala je turistický průmysl. Velký koryfej sociologie ve své knize "Abeceda prosperity" tvrdí v hesle "Turistický průmysl", že turistický průmysl je hospodářské odvětví, jehož základem je rutinní péče o velkochov masových turistů. Jste-li turista a cestovatel, tak jste vlastně něco jako dobytek. Zřejmě jde o nenápadný odkaz na Kellerova předchůdce socialistického dobroděje Saint-Simona.

Ve své kritice ideologie růstu sociolog profesor Jan Keller píše o skromnosti: "...z hlediska společnosti, která nutně potřebuje prosperovat, patří skromnost bezesporu ke zdaleka nejnebezpečnějším lidským neřestem. Čím je spotřebitel skromnější, tím více okrádá velkou řadu výrobců nejroztodivnějšího zboží, a ještě delší řadu poskytovatelů všemožných služeb. Společnost prosperity se nebuduje pro askety, a už vůbec ne pro lidi s tržně nezajímavou duchovní orientací. Bible, která se kupuje jednou za život, či dokonce vydrží rodině po celé generace, je odstrašujícím příkladem toho, jak spotřeba nemá vypadat. Lidé, kteří jsou skromní a vyjdou spokojeně i s málem, působí na neviditelnou ruku trhu jako tetanus. Jsou mnohem horší než lupiči, neboť se před nimi nelze pojistit, a nelze je ani žalovat. Skromní sabotéři prosperity jsou vrcholně cyničtí, neboť okrádají své bližní o zisk, a po trestněprávní stránce přitom vůbec ni neriskují.".

Další věcí, která se v knize "Abeceda prosperity" sociologa profesora Jana Kellera neobešla bez kritiky, je automobil. Jakožto na "symbolu" "zlého" individualismu nenechal Jan Keller na automobilu ani šroubek suchý.