Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Jedním z důvodů proč je demokracie obhajována, je ten, že umožňuje nenásilné změny vlády na místo násilných změn. Místo revolucí a bojů prostě lidé chodí k volbám. V jedné své práci tuto teorii analyzoval Murray N. Rothbard a došel k závěru, že tato teorie není zrovna moc reálná. 

V této stati se podíváme na islámské rodinné právo a na to jak moc se toto právo podobá anebo nepodobá naší dnešní západní civilizační skutečnosti. Nejprve se ovšem ještě zastavíme u práva ve většinově muslimských zemích jako takového a podíváme se na to jaké jsou zdroje tohoto práva.

Alí Sína je bývalý iránský muslim, který v určité životní etapě odešel od islámu. Je znám především jako zakladatel organizace "Faith Freedom International" a autor několika kniha o Mohamedovi. Veřejně působí od roku 1990. V této krátké stati se podíváme na to proč tento bývalý muslim vlastně od islámu odešel.

"...středověk zůstává inspirativní i z mnoha jiných důvodů, například právě proto, že znal velmi rozvinutý systém práva a nepotřeboval k němu politicky centralizovanou moc státu." 

„Část islámu, která je politická, není jako kterékoliv jiné náboženství“
Fayez El Giheny

"Pokud si muslimové chtějí místo našeho občanského zákoníku uspořádat svoje soukromé vztahy podle práva šaría, proč by nám to mělo vadit?" (Ing. Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu)

Tento článek pojednává o situaci Koptů v moderním Egyptě. Koptové jsou etnikem, které bylo usazené v Egyptě před příchodem Arabů. A jde zároveň o náboženskou menšinu, která ve většinově islámské společnosti vyznává křesťanství. Koptů je dle odhadů od 5 do 15 % obyvatel Egypta (Viz anglická wikipedie, heslo „Christianity in Egypt“), čili jde o dost velkou menšinu s miliony osob. Jako podklad mi pomůže kniha „O islamizaci a demokracii v Egyptě“ americko-koptského profesora Fayeza El Giheny, který z Egypta pochází a kniha našich religionistů, orientalistů a historiků ve „Stínu islámu“. Stať v podstatě ilustruje život náboženské menšiny v relativně moderním, celkem otevřeném (běžná dovolenková destinace) a hospodářsky relativně úspěšnějším muslimském státě.

Spisovatel G. K. Chesterton nazval rodinu anarchistickou institucí. Mínil tím, že rodina nevyžaduje žádnou aktivitu státu, aby vznikla. Její existence plyne z fixních skutečností v nátuře člověka, s její formou vytříbenou rozvojem sexuálních norem a pokrokem civilizace. Toto pozorování je konzistentní s brilantní diskusí stran rodiny v mistrovském díle Ludwiga von Misese knize „Socialismus“, prvně vyšlé roku 1922. Proč se zabývá Mises rodinou a manželstvím v ekonomické knize vyvracející socialismus? Mises porozuměl – na rozdíl od mnoha ekonomů dneška – že odpůrci svobodné společnosti mají širší agendu, která obvykle začíná útokem na nejvíce rozhodující buržoasní instituci.

S pobavením sledují diskuse ohledně toho, zda vítězná frakce vedená Tomášem Pajonkem ve Svobodných, je či není pro imigraci a kulturní marxismus. A přitom je to tak jasné, stačí si přečíst článek o syrských uprchlících: „Členové Svobodných: Dejme padesáti dětem naději na lepší život“, který podepsal Tomáš Pajonk, Roman Kříž, Radim Smetka a další. Článek znovu zveřejňuji, jakožto důkaz. A dodávám k tomu, že nejen že platí, že frakce vedená Tomášem Pajonkem ve Svobodných je nejen pro imigraci a kulturní marxismus, ale v zásadě tito lidé ani nic neví o fenoménu jakým je Islám. Nevědí zhola nic (nevyjmenují ani čtyři hlavní právní školy sunnitského Islámu, ani jednu), jak vyplynulo z mých diskusí s členy Svobodných jako je Roman Kříž, Lukáš Kubec, Olšák apod. Nejen to, oni se v zásadě snaží takovéto diskuse i potlačovat a diskutující urážet. To stejné lze říci o Liberálním institutu a lidech jako je Martin Pánek, Dominik Stroukal a Josef Tětek (morální relativista) a i o některých lidech na Fóru svobodného přístavu. Dá se říci, že Svobodní po vítězství Pajonkovi frakce, stejně jako lidé z Liberálního institutu a Fóra svobodného přístavu rádi mluví o svobodě, ale ve skutečnosti podporují opatření, která svobodu nezvýší, ale naopak ji sníží. Jsou to tedy v konečném důsledku NEPŘÁTELÉ svobody. Čili nevolme je ani je nijak nepodporujme!  

V této obsáhlé stati se pokusíme podívat na islám a na to jaké jsou jeho dopady na svobodu člověka a na společnost. Zároveň se pokusíme porovnat tyto dopady s naší současnou společností a přidáme i porovnání s nějakou (ideální) klasicko-liberální společností.

V této obsáhlé stati se pokusíme podívat na islám a na to jaké jsou jeho dopady na svobodu člověka a na společnost. Zároveň se pokusíme porovnat tyto dopady s naší současnou společností a přidáme i porovnání s nějakou (ideální) klasicko-liberální společností.

Liberální institut znovu vydal článek na téma registrované partnerství, kde pléduje za to, aby byla státní regulace více rovnostářská. Děje se tak opět v článku M. Šošky. Pan Šoška přitvrdil tak, že je jasné, že článek píše příznivec rovnostářství a kulturního marxismu. Použití obratů jako jsou tyto ("Již z názvu jasně vidíme podřazenost svazku.", "Méněcennost svazku vidíme i ve formě jeho uzavření.") to dobře dokládá. Něškodí si tedy připomenout můj předchozí komentář k předchozímu Šoškovu článku.