Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Někteří libertariáni soudí, že národní vlastenectví a nacionalismus nejsou v souladu s jejich učením. Rozhodl jsem se tedy na tuto problematiku podívat. Pokud platí, že srdcem libertariánství je princip neagrese, mělo by nás zajímat, jak si vede ve vztahu k tomuto principu vlastenectví a nacionalismus (národovectví). Pak bude odpověď jistě docela zřejmá. 

Tu a tam se v obsáhlém díle významného ekonoma, historika a filosofa Murraye N. Rothbarda (1926-1995) dají najít jeho rozbory ohledně demokracie. Rothbard na toto téma nenapsal (poněkud překvapivě) žádnou monografii, a proto je užitečné se na jeho rozbory a kritiku demokracie podívat v nějakém souhrnném článku. 

Dovedete si představit, že nějak takhle by se bavil před 10 či 15 lety profesor Josef Šíma coby ředitel Liberálního institutu anebo jeho tehdejší president Jiří Schwarz? Já ne. Níže uvedené pochází z veřejnosti volně přístupných účtu na sociálních sítí. Jistě, již jsem četl názory, že pan Pánek není prý zcela zdráv, což je možné, ale proč pak nemocný člověk zastává takovou funkci? Navíc tento člověk je nadšeně podporován Martinem Urzou, který s jeho činností nemá problém a souhlasí s ní.

Mezinárodní organizace Křesťanská mezinárodní solidarita (Christian Solidarity International) pravidelně publikuje o začasto nelehké situaci křesťanů v různých zemích světa. Vyjma takových zemí jako je KLDR anebo Čína jde zpravidla a zdaleka nejvíce o situaci v převážně muslimských zemích. V sedmi z deseti nejhorších zemí je prý primární příčinou pronásledování islám. A zvláště ti, co se narodili jako muslimové a později následovali Ježíše čelí bolestivým důsledkům (1). Na některé příklady se nyní podíváme, aniž bychom ovšem vyčerpali více, než jen poměrně malou část problémů a připomněli všechny země (například o opravdu velmi špatné situaci v Nigérii se tu zmiňovat nebudu). Nahlédněme tedy do časopisu Křesťanská mezinárodní solidarita.

Jared Taylor ve svém článku „Police Racism: A Manufactured Crisis“ v souvislosti s nedávným událostmi v USA shrnul vícero statistických údajů o kriminalitě (nejen) černochů v USA.

Před asi rokem na "Fóru svobodného přístavu" obhajovali někteří členové tohoto diskusního fóra to, že bezdomovci mají právo na to, aby pobývali na veřejných plochách, váleli se tam a případně je i znečišťovali. Stát anebo město prý nemůže nikoho diskriminovat. Jistý Matyáš Krauskopf (ve skutečnosti Matyáš Benek) dokonce na otázku, zda takový postoj znamená, že třeba na Václavském náměstí může někdo chodit zcela nahý a vystrkovat na ostatní lidi svůj holý zadek, tvrdil, že ani takovéto jednání nemůže být veřejným sektorem omezováno. Podívejme se v této delší stati na rozsáhlé soukromé oblasti a pozemky, kde se zároveň pohybuje velké množství široké veřejnosti. A zejména na to, jak se tato soukromá místa k podobným problémům staví. 

Jedním z důvodů proč je demokracie obhajována, je ten, že umožňuje nenásilné změny vlády na místo násilných změn. Místo revolucí a bojů prostě lidé chodí k volbám. V jedné své práci tuto teorii analyzoval Murray N. Rothbard a došel k závěru, že tato teorie není zrovna moc reálná. 

V této stati se podíváme na islámské rodinné právo a na to jak moc se toto právo podobá anebo nepodobá naší dnešní západní civilizační skutečnosti. Nejprve se ovšem ještě zastavíme u práva ve většinově muslimských zemích jako takového a podíváme se na to jaké jsou zdroje tohoto práva.

Alí Sína je bývalý iránský muslim, který v určité životní etapě odešel od islámu. Je znám především jako zakladatel organizace "Faith Freedom International" a autor několika kniha o Mohamedovi. Veřejně působí od roku 1990. V této krátké stati se podíváme na to proč tento bývalý muslim vlastně od islámu odešel.

"...středověk zůstává inspirativní i z mnoha jiných důvodů, například právě proto, že znal velmi rozvinutý systém práva a nepotřeboval k němu politicky centralizovanou moc státu."