Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Novinky v publikacích našeho institutu.

Kniha „Poslední večeře: cesta mezi opuštěné křesťany v arabském světě“ od dánského novinář Klause Wivela se objevila na pultech knihkupectví koncem roku 2018. Protože mne zajímá život náboženských menšin v převážně muslimských státech, nemohl jsem tuto knihu minout. Wivel se v ní zabývá životem (nejen) křesťanů v následujících čtyřech zemích Blízkého východu: Palestina, Egypt, Libanon a Irák. V této stati přiblížím jeho poznatky ze dvou zemí, a to sice z Egypta a Libanonu. Důvodem je to, že tyto země jsou přece jen v posledních letech poněkud stabilnější a platí mezi arabskými zeměmi za ty se střední úrovní blahobytu. Egypt je navíc oblíbená turistická destinace. 

Vyčerpání zdrojů je utlá kniha od ekonoma a bývalého centrálního bankéře Mojmíra Hampla, která se jak už název napovídá, zabývá vyčerpáním zdrojů neobnovitelných surovin a dopadem tohoto vyčerpání na lidský blahobyt. Kniha podává stručnou historii tohoto problému a jeho ekonomické řešení, stejně jako některé statistické informace.

Utlá knížka "Má to cenu?" známé ekonomky Hany Lipovské není velká rozsahem (ten navíc změnšují docela vtipné ilustrace). Kniha samozřejmě nezapře to, že je psána především pro začátečníky anebo mírně pokročilé studenty ekonomie a pro laiky. Kniha je o tom jak se to má s hodnotou a cenou, ale dotýká se i toho jakým způsobem je lépe organizovat lidskou společnost tak, aby se vůbec plnila nejrůznější přání spotřebitelů. Protože tyto stránky straní převážně Rakouské ekonomické škole, je nutné podotknout, že v knize najdete citace ekonomů této školy, například Ludwiga von Mises, F. A. von Hayeka, Karla Mengera anebo našeho Karla Engliše. I proto se teď na tuto knihu aspoň trochu podíváme.

Recenze knihy "Středověk v nás" od historika Martina Nodla. Kniha sice již vyšla v roce 2015 (2016), ale vzhledem k tomu, že za poslední dobu zde vyšlo několik článku o středověku, nezaškodí se podívat na to jak vidí český středověk (nejen) český historik. Proberu zde jen některé zajímavé záležitosti z této knihy a jako první se podíváme na ekonomické a právní záležitosti středověku.

Kniha "Velký starý muž: Kniha o Masarykovy" byla sepsána roku 1938 sudetoněmeckým sociálním demokratem Josefem Hofbauerem, který Masaryka poměrně dost obdivoval, i když ne nekriticky. Kniha představuje zajímavý pohled na prvního československého presidenta z pohledu Němce, tedy jakoby pohled z druhé strany. 

Nadějný egyptský syn imáma a student Koránu Hamed Abdel-Samad se v pozdějším průběhu svého života stal odpadlíkem od víry svých otců. Byla nad ním za jeho knihy vyslovena fatva a nyní musí žít pod policejní ochranou. Dozajista ví o islámu dost na to, aby si zájemce o poznání tohoto náboženského a politického a právního systému, jeho knihy měl koupit. V této stati se podíváme na jeho knihu "Islámský fašismus: Analýza".

Kniha "Prolomení hradeb" od sociologa Petra Hampla vyšla v nezvykle vysokém nákladu. Pravděpodobně půjde o jednu z nejlépe se prodávajících knih tohoto roku. A protože tato kniha pojednává o imigrační otázce, kterou se celkem často na tomto paleolibertariánském webu zabývám, je nezbytné se na tuto knihu aspoň v krátkosti podívat. V této recenzi tedy najdete zmíněnu hlavní pointu knihy a dále několik dalších zajímavostí, které mě v knize zaujaly. A pár mých poznatků. Nejde ovšem o vyčerpávající recenzi, protože v knize je poměrně dost informací a myšlenek. Tak tedy vzhůru!

Kniha Antialkorán českého spisovatele Patrika Ouředníka usazeného již delší dobu ve Francii se stala bestsellerem a dostalo se ji i ocenění (Magnesia Litera). Kniha se zabývá problémem Islámu a imigrace v současné Evropě. Nejde o žádné islamobijské (autor se vymezuje proti tzv. Konvičkovcům) ani sluníčkářské dílo. Naopak snaží se vyvarovat černobílého vidění. Kniha je utlá a přečtete ji za dva večery, obsahuje však mnoho zajímavostí a postřehů.

Kniha "Ve stínu Islámu" (Vyšehrad, rok 2016) není politickým pojednáním. Jde o společné dílo několika religionistů, teologů, etnologů, arabistů a historiků, kteří se především zaměřují na popis náboženských skupin na Blízkém východě a na jejich historii a horkou současnost. Zmíněné náboženské skupiny představují různé křesťanské církve, menší islámské náboženské skupiny a dále jezídy a mandejce. Tuto knihu se pokusíme čtenáři alespoň částečně přiblížit. Můžeme však rovnou uvést, že náboženským menšinám se ve stínu islámu moc valně nežije, a že situace některých skupin je v současnosti dosti vážná. Fakta uvedená v knize mnohem více podporují představy tzv. antisluníčkářů než sluníčkářů.