Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Zatímco ředitel Liberálního institutu Martin Pánek v těchto dnech oslavuje návrat multikulturní společnosti do Afgánistánu a chystá konferenci na toto téma... anebo snad ne? My se podíváme na právo šaría. Právo šaría má smysl studovat i dnes, protože v řadě států světa jde o platnou právní normu.

Nově vydaná kniha z pera presidenta Václava Klause "Podtrženo" představuje výpisky z asi čtyřicetileté četby různých nejen o ekonomii píšících autorů. Jde v řadě případů o zajímavé výpisky, které stojí za to přiblížit aspoň formou stručné recenze anebo chcete-li formou výpisků z výpisků. V knize jsou zařazeny citace nebo odkazy hned od 418 autorů a je citováno z 88 různých časopisů. Je tedy z čeho vybírat, zvláště i proto, že zajímavých věcí je tu opravdu hodně.

Kniha "Keynes, člověk" patří v Českých zemích k méně známým Rothbardovým knihám. A do češtiny nebyla nikdy přeložena. Protože na těchto stránkách se mimo jiné často věnujeme Rakouské ekonomické škole, a občas se tu vyskytují i recenze knih ekonomických velikánů této školy, nastal čas se podívat i na tuto Rothbardovu knihu, jejímž předmětem je nejznámější ekonom 20. století J. M. Keynes (1883-1946). O Keynesovi se lze v této docela slušně ozdrojované knize dozvědět řadu zajímavostí.

Knihu „Jsou centrální banky za zenitem své slávy?“ od profesora ekonomie, bankéře a bývalého centrálního bankéře Kamila Janáčka jsem četl již minulé léto. Od té doby jsem si na ni několikrát vzpomněl. Jde totiž o knihu velmi zajímavou i z pohledu stoupence Rakouské ekonomické školy. A tento text má za úkol seznámit zájemce o Rakouskou školu s některými zajímavými záležitostmi, o kterých tato kniha pojednává. Tím neříkám, že její autor je stoupencem této ekonomické školy, to není. 

Dnes je v češtině už poměrně dost knih o islámu. Sám jsem napsal jednu populárně naučnou srovnávací analýzu mezi společností islámu a společností Západu. Čas od času si něco na téma islám přečtu i nadále. A musím říci, že kniha "Islámská doktrína: O křesťanech a židech", vydaná Centrem pro studium politického islámu v Brně, patří k nejzajímavějším knihám na toto téma, jaké jsem poslední dobou četl. Proto jsem se rozhodl napsat o ni tuto poněkud obsáhlejší recenzi. Potěšující také je, že kniha je bohatě vybavena citacemi a odkazy.

Kniha „Eurabia - Mýtus nebo realita budoucnosti?“ od nejznámějšího českého (moravského) ex-muslima je už nějaký ten pátek na světě. A právě proto se na ni dnes v této recenzi podíváme. Máme už nějaký odstup a může být zajímavé, jak někdo jako je Lukáš Lhoťan, viděl situaci před ca šesti lety.

Institut Václava Klause před nedávnem vydal knihu "Sebedestrukce Západu". Kniha popisuje naši horkou a nepříliš příjemnou současnost, a to jak jsme se k ní u nás a zejména na Západě propracovali. 

Začátkem května jsem v knihkupectví Beta-Dobrovský na Joštově ulici v Brně zaslechl rozhovor mladé prodavačky s jejím mladým pomocníkem. Ten rozhovor byla zhruba následující. Prodavačka říká svému kolegovi, že něco přišlo od Institutu Václava Klause, a že existuje i Institut Václava Havla (ve skutečnosti myšlena zřejmě Knihovna V. Havla), který je mnohem lepší, než prvně zmíněný. Píšou na něm prý velmi dobře. A dodala: "A kam toto zašijeme? Dáme to do politologie." Načež nějaké knihy zastrkala do spodního patra regálu politologie (některé jiné knihy institutu se nacházejí o patro výše). To jest tam, kam se dívá zřejmě méně lidí, protože je nutné se dosti ohnout (?). No, nelenil jsem a jdu se podívat na to, co nového Institut Václava Klause vydal. Šlo o knihu "Karanténa". Ta pojednává o palčivém problému dnešního světa. A proto se zde na ní podíváme. Jen pro pořádek, kniha je složena z textů, které vydal již dříve web Idnes.cz.

Novinky v publikacích našeho institutu.

Kniha „Poslední večeře: cesta mezi opuštěné křesťany v arabském světě“ od dánského novinář Klause Wivela se objevila na pultech knihkupectví koncem roku 2018. Protože mne zajímá život náboženských menšin v převážně muslimských státech, nemohl jsem tuto knihu minout. Wivel se v ní zabývá životem (nejen) křesťanů v následujících čtyřech zemích Blízkého východu: Palestina, Egypt, Libanon a Irák. V této stati přiblížím jeho poznatky ze dvou zemí, a to sice z Egypta a Libanonu. Důvodem je to, že tyto země jsou přece jen v posledních letech poněkud stabilnější a platí mezi arabskými zeměmi za ty se střední úrovní blahobytu. Egypt je navíc oblíbená turistická destinace.