Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Inflace za leden 2022 dosáhla prakticky 10 % a už druhá polovina minulého roku se vyznačovala značnou inflací. Není proto divu, že Institut Václava Klause vydal knihu o inflaci. Autorem této knihy je samotný někdejší president Václav Klaus. A my se na tuto knihu nyní podíváme v krátké recenzi. Klaus stran inflace tvrdí, že jednou z nejúčinnějších cest k rozvratu ekonomiky k politickému chaosu a k ožebračení (a tím i k radikalizaci) tisíců či milionů lidí je právě inflace (1). Jde tedy podle něj o vážnou věc.

V roce 2020 vyšla v češtině kniha "Pokrok bez povolení" od slovenského ekonoma Róberta Chovanculiaka. Kniha pojednává o sdílené ekonomice a nových digitálních technologiích a její název celkem jasně indikuje to, že sdílená ekonomika a nové digitální technologie vedou k pokroku, který světe div se, nebyl povolen vrchností! Na tuto opovážlivost se tedy musíme blížeji podívat.

Na podzim roku 2021 se objevila na pultech českých a moravských knihkupectví kniha známého slovenského ekonoma Juraje Karpiše. Kniha "Jak na zlato: peníze pro nevěřící" se zabývá, jak již napovídá název, zlatem a jeho držením, nákupem či prodejem. Nejde však o běžnou knihu pro investory. Tato kniha obsahuje i poměrně dost záležitostí, které se týkají ekonomie. Chtěl bych se nyní na tuto knihu blíže podívat, a to o něco více právě na ekonomické záležitosti.

Zatímco ředitel Liberálního institutu Martin Pánek v těchto dnech oslavuje návrat multikulturní společnosti do Afgánistánu a chystá konferenci na toto téma... anebo snad ne? My se podíváme na právo šaría. Právo šaría má smysl studovat i dnes, protože v řadě států světa jde o platnou právní normu.

Nově vydaná kniha z pera presidenta Václava Klause "Podtrženo" představuje výpisky z asi čtyřicetileté četby různých nejen o ekonomii píšících autorů. Jde v řadě případů o zajímavé výpisky, které stojí za to přiblížit aspoň formou stručné recenze anebo chcete-li formou výpisků z výpisků. V knize jsou zařazeny citace nebo odkazy hned od 418 autorů a je citováno z 88 různých časopisů. Je tedy z čeho vybírat, zvláště i proto, že zajímavých věcí je tu opravdu hodně.

Kniha "Keynes, člověk" patří v Českých zemích k méně známým Rothbardovým knihám. A do češtiny nebyla nikdy přeložena. Protože na těchto stránkách se mimo jiné často věnujeme Rakouské ekonomické škole, a občas se tu vyskytují i recenze knih ekonomických velikánů této školy, nastal čas se podívat i na tuto Rothbardovu knihu, jejímž předmětem je nejznámější ekonom 20. století J. M. Keynes (1883-1946). O Keynesovi se lze v této docela slušně ozdrojované knize dozvědět řadu zajímavostí.

Knihu „Jsou centrální banky za zenitem své slávy?“ od profesora ekonomie, bankéře a bývalého centrálního bankéře Kamila Janáčka jsem četl již minulé léto. Od té doby jsem si na ni několikrát vzpomněl. Jde totiž o knihu velmi zajímavou i z pohledu stoupence Rakouské ekonomické školy. A tento text má za úkol seznámit zájemce o Rakouskou školu s některými zajímavými záležitostmi, o kterých tato kniha pojednává. Tím neříkám, že její autor je stoupencem této ekonomické školy, to není. 

Dnes je v češtině už poměrně dost knih o islámu. Sám jsem napsal jednu populárně naučnou srovnávací analýzu mezi společností islámu a společností Západu. Čas od času si něco na téma islám přečtu i nadále. A musím říci, že kniha "Islámská doktrína: O křesťanech a židech", vydaná Centrem pro studium politického islámu v Brně, patří k nejzajímavějším knihám na toto téma, jaké jsem poslední dobou četl. Proto jsem se rozhodl napsat o ni tuto poněkud obsáhlejší recenzi. Potěšující také je, že kniha je bohatě vybavena citacemi a odkazy.

Kniha „Eurabia - Mýtus nebo realita budoucnosti?“ od nejznámějšího českého (moravského) ex-muslima je už nějaký ten pátek na světě. A právě proto se na ni dnes v této recenzi podíváme. Máme už nějaký odstup a může být zajímavé, jak někdo jako je Lukáš Lhoťan, viděl situaci před ca šesti lety.

Institut Václava Klause před nedávnem vydal knihu "Sebedestrukce Západu". Kniha popisuje naši horkou a nepříliš příjemnou současnost, a to jak jsme se k ní u nás a zejména na Západě propracovali.