Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Jiří Padevět ve své monumentální práci "Krvavé léto 1945: Poválečné násilí v českých zemích" uvádí, že tzv. Lanškrounský masakr proběhl 17. května 1945 na náměstí před radnicí. Prováděl ho 1. partyzánský oddíl brigády Václavík, který byl pod velením Josefa Hýbla-Brodeckého. Oběti byly popravovány oběšením nebo zastřelením. Někteří byli jen odsouzeni k výprasku holí a po exekuci propuštěni. Poprava se konala ještě následující den. Docházelo při ní i k mučení odsouzenců na smrt. Počet obětí se různí od 17 do 27 lidí. Vedle toho zde od 9. do 31. května 1945 spáchalo asi 26 místních Němců sebevraždu. (1). Lanškrounskému masakru se dostává v posledních letech pravidelné pozornosti. Dost často jsou však informace o něm neúplné a vlastivědné literatuře je toho možné najít vícero.

Valentin Oswald Ottendorfer věnoval Svitavám přes 300 milionů korun.

Vyhnání Čechů ze Sudet je poněkud mystickou událostí. Jedni tvrdí, že Čechy nikdo moc nevyháněl. A že pokud někteří lidé odešli, tak šlo jen o státní úředníky, kteří by stejně odešli kvůli své specializaci, a kteří vesměs přišli na svá místa až po roce 1918. Jiní tvrdí, že k vyhnání došlo, a že byly vyhnány statisíce lidí. Jak to tedy bylo? Kolik zhruba těch lidí bylo a kolik z nich bylo úředníků? Jaké byly důvody pro jejich odchod? Nebyly používány negativní pobídky pro „povzbuzení“ k odchodu, jako je třeba násilí? Na to se snaží k výročí 80 let od uvedených událostí odpovědět tento obsáhlý článek.

Dovolená, svátky a pracovní týden v Českých zemích od středověku po současnost.

Magdaléna Šustová, vedoucí oddělení dějin školství Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského tvrdí, že dějiny školství se začaly psát v dobách Marie Terezie, ta nastolila povinnost vzdělávání dětí. Jenže to není až tak pravda.

My se v této stati, podobně jako v předchozí stati na toto téma, zaměříme jen na jednu z okolností údajného zbídačování obyvatel v 19. století, a to na okolnost týkající se bydlení nižších vrstev obyvatelstva. Obecně se ví, že bydlení dělníků či jiných nižších vrstev v rozvíjejících se městech a jejich aglomeracích nebylo nic moc. Došlo zde však vůbec k nějakému zbídačování oproti původnímu stavu? Někdy pravděpodobně ano, ale jindy dozajista nikoliv. To si nyní ukážeme na několika příkladech bydlení městských nižších vrstev a na příkladech bydlení nižších vrstev převážně na vesnici.

My se v této stati, podobně jako v předchozí stati na toto téma, zaměříme jen na jednu z okolností údajného zbídačování obyvatel v 19. století, a to na okolnost týkající se bydlení nižších vrstev obyvatelstva. Obecně se ví, že bydlení dělníků či jiných nižších vrstev v rozvíjejících se městech a jejich aglomeracích nebylo nic moc. Došlo zde však vůbec k nějakému zbídačování oproti původnímu stavu? Někdy pravděpodobně ano, ale jindy dozajista nikoliv. To si nyní ukážeme na několika příkladech bydlení městských nižších vrstev a na příkladech bydlení nižších vrstev převážně na vesnici.

My se v této stati, podobně jako v předchozí stati na toto téma, zaměříme jen na jednu z okolností údajného zbídačování obyvatel v 19. století, a to na okolnost týkající se bydlení nižších vrstev obyvatelstva. Obecně se ví, že bydlení dělníků či jiných nižších vrstev v rozvíjejících se městech a jejich aglomeracích nebylo nic moc. Došlo zde však vůbec k nějakému zbídačování oproti původnímu stavu? Někdy pravděpodobně ano, ale jindy dozajista nikoliv. To si nyní ukážeme na několika příkladech bydlení městských nižších vrstev a na příkladech bydlení nižších vrstev převážně na vesnici.

My se v této stati, podobně jako v předchozí stati na toto téma, zaměříme jen na jednu z okolností údajného zbídačování obyvatel v 19. století, a to na okolnost týkající se bydlení nižších vrstev obyvatelstva. Obecně se ví, že bydlení dělníků či jiných nižších vrstev v rozvíjejících se městech a jejich aglomeracích nebylo nic moc. Došlo zde však vůbec k nějakému zbídačování oproti původnímu stavu? Někdy pravděpodobně ano, ale jindy dozajista nikoliv. To si nyní ukážeme na několika příkladech bydlení městských nižších vrstev a na příkladech bydlení nižších vrstev převážně na vesnici.

Příběh, který si dnes můžete přečíst nás vrací do 19. století, ba i dříve. Je o tom, jak v jednom několika milionovém městě soukromý kapitál zajistil dodávku vody pro velkou část jeho obyvatel. To město se jmenovalo a jmenuje Londýn. Vzhůru tedy do Londýna.