Bydlení dělníků versus vesničanů v dlouhém 19. století podruhé III
4. Bydlení vesničanů
4.1 Bydlení vesničanů
Nejprve se podívejme do obecné dějepisné literatury, co se týče bydlení vesničanů v 19. století. Velké dějiny zemí Koruny české z nakladatelství Paseka ve svazku Lidová kultura (Tematická řada) uvádí následující. "Světnice - do počátku 19. století často jediná obytná místnost v domě - však byla současně i pracovním prostorem. Prováděly se tu nejrůznější domácí práce (opravy i výroba drobného zemědělského inventáře, zpracování zemědělských produktů), pro než se snášelo potřebné nářadí uložené v komoře, na půdě, v síni či jinde. Někde k tomu účelu stály ve světnici dva stoly a v krajích s podomáckou výrobou bylo ve světnici stále rozloženo potřebné nářadí, např. tkalcovský stav, kolovraty, soukadla, vijáky.".44 Dále: "Manželé ve světnici spávali i s malými dětmi, které ležely v posteli s rodiči nebo v kolébce či v zavěšené kolíbce... Odrostlé děti uléhaly na lavicích, na paláci (podstropní lože zaujímající asi čtvrtinu světnice a dochované ve východních Čechách do druhé poloviny 19. století) nebo mimo světnici v přístěnku, v komorách a v létě i na půdě.". Lidé spávali běžně ale i ve stájích.45 Během 19. věku došlo vlivem průmyslové revoluce k postupné proměně bydlení na vesnici, ale: "Proměna bytové úrovně neprobíhala rovnoměrně. Ve špatných bytových podmínkách žila především vesnická chudina, místy chalupníci, někde dokonce i sedláci.".46
"Bydlení negativně ovlivňoval hospodářský provoz. Málo se větralo, obyvatele domu celoročně obtěžoval nejrůznější hmyz. Hliněná zem se jen metla a dřevěné podlahy se zpočátku ani neumývaly, aby nehnily... Hygienické návyky posuzovány prizmatem dnešní doby byly na velmi nízké úrovni. Odpovídaly tomu i pravidelně se opakující epidemie nemocí, které decimovaly vesnické obyvatelstvo.".47 Nic moc, že. Čeleď a bezzemci na tom byli zpravidla ještě hůře. Ostatně pro 1. polovinu 19. století se jinde píše, že: "Kdo byl pouhým bezzemkem, toho čekala velice nuzná životní perspektiva.".48 Snadno lze na základě tohoto pochopit proč práce dělníka v továrně tolik lákala.
4.2 Bydlení vesničanů na moravském Horácku
Nyní můžeme přejít k bydlení vesnických nižších vrstev. Prvně se podíváme na bydlení na moravském Horácku, tedy oblasti jihozápadní a západní Moravy. K tomu nám poslouží kniha "Venkovské stavby na moravském Horácku". Mimochodem odsud se stěhovalo v 19. století hodně lidí za prací do Brna. Oblast to byla a je skoro podhorského charakteru. Nejprve tedy pár obecných informací. V knize se například uvádí případ, kdy dělníci na statku byli ubytování v pazdernách.49 Pazderny byly malé stavby určené normálně k sušení lnu. Důležitá je informace, že v této oblasti stály tkalcovské stavy v každé domácnosti, a používaly se zejména v zimním období, kdy minula práce v lese a na poli.50 Takový stav ovšem zabíral nemalou plochu, která nemohla býti využita jinak. Na vzdušnost místností měl ovšem menší vliv.
Ve světnici se běžně peklo, jedlo, spalo a i vařilo. I v největších statcích se bydlelo jen v jedné světnici, doplněné o nějakou tu komoru.51 Síň sloužila ke skladování potřeb včetně nádob na vodu a kamenného koryta. Velkou část prostoru světnice zabíralo těleso pekárny s lavicí, obklopující ji ze dvou stran. "Další nezbytnou součástí i malých domkářských obydlí byla komora, chladná místnost s malými okénky či jen otvory propouštějícími jen sporé světlo a vzduch. Představovala prostor využívaný především k ukládání potravin a domácího náčiní. Z nich nejdůležitější byla moučná truhla. Na dřevěných policích byly nastavěny bochánky chleba. Kromě toho zde spávali mladí členové rodiny, např. neprovdané selské dcery či dokonce mladí manželé.".52 Zasklená okna v domě se původně otevírala zřídka anebo vůbec ne. Dále: "Podlahy bývaly původně všude v selských obydlích tvořeny dusanou hlínou. Na svátky se po uklizení vysypávaly pískem či drobnými větvičkami.". Tato podlaha v chudých chalupách vydržela leckde až do 20. století. K libůstkám patřilo propadávání částeček hlíny a smetí z půdního prostoru dolů do světnice.53 Neotvírání oken muselo mít jistě za následek zvýšenou vlhkost v místnostech, kterýžto zlozvyk si lidé přistěhovalí do měst přinášeli s sebou. To muselo mýt samozřejmě podíl na vlhkosti bytů, která je často u dělnických městských bytů zmiňována.
Pro obec Vítochov (u Bystřice nad Perštejnem) se uvádí, že těsně u stavení obytného mívali obyvatelé chlévy a konírny, tak že ze síně vcházelo se také zrovna do stáje. "Ve Žďárských a Jihlavských vrších se dokonce ve větší míře objevuje tzv. chlévový typ domu. Přes síň se mohlo přejít ze světnice přímo do chléva, aniž by se muselo vycházet na dvůr.".54 Tyto skutečnosti nezní zrovna příliš romanticky.
Podívejme se nyní na rozměry některých domů či jejich obytných částí. Plán domu či spíše menšího statku z Rokytnice nad Rokytnou (leží u Třebíče) udává následující: světnice o rozměrech 4.51 x 4.98 m má plochu 22.5 m2 (bez pece asi 19.5 m2), kuchyň 11 m2. Černou kuchyň nelze považovat za obyvatelný prostor a síň je zde průchozí na všechny strany, proto ji nepočítám. Celkem jde tedy o obytnou plochu 33.5 m2 a bez pece 30.5 m2 55, což je při pěti obyvatelích 6.7 m2 obytné plochy na obyvatele respektive jen 6.1 m2 pokud zahrnuji pec. Dům ve Zhoři u Polné má dle plánu světnici o rozměrech 5.1 x 4.74 m a ploše asi 24 m2, bez pece asi 21 m2. Černá kuchyně není perspektivním prostorem k bydlení, zadýmená malá místnost není vhodná k pobytu a nebudu ji tedy počítat, a to ani u dalších objektů. Něco se dá skladovat v síni, ta ovšem slouží zároveň ke vstupu do chléva! Ale nějaký prostor v ní díky chytrému umístění dveří rozhodně je. Plocha této síně je asi 5 m2.56 Celkem tedy máme plochu 29 m2, bez pece asi 26 m2. Při pěti obyvatelích připadalo na jednoho z nich 5.8 m2 respektive 5.2 m2 obytné plochy domu. Pokud bychom nepočítali síň dostaneme tyto údaje: 4.8 m2 respektive 4.2 m2 obytné plochy domu na obyvatele.
Plán domu z Dolních Louček u Tišnova udává: světnice 3.8 x 3.58 m a plocha 13.6 m2, bez pece o rozměrech (odměřeno) asi 1.8 x 1.7 m asi 11 m2, dále je zde komora o rozměrech 3.82 x 3.9 m a ploše asi 15 m2.57 S černou kuchyní opět nepočítám, síňka je velmi malá a průchozí ze všech stran se schody na půdu, také s ní z tohoto důvodu nepočítám. Celková obytná plocha domu je 28.6 m2 a bez zahrnutí pece jde o 26 m2. Při pěti obyvatelích na jednoho z nich připadá asi 5.7 m2 respektive 5.2 m2 obytné plochy domu, zahrneme-li pec. Pokud bychom nepočítali s komorou, protože ta musela v dřívějších dobách sloužit k ukládání úrody a zemědělského náčiní, dostaneme při pěti obyvatelích tyto údaje: asi 2.7 m2 respektive 2.2 m2 obytné plochy domu na obyvatele. I kdyby zde bydleli jen čtyři lidé, tak by šlo o asi 3.4 m2 respektive 2.8 m2 obytné plochy domu na obyvatele. Tedy nic moc.
Konečně ve Chlébském u Bystřice nad Pernštejnem plán domu či spíše již menší usedlosti s chlévem, stodolou a kůlnou, udává následující hodnoty: světnice 4.25 x 4.3 x 2.3 m a plocha 18.3 m2, bez pece asi (částečně odměřeno z plánku) 17 m2. Objem světnice 42 m3 respektive bez pece 39 m3. Kuchyň má plochu asi 4 m2 bez pece a její objem je asi 8 m3 (částečně odměřeno). Síň je dosti malá a průchozí ze tří stran, čtvrtou stranu zabírají schody, proto s ní nepočítám.58 Celková obytná plocha je 22.3 m2 respektive 21 m2 a objem 50 m3 respektive 47 m3. Pokud budeme počítat jako obvykle s pěti obyvateli tak dojdeme k těmto datům: na jednoho obyvatele připadá asi 4.5 m2 respektive 4.2 m2 obytné plochy domu, zahrneme-li pec. V případě objemu je to 10 m3, s pece asi 9.4 m3, i když pece zřídka kdy sahaly až ke stropu. Objem byl tak o něco větší než zde uvedené údaje.
4.3 Bydlení vesničanů na Třebíčsku
Nyní se přemístíme na Třebíčsko, byť tato oblast se někdy také považuje za Horácko. Nicméně leží o něco níže a úrody zde bývaly o něco větší. Využijeme Katalog lidové architektury pro okres Třebíč od Antonína Kuriala. V tomto katalogu se nacházejí dosti podrobné plánky domů.
Začneme ve městě Třebíči čp. 31 na Heliádově ulici číslo 8. Venkovská hliněná chalupa s přístavkem kamenného chléva, stará k roku 1947 údajně více než dvě stě let, pec zbořena, dům má černou kuchyni, podlaha prkenná dříve však hliněná, snad šlo dříve o výměnek. Rozměry světnice byly 5.22 x 5.26 x 2 m. Plocha světnice je tedy 27.5 m2 a její objem 55 m3, pec neuvažujeme, komora zde není. Černou kuchyni neuvažujeme. Předsíň s hliněnou podlahou měla rozměry 2.09 x 3.48 x 2.2 m, což je 7.3 m2 a její objem byl 16 m3. Celkem tedy byla obytná plocha 34.8 m2 a objem byl 71 m3. Při pěti obyvatelích by pak připadlo skoro 7 m2 obytné plochy na osobu a 14.2 m3 objemu na osobu.59
Dukovany u Moravského Krumlova, chalupa čp. 44: výměnek, stavěna z vepřovic, obydlí se postupem doby stalo obydlím nejnižší společenské vrstvy venkovského obyvatelstva. Rozměry světnice 3.85 x 2.4 x 1.95 m, obytná plocha je tedy 9.25 m2 a objem 18 m3, pec neuvažujeme, i když tu asi musela býti, komora zde není. Kuchyně má rozměry 1.15 x 1.36 x 3.2 metru, což je asi 1.6 m2 a objem asi 5 m3. Předsíň s hliněnou podlahou měla rozměry 2.1 x 1.15 x 3.2 m, což je 2.4 m2 a její objem byl 7.8 m3. Celkem tedy byla obytná plocha domu 13.25 m2 a objem byl asi 31 m3. Na pět osob by pak připadlo 2.65 m2 a 6.2 m3, při dvou osobách (výminkáři) by pak připadlo 6.6 m2 a 15.5 m3 na osobu.60
Hodov u Třebíče chalupa čp. 57: menší hliněná chalupa, stáří asi 250 let k roku 1946, chlév se vstupem jak z venku, tak ze síně. Rozměry světnice byly 4.42 x 4.37 x 2.26 m, pec měla 1.56 x 1.74 m, plocha tedy byla 19.3 m2 (bez pece 16.6 m2) a objem místnosti byl 43.7 m3 (bez pece 37.6 m3). Malou černou kuchyni opět nepočítám. Jako obytný prostor není moc kvůli své „špinavé“ funkci ucházející. Předsíň se dá tentokrát použít na skladování a má rozměry asi 3.5 x 1.65 x 2 m, což dává plochu 5.8 m2 a objem 11.6 m3. Komora má rozměry 1.2 x 3.2 x 2.23 m, plocha je tedy 3.85 m2 a objem 8.6 m3. Nemá však vůbec okno. Celkem tedy byla obytná plocha domu asi 29 m2 (při zahrnutí pece 26.3 m2) a objem byl asi 64 m3 (při zahrnutí pece 58 m3). Na pět osob by pak připadlo asi 5.8 (s pecí 5.3) m2 a 12.8 (s pecí 11.6) m3. Při pěti osobách by pak připadlo, pokud by nebyla komora obydlena, což je dost pravděpodobné, na osobu asi 5 (s pecí 4.5) m2 a 11.1 (s pecí 10) m3.61
Venkovské město Jemnice čp. 505: drobná štítově orientovaná chalupa, asi 150 let stará k roku 1947, postavená z vepřovic a přístavek celý z kamene. Rozměry první světnice byly 4.65 x asi 2.5 x 2.2 m, druhé světnice 4.65 x 3.8 x 2.2 m a kuchyně 2.28 x asi 3.4 x 2.2 m. Obytná plocha je tedy celkem asi 37 m2 a objem asi 81.5 m3. Pec zde zřejmě není, i když možná kdysi byla. Předsíň je opravdu miniaturní a nepočítám s ní. Při pěti obyvatelích by pak připadlo na osobu asi 7.4 m2 obytné plochy a 16.3 m3 objemu.62
Mohelno u Náměště nad Oslavou čp. 108: chalupa z vepřovic, k roku 1948 údajně až 400 let stará, hliněné podlahy i ve světnici, zobrazený stav zabírá asi 1.5 x 2.3 m. Je zde černá kuchyně, kterou však neuvažuji. Rozměry světnice byly 4.7 x 5.3 x 2.5 m, první komory 2.35 x 5.2 x 2.1 m a druhé komory 2.35 x 5.2 x 1.9 m, pec zabírala ca 1.5 x 1.9 m (nad ní je ovšem tentokrát dost prostoru), síň měla dle odměření asi 2.1 x 2.9 x 2.45 m. Obytná plocha je tedy celkem 52.6 m2 a objem (nízkou pec tentokrát neodečítám) 126 m3. Na pět obyvatel by pak připadlo na osobu asi 10.5 m2 obytné plochy a 25.2 m3 objemu. V případě obydlení pouze světnice by však šlo se síní jen o 6.2 m2 a 15.4 m3 na osobu. Při odečtení pece a stavu by byla plocha světnice jen 24.7 m2 a na osobu by při pěti osobách přišlo jen 4.95 m2 obytné plochy, objem vzduchu by ale výrazněji snížen nebyl neb pec v tomto domě měla nad sebou dost prostoru a starý stav je sám o sobě celkem "vzdušný".63
Stropešín u Náměště nad Oslavou čp. 17: chalupnická usedlost, existující již roku 1785, komora byla úložná, pod stejnou střechou je i chlév a kůlna, zdivo kámen a vepřovice. Černou kuchyni nezahrnuji do obytné plochy. Rozměry světnice jsou 4.65 x 4.15 x 2.1 m, komora má 3.1 x 2.62 - (1.1 x 0.47) x 1.83 m, síň 2.1 x 2.01 x 2.42 m, pec ve světnici ca 1.55 x 1.45 m. Obytná plocha je zde tedy asi 31 m2 (se zahrnutím pece asi 29 m2) a objem asi 65 m3 (se zahrnutím pece asi 60.4 m3). Při pěti osobách by pak připadlo na osobu 6.2 (se zahrnutím pece jen 5.8) m2 a 13 se zahrnutím pece jen 12) m3. Bez komory by obytná plocha klesla na 4.7 m2 na osobu (se zahrnutím pece jen 4.2 m2) a objem by byl jen 10.2 (se zahrnutím pece jen 9.3) m3.64