Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Demokracie je výsledkem tržní ekonomiky v domácích záležitostech, mír je důsledkem zahraniční politiky. Tržní ekonomika znamená mírovou kooperaci a mírovou směnu zboží a služeb. Nemůže přetrvat, když je na pořadu dne vraždění ve velkém stylu. Nekompatibilita války s tržní ekonomikou a civilizací nebyla plně rozpoznána, protože postupující rozvoj tržní ekonomiky změnil původní charakter války samotné. Postupně se změnila totální válka pravěkých časů do války vojáků moderní doby.

Demokracie je výsledkem tržní ekonomiky v domácích záležitostech, mír je důsledkem zahraniční politiky. Tržní ekonomika znamená mírovou kooperaci a mírovou směnu zboží a služeb. Nemůže přetrvat, když je na pořadu dne vraždění ve velkém stylu. Nekompatibilita války s tržní ekonomikou a civilizací nebyla plně rozpoznána, protože postupující rozvoj tržní ekonomiky změnil původní charakter války samotné. Postupně se změnila totální válka pravěkých časů do války vojáků moderní doby.

Problém americké obchodní bilance a amerického průmyslu je úzce spojen s postavením amerického dolaru ve světě. Masivní používání dolarů ke směně v zahraničí nebo aspoň k uchování hodnoty omezuje tak nějak automaticky americký vývoz a i některé domácí výroby. V této stati se na tento problém krátce podíváme. 

Je tomu už dvacet let, co v češtině vyšla kniha „Lidské jednání“ od významného ekonoma Ludwiga von Misese. Stalo se tak 57 let po jejím první vydání v angličtině. Profesor Josef Šíma, který mezi jinými stál za překladem a vydáním této knihy o ní tehdy napsal: „Misesova kniha Lidské jednání (Human Action) je monumentálním počinem a po právu ji lze řadit mezi vrcholná díla společenských věd dvacátého století. Je průkopnickou prací na poli ekonomické teorie, avšak její záběr daleko přesahuje hranice ekonomie – to platilo již v době jejího sepsání před více než půlstoletím, a mnohem více je tomu tak dnes, kdy se přístup ekonomie ještě zúžil. Jak v doslovu k českému vydání obšírně objasňuje profesor Joseph Salerno, Ludwig von Mises patřil mezi pár ‚vyvolených‘ světových teoretiků, kterým bylo dopřáno vybudovat ucelený systém poznání. Na průlomovém přístupu k porozumění společenským vědám Carla Mengera, zachyceném v jeho Zásadách, vybudoval svou praxeologii – univerzální vědu o logice lidského jednání, která stojí v příkrém kontrastu k mechanickým přístupům, obzvláště přístupu marshallovsko-samuelsonovsko-chicagskému, který tvoří jádro moderní ekonomie hlavního proudu.“

Pokud se na to díváme tímto způsobem, je jednoduché vidět, proč my libertariáni máme větší příchylnost k Pravici než k nerealistické egalitářské Levici, která popírá realitu a reálné rozdíly mezi lidmi. Kdyby se jenom Pravice naučila o něco více ekonomii a hodnotové konzistenci … 

Těžká hospodářská deprese, kontrakce bankovních peněz, těžké břemeno daní, pomocí kterých se splácely státní dluhy, to vše obrátilo lidské myšlení k vydávání papírových peněz za účelem financování vlády. Historici ovlivnění populistickými zápasy 19. století vždy identifikovali zastánce inflace s „farmáři-dlužníky“ a obhájce tvrdých peněz jako „obchodníky-věřitele.“ Skutečně, zatímco je pravdou, že dlužníci, zvláště během těžkých časů, měli tendenci k tomu dávat přednost inflaci, obchodníci byli ještě pravděpodobněji než farmáři ve velkých dluzích, protože mají větší úvěrové ohodnocení a můžou si půjčovat více. Výsledek byl ten, že většina ekonomických skupin v 80. letech 18. století dávala přednost inflaci: hlavním problémem bylo určení toho, které skupiny by získali potěšení z nově vytvořených peněz. Bohaté kliky obchodníků, které si již užívali výhod existujícího monopolu státem privilegovaných bank přirozeně oponovali konkurenci státních peněz; jiní měli tendenci dávat přednost novým emisím. Výjimky byly většinou střízlivé mysli, které si vzpomínali na rychlé znehodnocení a zmatky během války.