Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Jsou anarchokapitalisté z fóra Svobodného přístavu etatisty? Aneb kauza údajného diktátora z Liberlandu.

Monetární ekonomové 16. a 17. století uspěli ve vyvrácení populárních omylů týkajících se údajné stability peněz. Staré chyby zmizely, ale jedna nová povstala, iluse neutrality peněz. Samozřejmě klasická ekonomie udělala vše nejlepší proto, aby odstranila tyto chyby. David Hume (1711-1776), zakladatel britské politické ekonomie a John Stuart Mill (1806-1873), poslední v řadě klasických ekonomů, oba se zabývali problémem mistrovským způsobem. A potom bychom neměli zapomenout na Johna E. Cairnese (1823-1875), který v eseji o průběhu oslabování kurzu měny, vytyčil cestu pro realistický pohled na záležitost, kterou se zabýváme. I přes tyto první korky směrem k přesnějšímu pochopení, moderní ekonomové začlenili omyl o neutralitě peněz do svého systému myšlení. 

Pravicově centrističtí lidé jako R. J. Rummel [R.J. Rummel je známý díky své knize „Death by Government“, která je statistikou počtu lidí, kteří byli zabiti různými vládami během 20. století, pozn. překladatele] mohou býti spokojeni s tím, že Spojené státy jsou svobodnou zemí. Jiní lidé tak lehce uspokojeni nejsou. Problémy, kterým čelíme v naší vlastní zemi – včetně mnoha hrozeb pro svobodu – jsou dneska dobře dokumentované spisovateli jako je James Boward, Paul Craig Roberts a Paul Gottfried. Gottfried zkoumal systematickou mezinárodní kampaň části elit v USA, Kanadě a evropských zemích za zničení tradiční kultury těchto společností a její nahrazení tím, čemu by levicoví intelektuálové dávali větší přednost. To zahrnuje feminismus. Zahrnuje to útoky na vše, co elity považují za rasistické.

Pokud by měl národ po dobu 50 let úhrnnou plodnost pouze 1,2 dítěte na jednu ženu, čelil by drastickému demografickému kolapsu, ekonomickému přetížení a rychlému vymírání populace. Pro zachování stabilního počtu obyvatel (bez migrace) je přitom nutná záchovná hodnota 2,1 dítěte na ženu.