Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Rothbard plánoval, že kniha „Man, Economy and State“ (česky vyšlo jako Zásady ekonomie) bude obsahovat závěrečnou část, která představí souhrnnou klasifikaci a analýzu typů vládních intervencí. Naneštěstí tato část knihy se objevila v původní edici jen v dost zkrácené formě. Její plné vydání přišlo až roku 1970 pod názvem „Power and Market“ (česky Ekonomie státních zásahů) (36) Kompletní verze „Man, Economy and State with Power and Market“, jak Rothbard původně zamýšlel, že bude vypadat, byla nakonec publikována v roce 2004.

Od zavedení eura oficiálně měřená inflace spotřebitelských cen v Německu neudělala žádný velký skok. Průměrně byla 1,5 % za rok. Dosáhla své největší hodnoty v roce 2008 ve výši 2,8 % a své nejnižší hodnoty právě o rok později ve výši 0,2 %. V roce 2020 byla po jistý počet měsíců záporná, ale za celý rok byla 0,4 %. Poskytují tyto hodnoty representativní obrázek o obecném trendu cen?

Letos v únoru uběhlo sedm let od spuštění webu bawerk.eu jeho autorem Hynkem Rajchenberkem. Nejprve si však krátce shrneme vývoj nejvýznamnějších libertariánských institucí v ČR.

Nejsem zrovna zastáncem roubování zkušeností (o institucích ani nemluvě) na realitu jiné země. Nelze zkrátka zkopírovat britský parlament, který se utvářel po mnoho generací, a uvést jej kupříkladu v Maďarsku – zemi s naprosto odlišnými zkušenostmi – a předpokládat, že výsledky budou podobné, neřkuli stejné. Přesto však lze pozorovat v různých zemích některé podobné trendy, a pokud je podrobíme logickému rozboru, můžeme extrahovat některé obecně platné postřehy. Pro naše potřeby rekonstrukce, růstu a triumfu pravice v této zemi se podíváme na zkušenost americké pravice. A to zejména z důvodu politické kontinuity a relativně silné libertariánské tradice v USA. Nebudu vás unavovat zevrubným politickým vývojem, kterým si Amerika prošla. Je to napínavá story, plná překvapivých zvratů, triumfů i pádů, hrdinů a padouchů. Pro naše účely však postačí dvě protilevicové aliance.

Už podruhé zavítáme mezi křesťany v islámských zemích, abychom se seznámili s náboženskou svobodu, kterou se zde těší, či spíše netěší. Většinou se tu opřeme o časopis „Křesťanská mezinárodní solidarita“, který je u nás sice běžně k mání, ale poměrně dost lidí ho vůbec nezná.