Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Rothbard věnoval velkou pozornost monetární teorii. Zde zdůrazňoval přednosti klasického zlatého standardu a podporoval bankovnictví se 100 % rezervami. Tento systém, tvrdil, brání vzniku úvěrové expanze, která podle Rakouské teorie hospodářského cyklu rozvinuté Ludwigem von Misesem a Friedrichem von Hayekem, vede k nevyhnutelné depresi. Jeho pohled na peníze je ve významné míře uveden v jeho knize „Man, Economy and State“. Rothbard shrnul svoje ideje pro obecnou veřejnost v často znovu vydávaném spise „What Has Government Done to our Money?“ (1963), a také napsal učebnici „The Mystery of Banking“ (1983); v několika esejích v „Making Economic Sense“ také probíral monetární politiku. Jeho kniha „The Case Against the Fed“ (1994) je dalším populárním vysvětlením jeho pohledů. Jeho nejdůležitější teoretické eseje stran toho předmětu jsou obsaženy v prvním svazku knihy „Logic of Action“.

Kniha „Eurabia - Mýtus nebo realita budoucnosti?“ od nejznámějšího českého (moravského) ex-muslima je už nějaký ten pátek na světě. A právě proto se na ni dnes v této recenzi podíváme. Máme už nějaký odstup a může být zajímavé, jak někdo jako je Lukáš Lhoťan, viděl situaci před ca šesti lety.

Dnes je v češtině už poměrně dost knih o islámu. Sám jsem napsal jednu populárně naučnou srovnávací analýzu mezi společností islámu a společností Západu. Čas od času si něco na téma islám přečtu i nadále. A musím říci, že kniha "Islámská doktrína: O křesťanech a židech", vydaná Centrem pro studium politického islámu v Brně, patří k nejzajímavějším knihám na toto téma, jaké jsem poslední dobou četl. Proto jsem se rozhodl napsat o ni tuto poněkud obsáhlejší recenzi. Potěšující také je, že kniha je bohatě vybavena citacemi a odkazy.

Stereotypem všech socialistických autorů je ta představa, že je zde potenciální hojnost, a že nahrazení socialismu kapitalismem by učinilo možným to, aby každý dostal „podle jeho potřeb.“ Jiní autoři chtějí dosáhnout tohoto ráje reformou monetárního a úvěrového systému. Jak to oni vidí, vše, co chybí je nedostatek více peněz a úvěru. Tito pokládají úrokovou míru za jev nedostatku „platebních prostředků“ uměle vytvořený člověkem. Ve stovkách, i tisícovkách knih vášnivě viní „ortodoxní“ ekonomy za jejich odpor k připuštění toho, že inflacionistické a expanzionistické doktríny jsou dobré. Všechna zla, znovu a znovu opakují, jsou zaviněny chybným učením „pochmurné vědy“ ekonomie a „úvěrovým monopolem“ bankéřů a lichvářů. Peníze zbavené pout „restrikcí“ vytvoří svobodné peníze (Freigeld, v terminologii Silvia Gesella) a zajistí levný nebo bezplatný úvěr, to je hlavní bod jejich politické platformy.

Rychlost globálního zotavení je podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) od roku 1975 pomalejší a slabší, konzistentně je tomu tak pokaždé. Zotaveni trvá dlouho a stává se pomalejším. Ve stejný čas jsou období krisí méně agresivní, ačkoliv jsou častější než před rokem 1975. Ještě jedním zajímavým důkazem stran krizí a zotavení je to, že téměř všechny ekonomiky zakončují období recese s ještě většími dluhy než předtím.