Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Do třetice se seznámíme s krejcarovým spolkem v Husovicích (dnes taktéž část města Brna), který byl délkou svéčinnosti velmi úspěšný. Spolek se jmenoval plným jménem "Krejcarový spolek ku podpoře chudých žáků českých škol v Husovicích". Účelem spolku bylo dle stanov z 18. července 1891: "Krejcarový spolek ku podpoře chudých žáků českých škol v Husovicích má za účel opatřovati chudé dítky zmíněných škol prostředky učebními, a pak-li tomu jmění spolkové dovoluje též i šatstvem. Sídlo spolku je v Husovicích." [27]. Prostředky spolek ke své činnosti získával: "a) z příspěvků členských, b) z darů, c) sbírek a výtěžků zábavních podniků, které za tím účelem výbor spolku má právo pořádati." [28]. Ještě se vybíralo při přihlášení do spolku zápisné, a to ve výši 10 krejcarů. Členské příspěvky činily nejméně 52 krejcarů za rok placené pokud možno napřed [29]. Člen spolku mohl být vyloučen nejen pro neplacení příspěvků, ale i tehdy pokud vnášel do spolku rozkol a nesvár nebo překážel účelům spolku, a tím čest a zájmy spolku podrýval [30].

Výbor spolku, volený na jeden rok valnou hromadou, byl dle stanov osmi členný a volil ze sebe předsedu, náměstka, jednatele a pokladníka. Valná hromada volila na jeden rok ještě tři revizory účtů spolku [31]. Platilo, že: "Jednací řeč je česká; změna tohoto ustanovení je zároveň zrušením spolku." [32]. Spolek měl tedy český národnostní charakter. V působnost výboru patřilo vypátrati žáky, kteří by byli hodní spolkové podpory, k terémuž cíli se měl výbor srozumět s konferencí a dobrozdáním učitelských sborů zdejších českých škol. Tedy se měl spojit s lidmi, kteří žáky dobře znali díky častému styku s těmito. Pokud klesl počet členů spolku na 10, měl se spolek považovat za rozpadlý. Dále platilo, že: "Kdyby se spolek rozpustiti neb rozejiti měl odevzdá celé své jmění místní školní radě, která podle dobrozdání správců českých škol s ním ve prospěch českých žáků naložiti musí." [33]. Spory zde řešil, jak bylo obvyklé, smírčí soud do něhož si každá strana zvolila dva členy a tito si zvolili pátého jako předsedu [34].

V archivních materiálech se nacházejí ještě stanovy spolku z 1. května 1895. Název spolku se změnil na "Krejcarový spolek", sídlo jakož i většina jiných věcí zůstala stejná. Účelem spolku bylo podle těchto stanov: "... jest vydržovati české mateřské školky v Husovicích, a pokud tomu jmění spolkové dovoluje, podporovati chudé dítky těchto školek a českých škol obecných v Husovicích pomůckami učebnými, šatsvem a pod." [35]. Došlo zde tedy k posunu, co se týká účelu. Jmění spolkové tvořil po novu i veškerý fundus školky, pokud byl v inventáři spolkového majetku jako vlastnictví zapsán. Zápisné se změnilo na 20 haléřů, což ale odpovídá přesně 10 krejcarům (1 krejcar = 2 haléře a 1 zlatý = 2 koruny), roční příspěvek stoupl na nejméně 60 krejcarů respektive 1.20 koruny [36]. V pádu rozejití nebo rozpuštění spolku měl tento odevzdat celé své jmění místní školní radě, která měla býti povinna použít toto jmění v prvé řadě ve prospěch českých mateřských škol a ve druhé řadě ve prospěch žactva českých obecných škol [37].

Již 7. listopadu 1895 koupil Krejcarový spolek od manželů Ignáce a Terezie Spitzrových dům číslo popisné 49 s příslušenstvím v Husovicích. Velmi pravděpodobně s tímto obchodem souvisí hypotéční dlužní list na 6 500 zlatých od Cyrilo-Metodějské záložny, zmiňovaný v oznámení na c. k. okresní hejtmanství ze dne 13. února 1896 [38]. V Moravském zemském archivu se k tomuto spolku nalézá poměrně dost hlášení slavným c. k. úřadům a hlášení neméně slavným prvorepublikovým úřadům. Zatímco ve stanovách je za zakládající komitét podepsán jistý František Volejník, 8. září 1893 byl zvolen za předsedu spolku MUDr. Viktor Šlechta a jednatelem se stal Jan Bílek [39]. Výše zmíněné stanovy z 1. května 1895 podepsal jako předseda Reinhold Keprt a jako jednatel Eduard Kalous. Reinhold Keprt byl předsedou spolku zvolen již roku 1892 a byl soukromým úředníkem u jistého doktora, za jednatele byl tehdy zvolen Ferdinand Navrátil, sazeč písma [40]. Ale už v září 1895 se uvádí jako předseda spolku Karel Valík, tovární mistr a majitel domu a jako jednatel Vincenc Havlíček, učitel. Většina členů výboru pak měla pocházet z Husovic [41]. K roku 1908 vykazoval spolek 90 přispívajících členů [42]. Perličkou, ukazující na úřední popotahování spolků, je pokárání z roku 1931 za to, že spolek neoznámil policejnímu ředitelství konání valné chůze a neoznámil jméno a bydliště členstva spolku. Tím se dopustily osoby zastupující spolek přestupku [43]. Roku 1932 prošel spolek určitou krizí. Na valné hromadě dne 13. července 1932 byly vyzvány učitelky mateřských školek ohledně toho, zda chtějí dále zůstati činné v uvedeném spolku anebo ne. Na mimořádné valné hromadě se mělo dohodnout, zda bude spolek pokračovat v činnosti anebo nebude [44].

Dále se zachovala hlášení o pořádání různých slavností. Například 19. srpna 1894 chtěl spolek pořádat velkou národní slavnost za účinkování Třebíčské kapely. Částí těchto slavností měl být koncert, přivítání domácích i cizích spolků, výlet do Cacovic a třeba i taneční zábava. Přičemž: "Čistý výnos věnován ku podpoře chudých českých dítek v Husovicích.". Slavnosti se měla zúčastnit celá řada spolků - většinou tělocvičné jednoty Sokol, dobrovolní hasiči, různé besedy a oborové spolky pracujících z Husovic, Obřan, Králova Pole a Brna [45]. Různé zábavy spolek konal i v dalších letech. 27. listopadu 1910 například měl konat v Sokolovně zábavný večírek spojený s bufetem. K této zábavě se zachoval i program, který vedle písní a hudby zahrnoval i přednášku c. k. okresního soudce Mézla o péči o dítě. Čistý výnos měl připadnou mateřským školám v Husovicích. Vstupné mělo činit 40 haléřů. Tehdy byl již předsedou spolku František Tres, obchodník v Husovicích [46]. Tento byl dlouholetým předsedou spolku a provozoval knihkupectví a papírnictví. Roku 1925 se předsedou spolku stal Viktor Vendolský, správce skladu piva a jednatelem Rudolf Hudec, účetní rada [47]. I v dalších letech se funkcionáři spolku obměňovali. 

Dne 3. prosince 1936 se měla konat valná hromada, jež se měla zabývat mimo jiné i: "Návrh na rozpuštění spolku splynutím spolku se spolkem jiným, tentýž účel sledujícím." [48]. Obtížně čitelný zápis z této valné hromady uvádí, že spolek trval déle než 45 roků a důvodem jeho rozpuštění měla být úplná neúčast členů. Poslední vánoční nadílku měl spolek konat roku 1932. Spolek měl vůči svému předsedovi Františku Růžičkovi od té doby  dluh, kterýž byl spolku z podstatné části předsedou prominut. Předseda zaplatil za spolek i daně a poplatky. Rovněž se zde konstatuje, že samy učitelky mateřských škol mařily svou svéhlavostí činnost spolku, týkající se pořádání letních zahradních radovánek, což byl pro spolek velký finanční zdroj apod. Spolek byl proto jednohlasně rozpuštěn [49]. O odchodu členů spolku do jiného spolku zde není žádná zmínka, i když vyloučit se to nedá. Taktéž zde není žádná zmínka o výše uvedené nemovitosti. Je patrné, že na zánik spolku měl vliv nezájem učitelek, kterých se však činnost spolku pochopitelně úzce týkala. Zřejmě tehdy už měly husovické mateřské školy dostatek financí z veřejných anebo jiných zdrojů. Dne 17. prosince 1937 dal Zemský úřad v Brně příkaz Policejnímu ředitelství v Brně k vymazání spolku z rejstříku spolků [50]. A to byla finální tečka za Krejcarovým spolkem v Husovicích a jeho dlouhou historií. O něco později přišla doba masových fašistických hnutí nacionálně socialistického a komunistického typu, které by stejně spolek pohřbily.

[27] Moravský zemský archiv (dále jen MZA), B26, 2573, čj. 117545 Stanovy Krejcarového spolku ku podpoře chudých žáků českých škol v Husovicích, § 1.
[28] Tamtéž, § 2.
[29] Tamtéž, § 4. a 5.
[30] Tamtéž, § 7. a 8.
[31] Tamtéž, § 9. až 11.
[32] Tamtéž, §  12.
[33] Tamtéž, § 13., 19. a 23.
[34] Tamtéž, § 22.
[35] MZA, B26, 2573, čj. 117545 Stanovy Krejcarového spolku v Husovicích, § 1. a 2.
[36] Tamtéž, § 4., 5. a 6.
[37] Tamtéž, § 23.
[38] MZA, B26, 2573, čj. 117545, Oznámení c. k. okresnímu hejtmanství ze dne 12. XI. 1895 a 13. II. 1896.
[39] Tamtéž, Oznámení c. k. okresnímu hejtmanství v Brně ze dne 15. IX. 1893.
[40] MZA, B26, 2573, čj. 117545, Stanovy Krejcarového spolku v Husovicích a Oznámení c. k. okresnímu hejtmanství v Brně ze dne 15. XI. 1892.
[41] MZA, B26, 2573, čj. 117545, Oznámení c. k. okresnímu hejtmanství ze dne 26. IX. 1895.
[42] Tamtéž, Oznámení c. k. okresnímu hejtmanství v Brně ze dne 27. IV. 1908.
[43] MZA, B26, 2573, čj. 117545, číslo 29328 ad/I.
[44] MZA, B26, 2573, čj. 117545, Okresní policejní komisařství v Husovicích, podáno 20. VI. 1932 (?)).
[45] Tamtéž, Oznámení c. k. okresnímu hejtmanství ze dne 16. VIII. 1894.
[46] Tamtéž, Oznámení c. k. policejnímu ředitelství (expozituře) v Brně ze dne 23. XI. 1910.
[47] Tamtéž, Oznámení policejnímu komisařství v Husovicích, nedatováno.
[48] Tamtéž, policejnímu komisařství v Husovicích ze dne 27. XI. 1936.
[49] MZA, B26, 2573, čj. 117545, Protokol o valné hromadě Krejcarového spolku v Husovicích ze dne 11. II. 1937.
[50] MZA, B26, 2573, čj. 117545, Zemský úřad v Brně, čj. 46397/III-13.