Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Komunisté o nedostatcích, pracovní morálce, nečistotě a zastaralosti průmyslu.

Po listopadové revoluci odešla do historie velká část českého textilního průmyslu. Běžně se soudí, že tato část podlehla tlaku nové konkurence z Asie a nepovedené privatizaci. Na tom pravda nějaká bude, protože za poslední dobu se značně zmenšil textilní průmysl i v méně vyspělých státech vyspělé Evropy, které nebyly součástí komunistického bloku. V těch hodně vyspělých zemích zmizel ve prospěch jiných odvětví už relativně před dávnou dobou. V této části si však ukážeme, že takový pohled není úplný, a že ve skutečnosti tento průmysl již značně upadl v době vlády komunismu

Prý někdy za komunistů nebývalo maso a jiné věci, tvrdí a píší někteří lidé. Bohužel se tito lidé pak již většinou neobtěžují uvést nějaké konkrétní příklady a uvést případně i prameny, ze kterých čerpali. V dějepisné literatuře lze přitom nalézt k tomuto tématu poměrně dost věcí.

Kdyby hledal člověk něco, co nejvíce zdražilo od dob komunismu, tak by velmi pravděpodobně skončil u vodného a stočného. Stránka Zakomunistu.cz uvádí k roku 2011 zdražení od dob revoluce o nějakých 1 177 % [1]. Otázkou je, jak bylo této nízké ceny za komunismu dosaženo? Pravděpodobně existovaly tehdy vyšší dotace odvětví vodárenství. Tehdy bylo obvyklé, že stát poskytoval komunálním podnikům dotace. Přirozeně stát ty peníze nejprve vzal podnikům a občanům vyplatil nižší mzdy. To bylo výhodné, protože to není přímo viditelné a vypadá to opticky lépe. Existuje ještě jedna metoda, která umožňuje účtovat nižší ceny za vodné a stočné. Tu si nyní přiblížíme. Jde o "čepování" málo kvalitní vody a neudržování vodárenských a kanalizačních sítí. Vedle toho mohly působit samozřejmě i jiné vlivy. Dejme slovo prvně dějepisným knihám a pak tehdejším vládcům.