Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Sovětský svaz používal (nejen) během druhé světové války obrovské množství západních a německých technologií, které mu umožnily vyhrát druhou světovou válku, a lze si jen obtížně představit, že by se bez nich mohl obejít. V této obsáhlé stati si ukážeme, že téměř všechny stíhací letouny a řada jiných bojových sovětských letounů používaných za druhé světové války používala upravené či neupravené kopie západních leteckých motorů. 

Kniha „Poslední večeře: cesta mezi opuštěné křesťany v arabském světě“ od dánského novinář Klause Wivela se objevila na pultech knihkupectví koncem roku 2018. Protože mne zajímá život náboženských menšin v převážně muslimských státech, nemohl jsem tuto knihu minout. Wivel se v ní zabývá životem (nejen) křesťanů v následujících čtyřech zemích Blízkého východu: Palestina, Egypt, Libanon a Irák. V této stati přiblížím jeho poznatky ze dvou zemí, a to sice z Egypta a Libanonu. Důvodem je to, že tyto země jsou přece jen v posledních letech poněkud stabilnější a platí mezi arabskými zeměmi za ty se střední úrovní blahobytu. Egypt je navíc oblíbená turistická destinace. 

Představme si světovou vládu, demokraticky zvolenou podle principu jeden člověk jeden hlas v celosvětovém měřítku. Jaký bude pravděpodobně výsledek voleb? Nejpravděpodobněji dostaneme čínsko-indickou koaliční vládu. A co by nejpravděpodobněji tato vláda rozhodla, aby uspokojila svoje podporovatele a byla znovu zvolena? Tato vláda by pravděpodobně zjistila, že tzv. západní svět má příliš mnoho bohatství a zbytek světa, obzvláště Čína a Indie má příliš málo, a tak by se stala nezbytnou systematická redistribuce bohatství a příjmu. Nebo si představme, že v naší vlastní zemi by bylo hlasovací právo rozšířeno na sedmileté děti. Zatímco vláda by pravděpodobně nebyla obsazena dětmi, její politiky by většinou rozhodně odrážely „oprávněné zájmy“ dětí k zajištění „adekvátního“ a „rovného“ přístupu k „bezplatným“ smaženým hranolkům, limonádě a videím. 

Představme si světovou vládu, demokraticky zvolenou podle principu jeden člověk jeden hlas v celosvětovém měřítku. Jaký bude pravděpodobně výsledek voleb? Nejpravděpodobněji dostaneme čínsko-indickou koaliční vládu. A co by nejpravděpodobněji tato vláda rozhodla, aby uspokojila svoje podporovatele a byla znovu zvolena? Tato vláda by pravděpodobně zjistila, že tzv. západní svět má příliš mnoho bohatství a zbytek světa, obzvláště Čína a Indie má příliš málo, a tak by se stala nezbytnou systematická redistribuce bohatství a příjmu. Nebo si představme, že v naší vlastní zemi by bylo hlasovací právo rozšířeno na sedmileté děti. Zatímco vláda by pravděpodobně nebyla obsazena dětmi, její politiky by většinou rozhodně odrážely „oprávněné zájmy“ dětí k zajištění „adekvátního“ a „rovného“ přístupu k „bezplatným“ smaženým hranolkům, limonádě a videím. 

Karel Menger zakladatel Rakouské ekonomické školy, vyjádřil ve své eseji “On The Origins of Money” zásadní pohled: zboží soutěžící na trhu se stává peněžním mediem směny. Nejvíce prodávané zboží se nejpravděpodobněji stane prostředkem směny a eventuálně se z něho stanou peníze. V 5. kapitole zvané „O příčině rozdílných stupňů obchodovatelnosti komodit“, Menger psal o způsobech jakými mohou býti rozdílné komodity rozlišovány. Mohou být tyto způsoby aplikovány na kryptoměny pro to, abychom porozuměli, které z nich jsou obchodovatelnější?