Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Další věc, která to od mistra Jana schytala je turistický průmysl. Velký koryfej sociologie ve své knize "Abeceda prosperity" tvrdí v hesle "Turistický průmysl", že turistický průmysl je hospodářské odvětví, jehož základem je rutinní péče o velkochov masových turistů. Jste-li turista a cestovatel, tak jste vlastně něco jako dobytek. Zřejmě jde o nenápadný odkaz na Kellerova předchůdce socialistického dobroděje Saint-Simona.

20. ledna 2016 18-ti letá Laura Hillier zemřela obklopená svou rodinou, když čekala na transplantaci kmenových buněk k léčbě její akutní myeloidní leukémie. Laura nezemřela, kvůli nedostatku kostní dřeně dárců, protože vícero odpovídajících dárců bylo identifikováno o šest měsíců dříve. Jaksi, Laura byla na čekacím listě na lůžko v nemocnici – a mezitím na stálé vysilující chemoterapii. Vidíte, Laura měla smůlu, protože žila v Kanadě, kde vládou poskytována zdravotní péče „zdarma“ produkuje akutní nedostatek nemocničních lůžek pro pacienty potřebující transplantaci. Lokální Ontarijská nemocnice, která léčila Lauru, provádí jen 5 operací kmenových buněk za měsíc a Laura byla 33. na čekacím listě, zatímco dárci byli nalezeni v červenci 2015. Lauřina matka se pokoušela najít jinou nemocnici k provedení operace, ale objevila čekací listy všude v Ontariu stejně jako v celé Kanadě.

Původní série článků "U rudého snědeného krámu" (vyšlo původně na www.mises.cz), z které byla extrahována notně zkrácená verze v podobě série článků "Za komunistů bylo lépe?". Vzhledem ke značné rozsáhlosti této série jsem ji rozčlenil na menší úseky. Tuto sérii jistě není nutné číst celou, stačí se tu a tam občas začíst a nahlédnout do časů minulých. Tato série článků je zde na webu dostupná celá v jednom pdf dokumentu.

Tento článek bude spíše pokusem o nástin, který má za cíl alespoň částečně přiblížit rozmanitost sociální péče včetně přístupu ke vzdělání v době tzv. divokého kapitalismu (tj. 19. století) na Moravě a v Rakouském Slezsku. Bude už druhým mým takovýmto pokusem. V potaz vezmu i volněji s těmito související aktivity, jako třeba konzumní a vzdělávací spolky či péče podnikatelů o jejich zaměstnance. Vše s přesahem do doby první československé republiky. Sledovat budu jak dobročinné, tak svépomocné aktivity. Protože shromážděných údajů je velké množství, rozhodl jsem se kapitolu pojat jako procházku po několika menších moravských a slezských městech a případně jejich okolí, byť nejde vzhledem k tématu o příliš záživné čtení. Menší města znamenají ovšem, že článek může být kratší.

Pokus ruských bolševiků a německých nacionálních socialistů transformovat socialismus z programu do reality se nemusel potýkat s problémem ekonomické kalkulace za socialismu. Tyto dva socialistické systémy pracují ve světě, jehož velká část ještě lne k tržní ekonomice. Vládci těchto socialistických států provádějí kalkulace, dle kterých se rozhodují, na základě cen ustavených v zahraničí. Bez pomoci těchto cen by jejich akce byly bezcílné a bez plánu. Jen pokud se odvolávají na cenový systém, jsou schopni kalkulovat, vést účty a připravovat svoje plány. S tímto faktem na paměti můžeme souhlasit s tvrzením různých socialistických autorů a politiků, že socialismus v jedné nebo jen několika zemích není ještě pravým socialismem. Samozřejmě tito lidé přikládají svému tvrzení rozdílný význam. Snaží se říci, že plného požehnání socialismu, může být dosaženo jen v celý svět zahrnující socialistické komunitě. Zbytek z nás, naproti tomu musí uznat, že socialismus vyústí v kompletní chaos právě, jestliže je aplikován ve větší části světa.

Zhruba před rokem se u města Polná (okres Jihlava) konala zvláštní vzpomínková akce na místě kde byla zavražděna roku 1899 křesťanská dívka Anežka Hrůzová.

Další položkou, která to od profesora Kellera schytala, jsou zábavní parky.

Původní série článků "U rudého snědeného krámu" (vyšlo původně na www.mises.cz), z které byla extrahována notně zkrácená verze v podobě série článků "Za komunistů bylo lépe?". Vzhledem ke značné rozsáhlosti této série jsem ji rozčlenil na menší úseky. Tuto sérii jistě není nutné číst celou, stačí se tu a tam občas začíst a nahlédnout do časů minulých. Tato série článků je zde na webu dostupná celá v jednom pdf dokumentu.

Podle oficiálních webových stránek Bílého domu, je konečným cílem vzdělávání "pomoci obnovit středostavovské jistoty". Takový postoj je překvapivě poctivý v politickém prostředí stavěném na klamu. Obamova administrativa se nepokouší ukrýt ten fakt, že povinné veřejné školství je státním nástrojem pro manipulaci s třídní strukturou. To je jak historickým, tak ekonomickým faktem.

V této stati se pokusím osvětlit, co je hlavním problémem v případě současné vlny imigrace do Evropy. Prvně je nutné uvést, že problém imigrace je především problémem některých států Západu. Například Německa, Francie, Rakouska nebo Švédska. U nás zatím nejde o vážný problém. Do budoucna však nelze problémy vyloučit. Ve svobodné společnosti znamená imigrace dobrovolnou výměnu majetkových titulů. Nově příchozí si typicky pronajme nebo odkoupí nějaký pozemek či byt anebo totéž může získat třeba dočasně darem.

Po nějakou dobu jsem měl možnost číst fórum Strany svobodných občanů čili Svobodných (člen jsem nikdy nebyl, příznivectví ukončeno k IV/2016, pokud se někde objevuji jako příznivce i nadále, tak to není pravda), stejně jako jsem četl některé jejich příspěvky, facebooky, blogy atd., zde je tedy moje hodnocení tohoto subjektu.