Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ekonomie

Rubriky

Příspěvky

Ruská ekonomika ve světle západní statistiky

24. 2. 2019

| Rubrika: Ekonomie

O Rusku se lze toho dočíst u nás za poslední léta poměrně dost. Ovšem nejde většinou příliš o objektivní čtení. Jedna skupina pisatelů haní vše, co je s Ruskem spojené a vidí ruské agenty doslova za každým stromem. Druhá skupina zase až poněkud mesianisticky očekává, že nás Rusko nějakým způsobem spasí, a to přesto, že je od nás ca 1 000 km daleko. V tomto článku bych se chtěl podívat na ekonomickou úroveň Ruska, o které jedni tvrdí, že je velmi slabá, zatímco druzí ji nejspíše poněkud přeceňují. Využiji k tomu západní statiku. Samozřejmě ta může být proti Rusku zaujatá, i tak snad může pro nějakou orientaci sloužit (a autor také neumí rusky, aby si mohl přečíst ruskou statistiku).

 

Frakční bankovnictví a peníze kryté cennými papíry a majetkem dlužníka

3. 2. 2019

| Rubrika: Ekonomie

V minulosti poměrně živé diskuse o 100 % bankovních rezervách, jsou dnes již v řadách libertariánů a příznivců Rakouské ekonomické školy, téměř zapomenuty. Jedním z argumentů, který byl vznesen na podporu bankovnictví s částečnými rezervami (tedy s méně než 100 % rezervami vůči vkladům) byl ten názor, že poskytování úvěrů, při kterém vznikají i nové peníze, je podloženo různými aktivy, jako je třeba dluhopis, jiný cenný papír či majetek dlužníka, a že tedy svým způsobem jde o nějaké krytí nově vzniklých peněz. Čili depositní (vlastně všechny fiduciární) peníze tedy nevznikají z ničeho, ale jsou navázány na nějaké aktivum. Tuto teorii se tu budeme snažit prozkoumat.

 

Teorie reálných zůstatků a hospodářská krize

24. 12. 2018

| Rubrika: Ekonomie

S jednou z myšlenkově pozoruhodných teorií stran problému hospodářských krizí přišel izraelský ekonom Don Patinkin (1922-1995). Ekonom z jehož prací později vycházel mnohem slavnější M. Friedman. Patinkinova teorie spočívá na reálných peněžních zůstatcích. Patinkin definoval reálný peněžní zůstatek jako množství peněz z hlediska kupní síly, které si ekonomický subjekt ponechává jako podíl svého důchodu. Člověk pak přizpůsobuje svoje zůstatky peněžních hotovostí tak, aby udržoval žádoucí vztah mezi reálnou hodnotou zůstatků a výdaji na nákup statků a služeb.

 

Soukromá MHD: Užhorod

19. 12. 2018

| Rubrika: Ekonomie

Město Užhorod centrum někdejší Podkarpatské Rusi zavede moderní městskou hromadnou dopravu. Alespoň to plyne ze zprávy odborného webu „Československý dopravák“ . Možná dost lidí napadne, že v 114 tisícovém (k 1. lednu 2018) městě tedy žádná veřejné doprava nemohla existovat. Jenže tak tomu není. Lidé zde poptávali hromadnou dopravu a soukromá hromadná doprava zde tedy byla. Výše zmíněný časopis uvádí, že Městská doprava byla v minulosti (čili za SSSR) zajišťována autobusy. Po osamostatnění Ukrajiny (v roce 1991) převzaly postupně úlohu MHD soukromníci s tzv. maršrutkami – minibusy mnohdy budícími oprávněné obavy o jejich technickém stavu. Město v posledních letech vnímalo absenci moderní MHD jako jeden z výrazných problémů a v roce 2017 se rozhodlo, že pořídí celkem 10 dvanáctimetrových autobusů, které by se měly stát zárodkem nového systému MHD. Ano některé z minibusů nebyly zrovna v nejlepším stavu, ale o jiných se to říci zřejmě nedá a zdají se býti i přes své stáří ve slušném udržovaném stavu. Navíc situace odpovídá tak nějak i hospodářskému stavu země. Viz třeba podle fotek v odkazech v této poznámce. Ostatně mezi osobními automobily je zde pořád dost vidět staré žigulíky.

 

Skrytá nástraha penzijního připojištění

1. 9. 2018

| Rubrika: Ekonomie

Dost lidí je si vědomo toho, že do budoucna nebudou státní starobní důchody zrovna dvakrát valné. Díky zadlužení státu, prodlužující se délce života, rostoucímu počtu důchodců, nákladů na zdravotnictví, inflaci, nízkému hospodářskému růstu, omezování lidské činorodosti regulacemi a podobně hrozí, že starobní důchody vyplácené státem budou dosti nízké. K tomu se bude muset zvednout věková hranice pro odchod do důchodu. Řada lidí si proto na starobní důchod spoří a snaží se tak nespoléhat jen na stát. Někteří ekonomové se ovšem domnívají, že tyto úspory nejsou dostatečné, větší úspory však neumožňuje dost vysoké daňové zatížení pracujících. Tomu se zde ovšem věnovat nebudeme. Zpět tedy k důchodovému spoření. Ke spoření lidé mimo jiné využívají i penzijní fondy. Ty však mají jeden skrytý háček. Člověk si musí být totiž vědom do čeho investuje.

 

ČNB a hypotéky

13. 7. 2018

| Rubrika: Ekonomie

ČNB se rozhodla zakročit proti hypotékám. Nová pravidla ČNB požadují, aby celkový dluh klienta banky nepřesahoval devítinásobek ročního čistého příjmu a současně měsíční splátka dluhů byla nejvýše 45 procent měsíčního čistého příjmu. ČNB v minulosti při sledování keynesiánské anticyklické politiky a při snaze eliminovat posílení koruny vůči euru, z důvodu kvantitativního uvolňování dalších a dalších eur do ekonomiky Eurozóny ze strany ECB, zaplavila českou ekonomiku (prostřednictví komerčních bank) velkým množstvím nových korun.

 

MHD zdarma ve Frýdku-Místku a jeho selhání

7. 7. 2018

| Rubrika: Ekonomie

MHD zdarma se stalo fenoménem posledních několika let. V České republice jezdí už v šesti městech.

 

Silvio Gesell a kazící se peníze

11. 5. 2018

| Rubrika: Ekonomie

Silvio Gesell (1862-1930) byl německým obchodníkem, ekonomem-samoukem a reformátorem. Je znám zejména pro svou teorii tzv. kazících se peněz. A na tu se nyní podíváme blíže.

 

Karel Engliš o demokracii aneb egoismus ve veřejné volbě

7. 4. 2018

| Rubrika: Ekonomie

Psal se rok 1933 a vynikající český ekonom a zároveň i pedagog a i politik Karel Engliš vydal v časopisu "Obzor národohospodářský" studii pod názvem "Demokracie a státní působnost". Karel Engliš byl vedle Františka Čuhela [1] jedním z mála českých ekonomů, kteří obohatili světovou ekonomickou vědu. Byl a bývá řazen k rakouské ekonomické škola (i když je to pravda spíše ve volnějším smyslu). Známým se stal zejména svou teorií účelovosti lidského jednání.

 

Evropa zpomaluje – a je již zahnána do kouta

29. 3. 2018

| Rubrika: Ekonomie

Konsensus ohledně eurozóny zůstává euforicky optimistický. Nicméně první data za rok 2018 jsou znepokojující. Zatímco konsensus očekává pro Evropu silný rok 2018, předstihová data začínají pochybovat o optimistických očekáváních.