Libertariánský Institut Eugena von Böhm-Bawerka

V této stati budu argumentovat, že lidské rasy existují, podívám se na nejběžnější argumenty, které slýchám, a které preferují popírání ras a vysvětlím, proč si myslím, že se ve skutečnosti tyto argumenty mýlí. Je poněkud matoucí hovořit o tom zda jsou anebo nejsou rasy „reálné“. Lidská rasa je geograficky definovaný soubor populací, které spolu v minulosti, pokud ne dnes, žily společně a množily se se sebou navzájem více než se množily s cizími lidmi. Majíce tuto definici, je zřejmé, že rasy jsou reálné, protože lidé pocházející z Afriky, Evropy, východní Asie a tak dále jsou reální. Lepší otázkou je to, zda je anebo není užitečné kategorizovat lidi podle rasy. Samozřejmě, to přináší dále otázku „užitečné pro co?“. Nu, já budu argumentovat, že rasa je platnou vědeckou kategorií a věda je byznys o předpovídání a vysvětlování světa. Kategorie nám pomáhají předvídat věci tam, kde jsou mezi nimi rozdíly. Jestliže předměty v jedné kategorii jsou těžší než předměty v druhé kategorii, potom můžeme predikovat váhu předmětu pomocí použití tohoto kategorizačního schématu. Kategorie nám pomáhají vysvětlovat věci, když víme, že něco patří do nějaké kategorie, to nám dává pevný bod o tom proč tato věc má nějakou vlastnost.

Jako libertarián říkám: kuřte třeba fúry, šňupejte kokain, navštěvujte prostitutky, vybírejte si své pohlaví, berte si koho chcete, cokoliv. Dokud na mne neuvalujete náklady, nemám důvod k zásahu. Ale to neznamená, že jsem povinnen oslavovat takováto rozhodnutí – i jako libertarián. Nicméně, je to kulturní záležitost. Věřím, že zde není jediný příklad v historii, kdy by rostoucí libertinská kultura nezničila předchozí převažující kulturu do pár generací. Dekadence přichází s náklady.

„Část islámu, která je politická, není jako kterékoliv jiné náboženství“
Fayez El Giheny

"Pokud si muslimové chtějí místo našeho občanského zákoníku uspořádat svoje soukromé vztahy podle práva šaría, proč by nám to mělo vadit?" (Ing. Martin Pánek, ředitel Liberálního institutu)

Tento článek pojednává o situaci Koptů v moderním Egyptě. Koptové jsou etnikem, které bylo usazené v Egyptě před příchodem Arabů. A jde zároveň o náboženskou menšinu, která ve většinově islámské společnosti vyznává křesťanství. Koptů je dle odhadů od 5 do 15 % obyvatel Egypta (Viz anglická wikipedie, heslo „Christianity in Egypt“), čili jde o dost velkou menšinu s miliony osob. Jako podklad mi pomůže kniha „O islamizaci a demokracii v Egyptě“ americko-koptského profesora Fayeza El Giheny, který z Egypta pochází a kniha našich religionistů, orientalistů a historiků ve „Stínu islámu“. Stať v podstatě ilustruje život náboženské menšiny v relativně moderním, celkem otevřeném (běžná dovolenková destinace) a hospodářsky relativně úspěšnějším muslimském státě.

A trestných činů je i přes znatelný pokles pořád více než tehdy.

Rok 2018 byl, co se týká počtu vražd (a pokusů) čtvrtý nejlepší od roku 1974 (vyjma roků 1976, 1977 a 1980). 

V této stati se krátce zamyslíme nad kriminalitou dnes a v. 80. letech 20. století. Podkladem je starší článek z roku 2014, který jsem až na drobnosti neupravoval. Na závěr ovšem nechybí pohled na současnou situaci a další aktualizace lze najít v poznámkách. 

Kniha "Velký starý muž: Kniha o Masarykovy" byla sepsána roku 1938 sudetoněmeckým sociálním demokratem Josefem Hofbauerem, který Masaryka poměrně dost obdivoval, i když ne nekriticky. Kniha představuje zajímavý pohled na prvního československého presidenta z pohledu Němce, tedy jakoby pohled z druhé strany. 

Četl jsem knihu nazvanou „Království a právo“. Je to fascinující kniha – pokrývající vývoj království od raného středověku do pozdního středověku; více méně od pádu Římské říše do založení moderních národních států. Z Amazonu: „Prvně vyšla kniha roku 1914, jde o jednu z nejdůležitějších studií raného konstitučního práva. Fritz Kern [1884-1950] sledoval diskuse o státu v 9., 11 a 13. Století, pravidelně se tázal, čí práva byla prvořadá. Byla to práva panovníka nebo lidu? Kern umísťuje původ této debaty, která pokračovala do 20. století, v církevní doktríně a historii raných německých států. Demonstroval, že interakce „těchto dvou sad vlivů v konfliktu a alianci připravila půdu pro nový názor ve vztahu mezi panovníky a ovládanými a položilo základy jak absolutistické tak konstituční teorie.“

O Rusku se lze toho dočíst u nás za poslední léta poměrně dost. Ovšem nejde většinou příliš o objektivní čtení. Jedna skupina pisatelů haní vše, co je s Ruskem spojené a vidí ruské agenty doslova za každým stromem. Druhá skupina zase až poněkud mesianisticky očekává, že nás Rusko nějakým způsobem spasí, a to přesto, že je od nás ca 1 000 km daleko. V tomto článku bych se chtěl podívat na ekonomickou úroveň Ruska, o které jedni tvrdí, že je velmi slabá, zatímco druzí ji nejspíše poněkud přeceňují. Využiji k tomu západní statiku. Samozřejmě ta může být proti Rusku zaujatá, i tak snad může pro nějakou orientaci sloužit (a autor také neumí rusky, aby si mohl přečíst ruskou statistiku).

Může za situaci Romů většinová společnost? Možná ano, ale v případě zdraví to neplatí. Podívejme se, co se o zdraví Romů píše v časopise „Sociální práce/Sociálná práca“ o zdravotním stavu romské populace. Tento časopis vydává „Asociace vzdělavatelů v sociální práci“, která sídlí v Brně v budově Fakulty sociálních studií zdejší Masarykovy univerzity. Členy této asociace jsou veřejné univerzity a střední školy, případně i soukromé školy a podobně.

V minulosti poměrně živé diskuse o 100 % bankovních rezervách, jsou dnes již v řadách libertariánů a příznivců Rakouské ekonomické školy, téměř zapomenuty. Jedním z argumentů, který byl vznesen na podporu bankovnictví s částečnými rezervami (tedy s méně než 100 % rezervami vůči vkladům) byl ten názor, že poskytování úvěrů, při kterém vznikají i nové peníze, je podloženo různými aktivy, jako je třeba dluhopis, jiný cenný papír či majetek dlužníka, a že tedy svým způsobem jde o nějaké krytí nově vzniklých peněz. Čili depositní (vlastně všechny fiduciární) peníze tedy nevznikají z ničeho, ale jsou navázány na nějaké aktivum. Tuto teorii se tu budeme snažit prozkoumat.

Spisovatel G. K. Chesterton nazval rodinu anarchistickou institucí. Mínil tím, že rodina nevyžaduje žádnou aktivitu státu, aby vznikla. Její existence plyne z fixních skutečností v nátuře člověka, s její formou vytříbenou rozvojem sexuálních norem a pokrokem civilizace. Toto pozorování je konzistentní s brilantní diskusí stran rodiny v mistrovském díle Ludwiga von Misese knize „Socialismus“, prvně vyšlé roku 1922. Proč se zabývá Mises rodinou a manželstvím v ekonomické knize vyvracející socialismus? Mises porozuměl – na rozdíl od mnoha ekonomů dneška – že odpůrci svobodné společnosti mají širší agendu, která obvykle začíná útokem na nejvíce rozhodující buržoasní instituci.

Je jednoduché tvrdit, že Evropská unie a zvláště Eurozóna je finanční a systémovou časovanou bombou, čekající co se stane. Mnoho komentářů se zaměřuje na problémy, jako je Řecko, Itálie anebo hrozící záchrana Deutsche Bank, které jsou rutině záplatovány. To je ovšem chybné. Mašinérie Evropské centrální banky (ECB) a EU jsou zběhlé v řešení událostí tohoto druhu, většinou se tváří jako by se nic nedělo a skupují všechno. Jak Mario Draghi slavně řekl, „cokoliv se bere.“ Je zde jeden předpoklad, aby toto eskamotérství fungovalo. Peníze musí do finančního systému kontinuálně přitékat rychleji, než poptávka po nich expanduje, protože udržení hodnoty aktiv je klíčové. A ECB právě toto dělá, s pomocí záporných úroků z vkladů a svého 2.5 biliónového programu na nákup aktiv. Ale program tento měsíc končí, což povede pravděpodobně k bodu obratu, čímž začnou jít věci špatným směrem.

Tak daleko jak feminismus usiluje o přizpůsobení právní pozice ženy mužovi, tak daleko jak usiluje o to ženě nabídnout právní a ekonomickou svobodu k rozvinutí a jednání podle jejich sklonů, touhy a ekonomických okolností – tak potud nejde o nic více než o část velkého klasického liberálního hnutí, které obhajuje mírový a svobodný vývoj. Pokud jde feminismus za toto, útočí na instituce společenského života pod dojmem toho, že takhle budou odstraněny přírodní omezení, pak jde o duchovní dítě socialismu. Je charakteristikou socialismu objevovat ve společenských institucích původ nezměnitelných přírodních faktů a snažit se reformováním těchto institucí změnit přírodu.

Velká peněžní inflace v USA ohrožuje euro na existenci. Zde je predikce: jeho smrt nastane jako reakce na jiný monetární jev v USA – náhlé objevení se „deflační mezihry“. A to může nastat rychleji, než mnoho lidí očekává.

S jednou z myšlenkově pozoruhodných teorií stran problému hospodářských krizí přišel izraelský ekonom Don Patinkin (1922-1995). Ekonom z jehož prací později vycházel mnohem slavnější M. Friedman. Patinkinova teorie spočívá na reálných peněžních zůstatcích. Patinkin definoval reálný peněžní zůstatek jako množství peněz z hlediska kupní síly, které si ekonomický subjekt ponechává jako podíl svého důchodu. Člověk pak přizpůsobuje svoje zůstatky peněžních hotovostí tak, aby udržoval žádoucí vztah mezi reálnou hodnotou zůstatků a výdaji na nákup statků a služeb.

Město Užhorod centrum někdejší Podkarpatské Rusi zavede moderní městskou hromadnou dopravu. Alespoň to plyne ze zprávy odborného webu „Československý dopravák“ . Možná dost lidí napadne, že v 114 tisícovém (k 1. lednu 2018) městě tedy žádná veřejné doprava nemohla existovat. Jenže tak tomu není. Lidé zde poptávali hromadnou dopravu a soukromá hromadná doprava zde tedy byla. Výše zmíněný časopis uvádí, že Městská doprava byla v minulosti (čili za SSSR) zajišťována autobusy. Po osamostatnění Ukrajiny (v roce 1991) převzaly postupně úlohu MHD soukromníci s tzv. maršrutkami – minibusy mnohdy budícími oprávněné obavy o jejich technickém stavu. Město v posledních letech vnímalo absenci moderní MHD jako jeden z výrazných problémů a v roce 2017 se rozhodlo, že pořídí celkem 10 dvanáctimetrových autobusů, které by se měly stát zárodkem nového systému MHD. Ano některé z minibusů nebyly zrovna v nejlepším stavu, ale o jiných se to říci zřejmě nedá a zdají se býti i přes své stáří ve slušném udržovaném stavu. Navíc situace odpovídá tak nějak i hospodářskému stavu země. Viz třeba podle fotek v odkazech v této poznámce. Ostatně mezi osobními automobily je zde pořád dost vidět staré žigulíky.