Jdi na obsah Jdi na menu
 


Stránky o historii, ekonomii, ekonomické historii a liberalismu. Stránky jsou věnovány významnému rakouskému ekonomovi 19. a počátku 20. století Eugenovi Böhmovi von Bawerk. Tyto stránky mají především vzdělávací a informační účel a v neposlední řadě slouží k mému potěšení. Naopak zde prakticky vůbec nanejdete návrhy reforem anebo politická doporučení.

 

Autorem článků a publikací je H. Rajchenberk. Články a elektronické knihy autora jsou volně šiřitelné bez jakýchkoliv podmínek. Není na ně výslovně aplikován žádný copyright.

 

Upozornění: tyto stránky nemají, co dočinění s politickou korektností, tvrzením, že všichni lidé a národy jsou zcela stejné, levicovým "libertariánstvím", neomarxistickými ideály atd. Tyto stránky jsou zasvěceny pravicovému libertarianismu alá Mises, Rothbard, Hoppe atd.

 

Diskriminace ve svobodné společnosti

24. 5. 2018

| Rubrika: Liberalismus a jiné

Jak to bude s diskriminací ve svobodné společnosti? Bude jistě povolena. Různé zákony a nařízení, které ji dnes zakazují zmizí, a tím pádem bude lidem dovoleno diskriminovat. Z toho by se dalo dedukovat, že ve svobodné společnosti (svobodné od násilí) či společnosti minimálního státu celkově diskriminace naroste. Ale úplně tak jednoduché to zase není.

 

Bydlení dělníků versus vesničanů v dlouhém 19. století podruhé III

24. 5. 2018

| Rubrika: 19. století (divoký kapitalismus)

My se v této stati, podobně jako v předchozí stati na toto téma, zaměříme jen na jednu z okolností údajného zbídačování obyvatel v 19. století, a to na okolnost týkající se bydlení nižších vrstev obyvatelstva. Obecně se ví, že bydlení dělníků či jiných nižších vrstev v rozvíjejících se městech a jejich aglomeracích nebylo nic moc. Došlo zde však vůbec k nějakému zbídačování oproti původnímu stavu? Někdy pravděpodobně ano, ale jindy dozajista nikoliv. To si nyní ukážeme na několika příkladech bydlení městských nižších vrstev a na příkladech bydlení nižších vrstev převážně na vesnici.

 

Antialkorán - recenze

22. 5. 2018

| Rubrika: Recenze knih

Kniha Antialkorán českého spisovatele Patrika Ouředníka usazeného již delší dobu ve Francii se stala bestsellerem a dostalo se ji i ocenění (Magnesia Litera). Kniha se zabývá problémem Islámu a imigrace v současné Evropě. Nejde o žádné islamobijské (autor se vymezuje proti tzv. Konvičkovcům) ani sluníčkářské dílo. Naopak snaží se vyvarovat černobílého vidění. Kniha je utlá a přečtete ji za dva večery, obsahuje však mnoho zajímavostí a postřehů.

 

Bydlení dělníků versus vesničanů v dlouhém 19. století podruhé II

21. 5. 2018

| Rubrika: 19. století (divoký kapitalismus)

My se v této stati, podobně jako v předchozí stati na toto téma, zaměříme jen na jednu z okolností údajného zbídačování obyvatel v 19. století, a to na okolnost týkající se bydlení nižších vrstev obyvatelstva. Obecně se ví, že bydlení dělníků či jiných nižších vrstev v rozvíjejících se městech a jejich aglomeracích nebylo nic moc. Došlo zde však vůbec k nějakému zbídačování oproti původnímu stavu? Někdy pravděpodobně ano, ale jindy dozajista nikoliv. To si nyní ukážeme na několika příkladech bydlení městských nižších vrstev a na příkladech bydlení nižších vrstev převážně na vesnici.

 

Bydlení dělníků versus vesničanů v dlouhém 19. století podruhé I

15. 5. 2018

| Rubrika: 19. století (divoký kapitalismus)

My se v této stati, podobně jako v předchozí stati na toto téma, zaměříme jen na jednu z okolností údajného zbídačování obyvatel v 19. století, a to na okolnost týkající se bydlení nižších vrstev obyvatelstva. Obecně se ví, že bydlení dělníků či jiných nižších vrstev v rozvíjejících se městech a jejich aglomeracích nebylo nic moc. Došlo zde však vůbec k nějakému zbídačování oproti původnímu stavu? Někdy pravděpodobně ano, ale jindy dozajista nikoliv. To si nyní ukážeme na několika příkladech bydlení městských nižších vrstev a na příkladech bydlení nižších vrstev převážně na vesnici.

 

Silvio Gesell a kazící se peníze

11. 5. 2018

| Rubrika: Ekonomie

Silvio Gesell (1862-1930) byl německým obchodníkem, ekonomem-samoukem a reformátorem. Je znám zejména pro svou teorii tzv. kazících se peněz. A na tu se nyní podíváme blíže.

 

Edvard Beneš a socialismus II/II

5. 5. 2018

| Rubrika: Liberalismus a jiné

I když druhý československý president Edvard Beneš nikdy na rozdíl od T. G. Masaryka moc neměl a nemá pověst (klasického) liberála, občas tak bývá dnes označován. Častěji je však vykreslován jako člověk středu. Je to však omyl, Beneš byl od začátku své kariéry velmi levicově orientován. Dokonce lze říci, že na rozdíl od Masaryka, který byl ve své době poměrně velkým stoupencem státního intervencionismu, se Beneš pohyboval již v době před druhou světovou válkou spíše na hranici mezi intervencionismem a socialismem. Dokládá to řada citací z jeho děl. Některé z citací uvádím v této stati.

 

Edvard Beneš a socialismus I/II

1. 5. 2018

| Rubrika: Liberalismus a jiné

I když druhý československý president Edvard Beneš nikdy na rozdíl od T. G. Masaryka moc neměl a nemá pověst (klasického) liberála, občas tak bývá dnes označován. Častěji je však vykreslován jako člověk středu. Je to však omyl, Beneš byl od začátku své kariéry velmi levicově orientován. Dokonce lze říci, že na rozdíl od Masaryka, který byl ve své době poměrně velkým stoupencem státního intervencionismu, se Beneš pohyboval již v době před druhou světovou válkou spíše na hranici mezi intervencionismem a socialismem. Dokládá to řada citací z jeho děl. Některé z citací uvádím v této stati.

 

Proti válce v Sýrii

24. 4. 2018

| Rubrika: Liberalismus a jiné

President Donald Trump oznámil, že plánuje nové raketové útoky proti syrskému režimu v odpověď na údajné chemické útoky na syrské civilisty v povstalci drženém předměstí Damašku. Spojené státy nenabídly žádné důkazy o útoku, jelikož jak noviny Financial Times připustily potvrzení jakéhokoliv útoku, může trvat týdny. Navíc potvrzení toho, že se útok vůbec uskutečnil, není to samé, jako potvrzení toho, že za něj byl zodpovědný syrský režim. Trumpova administrativa má patrně malý zájem na takových technikáliích. Obhájci okamžité vojenské intervence argumentují, že důkazy by mohly být v mezičase ztraceny. Tak tedy absence důkazů je důkazem.

 

Nerovnost, kapitál a problém Pikettyho

17. 4. 2018

| Rubrika: Texty jiných autorů

Esej o knize "Anti-Piketty: Capital for the 21st Century" (autoři Jean-Philippe Delsol, Nicolas Lecaussin, and Emmanuel Martin, eds. Cato Institute, 2017).

 

Hitlerův nacionální socialismus v Sudetech

11. 4. 2018

| Rubrika: Komunismus

Hitlerův režim - nacionální socialismus - byl nejen extrémně nacionalistický, ale i výrazně socialistický, jak už z jeho názvu plyne. Z ekonomického a i historického hlediska je socialistický režim spojen s takovými věcmi, jako jsou nedostatky v zásobování, omezování či rovnou rušení možnosti podnikat, nekvalitní produkty, přídělový systém, fronty a podobně. Je jasné, že takovéto věci se musely nutně týkat i Hitlerova nacionálního socialismu. V této stati se podíváme na několik převážně sudetoněmeckých měst a na to, jak se v nich z hospodářského hlediska vyvíjela situace. Bude nás zajímat doba před druhou světovou válkou a doba první poloviny této války, kdy ještě nebyl tlak války na hospodářství tak velký, a kdy se ještě "pořádně" válčilo jen v některých měsících a jindy vládl relativní mír. Všimneme si i takových věcí, které souvisí se zglajchšaltováním společnosti, například rušení spolků apod.
 

 

Karel Engliš o demokracii aneb egoismus ve veřejné volbě

7. 4. 2018

| Rubrika: Ekonomie

Psal se rok 1933 a vynikající český ekonom a zároveň i pedagog a i politik Karel Engliš vydal v časopisu "Obzor národohospodářský" studii pod názvem "Demokracie a státní působnost". Karel Engliš byl vedle Františka Čuhela [1] jedním z mála českých ekonomů, kteří obohatili světovou ekonomickou vědu. Byl a bývá řazen k rakouské ekonomické škola (i když je to pravda spíše ve volnějším smyslu). Známým se stal zejména svou teorií účelovosti lidského jednání.

 

Svobodná společnost, rodina a příbuzní

1. 4. 2018

| Rubrika: Liberalismus a jiné

Jak to vlastně bude s rodinou a příbuznými ve svobodné společnosti? Tato otázka mne napadla při studiu různých dějepisných knih z doby dlouhého 19. století. Je pravdou, že nemůžeme přesně vědět, jaká bude situace za existence svobodné společnosti. Nicméně něco se dá přece jen odvodit pomocí logické dedukce. Jde zde především o převládající trend, jakým se budou události velmi pravděpodobně vyvíjet. Jaké tedy asi budou vztahy s rodinou a obecně příbuznými za existence svobodné společnosti respektive ve společnosti, kde neexistuje žádný nebo téměř žádný stát blahobytu? Pojďme si udělat krátké intelektuální cvičení.

 

Evropa zpomaluje – a je již zahnána do kouta

29. 3. 2018

| Rubrika: Ekonomie

Konsensus ohledně eurozóny zůstává euforicky optimistický. Nicméně první data za rok 2018 jsou znepokojující. Zatímco konsensus očekává pro Evropu silný rok 2018, předstihová data začínají pochybovat o optimistických očekáváních.

 

Patriarcha Řehoř III. o Sýrii, soužití s muslimy a uprchlické krizi

20. 3. 2018

| Rubrika: Liberalismus a jiné

Řehoř III. Laham byl patriarcha melchitské řeckokatolické církve od roku 2000 do roku 2017. Předtím pobýval od roku 1974 v Izraeli. Pobýval i v Libanonu a pochází ze Sýrie. Mnohokrát pobýval i v Evropě. Většinu života ovšem strávil v převážně muslimském prostředí.