Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ekonomie

Příspěvky

Nedokonalé a asymetrické informace - Hyperbolický jazyk vědců a jiné kratochvíle

18. 10. 2016

| Rubrika: Ekonomie

Je možné věřit vědcům? Někdy ano a někdy ani moc ne. Zlepšuje stát nějak informační tok od vědců k nám laikům? Možná někdy ano, ale nyní uvidíme, že ani ne.

 

"Abeceda prosperity" sociologa Jana Kellera

6. 10. 2016

| Rubrika: Ekonomie

O knize "Abeceda prosperity" sociologa Jana Kellera jsem napsal 11 článků. Psát další je celkem zbytečné. Výjimečně se dá s nějakou kapitolou z této knihy souhlasit (příkladem je třeba "Korupce" zmíněná výše). Jiné pro jejich hlubokomyslnost a brilantnost raději ani nekomentuji.

 

Je tzv. nedobrovolná nezaměstnanost vždy nedobrovolná? (II/II)

30. 9. 2016

| Rubrika: Ekonomie

V dřívějších dobách se na nezaměstnanost hledělo jako na něco, za co si může člověk sám a bralo se to jako morální selhání člověka. Tento pohled byť možná často pravdivý přehlížel fakt, že v dobách hospodářských krizí vyvolaných frakčním bankovnictvím, se dočasně ocitne bez práce nedobrovolně zpravidla řada lidí. Rovněž tak tento názor nebral v potaz to, že potřeby lidí nejsou konstantní, ale proměňují se a na to musí reagovat i výroba a tedy i struktura zaměstnanosti. To znamená, že i lidé, kteří chtějí pracovat, se občas musí bez práce ocitnout, protože je třeba opustit upadající odvětví, jejichž výrobky už spotřebitele neuspokojují a přesunout se do odvětví, které uspokojují potřeby spotřebitelů lépe. Použijeme-li historický případ, tak zaměstnanci museli opustiti výrobu povozů, klobouků a paruk a přejít do výroby lokomotiv, automobilů, ledniček, splachovacích záchodů, riflí atd. Takováto nezaměstnanost (ve standartním ekonomickém slovníku zvaná frikční) je pro hospodářství zcela nezbytná. A to bez ohledu na to, zda je zaměstnanec propuštěn anebo odešel dobrovolně. Dnes je však v pohledu na nezaměstnanost situace často opačná a řada lidí považuje nezaměstnanost za nedobrovolnou anebo převážně nedobrovolnou. Na nezaměstnanost se hledí často jako na selhání společnosti a společnost je volána k odpovědnosti. Avšak ve skutečnosti jde mnohdy o nezaměstnanost dobrovolnou. Někteří lidé pracovat buď nechtějí anebo v lepším případě pracují na černo, aby nemuseli platit daně a zároveň mohli pobírat dávky. O tom jsou následující vybrané zprávy, které jsem během pár let nasbíral (aniž bych je ovšem nějak zvláště aktivně vyhledával), a které dobrovolnou nezaměstnanost dobře ilustrují.

 

Je tzv. nedobrovolná nezaměstnanost vždy nedobrovolná? (I/II)

26. 9. 2016

| Rubrika: Ekonomie

V dřívějších dobách se na nezaměstnanost hledělo jako na něco, za co si může člověk sám a bralo se to jako morální selhání člověka. Tento pohled byť možná často pravdivý přehlížel fakt, že v dobách hospodářských krizí vyvolaných frakčním bankovnictvím, se dočasně ocitne bez práce nedobrovolně zpravidla řada lidí. Rovněž tak tento názor nebral v potaz to, že potřeby lidí nejsou konstantní, ale proměňují se a na to musí reagovat i výroba a tedy i struktura zaměstnanosti. To znamená, že i lidé, kteří chtějí pracovat, se občas musí bez práce ocitnout, protože je třeba opustit upadající odvětví, jejichž výrobky už spotřebitele neuspokojují a přesunout se do odvětví, které uspokojují potřeby spotřebitelů lépe. Použijeme-li historický případ, tak zaměstnanci museli opustiti výrobu povozů, klobouků a paruk a přejít do výroby lokomotiv, automobilů, ledniček, splachovacích záchodů, riflí atd. Takováto nezaměstnanost (ve standartním ekonomickém slovníku zvaná frikční) je pro hospodářství zcela nezbytná. A to bez ohledu na to, zda je zaměstnanec propuštěn anebo odešel dobrovolně. Dnes je však v pohledu na nezaměstnanost situace často opačná a řada lidí považuje nezaměstnanost za nedobrovolnou anebo převážně nedobrovolnou. Na nezaměstnanost se hledí často jako na selhání společnosti a společnost je volána k odpovědnosti. Avšak ve skutečnosti jde mnohdy o nezaměstnanost dobrovolnou. Někteří lidé pracovat buď nechtějí anebo v lepším případě pracují na černo, aby nemuseli platit daně a zároveň mohli pobírat dávky. O tom jsou následující vybrané zprávy, které jsem během pár let nasbíral (aniž bych je ovšem nějak zvláště aktivně vyhledával), a které dobrovolnou nezaměstnanost dobře ilustrují.

 

Sociolog Jan Keller a neviditelná ruka trhu

4. 9. 2016

| Rubrika: Ekonomie

Náš oblíbený sociolog Jan Keller si ve své knize "Abeceda prosperity" v hesle "Neviditelná ruka" vzal na paškál tzv. neviditelnou ruku trhu.

 

Sociolog Jan Keller a potřeby

1. 9. 2016

| Rubrika: Ekonomie

Tak jako jiní socialističtí myslitelé i sociolog profesor Jan Keller neuznává příliš potřeby jiných lidí. Potřebu například důležitých vitamínů lze dle něj například uspokojit bramborami a jablky.

 

Podníkání v ČR je právem jen pro vybrané? (II/II)

23. 6. 2016

| Rubrika: Ekonomie

Pro naši dobu je příznačné, že člověk má celou řadu práv. Vedle přirozených práv, jako je právo na život, na svobodu vyznání anebo vytrácející se právo na svobodu projevu. Máme i právo na práci, na lékařskou péči, právo na sociální zabezpečení atd. Jak je to však s právem na podnikání? Formálně existuje možnost svobodně podnikat, ale ve skutečnosti tomu tak není. O tom je tento článek zabývající se zákonem o živnostenském podnikání. 

 

Podníkání v ČR je právem jen pro vybrané? (I/II)

20. 6. 2016

| Rubrika: Ekonomie

Pro naši dobu je příznačné, že člověk má celou řadu práv. Vedle přirozených práv, jako je právo na život, na svobodu vyznání anebo vytrácející se právo na svobodu projevu. Máme i právo na práci, na lékařskou péči, právo na sociální zabezpečení atd. Jak je to však s právem na podnikání? Formálně existuje možnost svobodně podnikat, ale ve skutečnosti tomu tak není. O tom je tento článek zabývající se zákonem o živnostenském podnikání . 

 

Plánovaný chaos na kolejích aneb o brněnském nádraží

17. 6. 2016

| Rubrika: Ekonomie

V Brně se již hodně dlouhou dobu vášnivě diskutuje o hlavním nádraží, které již kapacitně nevyhovuje potřebám obyvatel města. Velké rozpory panují okolo způsobu jak tuto situaci řešit. Někteří lidé navrhují nádraží ponechat ve stávající poloze a provést jen jeho rekonstrukci, jiní žádají postavit nové nádraží na jiném místě (tato varianta má dvě podvarianty). Obě dvě strany opírají své názory o nejrůznější argumenty. My se na celou situaci podíváme z pohledu čistě ekonomického.

 

Imigrace, majetková práva a stát blahobytu

28. 5. 2016

| Rubrika: Ekonomie

V této stati se pokusím osvětlit, co je hlavním problémem v případě současné vlny imigrace do Evropy. Prvně je nutné uvést, že problém imigrace je především problémem některých států Západu. Například Německa, Francie, Rakouska nebo Švédska. U nás zatím nejde o vážný problém. Do budoucna však nelze problémy vyloučit. Ve svobodné společnosti znamená imigrace dobrovolnou výměnu majetkových titulů. Nově příchozí si typicky pronajme nebo odkoupí nějaký pozemek či byt anebo totéž může získat třeba dočasně darem.