Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ekonomie

Příspěvky

Pryč s trolejbusy?!

29. 12. 2016

| Rubrika: Ekonomie

Před časem se rozhodli ve městě Jirkově neobjednat provoz trolejbusů, které do města zajížděli ze sousedního Chomutova. I když trolejbusy nakonec ve městě zřejmě zůstanou, tak tato skutečnost vyvolala jistou diskusi. Jedním z argumentů proč provozovat na místo dieselových a plynových autobusů trolejbusy bylo hledisko ekologické.

 

Zlevnění jízdného v Brně

30. 11. 2016

| Rubrika: Ekonomie

"Městskou hromadnou dopravu v Brně čekají od ledna [2016, pozn. autora] největší změny od spuštění systému SMS jízdenek. Cestující si podle zjištění Deníku Rovnost budou kupovat šalinkarty i prostřednictvím internetového obchodu. Ubude dlouhé stání ve frontách, lidé si koupí třeba roční kupon jen kliknutím na webu. Právě roční jízdenka přitom má stát místo současných pěti tisíc jen 3325 korun... Slevou chce město motivovat i své obyvatele, aby využívali více hromadné dopravy než aut." (1).

 

Nedokonalé a asymetrické informace - Hyperbolický jazyk vědců a jiné kratochvíle

18. 10. 2016

| Rubrika: Ekonomie

Je možné věřit vědcům? Někdy ano a někdy ani moc ne. Zlepšuje stát nějak informační tok od vědců k nám laikům? Možná někdy ano, ale nyní uvidíme, že ani ne.

 

"Abeceda prosperity" sociologa Jana Kellera

6. 10. 2016

| Rubrika: Ekonomie

O knize "Abeceda prosperity" sociologa Jana Kellera jsem napsal 11 článků. Psát další je celkem zbytečné. Výjimečně se dá s nějakou kapitolou z této knihy souhlasit (příkladem je třeba "Korupce" zmíněná výše). Jiné pro jejich hlubokomyslnost a brilantnost raději ani nekomentuji.

 

Je tzv. nedobrovolná nezaměstnanost vždy nedobrovolná? (II/II)

30. 9. 2016

| Rubrika: Ekonomie

V dřívějších dobách se na nezaměstnanost hledělo jako na něco, za co si může člověk sám a bralo se to jako morální selhání člověka. Tento pohled byť možná často pravdivý přehlížel fakt, že v dobách hospodářských krizí vyvolaných frakčním bankovnictvím, se dočasně ocitne bez práce nedobrovolně zpravidla řada lidí. Rovněž tak tento názor nebral v potaz to, že potřeby lidí nejsou konstantní, ale proměňují se a na to musí reagovat i výroba a tedy i struktura zaměstnanosti. To znamená, že i lidé, kteří chtějí pracovat, se občas musí bez práce ocitnout, protože je třeba opustit upadající odvětví, jejichž výrobky už spotřebitele neuspokojují a přesunout se do odvětví, které uspokojují potřeby spotřebitelů lépe. Použijeme-li historický případ, tak zaměstnanci museli opustiti výrobu povozů, klobouků a paruk a přejít do výroby lokomotiv, automobilů, ledniček, splachovacích záchodů, riflí atd. Takováto nezaměstnanost (ve standartním ekonomickém slovníku zvaná frikční) je pro hospodářství zcela nezbytná. A to bez ohledu na to, zda je zaměstnanec propuštěn anebo odešel dobrovolně. Dnes je však v pohledu na nezaměstnanost situace často opačná a řada lidí považuje nezaměstnanost za nedobrovolnou anebo převážně nedobrovolnou. Na nezaměstnanost se hledí často jako na selhání společnosti a společnost je volána k odpovědnosti. Avšak ve skutečnosti jde mnohdy o nezaměstnanost dobrovolnou. Někteří lidé pracovat buď nechtějí anebo v lepším případě pracují na černo, aby nemuseli platit daně a zároveň mohli pobírat dávky. O tom jsou následující vybrané zprávy, které jsem během pár let nasbíral (aniž bych je ovšem nějak zvláště aktivně vyhledával), a které dobrovolnou nezaměstnanost dobře ilustrují.

 

Je tzv. nedobrovolná nezaměstnanost vždy nedobrovolná? (I/II)

26. 9. 2016

| Rubrika: Ekonomie

V dřívějších dobách se na nezaměstnanost hledělo jako na něco, za co si může člověk sám a bralo se to jako morální selhání člověka. Tento pohled byť možná často pravdivý přehlížel fakt, že v dobách hospodářských krizí vyvolaných frakčním bankovnictvím, se dočasně ocitne bez práce nedobrovolně zpravidla řada lidí. Rovněž tak tento názor nebral v potaz to, že potřeby lidí nejsou konstantní, ale proměňují se a na to musí reagovat i výroba a tedy i struktura zaměstnanosti. To znamená, že i lidé, kteří chtějí pracovat, se občas musí bez práce ocitnout, protože je třeba opustit upadající odvětví, jejichž výrobky už spotřebitele neuspokojují a přesunout se do odvětví, které uspokojují potřeby spotřebitelů lépe. Použijeme-li historický případ, tak zaměstnanci museli opustiti výrobu povozů, klobouků a paruk a přejít do výroby lokomotiv, automobilů, ledniček, splachovacích záchodů, riflí atd. Takováto nezaměstnanost (ve standartním ekonomickém slovníku zvaná frikční) je pro hospodářství zcela nezbytná. A to bez ohledu na to, zda je zaměstnanec propuštěn anebo odešel dobrovolně. Dnes je však v pohledu na nezaměstnanost situace často opačná a řada lidí považuje nezaměstnanost za nedobrovolnou anebo převážně nedobrovolnou. Na nezaměstnanost se hledí často jako na selhání společnosti a společnost je volána k odpovědnosti. Avšak ve skutečnosti jde mnohdy o nezaměstnanost dobrovolnou. Někteří lidé pracovat buď nechtějí anebo v lepším případě pracují na černo, aby nemuseli platit daně a zároveň mohli pobírat dávky. O tom jsou následující vybrané zprávy, které jsem během pár let nasbíral (aniž bych je ovšem nějak zvláště aktivně vyhledával), a které dobrovolnou nezaměstnanost dobře ilustrují.

 

Sociolog Jan Keller a neviditelná ruka trhu

4. 9. 2016

| Rubrika: Ekonomie

Náš oblíbený sociolog Jan Keller si ve své knize "Abeceda prosperity" v hesle "Neviditelná ruka" vzal na paškál tzv. neviditelnou ruku trhu.

 

Sociolog Jan Keller a potřeby

1. 9. 2016

| Rubrika: Ekonomie

Tak jako jiní socialističtí myslitelé i sociolog profesor Jan Keller neuznává příliš potřeby jiných lidí. Potřebu například důležitých vitamínů lze dle něj například uspokojit bramborami a jablky.

 

Podníkání v ČR je právem jen pro vybrané? (II/II)

23. 6. 2016

| Rubrika: Ekonomie

Pro naši dobu je příznačné, že člověk má celou řadu práv. Vedle přirozených práv, jako je právo na život, na svobodu vyznání anebo vytrácející se právo na svobodu projevu. Máme i právo na práci, na lékařskou péči, právo na sociální zabezpečení atd. Jak je to však s právem na podnikání? Formálně existuje možnost svobodně podnikat, ale ve skutečnosti tomu tak není. O tom je tento článek zabývající se zákonem o živnostenském podnikání. 

 

Podníkání v ČR je právem jen pro vybrané? (I/II)

20. 6. 2016

| Rubrika: Ekonomie

Pro naši dobu je příznačné, že člověk má celou řadu práv. Vedle přirozených práv, jako je právo na život, na svobodu vyznání anebo vytrácející se právo na svobodu projevu. Máme i právo na práci, na lékařskou péči, právo na sociální zabezpečení atd. Jak je to však s právem na podnikání? Formálně existuje možnost svobodně podnikat, ale ve skutečnosti tomu tak není. O tom je tento článek zabývající se zákonem o živnostenském podnikání .