Jdi na obsah Jdi na menu
 


Otázka sociální

Příspěvky

Bezdomovectví jako osobní selhání

18. 1. 2017

| Rubrika: Otázka sociální

Časopis státního "Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí" přinesl v čísle 2/2015, ročník 9 článek "Konsenzuální konference o bezdomovectví v ČR: příprava, průběh a výstupy", kde se mimo jiné píše, že: "Nemá za těchto okolností smysl solidaritu s lidmi bez domova podmiňovat detailním odhalením příčin, za nichž k dané situaci došlo, a to jednak s ohledem na jejich složitost a provázanost, jednak s ohledem na nemožnost určit prvotní příčinu. Nemá ani smysl podmiňovat pomoc ze strany společnosti zkoumáním míry osobního selhání lidé bez domova, míry zavinění této situace či projevené snahy tuto situaci řešit.". Prostě je nutné bezdomovcům z vašich peněz přispět bez ohledu na všechno možné. Podívejme se nyní, komu můžete povinně pomáhat nebo mu již pomáháte.

 

Jsou chudí pracující chudí vinou svých zaměstnavatelů?

25. 8. 2016

| Rubrika: Otázka sociální

Ve veřejně vlastněném časopise "Fórum sociální politiky" číslo 3, z roku 2016 (ročník 10) vyšel článek na téma "Sociální situace v Česku pohledem zprávy Caritas Cares". Mimo jiné se zde píše, že výzkum názorů sociálních pracovníků, přinesl i tuto zprávu: "50 % sociálních pracovníků, kteří se podíleli na výše zmíněném průzkumu Charity ČR, označilo chudobu pracujících jako jeden z nejobávanějších problémů týkajících se chudoby a sociálního vyloučení v České republice. Podle jejich názoru český pracovní trh postrádá dostatek kvalitních pracovních příležitostí. To se odráží na platech, které nedokáží pokrýt základní potřeby (např. ubytování), i v nespravedlivých pracovních podmínkách, které nutí lidi k neplacené práci přesčas. Běžně se finančně podhodnocené pracovní pozice vyskytují např. v sociálních službách a školství. Ve výrobním sektoru drží zaměstnavatelé nízké mzdy pod tlakem vyhrůžek, že přesunou výrobu do zemí s nižšími výrobními náklady." [1]. Zdá se, jakoby za problém relativní chudoby pracujících mohli zaměstnavatelé, kteří nenabízí dostatek kvalitních pracovních příležitostí a nabízejí podhodnocené pracovní pozice. Ale věc tak jednoduchá není.

 

Měříme chudobu: aneb aby tu chudoba s námi ráčila i nadále býti

5. 4. 2016

| Rubrika: Otázka sociální

V této stati se podíváme na populární měření chudoby a na úskalí, která jsou s tímto měřením spojena. Podíváme se také na to, že filozofie těchto měření vedou k tomu, že chudoba je v naší společnosti trvalou a nemůže být nikdy významně potlačena.

 

Kontrola pobírání sociálních dávek v ČR? Jednou za uherský rok

17. 2. 2016

| Rubrika: Otázka sociální

V časopisu placeném vládou a zvaném "Fórum sociální politiky" číslo 5, rok 2015 vyšel zajímavý článek pod názvem "Vliv reformy systému služeb zaměstnanosti v ČR na realizaci sociálních šetření u agendy hmotné nouze". Článek se primárně zabývá reformou státního sociálního systému připravenou a spuštěnou vládou Petra Nečase a nepříliš povedenými dopady této reformy a konstatuje, že záměry reformy nebyly naplněny [1]. Dle mého názoru šlo spíše je o administrativní reformu stávajícího systému. O tom zde však psát nechci. Chci se naopak zaměřit na v článku popsanou četnost kontroly pobírání sociálních dávek, a to konkrétně dávek v hmotné nouzi. Jedná se o příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc. Tím samozřejmě nejsou vyčerpány všechny sociální dávky, například příspěvek na bydlení. Výše zmíněný článek však pojednává jen o dávkách v hmotné nouzi.

 

Nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných - ostrůvek svobody

2. 1. 2016

| Rubrika: Otázka sociální

Nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných v České republice dodnes představuje ostrůvek svobody v moři povinných státních pojištění. Pojďme se na něj v této stati podívat.

 

Několik poznámek ke státnímu sociálnímu zaopatřovacímu systému dneška

25. 8. 2015

| Rubrika: Otázka sociální

Protože jsem již napsal vícero článků a přečetl vícero publikací na téma otázky sociální v naší žhavé současnosti, vyvstala přede mnou potřeba napsat nějaký zjednodušující souhrn na toto téma. Tento souhrn se týká především státního sociálního zaopatřovacího systému pro práce schopné chudé, nicméně v některých bodech i částečně invalidních chudých. Uvedené citace reprezentují některé mé články anebo jde o výběr nejvýstižnějších zástupců daného problému z mých celkem bohatých zdrojů. Tyto poznámky nejsou vyčerpávající a daly by se mnohdy doplnit.

 

Proti chudým v habsburské monarchii podruhé (2/2)

27. 4. 2015

| Rubrika: Otázka sociální

Již jednou jsem se zabýval tím, jak v době tzv. divokého kapitalismu stát v Habsburské monarchii omezoval možnosti nižších vrstev si zlepšit život [1]. Později se mi do ruky dostala kniha historičky Květoslavy Málkové „Vývoj živnostenské otázky v Rakouském Slezsku 1859-1914“, která je v tomto směru mnohem podrobnější, než prameny, které jsem četl předtím. Tato kniha dovoluje celkem dobře stanovit i velikost tehdejších překážek, které se lidem stavěli do cesty, pokud chtěli svůj osud zlepšit, jako podnikatelé-živnostníci či podnikatelé-obchodníci (podomní obchodníci). Vezmeme to zde poněkud ze široka. Půjde zde sice o informace týkající se především tzv. Rakouského Slezska po roce 1859, ale zde zkoumané živnostenské zákonodárství mělo platnost pro celé České země (Rakousko).

 

Proti chudým v habsburské monarchii podruhé (1/2)

25. 4. 2015

| Rubrika: Otázka sociální

Již jednou jsem se zabýval tím, jak v době tzv. divokého kapitalismu stát v Habsburské monarchii omezoval možnosti nižších vrstev si zlepšit život [1]. Později se mi do ruky dostala kniha historičky Květoslavy Málkové „Vývoj živnostenské otázky v Rakouském Slezsku 1859-1914“, která je v tomto směru mnohem podrobnější, než prameny, které jsem četl předtím. Tato kniha dovoluje celkem dobře stanovit i velikost tehdejších překážek, které se lidem stavěli do cesty, pokud chtěli svůj osud zlepšit, jako podnikatelé-živnostníci či podnikatelé-obchodníci (podomní obchodníci). Vezmeme to zde poněkud ze široka. Půjde zde sice o informace týkající se především tzv. Rakouského Slezska po roce 1859, ale zde zkoumané živnostenské zákonodárství mělo platnost pro celé České země (Rakousko).

 

Šmejdi, jak je neznáte

18. 2. 2015

| Rubrika: Otázka sociální

Šmejdi, jak je neznáte. Možná, že po přečtení této stati si čtenář trochu poupraví názor na tzv. šmejdy a jejich akce.

 

Otázka sociální VIIc: Zákoník práce a jeho dopad na pracující

27. 8. 2014

| Rubrika: Otázka sociální

Pokud někdo najme zaměstnance na nějakou práci, tak je jasné, že chce na tomto najmutí vydělat. To znamená, že přínos ze zaměstnání zaměstnance musí být pro podnikatele vyšší než náklady na zaměstnancovo zaměstnávání. Tj. podnikatel prodá produkt za nějakou cenu a zaplatí zaměstnanci a zaplatí ostatní náklady (suroviny a jiné kapitálové statky) a něco mu zbude (často však platí náklady ve skutečnosti předem). Pokud mu nic nezbude anebo mu zbude jen málo, že to nestojí za danou námahu, tak nic podnikat nebude a nezaměstná pak ani pracovníka. Člověka napadne, že hlavním nákladem na zaměstnance zde bude vyplacená mzda, ale není tomu tak zcela, vedle toho, zde existují další finanční a nefinanční náklady, s kterými se musí podnikatel potýkat, a které spoluurčují to, zda zaměstnance najme anebo nenajme na práci. To si nyní ukážeme na příkladu Zákoníku práce platném v České republice (dle znění roku 2014).