Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Péči o děti považuje naprostá většina lidí za velmi důležitou věc, dost možná, že za důležitější než péči o jiné skupiny lidí. Součástí péče o děti byla v dřívějších dobách (někdy je i dnes) i dobrovolná charita ve prospěch chudých dětí. Té jsme se v této knize již věnovali, a to jak pro viktoriánskou Británii, tak pro České země. Nyní se krátce podíváme na tuto problematiku ve viktoriánském Londýně a uvedeme zde pár jiných příkladů této charity a několik jiných zajímavostí. Opřeme se zde o knihu historičky H. Amy "The Street Children of Dickens’s London".

Původní série článků "U rudého snědeného krámu" (vyšlo původně na www.mises.cz), z které byla extrahována notně zkrácená verze v podobě série článků "Za komunistů bylo lépe?". Vzhledem ke značné rozsáhlosti této série jsem ji rozčlenil na menší úseky. Tuto sérii jistě není nutné číst celou, stačí se tu a tam občas začíst a nahlédnout do časů minulých. Tato série článků je zde na webu dostupná celá v jednom pdf dokumentu.

Původní série článků "U rudého snědeného krámu" (vyšlo původně na www.mises.cz), z které byla extrahována notně zkrácená verze v podobě série článků "Za komunistů bylo lépe?". Vzhledem ke značné rozsáhlosti této série jsem ji rozčlenil na menší úseky. Tuto sérii jistě není nutné číst celou, stačí se tu a tam občas začíst a nahlédnout do časů minulých. Tato série článků je zde na webu dostupná celá v jednom pdf dokumentu.

Stiglitzova Jiná cesta k trhu patří k nejvlivnějším ekonomickým knihám současnosti (napsáno roku 2005). Zabývá se zejména rozvojovou pomocí, hospodářskými krizemi a kritikou mezinárodních ekonomických institucí (MMF, SB a WTO) a americké vlády. V závěrečných kapitolách se autor pokouší načrtnout vlastní vizi rozvojové pomoci a fungování mezinárodních ekonomických institucí.

Nacionální, hodně socialistický a proti-kapitalistický program NSDAP od nacionálního socialisty Gottfrieda Federa z doby před uchopením moci  ve formě výtahu.

Nově vydaný report U. S. Census Bureau uvádí, že většina Američanů žijících pod byrokraticky danou "hranicí chudoby" si užívá většinu moderních vymožeností. Pro příklad více než 80 procent amerických domácností pod hranicí chudoby má: ledničku (97.8 %); sporák (96.6 %); televizi (96.1 %); mikrovlnku (93.2 %); klimatizaci (83.4 %); VCR/DVD přehrávač (83.2 %); a mobilní telefon (80.9 %). Navíc více než polovina domácností pod hranicí chudoby má: pračku (68.7 %); sušičku oblečení (65.3 %); počítač (58.2%); a pevnou telefonní linku (54,9 %). Nyní, když použijeme tato čísla jako standard pro porovnání, většina amerických středních vrstev, řekněme v roce 1960, žila pod hranicí chudoby. Ale toto srovnání zatemňuje významný bod, že kapitalismus dlouho předtím vyřešil problém chudoby ve smysluplném významu, a tak radikálně transformoval samotný koncept chudoby.