Jdi na obsah Jdi na menu
 


Může za situaci Romů většinová společnost?

11. 2. 2019

Může za situaci Romů většinová společnost? Možná ano, ale v případě zdraví to neplatí. Podívejme se, co se o zdraví Romů píše v časopise „Sociální práce/Sociálná práca“ o zdravotním stavu romské populace. Tento časopis vydává „Asociace vzdělavatelů v sociální práci“, která sídlí v Brně v budově Fakulty sociálních studií zdejší Masarykovy univerzity. Členy této asociace jsou veřejné univerzity a střední školy, případně i soukromé školy a podobně (1)

 

V čísle časopisu, které vyšlo k 31. prosinci 2017, je článek s názvem „Využívání příspěvku na péči romskými příjemci v kontextu diskuse o zneužívání této dávky“. Kde se mimo jiné rozebírá i zdravotní stav romské populace. Pojďme se na tento stav nyní podívat. Dle výzkumu z roku 2009 se zde praví: “Pojďme se nyní pozastavit u vybraných oblastí zdraví, kde je situace poněkud nepříznivá. Značně rozšířené je mezi romskou populací kouření, a to i mezi dětmi. V porovnání se srovnatelnými údaji za všechny obyvatele ČR je podíl pravidelných každodenních kuřáků mezi Romy několikanásobně vyšší. Národní zpráva říká, že Romové jsou nejenom častými, ale i dost silnými kuřáky a s kouřením začínají velmi brzy. Výzkum mezi vybranými evropskými zeměmi prokázal, že mezi českými Romy je vůbec nejvíce kuřáků (77 %), následuje Slovensko a Chorvatsko (64 %), Bosna a Hercegovina (61 %), Maďarsko a Srbsko (60 %). Celkově můžeme říci, že počet kuřáků mezi evropskými Romy (53 %) je výrazně vyšší ve srovnání s neromskou populací (33 %).“ (2). Dle šetření Státního zdravotního ústavu bylo mezi obyvateli ČR roku 2009 29,2 % kuřáků (3). To byl tedy dost výrazný rozdíl. Od té doby počet kuřáků o něco obecně poklesl, což asi bude platit i pro Romy. 

 

Výzkum z roku 2009 dále praví, že: „Další problematickou oblast představuje obezita, a to i přes to, že není prokázáno její hromadné rozšíření. Velká většina Romů má buď normální váhu, nebo spadá do kategorie "nadváha". Jejich tělesná váha má souvislost jak s nedostatkem pohybu, který je pro většinu Romů starších 16 let charakteristický, tak se stravovacími návyky v podobě konzumace tučných masitých jídel, která si v minulosti mohli Romové dovolit pouze asi dvakrát třikrát do měsíce. Hübschmannová hovoří o tom, že se konzumace masa stala jednou ze zhoubných kompenzačních pseudohodnot - znamením prestiže a blahobytu.“ (4). Normální váhu má polovina dospělých a zhruba 70 % nezletilých a nadváhu má 27 % dospělých a desetina nezletilých (5). Dopočteno: obézních je tedy 23 % dospělých Romů a asi 20 % nezletilých Romů.

 

Dle výzkumu z roku 2006 (tedy ze zhruba stejné doby) bylo v České republice v dospělé populaci (tedy včetně Romů) 52 % obézních, z čehož 35 % spadalo do kategorie nadváhy a 17 % do kategorie obezity. V dětské populaci ve věku 6 – 12 let trpělo 10 % dětí nadváhou a 10 % bylo obézních. Ve věkové skupině 13 – 17 let počet dětí s nadměrnou váhou mírně klesá. Pokud sečteme čísla za nadváhu a obezitu dohromady jde o 11 %. (6). Podle aktuálních dat (rok 2017) statistiků má nadváhu 47 procent mužů a 33 procent žen. V obezitě je rozdíl menší a trpí jí přibližně 18 procent žen a 20 procent mužů. Přičemž roku 2008 bylo dle stejného zdroje (založeného na ČSÚ) obézních mužů 17,4 procenta (45,2 % mělo nadváhu) a žen 17,5 procenta (28,9 % mělo nadváhu) (7). Čili v případě dospělých byl podíl lidí s nadváhou a obezitou roku 2006 52 % o trochu horší než u dospělých Romů roku 2009 (asi 50 %), v případě obezity byl už rozdíl značný: šlo o 17 % u obyvatel ČR versus asi 23 % dospělých Romů. U dětí byly uvedené poměry u nadváhy a obezity 20 % u obyvatel ČR ve věku 6-12 let (ve skupině 13-17 let to bylo znatelně méně, viz výše) versus 30 % u nezletilých Romů. A jen u obezity šlo o 10 % u obyvatel ČR ve věku 6-12 let versus 20 % nezletilých Romů. Podle aktuálních dat (rok 2017) statistiků je obézních přibližně 18 procent žen a 20 procent mužů, což se blíží datům stran dospělých Romů z roku 2009 (23 %), ale i tak je to pořád poměrně o dost méně. Předpokládám ovšem, že i u Romů zřejmě došlo taktéž k nárůstu počtu obézních jedinců.

 

Pokračujme dále v citování: „Příznačným problémem je neúplnost chrupu. ‚Romové přicházejí o zuby velmi brzy (ve věku 16-21 let nemá všechny přirozené zuby každý pátý Rom, ve věku 22-25 let již každý třetí) a poměrně rychle, což má za následek, že již od fáze staršího středního věku převažují výrazně mezi Romy lidé, kteří nemají všechny přirozené zuby (ve věku 45-59 let 60 %, v následujícím období 70 %). Tento problém je o to závažnější, že je doprovázen poměrně malým zájmem o zubní náhrady. Podíl Romů, kterým nebyly chybějící zuby nahrazeny protézou, se pohybuje mezi dvěma pětinami až jednou polovinou.‘ Hojně rozšířené jsou v romské populaci také vady chrupu. Ojedinělým jevem není ani vícečetná kumulace čtyř a více zubních vad." (8). 

 

Samozřejmě jde zde o výzkumy, které byly založeny na šetření stovek či několika tisíc jedinců, a je tedy nutné je brát poněkud s rezervou. Také situace v některých lokalitách a skupinách se bude zřejmě lišit. Je však zřejmé, že minimálně někteří Romové pečují o své zdraví méně než lidé z většinové populace. Za to, ale většinová populace určitě nemůže.

 

Poznámky:

(1) Viz zde: http://www.asvsp.org/clenove/.
(2) Kroutilová Nováková, R. a Kinská, S. Využívání příspěvku na péči romskými příjemci v kontextu diskuse o zneužívání této dávky. In. Sociální práce / Sociálná práca, vyšlo 31. 12. 2017, ISSN 1213-6204, str. 98.
(3) Sovinová, H. aj. Užívání tabáku a alkoholu v České republice: Zpráva o situaci za období posledních deseti let. Praha: Státní zdravotní ústav 2014, ISBN 978-80-7071-335-8, str. 12. Dostupné zde: http://www.szu.cz/uploads/documents/czzp/zavislosti/TabakAlko2004_2013.pdf.
(4) Kroutilová Nováková, R. a Kinská, S. Využívání příspěvku na péči romskými příjemci v kontextu diskuse o zneužívání této dávky. In. Sociální práce / Sociálná práca, vyšlo 31. 12. 2017, ISSN 1213-6204, s. 98-99.
(5) Tamtéž, str. 98.
(6) Obezita v ČR [online, 2018]. Dostupný z (přístup XI/2018): http://www.obezita-info.cz/obezita-v-cr/.
(7) Čeští muži opět ztloustli, nadváhu má už každý druhý [online, IV.2018]. Dostupný z (přístup XI/2018): http://zpravy.idnes.cz/obezita-zdravi-statistika-nadvaha-bmi-dxe-/domaci.aspx?c=A180411_100519_domaci_linv. Pozor ten, kdo je obézní má zároveň nadváhu a tedy procenta v tomto případě nelze sčítat.
(8) Kroutilová Nováková, R. a Kinská, S. Využívání příspěvku na péči romskými příjemci v kontextu diskuse o zneužívání této dávky. In. Sociální práce / Sociálná práca, vyšlo 31. 12. 2017, ISSN 1213-6204, s. 99.