Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kontrola pobírání sociálních dávek v ČR? Jednou za uherský rok

17. 2. 2016

V časopisu placeném vládou a zvaném "Fórum sociální politiky" číslo 5, rok 2015 vyšel zajímavý článek pod názvem "Vliv reformy systému služeb zaměstnanosti v ČR na realizaci sociálních šetření u agendy hmotné nouze". Článek se primárně zabývá reformou státního sociálního systému připravenou a spuštěnou vládou Petra Nečase a nepříliš povedenými dopady této reformy a konstatuje, že záměry reformy nebyly naplněny [1]. Dle mého názoru šlo spíše je o administrativní reformu stávajícího systému. O tom zde však psát nechci. Chci se naopak zaměřit na v článku popsanou četnost kontroly pobírání sociálních dávek, a to konkrétně dávek v hmotné nouzi. Jedná se o příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc. Tím samozřejmě nejsou vyčerpány všechny sociální dávky, například příspěvek na bydlení. Výše zmíněný článek však pojednává jen o dávkách v hmotné nouzi.

 

Na počátku roku 2012 se vlivem zmíněné reformy omezila sociální práce na vyplácení dávek pomoci v hmotné nouzi, tedy na administrativní činnost, kdy je od stolu rozhodováno o přiznání či nepřiznání konkrétní sociální dávky. Zároveň došlo k výraznému zvýšení počtu žádostí o dávky [2]. Nicméně později se situace zlepšovala (mimo jiné i přijetím dalších pracovníků  - v září 2014 bylo přijato 445 nových sociálních pracovníků) a počet sociálních šetření značně narostl až skoro na běžnou úroveň. V roce 2014 tak bylo provedeno sociálních šetření v České republice: u příspěvku na živobytí v počtu 84 422 a u doplatku na bydlení v počtu 59 456 [3]. Zdánlivě jde o velké počty, ale podívejme se na web Českého statistického úřadu. Získáme zde pár dat k dávkám v hmotné nouzi. Příspěvek na živobytí za rok 2014: vyplacených dávek bylo skoro 1 937 tisíc za 7.900 miliardy korun. Doplatek na bydlení: vyplacených dávek bylo ca 879 tisíc za 2.814 miliardy korun [4].

 

Z toho plyne, že za rok 2014 bylo zkontrolováno 4.36 % (84 422 / 1 937 000 x 100) příjemců vyplacených příspěvků na živobytí. Zatímco příjemců vyplacených doplatků na bydlení bylo zkontrolováno 6.76 % (59 456 / 879 000 x 100)! Čili v případě příspěvku na živobytí bude jeden dávku pobírající člověk/pobírající rodina zkontrolována za zhruba 23 let a u doplatku na bydlení to bude "jen" za necelých 15 let! Přičemž dodejme, že samotná kontrola stojí spoustu peněz (viz dále).   

 

Citovaný článek nepostrádá i jistou dávku legrace. Například od srpna 2014 do března 2015 bylo zamítnuto 3 428 nových žádostí o dávky v hmotné nouzi a odejmuto 3 922 již vyplacených příspěvků (srovnej s počtem dávek za rok výše). Úspory od srpna 2014 do února 2015 tak dosáhly 41.525 mil. Kč [5]. Úspory tak dosahují dosti nepatrné hodnoty. Vzhledem k celkovým ročním výdajům na příspěvek na živobytí a na doplatek na bydlení za rok 2014 - tj. 10.714 miliard korun - jde jen o asi 0.66 % (41 525 000/ (7 900 000 000 + 2 814 000 000) x 12/7 x 100 ). Při výpočtu jsem předpokládal, že úspory by teoreticky dosáhly podobných hodnot i před srpnem roku 2014, čímž výsledek vypadá opticky lépe, než ve skutečnosti byl, ale je možná o něco více vypovídající. Z citovaného článku víme, že k září 2014 bylo přijato dalších 445 nových sociálních pracovníků, a i to mělo k těmto úsporám přispět. Háček je v tom, že tito lidé berou nějaký plat a je potřeba je nějak vybavit a platit jim cestovné na šetření a tak podobně. Vydělme úspory počtem těchto nově přijatých pracovníků a šesti měsíci, za kterých došlo ke vzniku úspor (září až únor, srpen zanedbávám) a dostaneme nějakých 15.5 tisíce korun ((41 525 000/445) / 6). Odhaduji, že tolik může činit jen čistý plat těchto pracovníků. Ale kde máme další položky? Nejde zde tedy ve skutečnosti o žádné úspory!

 

Shrnutí může znít ve stručnosti takto: kontrola pobírání sociálních dávek probíhá v ČR jen v docela malém rozsahu (další otázkou rozsahu je ovšem i délka návštěv při šetřeních [6]). Samotná kontrola stojí samozřejmě nemalé prostředky.

 


[1] Hiekischová, M. Vliv reformy systému služeb zaměstnanosti v ČR na realizaci sociálních šetření u agendy hmotné nouze. In: Fórum sociální politiky, číslo 5, rok 2015, ročník 9, s. 9.
[2] Ibid, s. 13.
[3] Ibid, s. 13, tabulky.
[4] Vývoj výdajů a počtu příspěvků na živobytí dle krajů (2013 - 2014) [online, 2015]. Dostupný z (přístup I/2016):  https://www.czso.cz/documents/10180/31950945/19002915403.pdf/556c7714-3f43-43cc-9980-b36bb6760820?version=1.1 a Vývoj výdajů a počtu doplatků na bydlení dle krajů (2013 - 2014) [online, 2015]. Dostupný z (přístup I/2016): https://www.czso.cz/documents/10180/31950945/19002915404.pdf/6da93af9-5764-40b1-8305-9418e45e1b6a?version=1.1. Počet dávek vypočten z měsíčních průměrů.
[5] Hiekischová, M. Vliv reformy systému služeb zaměstnanosti v ČR na realizaci sociálních šetření u agendy hmotné nouze. In: Fórum sociální politiky, číslo 5, rok 2015, ročník 9, s. 14. V citovaném článku na straně 14 je také uvedena chybná výše sociálních dávek u příspěvku na živobytí na osobu, která přesahuje zákony dané limity. Vysvětlení najde čtenář  v mém článku na www.bawerk.eu: "Otázka sociální: Sociální dávky v České republice v roce 2013", pozn. 42.
[6] Z jiných zdrojů vím, že jde o návštěvy v délce půl nebo celé hodiny.